web o změnách ve vzdělávání
Naživo vyprávěné příběhy byly v minulosti zdrojem poučení, inspirace i sblížení. Češi si spolu stále ještě vyprávějí, ale často jde jen o dobře vypointovanou historku, která má rozesmát. Storytelling vrací do hry vypravěčství s většími ambicemi. Martin Hak je vypravěč a učí další zájemce, jak vypravěčské řemeslo využít v jejich práci. Často to jsou učitelé.
Procházka centrem velkoměsta je pro mnohé rodiče s menšími dětmi něco jako stezka odvahy. Romantické uličky a zdobené štíty domů děti obvykle zaujmou jen na chvíli, brzy je začnou bolet nožičky, přijde hlad a všechno je nuuu-daaa. Můžete to ale zkusit i jinak – zapsat se na vycházku s průvodcem. V Praze jich působí spousta a umějí to, co rodiče často nezvládnou: nadchnout dítě pro architekturu.
Do Česka se Steve Watts přistěhoval z Velké Británie před 16 lety učit angličtinu metodou, kterou vymyslel v Japonsku. Jejím základem je učit děti cizí jazyk tak, jako by to byla jejich mateřština. Postupem času začal Watts vytvářet videa, aby metodu dostal k co největšímu počtu dětí. Dnes má na YouTube miliony fanoušků a seriál by se v budoucnosti mohl objevit i v televizi.
Je rozdíl mezi skutečným respektem a pseudorespektem, který se v moderní výchově rozbujel a hází rodičům klacky pod nohy. Hranice jsou důležité, ale nemůžou to být jen slova. Úkolem rodiče je stát se takovým člověkem, kterému dítě touží naslouchat, říká Katka Králová, autorka Nevýchovy, v rozhovoru, který otevírá klíčová témata rodičovství.
Kniha vypráví o jednom učiteli, jehož životní cesta se propojila s jednou školkou. Vtipnou a poutavou formou představuje na ploše jednoho školního roku každodenní život ve školce, jak ho zná jen málokdo. Budeme svědky situací ryze veselých až groteskních, někdy smutných, někdy poučných. Prožijeme s dětmi všechny důležité okamžiky roku, budeme vnímat jejich starosti, radosti, obavy a přání.
V letošním školním roce se základní a střední školy zatím plošně neuzavřely. Žáci a studenti ale stále potřebují dohnat chybějící látku z minulého školního roku. Rozdíly v kvalitě vzdělání se totiž v době on-line výuky ještě prohloubily. I letos na podzim proto statisíce žáků a rodičů využívají vzdělávací portály. Podle statistik webu www.skolasnadhledem.cz je přitom potřeba doučování nejsilnější v hlavních předmětech, tedy češtině a matematice.
V České republice jsou desítky tisíc lidí, kteří chtějí učit. Ti ale naráží na složitý výběr pedagogické kvalifikace, kterou by si měli doplnit. Proto tým Začni učit! spolu s programátory z organizace Česko.Digital vyvinul první verzi interaktivního průvodce, který na míru poradí, jak si potřebné vzdělání doplnit. Vyzkoušet si ho a pomoci s jeho dalším vývojem může kdokoliv právě na portálu Začni učit!
V roce 1995 začala platit reforma, která umožnila matkám zůstat doma s dítětem čtyři roky a pobírat po tu dobu rodičovský příspěvek. Doma díky tomu zůstalo déle 38 procent matek tříletých dětí. Jak si jejich děti vedou nyní? „Mají až o 9 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že ve svých jednadvaceti letech studují či pracují, a až o 12 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že studují vysokou školu,“ říká přední česká ekonomka Alena Bičáková, která s kolegy publikovala rozsáhlou studii zaměřenou na dopady této reformy.
O komunitu dobrovolníků, kteří se hlásí do nového nadačního programu Den pro školu, pečuje platforma Začni učit!. Proč se rozhodly do projektu zapojit a jaké rady od nich dobrovolníci dostávají, nám prozradily zakladatelky Začni učit! Sandra Ort Feyglová a Jana Fryzelková.
Kolem 1 300 žáků základních a středních škol v Ústeckém kraji se zapojí do programu SI třída!, který povede Skautský institut ve spolupráci s Ústeckým krajem. Nadace České spořitelny tento projekt podpořila ze svého speciálního fondu, určeného na boj s následky pandemie covid-19, částkou 450 000 korun.
My Češi se řadíme ke slovanským národům. Ale s tím, odkud se u nás první Slované vzali, jak žili a do jaké míry jsme jejich potomky, je to mnohem složitější. Čistá slovanská rasa je z pohledu genů nesmysl a romantické představy z obrozeneckých báchorek o holubičí povaze starých Slovanů také neplatí.
V posledních měsících se hodně mluví o tom, že uzávěry škol během pandemie zvýšily nerovnosti mezi žáky s příznivým a méně příznivým rodinným zázemím. Ministerstvo školství chce zmírnit negativní dopady na znevýhodněné žáky prostřednictvím doučování. Cílem tohoto textu je se blíže podívat na to, co o dopadech uzávěr škol na jednotlivé skupiny žáků víme a zda existují nějaké poznatky o tom, jak vzniklé škody efektivně napravit.
V době, kdy nové případy koronaviru opět rostou po tisících a navíc se zkracuje doba denního světla, přibývá lidí s příznaky deprese a úzkosti. „Psychiatři cítí, že řada pacientů jim v době pandemie přibyla,“ potvrdil Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který zároveň působí jako místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Expertní skupina k revizi RVP „vykopla“ diskusi k formulaci zadání pro kurikulární odborníky opravdu od začátku, konkrétně od tématu klíčových kompetencí a gramotností. V sérii workshopů, na kterých chce sbírat podněty od odborné veřejnosti, mu věnovala dvě setkání. A první z otázek, které položila? Současné RVP pro základní školy je kurikulem silně kompetenčním – a má takovým také zůstat?
Revize rámcového vzdělávacího programu (RVP) z různých úhlů pohledu byla tématem aktuálního Setkání lídrů, které uspořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) v rámci Iniciativy úspěch pro každého žáka. Během celodenního setkání zazněly příspěvky věnované probíhající revizi nebo aplikaci kompetenčního kurikula ve školní praxi.
V příštím školním roce se budou moci budoucí ředitelé vzdělávat v novém kvalifikačním programu pořádaném Národním pedagogickým institutem České republiky ve spolupráci s MŠMT a organizací Učitel naživo.
V českém školství pracuje téměř třicet let. Nejprve učila děti, teď Saša Dobrovolná školí učitele mentory. Ti se pak snaží svým kolegům ukázat, že pro kvalitní výuku je lepší, když s dětmi, rodiči i mezi sebou spolupracují a jednají rovnocenně. Jak uvedla v rozhovoru pro časopis Vlasta, komunikace a respekt chybí podle ní v českých školách nejvíce.
„Kupte popcorn, promítneme místním lidem film!“ vykřikuje první ze studentů. „Aha, už ho nekupujte, už promítání neděláme,“ mávne za pár vteřin rukou druhý. Pětadvacet finalistů letošní soutěže Středoškolák roku dává v Jizerských horách dohromady akci pro veřejnost. Mají pět hodin na to ji vymyslet a uskutečnit. Na chatě v Bedřichově jsou na víkendovém soustředění, které jim má pomoci v dalším rozvoji, přípravě na vysokou školu, nebo dokonce v rozjezdu start-upů.
Projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+ uspořádal studijní cestu do Nizozemí, které se zúčastnily tři desítky stakeholderů působících v různých oblastech českého vzdělávacího systému, od místní a státní správy, přes školy po neziskové organizace. Cílem studijní cesty bylo bližší seznámení s nizozemským pojetím wellbeingu ve vzdělávání a středního článku vedení a podpory škol.
Před dvěma měsíci začal pracovat expertní panel pro revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Jmenováni do něj byli odborníci z různých oblastí vzdělávacího systému, od škol po státní instituce. Ti od začátku září v sedmi pracovních skupinách hledali konsenzus na tom, jaké základní otázky je třeba při přípravě nového RVP položit – a jak na ně odpovědět.
Pohyb, spolupráce, kreativita a zábava. To v sobě spojuje právě spuštěná soutěž vzdělávací platformy ČT edu „Tančí celá škola“. V návaznosti na oblíbený formát StarDance se aktivita snaží povzbudit žáky základních škol k tomu, aby si sami, nebo spolu s učiteli, vyzkoušeli nové dovednosti. Po dlouhém období distanční výuky si tak mohou zkusit novou sportovně-uměleckou disciplínu a trochu se pobavit. Vyhrát mohou lekci od profesionálních tanečníků StarDance přímo ve škole či další zábavné ceny.
Přijímací zkoušky na střední školy rozhodují o budoucnosti dětí a zároveň ovlivňují obsah učiva. Podle nedávného průzkumu pro Deník N jsou pro rodiče zásadním tématem, zaměřila se tak na ně i čtvrteční Debata N. V ní kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN) naznačil, jak mají koalice jednající o sestavení vlády v plánu testy změnit.
Projekt Kraje pro bezpečný internet funguje od roku 2013 a k dnešnímu dni má na svém on-line kontě několik desítek vzdělávacích videospotů, e-learningových lekcí nebo pracovních listů. Všechny materiály jsou pro děti, rodiče, ale i učitele zdarma, a to nejen díky podpoře 13 krajů ČR a hlavnímu městu Praha.
