Stěžejním dopadem je zvýšení administrativní zátěže a zkomplikování života mateřským školám

pondělí 25. února 2019 · 0 komentářů

Plošné zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání za ministryně Valachové přineslo více negativ než pozitiv. Necelá 2,5 procenta dětí převážně ze sociálně slabých rodin stále ještě do školky nechodí. Stát vlastně neví, které děti to jsou a kde jsou (cizina, ubytovny), jaké jsou spádové obvody stanovené zřizovateli, školkám není jasné, kdo má děti dohledávat. Financování nákladů z rozpočtu je v nedohlednu.

Nadace OSF spolu s MŠMT, ČŠI a organizací Člověk v tísni uspořádala 14. 2. 2019 zajímavou diskusi o dopadech povinného předškolního vzdělávání.

Připomeňme si v té souvislosti jedno varování. Data ze studie proveditelnosti ale ministerstvo nevzalo v potaz.



Prohlášení SKAV k vládnímu záměru zavést povinné předškolní vzdělávání (1)

Zdroj: www.skav.cz, listopad 2015

My, členské organizace SKAV (2), vyjadřujeme tímto nesouhlas s vládním záměrem zavést v ČR povinné předškolní vzdělávání v podobě, jak ji navrhuje novela školského zákona, projednávaná v těchto dnech Parlamentem ČR. Cílem navrhované úpravy je přivést do procesu předškolního vzdělávání děti ze sociálně znevýhodněných rodin a tím zlepšit jejich výsledky v dalším procesu vzdělávání. S tímto cílem se ztotožňujeme. Forma navrhovaného opatření však neposkytuje záruku jeho naplnění, případně k němu přispěje jen z části a za cenu vysokých nákladů. Opatření považujeme za nehospodárné a z pedagogického i celospolečenského hlediska za kontraproduktivní.

Opíráme se o názor odborníků na předškolní pedagogiku a o studii proveditelnosti, kterou si k tomuto záměru nechalo vypracovat MŠMT (3). Na místo povinného posledního ročníku MŠ podporujeme zavedení zákonného nároku na místo v MŠ již od tří let věku dítěte, jakožto účinnějšího nástroje podporujícího přístup dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí do hlavního proudu vzdělávání.

Výčet důvodů (kráceno)
– Není potvrzen předpoklad, že docházka do MŠ v délce jednoho roku významně zvýší úspěšnost znevýhodněných dětí ve vzdělávání.
– MŠ nebudou schopné účinně vymáhat docházku nejpotřebnějších dětí.
– MŠ si budou s chronickými absencemi vědět rady ještě méně než školy základní.
– Vymáhání docházky a náklady s ní spojené zhorší sociální situaci znevýhodněných rodin. Další represe tak může vyvolat opačný účinek, než jaký opatření zamýšlí.
– Možnost plnit povinné předškolní vzdělávání docházkou do přípravného ročníku posílí segregaci.
– Omezení volby pro rodiny všech pětiletých dětí kvůli nepočetné menšině, navíc s problematickým účinkem, posílí antagonismus většiny vůči menšině.
– Povinné předškolní vzdělávání nemůže dostatečně suplovat adaptační rozměr prvního stupně ZŠ.
– Opatření nijak koncepčně neřeší situaci dětí se zdravotním postižením.
– Povinnost předškolního vzdělávání může postihnout celou populaci a omezí její svobodnou volbu.
– Opatření je finančně neefektivní.

