V rubrice debat Oxbridge se objevilo téma vzdělávání

sobota 9. března 2013 · 0 komentářů

Server iHNed.cz tento týden publikoval v rubrice Oxbridge třídenní anketu s diskusními otázkami o vzdělávání a výchově dětí.

„Koncept Oxbridge debat vznikl počátkem 19. století na půdě debatních spolků univerzit Oxford a Cambridge (název je spojením názvu obou univerzit). Při tomto formátu debat si své argumentační a rétorské schopnosti pilovali představitelé států, prominentní intelektuálové a zajímavé osobnosti. Jako téma debaty se vybere měsíčně jedno kontroverzní téma a k němu tvrzení, ke kterému se na živé debatě vyjadřují osobnosti z protilehlých názorových táborů svými argumenty pro či proti.“ Tak uvádí server tuto rubriku.

Diskusní rubriku najdete ZDE.

Kdo má vychovávat – škola, nebo rodiče? Hon za kariérou, nebo ctění hodnot? Jak připravit dítě do života? To jsou otázky o vzdělávání, na které čtenáři odpovídali. Účastníci mohli aktivně vstupovat do debaty a průběžně hlasovat, která strana je přesvědčila svými argumenty. Nejzajímavější příspěvek byl vždy vyhodnocen a odměněn. Škoda, že otázky o vzdělávání probíhaly v tak krátkém čase. Mohly by být zajímavou sondou do názorů veřejnosti.

Otázky sice již byly uzavřeny, každopádně odpovědi účastníků debaty stojí i tak za přečtení. Zvláště pro učitele.


Kdo má vychovávat – škola, nebo rodiče?

Děti tráví ve škole v průměru více času než s rodiči. Čekáte od školy, že bude vaše dítě nejen vzdělávat, ale i vychovávat pro život? Nebo považujete výchovu za čistě rodinnou záležitost, do které by škola měla zasahovat jen minimálně? Jak ideálně rozložit výchovu mezi školu a rodiče?


Hon za kariérou, nebo ctění hodnot? Umíme v našich dětech správně kombinovat obojí?

Vzdělanost a kariéra by se neměla u našich dětí vylučovat se slušným vychováním. Ne vždy však tomu tak je. Jak se k tomu stavíte při výchově vy? Vidíte raději své dítě jako úspěšného vědce, nebo kladete důraz hlavně na jeho morální kredit a slušné vychování? Kde je podle vás ona ideální hranice?


Jak připravit dítě do života? Kladete důraz na znalosti a učení, nebo spíš na dovednosti pro život?

Pro život jsou podstatné jak znalosti získané ze školy, tak i praktické dovednosti. Jak motivujete své děti pro ně k ne vždy zábavnému učení? Vychováváte je v duchu, že praxe je podstatnější než teoretický základ? Jak byste vysvětlili svému dítěti, že je důležité myslet i na uplatnitelnost na trhu práce?

IQ na vzestupu

· 0 komentářů

J. R. Flynn odhalil jednu z nejvíce fascinujících záhad kolem výzkumu IQ – fakt, že každá následující generace dosahuje v IQ vyšších výsledků než ta předchozí.

Když sociolog James R. Flynn začal analyzovat výsledky IQ testů za více jak 50 let, všiml si něčeho zvláštního. V testech, které hodnotily každodenně používaná slova, vykazovali dospělí obrovské zlepšení – o téměř 18 bodů. Dávalo to smysl. Dnes mají lidé jiná povolání a mnohem více jich chodí na vysokou školu než v roce 1950. Když ale zkoumal výsledky dětí, překvapilo ho, že u dětí tak výrazný posun nenastal. Přitom obratnost v práci se slovy se obvykle projevuje už v nižším věku; děti slyší a vstřebávají rozšířenou slovní zásobu dospělých. To se ale nestalo. Dětské IQ se zvedlo jen o 4,4 %. „Růst IQ v čase vzbuzuje zajímavé otázky o americké společnosti“, říká Flynn, ze svého novozélandského domova, „a tato je z nich nejzajímavější.“

Flynn je na nejasné otázky zvyklý. Poté, co odhalil jednu z nejvíce fascinujících záhad kolem výzkumu IQ – fakt, že každá následující generace dosahuje v IQ vyšších výsledků než ta předchozí – strávil více jak 25 let snahou vysvětlit proč. Oním důvodem, říká Flynn, není to, že by se lidský mozek náhle a rychle vyvinul. Je tomu spíše tak, že spolu s modernizací jsme se na svět začali dívat skrze to, čemu říká „vědecké brýle“. Bezděčně rozřazujeme informace do abstraktních kategorií a rozeznáváme komplexní vztahy mezi koncepty – což jsou přesně ty schopnosti, které inteligenční testy posuzují.

Průměrný růst IQ o 30 bodů za poslední století je znám jako „Flynnův efekt“. Flynn se k tomuto převratnému objevu, stejně jako k novějšímu výzkumu růstu výsledků IQ u žen a u obyvatel rozvojových zemích, vrací ve své nové knize „Jsme stále chytřejší? Růst IQ ve dvacátém prvním století“.


Celý text si můžete přečíst ZDE.