V pátek končí veřejná konzultace nového Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Po zapracování připomínek chce ministerstvo školství dokument ještě tento rok schválit. Připomínkové řízení ale ukazuje, že by bylo rozumnější celý proces posunout a dát víc prostoru na zapracování změn i na přípravu podpory pro školy.
Štěpánka Baierlová: Je třeba vyvinout tlak na MŠMT, jinak revize RVP zůstane jen na papíře
Daniel Münich: Reforma přijímaček neskončila. Je třeba ji dotáhnout
Petr Švihel: Čas je proti nám! Zaplatíme. Jurečka přemlouvá starosty k dětským skupinám
Teodor Kolář: Stát má pět miliard na kurzy pro 100 tisíc lidí. Podívali jsme se, jaké jsou v nabídce
Mám se učit programovat, nebo jít na truhláře? Nepřijdu kvůli umělé inteligenci o práci? Proč jsem se víc nezajímal o počítače? Co by měly studovat moje děti? Podobné otázky si klade asi většina rodičů, studentů nebo zaměstnanců. Zjistili jsme, o jaké profese bude v příštích letech zájem a jak se novým dovednostem téměř zdarma naučit třeba s využitím peněz od Úřadu práce.
Markéta Hronová: Písmenka na prádelní šňůře a pohřbívání odpadků. Jak se učí ve škole, která předbíhá systém?
Teploměr ukazuje jen šest stupňů, děti jsou ale zvyklé být venku. Na školní zahradě se chystají na pohřeb odpadků. Tedy aktivitu, kterou si žáci prvního stupně připravili pro předškoláky na Den Země. Na zahradě se tu ale děti učí třeba i číst. „Natáhneme šňůru na prádlo a prvňáci si na ni z popsaných kolíčků skládají slova,“ popisuje učitelka Kateřina Vrtišková ze Základní školy Vrané nad Vltavou. Výuku venku, důraz na environmentální témata, ale i blokové učení a budování vztahů ve třídě má přinést reforma, která do tří let čeká všechny základní školy v Česku. Vrtišková spolu s dalšími kolegyněmi ale učí podle nových zásad už nyní, přečtěte si jak.
Michaela Ryšavá, Markéta Hronová: Nedáte peníze? Tak vaše studenty do Prahy nepustíme. Boj o místa na středních školách se vyhrocuje
Přes tisíc pražských dětí zůstává zatím bez jistoty, kam v září nastoupí na střední školu. A to poté, co se v prvním kole přijímacích zkoušek v metropoli nikam nedostalo 16 procent uchazečů. V nejbohatším kraji země je tak paradoxně nejméně dosažitelné vzdělání. Magistrát kvůli tomu čelí kritice veřejnosti, že dostatečně nenavýšil počet míst na školách, zejména na poptávaných oborech. Zástupci metropole viní Středočeský kraj, odkud k nim jezdí tisíce dětí. A dokonce od nich zaznívá, že by hlavní město v budoucnu pustilo na své školy jen pražské žáky.
Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Ministerstvo připravuje „gymnázium pro trojkaře“. První žáci by ho mohli vyzkoušet už příští rok
Budoucnost je ve všeobecném vzdělávání. Na tom se shodují mezinárodní studie i odborníci zabývající se školstvím. Jenže řada kritiků namítala, že ne všichni žáci mají na to vystudovat gymnázium, a kdyby přestala být výběrová, klesla by jejich úroveň. Ministerstvo školství proto připravuje nový obor pro lycea, který by plnil úlohu všeobecně vzdělávací školy, ale nebyl by výběrový a výuka by neměla být tak náročná.
Věra Štechrová: Pro pražské děti je na středních školách míst dost. Na místa pro ty středočeské chybí peníze, tvrdí radní
Po prvním kolem přijímacích zkoušek na střední školy se na jednu z vybraných dostalo 94 procent deváťáků, v Praze to bylo ale jen 84 procent. Neuspělo 1524 z nich. Pražskou úspěšnost ovlivňuje i to, že dvě pětiny míst zde obsazují mimopražští studenti. Podle pražského radního pro oblast školství Antonína Klecandy (STAN) je nutné zvýšit kapacity, Praha na to však nemá peníze. Pomoci by tak dle něj mělo ministerstvo i Středočeský kraj.