Vnímáme význam účasti znevýhodněných dětí na předškolním vzdělávání pro jejich budoucí úspěch v životě a oceňujeme snahu na straně orgánů státní správy řešit reálný problém neúčasti těchto dětí v systému předškolního vzdělávání…

Další opatření by měla zahrnovat:
a) systematické zmapování bariér, které ohrožují docházku dětí s potřebou podpůrných opatření do mateřské školy a jejich účinnou kompenzaci,
b) potřebnou přípravu a podporu předškolních pedagogů a cílené vytváření vstřícného prostředí pro docházku znevýhodněných dětí do MŠ hlavního vzdělávacího proudu,
c) včasnou detekci potřebných dětí v terénu (nejlépe tak, aby tyto děti mohly do MŠ nastoupit od 3 let věku),
d) intenzivní terénní sociální a vzdělávací práci s rodinami,
e) kompenzaci nákladů souvisejících se vzděláváním v mateřské škole, které jsou pro znevýhodněné rodiny neúnosné, a to přímo mateřské škole,
f) exaktní monitorování a ověřování účinnosti různých forem předškolního vzdělávání vzhledem k výsledkům vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků…

Zavedení povinného předškolního vzdělávání bez záruky uvedení do života všech těchto dalších prvků se pravděpodobně mine účinkem.

Stálá konference asociací ve vzdělávání, o. s., www.skav.cz

Celý text prohlášení najdete ZDE.


Ondřej Andrys: Děti se mnohdy nepodařilo dohledat, natož situaci řešit

…Tematická zpráva České školní inspekce (ČŠI) z května 2018 věnovaná dopadům povinného předškolního ročníku uvádí, že nedošlo k naplnění očekávaných předpokladů, ke kterým provedená legislativní úprava směřovala, bylo jeho zavedení tedy zbytečné?
Je pravda, že v řadě krajů se podíl pětiletých dětí v předškolním vzdělávání oproti minulým letům zase o něco zvýšil, a to pravděpodobně i v důsledku novely školského zákona. Faktem však zůstává, že více než 90 % dětí ve věkové kohortě pěti let do mateřských škol dlouhodobě dochází a vždycky docházelo, i bez zákonné povinnosti. Čili to opatření cílilo jen na velmi omezený okruh pětiletých dětí, které do školek nechodí, přičemž prostě platí, že tyto děti se do předškolního vzdělávání nepodařilo v plné šíři zapojit ani v důsledku této zákonné úpravy. Tedy předpoklad vzdělávání všech pětiletých dětí, kvůli němuž se zákonná úprava přijímala, naplněn nebyl…

…Samozřejmě taky platí, že řada rodičů dětí pocházejících z tohoto prostředí stále neporozuměla tomu, proč je účast na předškolním vzdělávání pro jejich děti přínosná, nejsou motivováni k tomu, aby své děti do školek vodili, a ani legislativní ukotvení této povinnosti je ke změně postojů či přístupu evidentně nepřivedlo. Tito rodiče svým dětem doma nedokáží zajistit patřičnou přípravu, a do mateřské školy je neposílají. A problémy těchto dětí se pak kumulují po vstupu do základního vzdělávání. Je potřeba analyzovat skutečné příčiny toho, proč děti do předškolního vzdělávání nenastoupily, a podle toho realizovat příslušná cílená opatření právě v rámci té mezirezortní spolupráce. Školy, do jejichž spádové oblasti patří vyšší podíl dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, je pak možné podporovat např. zajištěním pozice sociálního pedagoga…

…Jsou tu stále 3 % dětí, které předškolní vzdělávání nenavštěvují. Byť to není velké číslo, dá se předpokládat, že velká část z nich jsou děti, které podporu potřebují. Máte nějaké informace o tom, zda jsou tyto děti a jejich rodiny dohledávány? Jaký je běžný postup? V některých případech se o to školy ve spolupráci se zřizovatelem snažily, ovšem s různou úspěšností. Mnohdy se tyto děti vůbec nepodařilo dohledat, natož situaci nějak řešit. A mnohdy ani nikdo nevěděl, kdo to má vlastně řešit, jak to má řešit a kde ty děti vůbec hledat. I v tomto směru byla příprava zavedení této legislativní změny nedostatečná a přesně tyto úkony, spolu s dalšími absurditami, jako je např. skutečnost, že ukončit domácí vzdělávání je možné jen v případě, že rodič dítě vůbec nepřivede k přezkoušení, nikoli v případě, že dítě nic neumí, ve svém důsledku způsobily zejména to, že stěžejním dopadem této legislativní změny bylo zvýšení administrativní zátěže a zkomplikování života mateřským školám.

