Jana Hrubá: Bude vedení škol strategickou prioritou i u nás?

čtvrtek 17. června 2010 · 0 komentářů

3. 6. 2010 se v Praze konala zajímavá konference České školy a Evropa: Kvalitní a efektivní vedení škol ve 21. století jako fórum pro výměnu názorů a zkušeností souvisejících s evropskou spoluprací ve vzdělávání a odborné přípravě (ET 2020). Základní otázkou bylo, jak vytvořit ty nejlepší podmínky pro to, aby žáci a studenti mohli dosáhnout těch nejlepších výsledků.

Pořadatelem konference bylo MŠMT díky finanční podpoře Evropské komise. Zájem byl opravdu velký. Sešly se přes dvě stovky účastníků – naprostou většinu tvořili ředitelé škol všech druhů a typů (což je velmi dobrým signálem), dále pracovníci resortních ústavů, České školní inspekce, zařízení pro další vzdělávání, vysokých škol a krajských úřadů. Klíčoví řečníci i panelisté byli v mezinárodním složení, o to byly jejich příspěvky zajímavější.

Konferenci zahájila první náměstkyně ministryně školství Eva Bartoňová. Zdůraznila, že školy v Evropě jsou stále komplexnějšími a autonomnějšími institucemi a jejich kvalitní řízení je páteří školských reforem. Proto je vedení škol strategickou prioritou.


Hlavní část

Branislav Kleskeň, zástupce poradenské firmy McKinsey a Comp., Řekl, že podle studie této společnosti z roku 2007 patří mezi základní faktory nejúspěšnějších školských systémů leadership – způsob vedení lidí (mnohé země to ale nemají jako prioritu). Dá se naučit a zlepšovat, záleží ovšem i na osobnosti ředitelů. Ředitelé škol jsou klíčoví lidé ve zlepšování kvality výuky a řízení změny. Mají obrovský vliv na výsledky studentů. Je však otázkou, kolik času tomu mohou věnovat a kolik musí věnovat administrativě (organizational development).

Řečník uváděl zajímavý příklad ze singapurského školství. Výběr vhodných kandidátů na ředitele škol začíná již mezi učiteli od prvních tří let praxe. Hodnocením pak prochází asi polovina. Následuje příprava 4–6 let před nástupem do funkce ředitele, kdy kandidát zároveň vykonává funkci zástupce ředitele na 2–3 školách. Povinností ředitele je pomáhat zlepšovat výuku. Ředitelé škol jsou podporováni, aby se zlepšovali ve svých řídících schopnostech (manažerské kurzy, výměna zkušeností ve skupinách, dvoutýdenní stáže). Kdo se nezlepšuje, musí z funkce odejít.

Marc Van den Brande, který pracuje v oblasti vzdělávací politiky a plánování ve vlámském společenství (Belgie), vyzdvihl, že rolí ředitele je mít vizi, která navazuje na realitu a míří do budoucnosti. Měl by to být člověk zaměřený na cíl, který má schopnost vést pedagogický sbor, získat si jeho důvěru, dovede spolupracovat a sdílet odpovědnost. Kariéru ředitele zobrazil jako křivku, kdy se ředitel musí po celou dobu vzdělávat, rozvíjet a získávat nové kompetence. Připustil ovšem, že i v Belgii ředitelé podle loňského výzkumu převážně řeší nečekané problémy a mají pouze 5 % času na podřízené, což je velkým problémem. Informoval také o mezinárodním projektu DELPHI, který je zaměřen na rozvoj leaderů v oblasti vzdělávání.

Úvodní slovo k panelové diskusi přednesl Glynn Arthur Kirkham, který je v současné době vedoucím strategického rozvoje dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v českém Národním institutu pro další vzdělávání. Za nejdůležitější charakteristiky budoucího úspěšného manažera označil mj. odhodlání, iniciativu, empatii, vysokou odolnost vůči stresu, schopnost nadhledu a rozhodnost. Podrobně se zabýval kompetencemi ředitele a informoval o britském Národním standardu pro ředitele škol, o systému jejich vzdělávání a hodnocení.