Animovaný seriál V digitálním světě z portálu JSNS.CZ nabízí vyučujícím návod, jak mluvit o bezpečném pohybu v online prostoru i s mladšími školními žáky.
Projekt Učíme online komunity Česko.Digital se propojuje s Národním pedagogickým institutem České republiky (NPI ČR). Smyslem spolupráce je usnadnit co největšímu počtu škol využívání digitálních technologií ve výuce a tím zkvalitnit nejen distanční výuku, ale i rozvíjet digitální kompetence žáků, bez kterých se v dnešní době neobejdou.
Na přechodu mezi dosluhující vládou Andreje Babiše (ANO) a nastupujícím kabinetem Petra Fialy (ODS) se na školství usmálo štěstí. Předání agendy bude rychlé a hladké a také programově bude nový ministr Petr Gazdík (STAN) navazovat na končícího Roberta Plagu (za ANO), který v úřadu zůstane jako odborný náměstek pro vysoké školy. Široce přijímaná Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, kterou vypracoval tým expertů pro tuto vládu, nepoletí do koše.
Jak se dítěti bude dařit ve škole, o tom v Česku až příliš rozhodují příjmy rodičů. Doplácejí na to nejen děti ze sociálně slabých rodin, ale i obce a regiony, kde vyrůstají. „Lepší vzdělávání může v dlouhodobém horizontu nastartovat ekonomický rozvoj nebo snížit kriminalitu,“ myslí si Václav Korbel ze společnosti PAQ Research a z think tanku IDEA při CERGE-EI.
Láska to byla až na druhý pohled. Petra Mazancová nejdřív na české školství zanevřela, ale teď je již mnoho let spokojenou učitelkou a k tomu předsedkyní profesního spolku Učitelská platforma. Ten se soustředí na vzájemnou podporu pedagogů a zlepšení veřejného obrazu učitele. „Tisíce učitelů ze škol odcházejí nebo rezignují, protože podporu nedostali. Poškozuje to je i desetitisíce jejich žáků,“ říká.
S novým školním rokem se znovu rozběhla práce na revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Ambicí expertního panelu je během příštích měsíců hledat napříč odbornou veřejností shodu na tom, jakou cestou by se kurikulum mělo vydat. EDUin se zeptal v anketě osmi lidí, kteří působí v různých oblastech vzdělávání a dívají se na ně z různých perspektiv.
V úterý 19. října 2021 proběhla za účasti ministra školství Roberta Plagy konference zahajující veřejnou diskusi k Hlavním směrům revize RVP ZV. Během dvouhodinového programu panelisté představili sedm hlavních témat, která chtějí při psaní Hlavních směrů revize obsáhnout. Ve druhé polovině programu panelisté odpovídali na dotazy, které mohli diváci pokládat osobně na kameru nebo posílat písemně do chatu.
Jak pracovat s dětmi, které se stále ptají? Dají se venku učit zlomky? Jak získat výhody z on-line výuky? Nejen na tyto otázky odpovídá knižní novinka Andrey Tláskalové. Knihu ocení zejména pedagogové 1. stupně, ale i další učitelé a vychovatelé. Autorku mohou čtenáři znát z televizních obrazovek z pořadu UčíTelka a dalších projektů.
Na facebookové stránce EDUinu se nedávno objevilo toto trefné zamyšlení jedné kolegyně. Ve svém komentáři umě shrnula, jak vnímáme přechod z dětí z volnějšího prostředí mateřské školy do formálnějšího režimu školy základní a jeho vliv na dětskou (a přeneseně i naši dospělou) psyché. Ve zkratce: intuitivně cítíme, že škola a vůbec formální vzdělávání je něco, co jde proti dětské přirozenosti.
Pokud máte ve třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), vezměte to za správný konec! Přečtěte si, proč se vyplatí připravit všechny, kterých se to týká, a možná vás překvapí, že to nejste jen vy a děti ve třídě. Máme pro vás tipy i praktické příklady, jak a jaké informace získat i předat, aby nikdo nepřišel k újmě.
Máte doma dítě, které začalo brzo číst, a když se vrstevníci na pískovišti rvali o bábovičky, tak si s dospělými chtělo povídat o vesmíru? Možná je váš potomek nadaný a stálo by za to nechat ho otestovat. O čem vůbec takový test vypovídá a dá se na jeho výsledek spolehnout? „Není pravda, že k nám vodí děti jen přehnaně ambiciózní rodiče,” říká Dana Havlová, která se testování v Mensa ČR věnuje. „Mimořádně nadané jsou dvě děti ze sta. V každé škole jich je několik neobjevených, což je škoda.”
Práce s mimořádně nadanými žáky je jedním z méně viditelných problémů českého školství. Učitelé sdružení v Učitelské platformě upozorňují, že reálný počet těchto žáků ve třídách je mnohdy vyšší než jejich oficiálně udávané počty. Učitelé by také uvítali, aby těmto žákům mohli poskytnout mnohem více podpory z širší nabídky podpůrných opatření, podobně jako třeba při práci s dětmi z kulturně odlišného nebo sociálně méně podnětného prostředí.
Najednou se dětem změnil život. Přestalo existovat, co bylo do té doby naprosto samozřejmé. Ráno vstát, obléknout se a vyrazit do školy. Nástup koronavirové pandemie loni na jaře všechno zarazil. Úřady zavřely školy, žáci a studenti místo do lavic usedli doma k tabletům a počítačům. Více než polovinu výuky mezi loňským březnem a letošním červnem měly děti od šesté třídy výš na dálku. Mnoho žáků potřebovalo doučování.
Žáci ze tříd, kde se více hovoří a diskutuje, mají lepší výsledky. Vyplývá to z více než desetiletého výzkumu komunikace, který vede na Masarykově univerzitě Klára Šeďová. To, že někdo v hodině hodně mluví, hraje dokonce větší roli, než když dává pozor a plní pokyny učitele. „Učitelé by ze žáků neměli tahat správné odpovědi, ale klást podnětné otevřené otázky, na které žáci neznají odpověď. Skrze rozhovor ji hledají a učí se tak přemýšlet a formulovat své myšlenky a stanoviska,“ říká výzkumnice.
Modernizace výuky, řešení akutního nedostatku učitelů a jejich vzdělávání či navýšení financování školství na úroveň zemí OECD. To jsou výzvy pro nového ministra školství, o kterém se nyní rozhoduje. Pedagogům sdruženým v Učitelské platformě se nelíbí, že vítězové aktuálních voleb při diskuzích nepovažují ministerstvo školství za důležité. Podle Učitelské platformy má naopak resort školství klíčovou úlohu pro budoucnost naší země.
Rozpoznat, která informace je pravdivá, která zavádějící a kterou se její autor snaží cíleně manipulovat veřejností, je v internetové době čím dál těžší. Tradiční média ustupují do pozadí, na sociálních sítích může kdokoli sdílet cokoli, rychle se tak může šířit i naprostá lež. Vyznat se v záplavě informací má už na školách pomoci mediální výchova. Předmět se tu složitě snaží prosadit už 15 let.
Pracovní skupina Wellbeing projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ ve spolupráci se Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) představila 29. 9. výsledky průzkumu STEM na téma Wellbeing ve vzdělávání. Zjišťoval postoj ředitelů a ředitelek základních škol k wellbeingu a mapoval, na co školy při vytvářejí podmínek pro wellbeing žáků i učitelů kladou důraz a v čem by potřebovaly podpořit zvenku.
Společnosti PAQ Research a Kalibro jako první změřily možný dopad pandemie na výsledky žáků. Z testů v českém jazyce a matematice provedených v roce 2020 a 2021 v 5. třídách odhadujeme, že žáci během roku pandemie ztratili ekvivalent zhruba 3 měsíců učení. Ztráta byla po otevření škol na jaře 2021 podstatná, ačkoliv se nepotvrzují pesimistická zjištění ze zahraničí ze začátku pandemie, která ukazovala extrémně nízkou efektivitu distanční výuky. Školy se s podporou MŠMT musí zaměřit na žáky, kteří zaznamenali nejmenší posun během distanční výuky.
Česko sice oficiálně deklaruje, že se mají společně vzdělávat všechny děti, reálně ale u nás existuje 140 škol, kam chodí většina, nebo dokonce sto procent Romů. K podobnému osudu mířila i základní škola v Trmicích u Ústí nad Labem, která sídlí v sousedství vyloučené lokality. Dnes je z ní vyhledávaná škola, jejíž žáci zlepšují krajské vzdělávací statistiky. „To, co dělá rozdíl, je víra v potenciál dětí. Na romských školách se často rezignuje na věci, které by byly možné,“ říká ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová.
I přes zlepšující se přípravu budoucích pedagogů si mnozí čerství absolventi, kteří učí ve třídách s vysokou koncentrací sociálních a výchovných problémů, neví rady. Právě ti potřebují pro svou práci výraznou podporu – zvenčí i v rámci učitelského sboru školy. Na tento problém mimo jiné poukázal pátý díl seriálu Ochránce nazvaný Džungle před tabulí.
V předvolební debatě Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) na téma Změní české školství po volbách směr? se sešli zástupci stran a hnutí, které tvoří tři nejsilnější politická uskupení před volbami. “Na zásadních tématech jsme se shodli,” komentoval dvouhodinovou diskusi se zástupci současné opozice Tomáš Hamberger (ANO).
