Jana Hrubá: Nejen školskému výboru se nedařilo

čtvrtek 4. listopadu 2010 · 0 komentářů

3. 11. 2010 se sešel školský výbor Sněmovny Parlamentu ČR, aby dostal od ministra Dobeše informace ke třem bodům: čerpání ESF, „zápisné“ na vysokých školách a výsledky maturitní generálky. V čase vymezeném jednou hodinou do zasedání pléna se výboru „nedařilo“, jak komentoval poslanec Grebeníček.

Stanovený program byl evidentně příliš široký a polovinu času zabrala opulentní prezentace ředitele Kuby s mnoha grafy k čerpání ESF. Předsedkyni výboru Anně Putnové, která chtěla operativně reagovat, se dostalo organizačních rad od opozičních „veteránů“ (jak je nazval první z nich) Jandáka, Obdržálka, Bohdalové a Grebeníčka. „Školství v krizi se nedá řešit na pětiminutovkách. Takhle se pracovat nedá,“ prohlásila poslankyně Bohdalová.

V tom měla určitě pravdu. Když uvážíme, že ministerstvo vypouští ob den nové úžasné informace o nemocném školství do médií, musí už z toho i poslanci být jeleni. Například o „zápisném“ na vysokých školách se ministr vyjádřil, že „má silný sociální doprovod“ (za sociálně slabé studenty by poplatky platil stát) a že informace odešla z ministerstva dřív, než měla (ačkoli zazněla od náměstka Hajna na oficiální tiskové konferenci ke 100 dnům v úřadu). Nápad už sklidil kritiku od premiéra a od představitelů vysokých škol prof. Hampla a prof. Zlatušky přímo na výboru. Vyjádřili se, že mají jen informace zprostředkované médii. Podle rektora UK Hampla je to jen dočasné řešení před zavedením odloženého školného za dva roky, procesy by se musely připravit a návrh tedy nemá jeho podporu. Podle prof. Zlatušky z MU by administrativní způsob vybírání byl nákladnější než finanční efekt. Návrh paragrafovaného znění novely VŠ zákona, který obdržela Rada vysokých škol, prý neobsahuje nic o sociálních úlevách.

Na výsledky maturitní generálky už nezbyl čas. Předsedkyně výboru požádala ministra o podklady ke všem otázkám, které by projednaly podvýbory. K nové diskusi by se měl školský výbor sejít 25. 11. 2010 odpoledne. Ministr Dobeš přislíbil, že podklady dodá včetně zprávy o MAG 2010, kterou připravuje s ředitelem Zeleným pro vládu do 30. 11. a návrhu rychlé novely školského zákona pro „ostrou“ verzi maturity. Poslanci prý vše dostanou 25. 11.

Tak nevím, nevím, jak to ty podvýbory před jednáním školského výboru projednají. Zvláště, když hrozí nebezpečí, že do té doby bude zase leccos jinak.

Ministr se na výboru vyjádřil, že hraje vabank a věří dosazeným lidem. Pokud neudělá změnu, nic se prý nepohne. Ovšem změny prováděné tímto stylem jsou vabank pro celé školství. Při takové hře se nejen vyhrává, ale také často prohrává…


Zpráva ČTK o jednání ZDE.

Jana Straková: Testy zpětně nikomu nepomůžou

· 1 komentářů

Reakce Jany Strakové na článek „Jak začneme testovat, budou i žebříčky“ uveřejněný v příloze Akademie 5. 10. 2010.


Zdroj: Lidové noviny, příloha Akademie 26. 10. 2010



…„Článek uvádí přednosti a rizika plošného testování žáků 5. a 9. ročníků povinného vzdělávání. Jednou z uváděných předností je identifikace žáků, kteří ve výuce zaostávají a potřebují pomoci. Identifikovat žáky, kteří nedosahují takového učebního pokroku, jaký odpovídá jejich předpokladům, je určitě velmi žádoucí, ale nemá žádný smysl provádět tuto identifikaci v závěru vzdělávacího cyklu. V tomto okamžiku může testování sloužit maximálně jako nástroj pro rozřazování žáků do výběrových, respektive nevýběrových škol, nikoli jako podklad pro cílenou podporu.

Když přemýšlíme o tom, zda zavádět, či nezavádět testování, měli bychom si nejprve ujasnit, jaký cíl sledujeme a jaké mechanismy pravděpodobně povedou k jeho dosažení. V tomto případě je cílem zlepšení výsledků žáků. Navrhovaná cesta, tedy zavedení výstupního testování, staví na předpokladu, že hrozba testů přiměje žáky i učitele k vyšším výkonům. Výsledky žáků se budou zlepšovat, neboť učitelé i žáci se budou bát nežádoucích dopadů (např. nepřijetí na vyšší stupeň školy v případě žáků, finanční postih v případě učitelů) a budou usilovněji pracovat.

Zahraniční zkušenosti ukazují, že snaha vyhnout se těmto nežádoucím dopadům vede kromě zvýšeného pracovního úsilí také ke všem nežádoucím jevům, které článek vydaný v Akademii LN zmiňuje: k podvádění, snaze škol zbavovat se špatných žáků, k drilování testových úloh na úkor jiného důležitějšího učiva.“

Slabina tohoto postupu spočívá také v tom, že se učitelům a žákům nedostává žádné cílené podpory k tomu, aby mohli svoji práci zlepšovat. Vychází se z toho, že když se budou pod hrozbou testu snažit, zlepšení se dostaví jaksi automaticky.“

Celý text reakce najdete ZDE.

Článek Radky Kvačkové ZDE.