Josef Mačí: V Praze se na střední nedostalo nejvíc dětí. Bojují s konkurencí odjinud
Třičtvrtě dětí se dostalo na svou prioritní školu. Obrovské rozdíly jsou ale v tom, kolik bodů k tomu stačilo žákům v různých částech republiky
Letošní přijímací zkoušky se dají označit za revoluční. Nikoli ale v podobě testů, nýbrž v procesu zpracování přihlášek. Nově bylo možné podávat přihlášky na střední školy elektronicky. Po velkých porodních bolestech, které byly jak u samotného vytváření systému, tak u jeho spuštění, se podařilo systém zprovoznit a díky tomu se přihlášky podávaly zájemcům snadněji.
Čeští žáci jsou ve výuce ukáznění, ale řeší málo obtížných úkolů
České školní třídy jsou si z hlediska kvality výuky hodně podobné. Zároveň platí, že učitelé dokážou lépe udržet pracovní kázeň ve třídě a vytvořit podpůrné klima nežli žáky aktivizovat k přemýšlení. Tyto závěry vyplývají ze studie Národního institutu SYRI.
Konference SYRI v Senátu se zabývala vzděláváním
Téma vzdělávání jako nástroj pro budování odolné společnosti rezonovalo sněmovním sálem Senátu PČR. Národní institut SYRI odborníkům nastínil výsledky svých výzkumů. Konference se konala 15. 5. pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše. Institut SYRI, který sdružuje vědce a vědkyně Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy, představil svoje výzkumy v Senátu už podruhé, loni byla tématem válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost.
Denisa Dvořáková: Kdo buduje zahradu, věří v budoucnost, říká Johana Passerin. A naději děti potřebují
Květen je měsícem školních zahrad. Ačkoliv to tak možná nevypadá, vlastní zahrada je – nebo aspoň může být – pro školku nebo školu požehnáním. Může být místem, kde si děti nejen hrají, ale kde se také hodně učí. Jak funguje příroda, jak namáhavé je vypěstovat něco k jídlu. „Děti uchvacuje práce s půdou,” říká zakladatelka a ředitelka lesní školky Johana Passerin. „Zahrada je v našem pojetí nejvíce ze všeho milovaný domov a živá bytost.”
Bohumil Čiháková: Pohyb a vypnout od práce. Mozek musí odpočívat, říká neurovědec Stuchlík
Algoritmy sociálních sítí jsou postaveny na tom, aby nám aktivovaly mozkový systém odměny. Působí tedy podobně jako jiné příjemné aktivity, ale také jako návykové látky. A když nedostaneme to, co očekáváme, dopaminový pulz je negativní. To pak může aktivovat emoční oblasti mozku, které nám signalizují, že máme spustit nějakou negativní emoci, například úzkost, nebo se může rozběhnout i stresová reakce. Jak mozek na stres reaguje, zda si umí poradit s traumatem nebo se liší pohlavím, a co dělat, aby nevyhořel, prozradí v rozhovoru neurovědec a fyziolog profesor Aleš Benjamín Stuchlík.
Markéta Hronová: Správné aktivity mohou zvýšit IQ vašeho dítěte. Co s ním dělat a čemu se raději vyhnout?
Kristýna Matějková: Češi se vrhli na rekvalifikace. Mladí se chtějí učit a těm ve středním věku nic jiného nezbývá
Trh práce se proměňuje stále rychlejším tempem. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v zemi v následujících letech vlivem digitalizace zanikne 300 tisíc pracovních pozic a další milion výrazně změní svou náplň. Stát proto plánuje velké investice do rekvalifikací. A o další vzdělávání nebo i přeučení na jiný obor má zájem i stále větší počet Čechů.
Markéta Hronová: Školy musely mezi žáky losovat. Nová pravidla pro rozřazování dětí u přijímaček některé ředitele překvapila
Letos poprvé rozřazoval žáky v přijímacím řízení na střední školy algoritmus. Kvůli tomu, aby s výsledky mohl pracovat stroj, nikdo nemohl skončit na stejném místě. Mezi uchazeči, kteří na dané škole získali stejný počet bodů, se proto muselo losovat. Týkalo se to zejména škol, které nenastavily dostatečně podrobná dodatečná kritéria. V některých případech tak hrozí, že se kvůli losu žák na vybranou školu nedostane. Kam byl kdo skutečně přijat, se žáci oficiálně dozvědí ve středu.