Proto, aby výuka a spolupráce pedagoga, asistenta pedagoga a žáků s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami dobře fungovala, myslete i na klima třídy a uspořádání školních lavic. Máme pro vás tipy, jak vytvářet podnětné prostředí k výuce a dobré klima třídy, ve kterých se mohou rozvíjet všichni žáci, jak s jejich pomocí upravit prostor třídy a jak společně nastavit pravidla.
Na podporu výzkumu a vzdělávání by od letoška do roku 2026 mohlo jít zhruba 3,58 miliardy eur (cca. 90,5 miliardy korun) z dotačních programů s peněz i z Evropské unie. Zhruba 72 procent částky by se mělo čerpat z evropských fondů, zbytek by měl zaplatit český stát. Nový plán využití peněz z evropských strukturálních a investičních fondů ve školství schválila vláda, vyplývá z výsledků na jejím webu.
V Česku se začátkem nového školního roku po několikaleté pauze jmenováním expertního panelu znovu odstartovala revize rámcového vzdělávacího programu pro ZŠ (RVP), který má během příštích několika měsíců za pomoci „zdola“ dojít k pojmenování principů, jimiž se později budou řídit konkrétní změny (včetně v poslední době hojně propíraných škrtů v učivu) v samotném dokumentu.
Od září 2021 je v ORP Kutná Hora realizován v ČR unikátní projekt „Duševní zdraví pro děti“. Základem projektu jsou dva mobilní týmy pro duševní zdraví dětí, které stojí na multidisciplinární spolupráci odborníků ze školského, sociálního a zdravotního sektoru. Jejich společným cílem je podpora psychického zdraví a prevence rozvoje psychických onemocnění dětí a mládeže, osvěta a destigmatizace duševního onemocnění.
Korespondenční seminář Výfuk (Výpočty fyzikálních úkolů), organizovaný Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy, se začátkem školního roku zahajuje další ročník. Už pojedenácté tak mají žáci základních škol možnost se zlepšit ve fyzice a matematice, poznat vrstevníky se stejnými zájmy a vyhrát hodnotné ceny.
MŠMT ČR plánuje další změny v obsahu učiva na základních školách. Jedná se o modernizaci Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), na jejichž základě školy vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy. V souvislosti s již provedenými změnami, kdy MŠMT navýšilo hodiny informatiky na úkor ostatních předmětů, se vyprofilovala Koalice mezioborových pedagogických asociací a skupin – KOMPAS. Jejím cílem je zapojení do aktuálního procesu velké revize národního kurikula tak, aby změny byly smysluplné, podložené, koncepční a aby vycházely z aktuálního stavu vzdělávacích oblastí a jejich postavení ve vzdělávání.
Začátek nového školního roku a zejména nezadržitelně se blížící říjnové hlasování o budoucnosti této země otevírá otázku, co nám jednotlivé politické subjekty, jež se budou ve volbách ucházet o voličskou přízeň, nabízejí v oblasti školství. Je to právě tento resort, jejž politici napříč stranickým spektrem rádi a často označují jako svou prioritu.
Vykřikují, urážejí a fyzicky napadají spolužáky i učitele, pro sprosté slovo nebo ránu nejdou daleko. Problémových dětí v českých školách není málo a podle učitelů jich spíš přibývá. A jak ukázala další epizoda televizního seriálu Ochránce, nikdo si s nimi příliš neví rady. Vyřešily by situaci speciální školy pro děti s poruchami chování, nebo by se školy měly naučit zvládnout nezvládnutelné?
Zajistit kvalitní školství pro všechny regiony i žáky bez ohledu na jejich původ zatím Česko nedokázalo. Do chudších krajů, jako jsou Karlovarský nebo Ústecký, se vysokoškolsky vzdělaným učitelům nechce, často tu proto učí nekvalifikovaní lidé. Špatné vzdělání dává místním horší podmínky při hledání práce a roste tak další neperspektivní generace. Přečtěte si 3. díl volebního speciálu Aktuálně.cz.
Děti by měly být už od první třídy vedeny ke spoluzodpovědnosti za svoje vzdělávání. K tomu jim může napomoci smysluplné slovní hodnocení, trénování sebereflexe i dobrovolné domácí úkoly. Věří tomu Kateřina Vrtišková, která učí na 1. stupni základní školy ve Vraném nad Vltavou a v roce 2018 získala hlavní cenu v prvním ročníku českého kola soutěže GlobalTeacherPrize. Ve svých hodinách pracuje s žáky v centrech aktivit podle programu „Začít spolu“.
První fáze práce na znovuobnovené revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP) odstartovala. Od 1. září začal na přípravě zadání, jimiž se má později řídit úprava kurikula v jednotlivých vzdělávacích oblastech, pracovat Expertní panel pro revizi RVP pro základní školu. Členy panelu nominovalo ministerstvo školství, při přípravě zadání pro revizi bude panel postupovat obdobným způsobem jako expertní skupina, která zpracovávala podklady pro Strategii 2030+.
„Balast. Zbytečnosti. K čemu jim to bude? Dneska si stejně všechno vygooglíš. Hlavně, ať se naučí kriticky myslet!“ Z představy, že se kvůli přehnanému důrazu na fakta a znalosti nedostává na skutečné pochopení látky, kritické myšlení a další „kompetence 21. století“, se pomalu stává učitelský mainstream.
„Vždyť žáci neuslyší nic o buňce!!“ … „Bude zrušena výuka Newtonových zákonů!!“ …“Zase se bude škrtat učivo!!“… „Ty děti budou úplně hloupé!!“… Podobných stesků je možno v současné době plánované revize RVP ZV slyšet hodně. S dovolením se odpustím polemiku na téma, zda jsou citované obavy oprávněné, nebo jde jen o přehnané předtuchy.
Již od roku 2005 se vzdělávání ve školách řídí tzv. rámcovými vzdělávacími programy. Ty, podobně jako dřívější osnovy, stanovují, co, kdy a v jakém rozsahu se bude učit. Na rozdíl od osnov, které to vymezovaly zcela přesně, to ale činí jen „rámcově“ se značnou svobodou pro každou školu. Nyní se chystá jejich velká revize.
Deset dílů, deset dilemat. Seriál Ochránce, který Česká televize odvysílá letos na podzim, vypráví o problémech, se kterými se české školy opakovaně potýkají, poradit si s nimi ale neumí nebo je řeší jen s velkými obtížemi. „Nebo možná řešení ani neexistuje,“ říká autor námětu a spoluautor scénáře Tomáš Feřtek.
Výborný učitel. Schopný manažer. Inspirativní lídr. Šikovný vyjednavač. Obratný mediátor. A ještě k tomu občas zručný řemeslník. To jsou profese, v nichž musí obvykle vynikat dnešní ředitel základní školy. Jsou ale všechny tyto kompetence opravdu nezbytné? Nestačilo by se zaměřit pouze na vůdčí a vizionářské schopnosti?
Tenhle obrázek ze školní třídy zná asi každý: pár žáků leží na lavici, Žežulková s Kopřivovou si posílají psaníčka, Bláhová si zatlačuje nehtovou kůžičku. Jediný, kdo pracuje, je učitel. Stojí před tabulí a vykládá, až se mu od pusy kouří. Co si žáci z takové hodiny odnesou? Asi nic moc – jak dokazují výzkumy, pasivita je totiž nepřítel vzdělávání. Pomoc přitom existuje. Říká se jí responsivní výuka a autorka tohoto textu sama na sobě pocítila, že funguje.
Až Česká televize začne v září vysílat seriál ze školního prostředí Ochránce, budou ho na prvním místě bedlivě sledovat učitelé a učitelky, a to nejen kvůli Lukáši Vaculíkovi v hlavní roli. Bude obraz škol, který seriál vykresluje, pro učitelskou veřejnost přesvědčivý a přijatelný? Tvůrci díla se to chtěli dozvědět dopředu a s učiteli se potkali na předpremiérových projekcích.
Závažné mezery ve znalostech a dovednostech má po dlouhé výuce na dálku při uzavření škol minimálně 36 500 žáků základních škol a 18 000 středoškoláků. Na prvním stupni je to zhruba každý osmatřicátý školák, na druhém stupni každý dvacátý a na střední škole každý dvaadvacátý. Na odstranění rozsáhlých nedostatků budou děti a mladí potřebovat nejméně ještě celý školní rok. Zjistila to Česká školní inspekce.
Prázdniny jsou za námi a začíná příprava do školy. Jak pro pedagogy, tak pro rodiče i děti. Připravili jsme pro vás tipy, které by se vám do začátku nového školního roku mohly hodit. A čeho se týkají? Návratu do škol… Jak ho žákům (i sobě) usnadnit? Jak skloubit pravidla třídy s efektivními rituály? Design třídy má sloužit k tomu, aby se v ní žáci cítili dobře a podpořit je při výuce. Jak na to? Jste začínající asistenti pedagoga nebo máte nově začít s asistentem pedagoga pracovat? Na Zapojmevšechny.cz najdete vše, co hledáte!
Jedním z negativních znaků současnosti je šíření dezinformací. Nejčastěji jsou to falešné zprávy o migrantech, Evropské unii, covidu a očkování, případně všechno dohromady. S blížícími se říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR lze předpokládat, že kontaminace mediálního prostoru těmito dezinformacemi bude nabírat na intenzitě.
Nedávno jsme informovali o knize Daniela Fryera Racionálně-emoční terapie. Překonejte myšlenkové pasti. Dnes přinášíme alespoň malou ukázku.