Zdroj: Kateřina Lánská, EDUin 8. 2. 2019


Ústřední školní inspektor: Povinné školky kýžený efekt nepřinesly. Lepší je podpořit problémové rodiny

Do povinného předškolního vzdělávání v Česku nedocházejí asi tři procenta dětí. Jde zejména o ty ze sociálně znevýhodněných rodin. Závěry představila Česká školní inspekce, Člověk v tísni a Nadace OSF. Podle těchto organizací by pomohlo, kdyby v mateřských školách těmto dětem a jejich rodičům pomáhal speciální pracovník. Na ně ale většina školek nemá peníze. O tématu hovořil v pořadu Události, komentáře ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

V Česku absolvovalo předškolní vzdělávání v roce 2016 pouze 34 procent romských dětí ve věku od čtyř do šesti let, zatímco u celkové populace to bylo přibližně 86 procent. Vláda proto zavedla od září 2017 bezplatný povinný rok předškolního vzdělávání pro děti ve věku pěti let.

Jenže podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala toto opatření kýžený efekt nepřineslo. „Opatření, které bylo zavedeno, ten cíl nenaplnilo a vytvořilo velkou administrativní zátěž na straně mateřských škol,“ uvedl v Událostech, komentářích…

…Nadace OSF upozornila na důležitost romské asistentky v Ostravě, která by mohla zvýšit povinnou předškolní docházku. „Romská asistentka zná místní prostředí a životní situaci rodin, a může tak poskytovat vhled i ostatním pracovníkům mateřské školy. S rodiči aktivně komunikuje a má prostor se jim individuálně věnovat,“ řekla Marie Palečková z nadace. V současnosti ale mateřské školky nemají na tuto pozici peníze.

„Jejich zapojení je zásadní, samozřejmě že přináší jak personální, tak finanční náklady. Ale investice do těch počátečních fází vzdělávání mají největší ekonomické přínosy,“ zdůrazňoval ústřední školní inspektor.

Zdroj: ban ČT/ČTK 15. 2. 2019


Tematická zpráva ČŠI Dopady povinného předškolního vzdělávání na organizační a personální zajištění a výchovně-vzdělávací činnost mateřských škol za období 1. pololetí školního roku 2017/2018 – květen 2018

…Doporučení

Lze konstatovat, že původní záměr, kterým bylo zavedení legislativního opatření v podobě posledního roku předškolního vzdělávání jako povinného s cílem zajistit účast na předškolním vzdělávání u dětí, které se jej v minulosti neúčastnily, se ve sledovaném období nepodařilo naplnit. Česká školní inspekce zpracovala několik doporučení směřujících ke zvýšení efektivity dopadů této legislativní změny.


Doporučení pro MŠMT

– Vytvořit systém podpory a motivace rodičů, kteří dlouhodobě své děti do předškolního vzdělávání neposílají, a ani současným legislativním opatřením nedošlo v jejich postojích ke změně (např. bezplatné stravování a doprava, systematické vysvětlování přínosů předškolního vzdělávání pro budoucí vzdělávací úspěch dítěte). Zabývat se analyzováním skutečných příčin toho, proč děti do předškolního vzdělávání nenastoupily, a podle zjištění navrhovat a realizovat cílená opatření, a to i v rámci koordinovaného postupu (Ministerstvo práce a sociálních věcí, Agentura pro sociální začleňování, Ministerstvo spravedlnosti a orgány sociálně právní ochrany dětí).