České děti na tom nejsou s porozuměním světu nebo textu nejlépe, mezery mají ve čtenářské i přírodovědné gramotnosti
Česká školní inspekce v prvním pololetí loňského školního roku zjišťovala, jak jsou na tom žáci v otázce přírodovědné a čtenářské gramotnosti. Prošli jsme obě tematické zprávy od inspektorů. Výsledky potvrzují jejich dřívější zjištění i poslední data mezinárodního srovnávání PISA. Jak to vypadá řečí čísel?
Petr Král: Umělá inteligence a interaktivní úlohy. Dojde k velké proměně finálních zkoušek, předpovídá ministr Bek
Ministr školství Mikuláš Bek ze STAN nastínil v rozhovoru pro Radiožurnál možnou budoucnost českého školství. „Od zaškrtávacích testů se budeme nepochybně posouvat k interaktivním úlohám, kde se budou úlohy řešit online,“ popsal. A zmínil, že při vyhodnocování zkoušek by se dala použít umělá inteligence. Závěrečná zkouška by na středních školách navíc podle něj nemusela být jednotná.
Otevřeno: Pomohli jsme nastartovat změnu, uzavíráme dosavadní cestu a hledáme novou
Vážení přátelé, dovolte, abychom Vás informovali o milníku, k němuž jsme dospěli, o změnách naší činnosti a o našich dalších vyhlídkách. Jako Otevřeno jsme pomohli nastartovat proměnu učitelské přípravy v Česku. Naplňuje nás radostí, že tato změna dnes žije ve stovkách lidí a v celém systému vlastním životem. Naši dosavadní úlohu jsme splnili, pro její hlubší rozvíjení nenacházíme podmínky, proto opouštíme dosavadní strategii, do konce roku 2024 postupně dokončíme rozběhlou činnost a od roku 2025 budeme pokračovat v nové podobě, kterou pro sebe hledáme.
Daniel Münich: Vysoká hra. Špatné řízení vědy vede ke špatnému vládnutí
Josef Mačí: Cermat chystá veřejnou databázi úloh k přijímačkám. Až 100 tisíc příkladů
Janek Wagner: Závěry z kulatého stolu v Poslanecké sněmovně. Učitelé volají po oficiální zastřešující organizaci pro svou profesi
Ministr Mikuláš Bek: V příštím roce se přiblížíme 130 procentům na platy učitelů
Dominika Machová: „Dobrou školu dělá dobré vedení.“ Vzdělávací program připravuje budoucí ředitele
Tento týden se konalo poslední setkání studentů programu Lídr školy, který připravuje budoucí ředitele škol. Studenti toho pilotního ročníku mají nyní necelý měsíc přípravy na závěrečné zkoušky. Absolvování programu ale hodnotí velmi pozitivně. „Předčil moje očekávání,“ popsala jedna ze studentek.
Eduzměna: Regionální průvodci škol se na Kutnohorsku osvědčili, jejich práce pomáhá ředitelům i učitelům, ukázala studie
Zavedení regionálních průvodců škol na Kutnohorsku se osvědčilo a prokazatelně pomáhá ředitelům i učitelům v jejich práci. Vyplývá to ze studie, kterou po dvou letech testování této nové role ve školách ve vybraném regionu sestavil na základě sesbíraných dat Nadační fond Eduzměna.
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (186)
- inovativní vzdělávání (148)
- názory (19)
- NÚV (1)
- odborná literatura (642)
- pedagogické asociace (105)
- pozvánky (2)
- PR článek (1)
- profese učitele (386)
- projekty (21)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (172)
- školství v regionech (99)
- školství v zahraničí (66)
- výchova (214)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (328)
- výzkum a hodnocení (547)
- vzdělávací politika (802)
- zajímavé tipy (661)
- zaujalo nás (831)
Archiv
- ▼ 2024 (305)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)