K největším problémům, které narušují přátelské prostředí ve školách a vzdělávání dětí, patří spory mezi zaměstnanci, vedením a zřizovateli škol. Stížnosti na ně tvořily loni asi čtvrtinu podnětů, kterými se zabýval školský ombudsman. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu vzdělávání v ČR v roce 2020, kterou připravilo ministerstvo školství. Materiál by měl úřad v nejbližší době předložit vládě. Podle ministerstva si zaměstnanci škol často stěžovali na šikanu, ve většině případů se ale nepotvrdila. Zpravidla se ukázalo, že pracovníci neznali dobře svá práva a povinnosti.
„Ředitel školy je takový osamělý kapitán. A tady vidíme, že těch kapitánů je víc a řeší stejné problémy,“ říká s lehkým úsměvem ředitelka základní školy v Církvicích na Kutnohorsku Ludmila Hrušková, která přijela na druhé „živé“ setkání ředitelů zdejších škol, které pořádá nadační fond Eduzměna v prostorách Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře.
O tisíce přihlášek víc oproti loňským ročníkům zaznamenaly letos české vysoké školy. Osm z dvanácti škol, které ČT oslovila, uvedly nárůst až o čtrnáct tisíc zájemců oproti loňsku. Podle ministerstva školství jde o vlnu demograficky silných ročníků, která bude pokračovat i příští rok. Nejvyšší nárůst zájmu hlásí zdravotnické a pedagogické obory. Počet přihlášek se přitom může ještě zvednout, na některé vysoké školy se totiž mohou zájemci hlásit až do konce srpna nebo září.
Tomáš Feřtek ve svém textu pro web týdeníku Respekt shrnuje proměny učitelské profese a představ o tom, co znamená být dobrým učitelem. Změny ilustruje na příkladech učitelek a učitelů, finalistů ceny Global Teacher Prize CZ.
Prestižní měsíčník Cicero vycházející v Berlíně s podtitulem Magazín pro politickou kulturu otevřel dva měsíce před parlamentními volbami ve Spolkové republice Německo debatu o kvalitě tamějšího vzdělávacího systému. Publicista Rainer Werner, někdejší berlínský gymnaziální profesor dějepisu a němčiny, ve svém článku z 15. července 2021 analyzuje, nakolik souvisí úspěch dětí s jejich rodinným zázemím a proč jsou některé pseudopokrokové představy nejen mylné, ale též škodlivé.
Téma wellbeingu a jeho systémové podpory ve vzdělávání se i v souvislosti s dopady pandemie COVID-19 stává stále aktuálnějším tématem. V tomto článku připomeneme, co tento pojem vlastně znamená, a shrneme důvody, proč je žádoucí se podporou wellbeingu ve vzdělávání zabývat. Představíme si i základní principy, ze kterých by měla systémová podpora wellbeingu ve školách vycházet.
Díky spolku Krajánek ve světě v září 2020 vznikla možnost distanční výuky pro české děti žijící v zahraničí. Podle plánu pilotního projektu se otevřely třídy na úrovních 1. a 2. ročníků ZŠ. Celý projekt vznikl ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a učebnu pro vysílání výuky poskytla Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky hlavního města Prahy. Projekt také po odborné stránce konzultuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
V každém správním obvodu obce s rozšířenou působností bude od září aspoň jedna základní škola nabízet kurzy češtiny pro školáky s cizím mateřským jazykem. Kurzy budou moct mít v době dopoledního vyučování. Vybrané školy určí pro nadcházející školní rok krajské úřady, v dalších letech by měly být na seznamu přednostně školy s aspoň pětiprocentním podílem cizinců.
Tvořivý chaos, děti zabrané do práce, bouchání kladiva, řešení konstrukčních problémů, vůně dřeva, „tady mi to prosím přidrž…“, „jak to mám zavázat?“, materiály po zemi, hra, tvoření v plném proudu. Tak to může vypadat, když s dětmi tvoříte a zároveň chcete, aby děti měly možnost realizovat vlastní nápady, aby se učily novým dovednostem, pracovaly se skutečným nástroji a mohly si se svými výrobky hrát.
Na první pohled prostá otázka, co je cílem vzdělávání, nemá zdaleka jednoznačnou odpověď. Jsou to dobré známky, encyklopedické znalosti, výchova k občanství, nebo získání dovedností důležitých pro zažívání úspěchu v životě? Deník o tom hovořil se Silvií Pýchovou, ředitelkou Stálé konference asociace vzdělávání a koordinátorkou inciativy Úspěch pro každého žáka.
Lidskému životu nikdy plně neporozumíme, pokud nebudeme brát v úvahu nejvyšší aspirace člověka. Růst, sebeaktualizace, usilování o zdraví, hledání identity a autonomie, touha po dokonalosti (a další způsoby, jak vyjádřit směřování „vzhůru“) je třeba brát jako široce rozšířené a snad i univerzální lidské sklony.
„Vypařilo se jim to z hlavy!“ „Dokončili jsme lekci – tak teď honem napsat test, než to všechno zapomenou.“ Zdi kabinetů by mohly vyprávět – podobných vět a jejich variací slýchají nespočet dnes a denně (pokud teda zrovna neosiřely vzhledem ke globální pandemii). Ale co vlastně o paměti a mysli říká věda? A co bychom si z těchto poznatků, sice neúplných, avšak v posledních letech díky rozvoji neurověd a kognitivní vědy stále bohatších, měli jako učitelé odnést?
Popularizátor informatiky Miroslav Mráz vede brněnské Digi centrum a působí v tamní ZŠ Labyrinth. Díky grantu O2 Chytré školy například v této základní škole věnovali pozornost online bezpečnosti, kritickému myšlení a práci s daty. M. Mráz připomíná, že je klíčové nabídnout učitelům pomocnou ruku při výuce "nové” informatiky a poskytnout co nejvíce konkrétních ukázek pro to, jak digitální kompetence smysluplně rozvíjet napříč předměty.
V mnoha odvětvích se mluví o tom, že koronakrize pomohla urychlit změny, které by se jinak prosazovaly i několik desetiletí. Jednou z těchto oblastí je jistě školství. Jak by měla vypadat škola, která připraví studenty na pracovní trh 21. století a proč to tak zatím u nás ani po 20 letech od začátku nového milénia stále není?
Původně byla kunratická škola obyčejnou základkou na okraji hlavního města. Od chvíle, kdy do ní nastoupil ředitel Vít Beran, se ale lidé do okolí stěhují jen kvůli tomu, aby jejich děti mohly právě do této školy chodit. Místní učitelé vyhrávají ankety o nejlepší pedagogy, žáci se učí podle nejnovějších poznatků o efektivní výuce.
Výrazně více práce a stresu, obavy o budoucnost žáků, ale také spokojenost s tím, jak zvládli náročnou situaci. Tak podle výzkumu agentury PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo vnímali čeští učitelé rok distanční výuky. Zvýšení tlaku na učitele představuje akutní problém hlavně kvůli tomu, že už před pandemií byla polovina z nich ohrožena syndromem vyhoření. Pomoct by mohla dosud chybějící systémová podpora učitelů i vedení škol.
Kniha matematických her se snaží zpřístupnit matematiku všem dětem: těm matematicky nadaným, ale i těm, které matematika zrovna moc nebaví. Známé hry přizpůsobuje jednoduchému i složitějšímu matematickému jazyku (pexeso, domino, hra v kostky, bingo), vedle toho kniha obsahuje i spoustu zcela nových her.
Ukázat lidem, že konzumní styl života jim štěstí nepřinese, patří k cílům činnosti brněnského centra environmentálního vzdělávání Lipka. ČTK to sdělila ředitelka organizace a pedagožka Hana Korvasová, která dnes v Senátu převzala Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos v oblasti životního prostředí.
Rodiče dětí, kteří nestihli své ratolesti přihlásit na doučovací kempy financované ministerstvem školství, mají smůlu. Všechny jsou beznadějně zaplněné. O to větším překvapením je, že první dny od zahájení se organizátoři musí potýkat s vysokými počty dětí, které bez omluvy nepřijdou. Instruktoři čekají zbytečně, jídlo se vyhazuje, pořadatelé si už nyní dělají starosti s vyúčtováním, protože se neví, kdo nevyužité služby zaplatí.
Děti často nepotřebují žádné speciální vybavení nebo jakkoliv připravené podmínky pro hru. Často jim stačí třeba jen kamínky nebo klacíky. Upozorňuje na to propagátor svobodné hry Petr Daniš. Právě o tomto vlastně nejobyčejnějším a dnes často zapomínaném druhu hry vydal loni na podzim společně s manželkou Justinou knihu.
Před čtyřmi lety se Markéta Vokurková pustila na nejistou půdu. Dala si závazek, že se postupně naučí chodit se třídou ven nejen na výlety, ale i na matematiku nebo češtinu. „Jsme běžná základka, nejde to dělat jako někde v lesní škole. Postupně jsem přicházela na to jak,“ říká finalistka loňského českého ročníku učitelské soutěže Global Teacher Prize. Její škola výzvu přijala, venku učí už tři prvostupňové učitelky a od letošního května má všech skoro osm set žáků možnost trávit venku velkou přestávku.
Čím dál více učitelů si pravidelně odnáší inspiraci do výuky z Měsíce školních zahrad. Ukázal to letošní ročník, který probíhal během května díky spolupráci Nadace Proměny Karla Komárka a platformy Učíme se venku. Nadace myšlenku širšího využití venkovních prostor při pedagogické práci s dětmi letos podpořila částkou 150 tisíc korun. Účastníci ocenili zejména nápaditost kampaně, nesené v duchu čtyř zemských živlů.