Maďarské zkušenosti prezentovala Mária Szabó, původně učitelka a ředitelka střední školy, nyní pracovnice Institutu pro výzkum a rozvoj vzdělávání. Uvedla řadu zkušeností z několika národních i mezinárodních projektů zaměřených na zkvalitnění vedení škol. Obtížnost postavení ředitele podle ní vyplývá z jeho pozice na rozhraní mezi vzdělávací politikou a realizací očekávání ve škole. Také ona uvedla poznatek, že ředitelé tráví většinu času administrativou. V Maďarsku proto vzniká trend v základních a učňovských školách, že se malé školy slučují a původní ředitelé zůstávají jako vedoucí organizační složky. Zdůraznila požadavek rovnováhy managementu a leadershipu. Ředitelé by měli mít více času na vedené lidí, protože jejich hlavní rolí je vést školu k lepším výsledkům vzdělávání každého žáka a motivace učitelů. Proto by ředitel měl být jako hybatel změn studentem číslo jedna v učící se škole.

Jost den Oudsten, pracovník ministerstva vzdělávání, kultury a vědy Nizozemska, označil za klíčové otázky, kdo je ředitel školy a co od něho očekáváme. Očekáváme, aby maximalizoval výstupy vzdělávání. Za nejtěžší označil změnu chování ředitelů škol.

Českou republiku reprezentoval v panelu Milan Pol z FF MU Brno. Jako hlavní atributy dobrého ředitele uvedl: pochopit kulturu organizace a nakládat s ní (ne ji zlomit), schopnost naladit spolupráci s lidmi a vytyčit směr, kam by se měla škola vyvíjet. K tomu potřebuje čas a podporu. Podle výzkumu profesní a životní dráhy ředitelů ZŠ v ČR mají ředitelé různé potřeby na začátku, v průběhu a na konci své profesní dráhy. Řízení (chod každodennosti) a vedení (směr rozvoje) jsou dvě strany jedné mince a měly by být v rovnováze (dynamika + stabilita). Hlavním účelem práce ředitele je dostat z lidí to, co je v nich dobré, vytvořit pro ně smysluplné a důstojné pracovní prostředí, zařídit fungování instituce a vybudovat specifikum organizace (kulturu školy). Jádrem je práce s dětmi a jejich rozvoj.

Zajímavá byla také prezentace Platformy spolupráce praxe a škol, s kterou seznámil účastníky konference její předseda Jaroslav Koloc ze Škody Auto a. s.


Paralelní workshopy

Odpoledne se účastníci rozdělili podle svého zaměření do tří workshopů, kde se společně pokoušeli hledat odpovědi na uvedené otázky a kde byl také prostor pro diskusi:

A. Kompetence podporující kvalitní řízení škol: Jak se stát dobrým lídrem? Jaké dovednosti a schopnosti je nutné mít ke strategickému vedení školy? Jaké kompetence je třeba využívat při spolupráci s partnery školy?

B. Změna škol v multikulturní vzdělávací instituce jako příležitost: Jaké interkulturní kompetence je důležité si osvojit pro řízení škol v globalizované budoucnosti? Jak připravit vedoucí pracovníky škol na posilování interkulturního a mezinárodního rozměru vzdělávacích zařízení? Jak řídit mezinárodní školu?

C. Role ředitele při přeměně škol v centra celoživotního učení: Jaké výzvy stojí před vedením škol při přeměně v centra celoživotního učení?

Otázek bylo hodně i odpovědi již existují, ale to nejtěžší je realizace. Jak v závěru svého vystoupení uvedl Glynn Arthur Kirkham: ideálním kandidátem na ředitele školy by byla sv.Anežka nebo sv. Václav.

Přejme všem ředitelům, aby se úspěšně vyrovnávali s nemalými požadavky doby a aby co nejméně naráželi na „spokojené teroristy“. To jsou podle doc. Františka Ježka „osoby, které boří, negují, nemají pozitivní program, ale nechtějí svoji nespokojenost řešit, a to ani odchodem, ani podílem na změně“, jak ve svém odpoledním zajímavém vystoupení citoval Jiří Kuhn.

Rozsah článku nám dovolil jen opravdu stručnou informaci o některých přednesených myšlenkách. Podrobnosti o konferenci a jednotlivé prezentace najdete ZDE.