– Zajistit mateřským školám srozumitelné postupy pro řešení záležitostí souvisejících s povinným posledním rokem předškolního vzdělávání (organizace zápisu dětí, spolupráce se zřizovatelem, neúčast rodičů na zápisu dětí, způsoby omlouvání dětí, řešení absencí dětí nespolupracujících rodičů apod.).

– Upravit pravidla pro ověřování dosahování očekávaných výstupů u dětí v režimu individuálního vzdělávání vzhledem ke zjištěné vysoké variabilitě forem a způsobů ověřování mezi jednotlivými školami.

– Řešit povinnost MŠ zajistit kapacitu pro děti, které by v průběhu školního roku přešly z režimu individuálního vzdělávání na pravidelnou docházku do MŠ. Tato povinnost se v praxi jeví jako problematická při organizaci vzdělávání a dodržování nejvyššího povoleného počtu dětí v MŠ a ve třídách. Doporučení MŠMT podat neprodleně žádost o změnu kapacity školy v rejstříku škol a školských zařízení nemusí vždy řešit reálný problém nedostatečné kapacity školy. Podle zjištění České školní inspekce skutečně některé školy přijímají děti do režimu individuálního vzdělávání nad rámec svých kapacit.

– Zajistit kvalitní další vzdělávání pedagogů, zejména v oblasti formativního hodnocení, didaktických a metodických postupů vhodných pro děti s různými vzdělávacími potřebami i pro děti různého věku.


Doporučení pro zřizovatele

– Systematicky sledovat demografický vývoj s ohledem na aktuální nárůst nově narozených dětí.

– Podporovat školy, do jejichž spádové oblasti patří vyšší podíl dětí ze sociálně a kulturně odlišného prostředí – například zajištěním pozice sociálního pedagoga. Vyhodnocovat účinnost zavedených opatření, která mají vést ke kvalitnějšímu vzdělávání pro ohrožené skupiny dětí.

– Vytvářet předpoklady pro výměnu zkušeností mezi jednotlivými školami.


Doporučení pro školy

– Průběžně vyhodnocovat dopady vzdělávání na očekávané výstupy předškolního vzdělávání.

– Podporovat pedagogy MŠ, i v malých školách vytvářet příležitosti pro společné plánování a společnou reflexi vzdělávání, podporovat moderaci nad vzdělávacími výsledky dětí a spolupráci při návrzích opatření.

(str. 18–19)

Celý text ZDE.


„Tematická zpráva je z loňského května – a zatím žádný ohlas. Ministerstvo by mělo konat rychle, mateřské školy jsou v tom samy. A nespoléhat na evropské peníze u systémových záležitostí!“ řekl na diskusi pořádané Nadací OSF náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

„Profesní organizace se vyjadřovaly záporně a praxe to potvrdila. Jsou pro zrušení této povinnosti,“ zdůraznila Pavla Kicková z Asociace předškolního vzdělávání.

„Efektivita opatření je malá. Neměla by se celoplošnost přehodnotit?“ zeptal se na závěr poslanec Úlovec (Piráti).


Prezentace z diskuse k povinnému předškolnímu vzdělávání najdete zde:
Andrys, Ramajzlová, Faltýn, Palečková

Inka Bartošová, MAS, Johana Růžková: Rovný přístup k předškolnímu vzdělávání v Ostravě. Evaluace projektů Nadace OSF

Publikaci si můžete stáhnout ZDE.


Připravila Jana Hrubá.

__________________________

(1) Sněmovní tisk 611/0, část č. 1/6 Novela zákona – školský zákon. Dostupné ZDE.

(2) SKAV – Stálá konference asociací ve vzdělávání. Kdo jsou členské organizace SKAV dostupné ZDE.

(3) Zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání před zahájením školní docházky (Studie proveditelnosti). Dostupné ZDE.

Vypracovala společnost Tady a teď, o. p. s. a Demografické informační centrum, o. s., v rámci projektu „Kudy vede cesta“, který byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.