Aleš Miklík pracoval dlouhá léta ve vedoucích pozicích velkého internetového vydavatelství nebo pod známou značkou Forbes, až jednoho dne radikálně změnil svůj pracovní život a začal se naplno věnovat tomu, co ho nejvíc bavilo. Rozhovor s ním původně vznikl pro blog Smysl v práci, ale i když se týká pracovního života, obsahuje řadu myšlenek, které souvisí se vzděláváním, a v tomto směru může být zajímavou inspirací. Takovým přemýšlením mimo zaběhlé koleje, tedy hezky nečesky „out of the box“.
Letošní národní kolo soutěže Global Teacher Prize o nejinspirativnější učitele bylo specifické. Vítězové museli vyniknout v roce, kdy řadu měsíců potřebovali zaujmout žáky na dálku, přes obrazovku svého počítače. Museli také zvládat rychlé střídání prezenční a distanční výuky nebo problémy dětí jako: "Teď nemohu mluvit, protože mluví moje sestra" nebo "Táta si vzal notebook do práce".
Jdeme do finále: z naší explicitně vyučované hodiny zbývá nějakých pět, deset minut. A další na sebe v následujících dnech nenechá čekat. Proto bude stěžejním úkolem této fáze udělat si obrázek o tom, jak velká část dětí cíl hodiny splnila a kde jsou problémy u té části třídy, která ještě potřebuje další podporu.
Řada studentů pedagogických fakult se chystá zapojit do výuky na letních doučovacích kempech. Ty mají za cíl snížit dopady pandemie na školy, které velkou část roku učily pouze distančně. Podle Národního pedagogického institutu jim se vzděláváním na dálku už v průběhu školního roku pomáhalo přes šest set vysokoškoláků.
Musí se změnit výuka studentů učitelství? Jak pomoci kantorům po pandemii? Na tyto a další otázky hledali odpovědi zástupci sněmovních stran v předvolební debatě o školství, kterou uspořádala organizace Učitel naživo. Navázala tak na výzvu Domácí úkoly 2021, ke které se připojily další subjekty zabývající se vzděláváním.
„Mezi roky 2017–2021 se v českém školství konečně výrazně absolutně i relativně zvýšily platy učitelů a některých dalších pracovníků ve vzdělávání. Současné vládě se však přesto nepodaří naplnit své programové prohlášení, v němž se zavázala, že „platy učitelů a nepedagogů se na konci volebního období v roce 2021 dostanou minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017.“ Nepodaří se jí to především proto, že sice upřednostnila učitele v regionálním školství, ale současně zanedbala vysoké školy a některé další skupiny pracovníků ve školství.“ (Jan Koucký: Platy učitelů zdolávají rekordy)
V současné době řada škol obtížně hledá učitele a další pedagogické pracovníky. Šetření MŠMT v roce 2019, kterého se účastnilo 99,9 % škol v regionálním školství (MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ), ukázalo, že jen pro následující školní rok budou ředitelé hledat úvazky učitelů v rozsahu 4,5 % všech úvazků (6 tisíc úvazků). Poptávku v dalších pěti letech odhadují ještě výrazně vyšší, na 9 % úvazků. Sehnat učitele na určité předměty je ale velmi obtížné už teď.
Úplné vysokoškolské učitelské vzdělání bylo v ČR jako tehdy v jedné z mála zemí uzákoněno již v roce 1946. Jednalo se o krok, který dlouhá desetiletí požadovali nejen učitelé, ale i pedagogický výzkum a nakonec i politici. V roce 1964 se pak pedagogické fakulty staly i organizačně součástí univerzit. Spolu s absolventy tzv. odborných fakult připravujících učitele tak všichni učitelé na základních a středních školách mají mít úplné vysokoškolské vzdělání.
O psaní se někdy hovoří jako o „technologii, která změnila svět“. Učíme se, že písmo vzniklo před pěti tisíci lety a umožnilo nám, lidem, sdělovat si napříč časem i na dálku poznatky, které nám jako druhu v první řadě zajišťovaly bezpečnější přežití. Díky písmu se vědění lidstva mohlo kumulovat, předávat a soustavně se rozvíjet. Zkusme si jen tak cvičně představit, jak by vypadal náš svět, naše planeta, kdyby lidé žili bez písma.
České školství čeká v příštích letech proměna natolik zásadní, že by se dala směle přirovnat k proměně společnosti za průmyslové revoluce. Institucionální vzdělávání se má vymanit z minulosti a přizpůsobit se 21. století, jež s sebou přináší digitalizaci, nové technologie, robotizaci, Průmysl 4.0 nebo internetizaci.
Projekt Partnerství ve vzdělávání 2030+ ve spolupráci s PAQ Research připravil inspirativní rešerši pěti zahraničních vzdělávacích systémů, kterým se podařilo dosáhnout podobných cílů, na které se zaměřuje Strategie 2030+. Jedná se o: Finsko, Nový Jižní Wales, Nizozemsko, Estonsko a Ontario.
České pojetí nouzových opatření spojených s pandemií COVID 19 dopadlo na děti a dospívající velmi tvrdě. Uzavírka škol byla v České republice jednou z nejdelších na světě. Děti a dospívající nemohli po dlouhé měsíce navštěvovat volnočasové aktivity ani trávit čas se svými kamarády. Negativní dopady jejich dlouhodobé izolace jsou patrné nejen v oblasti vzdělávání, ale významně také v oblasti duševního zdraví a celkového wellbeingu.
Vadí jí slova o poškozené, či dokonce ztracené covidové generaci dětí. Psycholožka Zuzana Masopustová věří, že ani všechny těžkosti a bolesti pandemie nemusí děti dlouhodobě poznamenat, když se pocitům marnosti nepoddáme. Pokud děti psychické potíže mají, bylo na ně podle ní „zaděláno“ už dřív. Jak pomoct dětem v návratu do škol a kolektivů? Kam sahají kořeny psychických poruch a potíží?
Prázdninová škola Lipnice aktuálně spouští vzdělávací kurzy pro pedagogy online. Přestože nebylo snadné přenést kurz, který je postavený na osobním prožitku, do online formy, věříme, že se nám podařilo kvalitu našich kurzů udržet i v online podobě. Rádi bychom pedagogům prostřednictvím našich kurzů přinesli novou inspiraci a energii, kterou všichni v aktuální době velmi potřebujeme.
Na začátku února jsme spustili první online vzdělávací kurz S asistenty k lepší škole, který se zaměřuje na podporu dětí ohrožených sociálním vyloučením. Během prvních čtyř měsíců jej absolvovalo již 750 studujících. Rádi bychom představili pokračování kurzu nazvané “Sam není sám”, které se zaměřuje na důsledky distanční výuky, spolupráci s rodinou a bezpečné prostředí doma i ve škole, které žáci potřebují pro svoji adaptaci po dlouhém období vzdělávání na dálku. Během prvního týdne jej absolvovalo 99 studujících, kteří jsou do kurzu již zaregistrováni.
Psal se rok 2019 a já se po zdlouhavém přijímacím procesu konečně vydal na kariéru učitele v Anglii. V rámci programu Teach First jsem absolvoval úvodní několikatýdenní školení na UCL Institute of Education a v září už jsem stál před tabulí prvostupňové základní školy v jedné z horších čtvrtí jižního Londýna.
Celý profesní život zasvětil kvalitnímu vzdělávání a reformám vzdělávacích systémů, protože věří, že školy by měly nejen předávat znalosti, ale především vychovávat schopné lidi, kteří jsou připraveni čelit výzvám, jako je klimatická změna nebo rostoucí sociální nerovnosti. Profesor Michael Fullan z Torontské univerzity se podílel na přerodu školských systémů v několika státech světa. Na jaře u nás vystoupil na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou pořádá SKAV. „Neznám přesně situaci v Česku, ale podle otázek z publika a ohlasů na mé vystoupení soudím, že jste připraveni rozjet rozsáhlé změny. Jen je třeba začít,“ říká.
Jaroslav Jirásko je koordinátorem středního článku podpory pro okres Semily. Po 21 letech, která strávil na základní škole K. V. Raise v Lázních Bělohrad jako ředitel, se rozhodl pro změnu. Jak sám říká, ve středním článku by měli být lidé z praxe, kteří rozumějí školám a jejich potřebám. Žádní úředníci. O tom, jak hodnotí uplynulý rok ovlivněný pandemií, proč se rozhodl pro změnu a co může pro školy udělat v roli koordinátora, se dočtete v následujícím rozhovoru v Lidových novinách.
Zedník, instalatér, elektrikář, automechanik: bez těchto profesí by se náš život okamžitě zhroutil. Přesto mají učňovské obory, na které míří ze základních škol třetina žáků, velmi nízký společenský status. Je to vidět zejména v porovnání se zeměmi jako je Švýcarsko, které má k práci rukama úplně jiný vztah. Doložila to studie institutu CERGE-EI IDEA. Její autor, datový analytik Václav Korbel vysvětluje, proč to tak zřejmě je.
Pandemická doba výrazně negativně ovlivnila také předškolní vzdělávání. Mateřské školy i předškolní kluby, které navštěvují zejména děti ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, byly část tohoto období zavřené, fungovaly v omezeném provozu, směřovaly děti do tzv. domácího vzdělávání anebo se pro něj u obav o své blízké rozhodli rodiče dětí. To negativně dopadlo zejména na děti v posledním roce docházky před nástupem do základní školy.
Základní školy se připravují na přechod na upravený Rámcový vzdělávací program, který mění výuku informatiky a zavádí digitální kompetence do všech předmětů. Ačkoli nemusí nové kroky zakomponovat ihned, 787 škol se rozhodlo ke změnám přihlásit již od 1. září 2021. Vychází to z dat Národního pedagogického institutu ČR, který školám nabízí při zavádění změn podporu.
Jsme svědky zcela ojedinělé situace, kdy školy na celém světě čelí opatřením souvisejícím s pandemií koronaviru. Mezi státy existují poměrně velké rozdíly. Jen málo z nich dokázalo zabránit šíření viru bez omezení přímého kontaktu žáků a učitelů během prezenční výuky. České děti čelí jednomu z vůbec největších omezení pravidelné školní docházky i mimoškolních aktivit, včetně těch, které se odehrávají ve venkovním prostředí.
Pandemie koronaviru stále není u konce, mnohým docházejí síly a přibývá těch, kteří se potýkají s depresemi či úzkostmi. Nárůst duševních onemocnění může přitom podle psychoterapeuta Honzy Vojtka pokračovat i po rozvolnění vládních opatření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč lidem budou hrozit podobné symptomy jako vojákům po návratu z války a jak krize dolehne na nastupující generaci.
Tento metodický materiál přináší základní informace a doporučení pro ředitele, jejich zástupce i jednotlivé pedagogy, jak se škola na návrat žáků může připravit, jak na něj připravit rodiče a především samotné žáky. Cílem metodického doporučení je pomoci školám nastavit pravidla a připravit plán nejenom pro adaptační období, ale také pro pedagogickou práci v posledním čtvrtletí tohoto školního roku.
Textů reflektujících uplynulý pandemický rok vyjde jistě mnoho – texty vzletné, texty kritické, texty plné naděje a inspirace. Tento si ovšem neklade takové cíle. Jeho cílem je vlastně být přízemní, pobavit a odlehčeně zhodnotit zvláštní rok, rok distanční výuky. Při jeho psaní vycházím z rozhovorů s různými kolegy a kolegyněmi z celé republiky, ať už nováčky, kteří začali učit „s rouškou na puse“ a záhy se ocitli místo před katedrou za kamerou, ale také s těmi služebně staršími, kteří pamatují kdejakou revoluci (ve výuce).
Jak odstranit propastné rozdíly v podmínkách a kvalitě vzdělávání nebo jak využít potenciálu každého žáka na maximum? To jsou některé otázky, které si klade výzva Domácí úkoly 2021 adresovaná tuzemských politikům. Jejím cílem je doporučit konkrétní kroky pro následující volební období, které by měla politická reprezentace neodkladně učinit. České vzdělávání si nemůže dovolit další promarněnou šanci na konzistentní politiku, shodují se signatáři výzvy.
Ředitelé základních škol by měli být lídry prvotního vzdělávání a jako manažeři českého školství určovat směr moderní výuky. Pomoci by jim v tom měl i dobře nastavený vztah se zřizovatelem, založený na vzájemné důvěře. Proč tomu tak často není? Jak to, že ředitelé ztrácejí čas méně podstatnými úkoly? A kudy vede cesta ke zlepšení postavení těchto klíčových pedagogů?
Současná výuka on-line má vliv i na změny učiva a hodnocení žáků. Podíl pedagogů, kteří jsou pro omezení vzdělávacího obsahu, se zvýšil o čtvrtinu a o pětinu přibylo těch, kteří začali využívat vedle známek slovního hodnocení. Zároveň se snížil podíl škol, které učí on-line přesně podle běžného rozvrhu, což by podle doporučení ministerstva školství neměly.
Co Čech to muzikant! Bude toto úsloví platit i poté, co pandemie koronaviru přestane ničit kulturní život v České republice? Experti na umělecké vzdělávání dětí doufají, že ano. Rok v životě mladého začínajícího umělce však znamená celé století, co se učení správným technikám, postojům a návykům týče. Rok „ladem“ je z hlediska vývoje zásadní především u dětí mezi 7. a 10. rokem věku. Ne vše lze „opravit“ později – říkají odborníci. Některé děti ztratí motivaci, disciplínu, úroveň jejich umu klesá,někdy se kvůli pandemii musí rodina uskromnit a dítě z uměleckých škol a z individuálních lekcí odhlásit.
Pokud chceme umět pomoci dětem po návratu z dlouhého lockdownu do škol, měli bychom se zaměřit také na psychické zdraví učitelů, myslí si školní psycholog Daniel Štach. Psychologická pomoc by podle jeho názoru měla být pro učitele dostupná dlouhodobě a systematicky formou supervize přímo ve školách.
Školy mají za sebou možná největší logistickou akci v dějinách: zajistit rotační výuku, kdy se v budově budou po týdnu střídat různé třídy a ještě všechny před vstupem otestovat. „Skoro jsme se nestihli zamyslet nad tím, co budeme dělat, až se děti po takové době vrátí. Shodli jsme se jen na tom, že minimálně první týden nebudeme nic dohánět a budeme si spíš povídat,“ říká ředitelka školy na okraji Prahy Martina Hanzalová. Podívejme se, jak to kde vymysleli.
Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Když dítě zažije trauma, potýká se s tím celý život. Potvrzuje to Hana Brodníčková, matka čtyř přijatých dcer. Podle ní lidé trauma celý život zpracovávají a učí se, co se jim děje a proč, nebo je to ovlivňuje na nevědomé úrovni. Potom opakují traumatické vzorce ve vztazích s partnery, v zaměstnání, případně ve vztazích s vlastními dětmi. Následující článek popisuje, jak pracovat s dětmi s traumatickou minulostí.
Koronavirová pandemie a s ní související opatření, která omezují běžný chod společnosti, s sebou přinesly také pořádný nápor na psychiku a duševní pohodu žáků. Jejich život se obrátil vzhůru nohama, zmizely jistoty a ubylo pozitivních zážitků. V základní škole v pražských Kunraticích ale našli způsob, jak situaci dětem ulehčit. Pořádají zde on-line ranní dýchánky, které optimisticky nastartují den ještě předtím, než se žáci pustí do učení.
„Je důležité dopřát sobě i dětem péči, protože tím získáme čas do budoucna. Když budeme děti tlačit k výkonu, budou čím dál tím míň schopné se cokoliv naučit a víc se bude projevovat agresivita nebo odpojování se, které jsou spojené se stresem,“ říká v rozhovoru Lenka Felcmanová, místopředsedkyně ČOSIV, která se věnuje tématům wellbeingu a podpory dětí s nepříznivými podmínkami.
Kanadský expert na vzdělávání Michael Fullan je duchovním otcem úspěšné ontarijské reformy školství. Nyní působí jako konzultant vlád různých zemí a snaží se transformovat školství tak, aby odpovídalo potřebám 21. století. Založil hnutí Nová pedagogika pro hluboké učení. V rozhovoru představuje mj. kanadský vzdělávací model tzv. šesti C.
Tento text přinášíme u příležitosti 9. ročníku Konference Úspěch pro každého žáka, která se uskuteční 20. dubna 2021 online a kde jako hlavní řečník vystoupí Michael Fullan, emeritní profesor Torontské univerzity a autor mnoha celosvětově úspěšných knih o vzdělávání a jeho reformách. Více informací o konferenci najdete ZDE. „Změna ve skutečnosti není tak těžká, jak si myslíme, když dokážeme lidi zaujmout a nabídnout jim smysluplné zážitky, které je obohatí.“
Nerovnost ve vzdělávání se začala kvůli pandemii a lockdownu prohlubovat. Postihuje to především žáky z nefunkčních rodin, pro něž škola představovala často jediné místo, kde vládnou pravidla, cítí se bezpečně, mají klid na učení a nacházejí podporu. Existují však školy, které v nesnadné situaci dokážou do výuky zapojit i sociálně slabé žáky. Jedna z nich je ve Velkých Hamrech na Jablonecku.
Pomoci dětem z chudšího prostředí dosáhnout na vyšší vzdělání se státu vyplatí. Daniel Prokop se svým týmem PAQ Research a think-tankem IDEA v nejnovější analýze pro Nadaci České spořitelny vyčíslili, že česká ekonomika tratí na nevzdělanosti až 18 miliard ročně. Také spočítali, o kolik peněz stát přichází, pokud žáci nedokončí střední školu, a mají tak jen základní vzdělání. Pokud by stát investoval do opatření, která pomohou zvednout vzdělanostní úroveň dětí z nejchudších prostředí, česká ekonomika na tom vydělá, říká Prokop v rozhovoru pro HN.
U příležitosti 9. ročníku Konference Úspěch pro každého žáka: Na vlně změny proběhl 12. 4. 2021 pre-meeting s hlavním řečníkem, Michaelem Fullanem. “Covid obrátil vše vzhůru nohama, spousta věcí už nikdy nebude jako dřív. To představuje příležitost pro reformu systému vzdělávání jako celku. Využijte ji.”
V deset hodin dopoledne obvykle ve školách končí velká přestávka a začíná třetí vyučovací hodina. Nikoliv v čase lockdownu a ve vyloučené lokalitě Červený kříž v Ostravě. Po někdejší dělnické kolonii běhají v tuto chvíli houfy dětí, na výuku nikdo nemyslí. Právě děti ze sociálně slabých rodin ohrožuje uzavření škol nejvíce. On-line výuka je tady spíše off-line výukou.
Kolik česká společnost zaplatí v budoucnosti za to, že nedává všem dětem šanci naplnit svůj vzdělávací potenciál? Nová studie věnovaná nerovnostem v českém vzdělávacím systému odhadla, že kdyby stát do slabších dětí investoval čas a peníze, do státního rozpočtu by v dospělosti ročně odvedly minimálně o 18 miliard více (při optimističtějších scénářích až přes sto miliard).
Ráno vstát, po snídani dát pusu dětem a ženě, odejít do práce. Vrátit se za tmy, dát pusu dětem, spát. Podobně ještě před rokem probíhaly dny mnoha mužů po celém světě. Jenže v březnu přišla pandemie, opatření s ní spojená uzavřela školy, obchody, restaurace i kanceláře a značná část otců se náhle ocitla v situaci, kterou dobře znají matky malých dětí: celý den doma s potomky na krku, bez možnosti odejít a trochu si „odfrknout“. Jak to zvládají?
Místo toho, aby zažívali první vztahy, hledali si brigády, práci nebo samostatné bydlení, žijí mladí lidé v době koronaviru často v izolaci. Současná situace jim výrazně komplikuje vstup do dospělosti. Podle oslovených odborníků se to negativně projevuje i na jejich psychice. Už loňské průzkumy Národního ústavu duševního zdraví ukázaly, že lidé ve věku 18 až 24 let jsou v časech karanténních opatření jednou z nejohroženějších skupin.
Jsou o něco kritičtější než dříve a ve srovnání s minulou generací kladou spíše než na moderní učebny důraz na lidské kvality učitelů nebo na to, jak si poradí se šikanou. Průzkum PAQ Research pro Nadaci České spořitelny a EDUin se po deseti letech vrátil k výzkumu rodičovských postojů k základní škole. Výsledky z konce roku 2019 pak autoři průzkumu doplnili ve čtyřech vlnách o poznatky, jak názor rodičů na školu změnila zkušenost s výukou na dálku.
Hosté březnového Kulatého stolu SKAV a EDUin na téma „Jak ošetřit duševní zdraví dětí v době covidu?“ se shodli, že je potřeba upozadit nárok na výkon a více než kdy jindy upřít pozornost na wellbeing a duševní zdraví. Nejen dětí, ale i dospělých. Cílem není jen to, aby se vzdělávací systém vrátil co nejdříve do normálu, ale aby byl dlouhodobě kvalitní a přinášel výsledky.
Tento text navazuje na 1. část publikovanou v únorovém vydání Řízení školy při příležitosti 20. výročí vydání Bílé knihy. V Učitelských listech 1. část najdete ZDE.
Jaký je vztah mezi zapojením dětí a dospívajících do organizovaných volnočasových aktivit a jejich zdravím a jaký vliv na to má prostředí, v němž žijí? To zjišťovala mezinárodní studie, jejíž hlavní autoři působí na katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní Journal of Epidemiology & Community Health.
Děti, které už před covidem bojovaly s nadváhou či obezitou, teď tloustnou ještě víc. Odborníci se obávají, že kvůli tomu rapidně přibude obézních dětí. Mnohé přišly kvůli zrušeným sportovním kroužkům o hodiny sportu týdně. Samy už často nemají motivaci jít si zacvičit a procházka o víkendu s rodiči to nezachrání.
Za třicet let proběhlo ve společnosti mnoho změn, které se propisují také do našeho školství. Mění se rodiny, komunikace, zrychluje se prožívání času, bohatneme, rostou možnosti všech, nikdy nebyla informace tak nespolehlivá… Ve škole děti těkají unavené množstvím každodenních podnětů. Škola, která není zábavná, je mrtvá. Žáci se stále častěji ptají, k čemu jim škola je, a učitelům se hůř a hůř na takovou otázku odpovídá.
Učitel Lukáš Šlehofer zvedá ruku a postupně se k němu přidává celá třída. Nehlásí se o slovo, ale dávají si najevo, že končí přestávku a jsou připraveni se učit. Následující tři hodiny budou mluvit o tom, jaké změny přinesl přelom 18. a 19. století. Od procesu modernizace a urbanizace přes populační explozi se dostanou ke vzniku sociologie a k českému národnímu obrození.
Rok po uzavření škol vydala Česká školní inspekce (ČŠI) svou další, v pořadí již třetí zprávu o stavu distanční výuky v Česku. Vyplývá z ní, že školy během posledních dvanácti měsíců udělaly velký krok vpřed.
Z výzkumu před více než dvěma lety: Nejčastějšími důvody, proč začínající učitelé zvažují odchod ze školství, je nízká prestiž i platy, zavedení inkluze, ale i nedostatečná podpora v začátku kariérní dráhy. Ukázal to výzkum Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kterého se zúčastnilo 380 učitelů "nováčků".
Dnešní text bude trochu odlišný od jiných částí Příručky – požádal jsem totiž další učitele, aby začínajícím a budoucím učitelům dali své vlastní tipy do začátků. Ať už jste na střední škole nebo univerzitě, nebo dokonce už učíte, tohle je seznam tipů od šikovných inspirativních učitelů a učitelek, kteří mají různé krátké či dlouhé zkušenosti z různých škol a různých stupňů. Požádal jsem je o tři tipy.
Vzdálená komunikace a online vyučování běžnou výuku tváří v tvář nikdy zcela nenahradí. Některé z “vynálezů” dnešní doby by se však mohly stát efektivní součástí vyučování i v momentě, kdy se žáci a studenti naplno vrátí do škol. Mají k tomu ostatně nakročeno. Učitelům, rodičům i žákům se osvědčily interaktivní studijní systém a výukové kurzy.
Pandemická situace naplno ukázala, v čem jsou slabiny extrémně decentralizovaného nastavení českého školství. Ministerstvo školství vydává doporučení, ve výsledku ale provedení a kvalita distanční výuky závisí na jednotlivých ředitelích a učitelích. Ve stávající situaci jsou nespokojení ředitelé, zřizovatelé a nakonec i ministerstvo. Provázat školy a ministerstvo by měla nová regionálně zakotvená úroveň řízení a podpory, tzv. střední článek vzdělávacího systému. Text shrnuje problém a rozebírá konkrétní podoby, které střední článek může nabýt.
V době pandemie se ještě více ukázalo, jak je kvalita učitelské práce a pedagogických kompetencí důležitá. Zároveň se aktuálně mění cíle a obsah vzdělávání – a příprava učitelů na to musí reagovat. Cílem tohoto textu je představit některé z již realizovaných inspirací. Zároveň popsat to, co stojí v cestě jejich dalšímu šíření.
Premiér Andrej Babiš nedávno zcela nečekaně rozvířil vzdělávací debatu "bleskem z čistého nebe" – návrhem na dobrovolné nahrazení maturitní zkoušky "úřední maturitou". Argumentem mu je vlastní zkušenost: "Zaměstnával jsem 35 tisíc lidí a nikdy jsem se na maturitu neptal," nechal se slyšet ve svém pořadu Čau lidi.
V době distanční výuky, kdy učitelé hledají cesty, jak dětem předávat látku v online prostředí, se základním a středním školám nabízí zajímavá novinka. Historie v kartách je pokus o přenesení učebnice dějepisu do interaktivní, hravé podoby. Autor této obrázkové encyklopedie Zdeněk Ležák nabízí učitelům i dětem možnost zapojit se do vytváření legionářského světa.
"Nedůležitý? Učím dějiny a literaturu. Odkdy je to nedůležité?“, diví se židovský profesor historie v krakovském ghettu, když mu mladý esesák jako nepotřebnému odmítne přidělit pracovní knížku. Tato scéna ze Schindlerova seznamu se mi vybavila, když jsem listoval revizí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, dokumentu, jenž vymezuje závazné rámce vzdělávání v jeho jednotlivých etapách. V dobách, kdy jsme ještě věci označovali přímo a nezaobalovali vše do rádoby odborných termínů, řekli bychom jakési osnovy.
Rok co rok se tisíce žáků účastní státní maturitní zkoušky a rok co rok nastane kontroverze okolo jedné nebo více zadaných úloh. Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání (CZVV, také známé jako CERMAT) – zodpovědné vedle maturitní zkoušky rovněž za jednotnou přijímací zkoušku – bývá vystavováno kritice za obsah testu i podobu jednotlivých úloh. Jednu z těchto kritik dokonce stvrdil svým rozhodnutím soud. Na základě testů administrovaných CZVV se rozhoduje o dalších příležitostech ve vzdělávání i v životě žáků základních i středních škol. Není divu, že jejich podoba je předmětem takového zájmu zasažené veřejnosti. Kvalitou několika úloh maturitní zkoušky dopady testování na český vzdělávací systém nekončí.
S navrženou revizí RVP vyjádřila nesouhlas i odborná historická komise, která se podílela na formulaci východisek revize dějepisného RVP. Otevřený dopis ministru Plagovi vyzývá k veřejné diskusi. Deklarace kritizuje plošný a nesystémový tlak na posílení informatiky (ICT) na úkor "naukových" předmětů, ale také direktivní způsob komunikace ze strany MŠMT. Z původních dlouhodobě připravovaných návrhů přitom nebylo využito nic.
Žáci učebních oborů jako Štěpán, Lukáš a Michal obvykle tráví polovinu školního roku praxí. Tuhle část učení mají ostatně nejraději, ale v dílnách Integrované střední školy ve Vysokém nad Jizerou už dlouho panuje ticho a klid. Někteří kluci si udrželi práci v autoservisech, jiní jsou s tátou v domácí dílně. Ti ostatní se snaží zaplnit plonkový čas, jak to jde. Je sice hezké nemuset brzo ráno vstávat, ale uvnitř hlodá červík strachu: Udělám závěrečné zkoušky? A i když je udělám, s čím pak půjdu do provozu? Nenaučil jsem se, co jsem měl, to je jasné.
Střední školství v České republice nedává žákům prostor využít naplno jejich vzdělávacího potenciálu. Jeho odborná větev není připravena na novou roli v systému celoživotního profesního vzdělávání. To jsou problémy i výzvy, kterým český vzdělávací systém čelí již dlouho. Uzavření škol ohrožuje žáky odborných škol ještě významněji. Učňům fakticky vypadl rok praktické výuky a letos na jaře budou bez těchto znalostí skládat závěrečné zkoušky. Jejich situaci nikdo neřeší.
EDUin zveřejnil Audit vzdělávacího systému za rok 2020. Nezávislá analýza shrnuje současnou situaci a také hledá cesty k řešení aktuálních výzev českého školského systému. Pět analytických textů analyzuje v širším kontextu aktuální témata českého školství, nechybí také shrnutí toho nejdůležitějšího, co se ve vzdělávání událo během loňského roku. Dnes představíme první téma.
Když mu bylo 24 let, založil gymnázium Přírodní škola, které vede dodnes. Je tak po padesátce možná služebně nejstarším ředitelem v Česku, i když nosí spíš pohorky než kravatu. Jeho vize školy má hluboké kořeny, vedou k legendárním projektům Dona Boska, Eduarda Štorcha, Přemysla Pittra nebo Antona Makarenka. Všechny tyto osobnosti podle Františka Tichého spojuje to, že do práce s dětmi daly celý život. A to je i jeho případ.
Výzkumy ukazují, že žáci odborných středoškolských programů mají horší výsledky než žáci všeobecně vzdělávacích programů i tehdy, když zohledníme jejich vstupní výsledky a rodinné zázemí. Možné příčiny tohoto jevu výzkumníci spatřují v klimatu školy. V této stati je klima školy operacionalizováno prostřednictvím kultury akademické marnosti. Zkoumáme, zda pocit akademické marnosti ovlivňuje výsledky žáků 3. ročníků gymnázií, středných odborných škol a středních odborných učilišť v matematice a ve čtenářské gramotnosti, zohledníme-li jejich rodinné zázemí a vstupní vědomosti.
Až 15 tisíc mladých lidí, kteří při výběru vysoké školy zvažují kariéru učitele, si zvolí jiný obor. Lidé, kteří by chtěli učit, se za katedru nepostaví kvůli malé prestiži profese, nízkým platům a pochybám o kvalitě studia. Poukazuje na to studie agentury PAQ Research zpracovaná pro organizaci Učitel naživo.
Čím více věcí si s sebou do lesa bereme, tím méně se zabýváme přírodou a sami sebou, vždyť k naprosté většině činností s dětmi v přírodě nepotřebuje průvodce ani dítě nic víc než sebe sama. To je východisko metodiky „prahry“, kterou se zabývá v nové publikaci Johanna Passerin, lektorka, pedagožka a zakladatelka lesní školky Hvězdy v lese. A nemyslí přitom jen na dětskou fázi her.
Cítila se nepochopená a měla problémy s učením. Žákyně základní školy se proto rozhodla svou obtížnou situaci vyřešit radikálně − útěkem z domu. Policii se ji naštěstí podařilo rychle najít. Takové řešení svých potíží občas zoufalé děti volí. Zvláštní chování žáků mohou včas rozpoznat i učitelé a poslat je za školním psychologem. Tedy pokud škola někoho takového má.
Příspěvek profesora Andyho Hargreavese na konferenci Úspěch pro každého žáka realizované online 3. 11. 2020 považujeme za natolik zásadní, že jsme se rozhodli připravit pro vás přepis jeho vystoupení přeložený do českého jazyka. Andy Hargreaves je vládním konzultantem mnoha zemí na „střední článek ve vzdělávání“ a emeritním profesorem Bostonské univerzity.
Ve středu 17. 2. proběhl další ze sedmi zpětnovazebních workshopů členů Partnerství 2030+. Vedoucí experti Pracovních skupin Střední článek a Wellbeing představili třiceti členům Asociace ředitelů základních škol ČR (AŘZŠ) první pracovní návrhy podoby středního článku vedení regionálního školství a opatření na podporu wellbeingu učitelů a žáků.
Minulý týden jste si mohli přečíst v rubrice Odborná literatura o knize Jak plný je tvůj kbelík? Jejími autory jsou psychologové Tom Rath – vnuk a jeho dědeček Donald O. Clinton. Dnes je tu pro vás část čtvrté kapitoly knihy.
V roce 2020, stejně jako v těch předešlých, jsme se na Spomocníkovi věnovali aktuálním tématům, týkajících se problematiky současného i budoucího vzdělávání ve spojení s moderními technologiemi, které je utváří. Mezi tato témata patřila například revize vzdělávání, online výuka, hybridní výuka, digitální občanství, digitální minimalismus, wellbeing, rovnost a spravedlnost, kooperace a kolaborace a řada dalších.
V celkem 108 článcích jsme se zamýšleli nad smysluplným integrováním technologií v kontextu uvedených témat a snažili se pomoci učitelům dívat se víc dopředu, přemýšlet o svých možnostech, příležitostech, dalším směřování i osobním rozvoji. Tyto články tak nepřímo definují charakteristické vlastnosti učitelů, a to nejen pro tento rok, ale i pro ty další.
Think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání21 se důrazně připojuje k apelu odborné veřejnosti, která upozorňuje na neudržitelnost současného stavu spojeného s dlouho trvajícím distančním vzděláváním a jeho dopady na znalosti a dovednosti dětí, žáků a studentů (dále jen „žáci“) a celkové fungování jejich rodin, včetně souvisejících psychologických, sociálních a ekonomických aspektů. Návrat žáků k prezenční výuce však musí provázet přísná protiepidemická opatření, musí být bezpečný a dlouhodobě udržitelný.
Ministerstvo školství představilo zásadní změny ve výuce informatiky na základních školách. Školy se nově budou muset věnovat informatickému myšlení. Jak na to, bude pedagogům radit Národní pedagogický institut České republiky, mimo jiné i skrze nové webové stránky revize.edu.cz.
Vláda se zabývala návrhem ministerstva školství, jak vrátit děti do škol. Některé nebyly ve škole od poloviny října a „home office“ jim nesvědčí. Problémem není jen samotná distanční výuka a zvládnutí učiva, ale také sociální izolace. Rodiče i učitelé pozorují dopad uzavření škol na duševní zdraví dětí.
V letech 1999–2001 jsem měla tu čest být členkou základního a později redakčního týmu Bílé knihy. Letos v únoru uplyne již dvacet let od jejího přijetí vládou ČR. Šéfredaktorka Řízení školy paní Naďa Eretová mě vyzvala, abych na toto období zavzpomínala tak trochu zevnitř procesu vzniku prvního strategického dokumentu po roce 1989. Vycházím přitom ze svého archivu – listinného a posléze i digitálního. Myslím si totiž, že tento ne všemi vstřícně přijímaný dokument měl svůj význam, ba dokonce že jeho nasměrování se promítá i do současnosti více, než si v současnosti uvědomujeme.
Americký Gallup zaujímá přední světové místo v oblasti výzkumu veřejného mínění. Dva jeho špičkoví odborníci, kteří napsali tuto knihu, užívají jednoduchou metaforu kbelíku a naběračky, aby ohodnotili, jestli náš kontakt s jinými lidmi (partnery, přáteli, spolupracovníky nebo třeba úplně cizími lidmi) přispívá k naplnění našeho kbelíku, tedy k intenzivnějšímu zakoušení pozitivity, či z něj naopak ubírá, tedy způsobuje, že prožíváme negativně.
Hodně z nás má doma děti na on-linové výuce a zoufáme si. Vypozorovala jsem, že počet nešťastných rodičů, alespoň v mém okolí, výrazně převyšuje počet nešťastných dětí. A není to jen tím, že rodiče sobecky trápí i fakt, že mají děti pořád doma, ale také tím, že starý svět naráží do nového. A zatímco starý svět je omráčen, ten nový se jen rychleji zabydluje tam, kam měl beztak namířeno.
Školy jsou zavřené a většina dětí se už několik měsíců opět učí distančně z domova. Co to znamená pro žáky a jejich rodiče? Co dětem bere a co jim dává distanční výuka, a jak by měli rodiče postupovat při učení s dítětem? Od kolika let jsou děti schopné samostudia, a roste nám v době koronavirové „hloupá generace“? Na tyto otázky odpovídal ředitel Tvořivé školy Čeněk Rosecký.
Pojem „střední článek“ se v posledních měsících objevuje čím dál častěji. Píší o něm média, mluví o něm ministr školství Robert Plaga, o středním článku debatují odborníci na seminářích, stal se i hlavním námětem 8. ročníku konference „Úspěch pro každého žáka“. Co je, resp. čím má být střední článek? A myslí všichni to samé, když o něm mluví?
