V 3. bloku konference MŠMT „Škola pro budoucnost – budoucnost pro školu“ 14. 11. 2016 „Žák, student – proměny přístupu ke studiu“ přednesl hlavní příspěvek doc. Mgr. Jiří Zounek, Ph. D. z Ústavu pedagogických věd FF MU Brno.
„Východisko a výzvy
Východisko:
– Mládež se jako „učící se subjekt“ pohybuje v různých kontextech učení a prostředích (fyzické či virtuální, školní i mimoškolní), přičemž jde o neustálý proud aktivit
Výzva:
– Překonat tradiční koncepci odděleného formálního a informálního učení, učení ve fyzickém a virtuálním prostředí
– Překročit tradiční koncepci gramotnosti
Osobní učební prostředí
– Personal learning environment = všechny nástroje (nejenom DT), zdroje a služby, které využívají lidé v běžném životě k učení (viz např. Attwell, 2007)
– Osobní učební prostředí – „propojení“ s virtuálním prostředím, domácím prostředím, vrstevnickými skupinami, prostředí v knihovně nebo v muzeu, kroužky apod.
Nové gramotnosti (New Literacies)
– Gramotnost = „sociální praktiky, jež člověk získává pouze v určitém sociálním kontextu.“ (Rabušicová, 2002)
– Digitální gramotnost: „znalost, postoj a schopnost (dovednost) jedince náležitě využívat digitální nástroje a vybavení k tomu, aby byl schopen identifikovat, získat, organizovat, integrovat, hodnotit, analyzovat a syntetizovat digitální zdroje, konstruovat nové znalosti, vytvářet mediální sdělení a komunikovat s ostatními, a to v kontextu různých životních situací, v nichž bude schopen konstruktivní sociální aktivity a bude rovněž schopen reflektovat tyto procesy.“ (Martin, Grudziecki, 2006, s. 255).
Kdo nás může (musí!?) zajímat
– Nejen mládež
– Nejen základní a střední školy, ale i univerzity (univerzitní prostředí, začínající učitelé na VŠ)
– Budoucí učitelé (ZŠ a SŠ) a jejich osobní učební prostředí, zkušenosti s DT, jejich využívání v různých životních situacích, DT ve výuce
– Učitelé v praxi a jejich styl výuky, osobní učební prostředí, předchozí zkušenosti s DT, jejich vzdělávací potřeby
Závěrem
– Dnešní žáci/studenti nejsou jednolitý celek, naopak (pozor na generalizace)
– DT nejsou výjimečné, jsou jedním z (klíčových?!) nástrojů lidského učení a konstitutivním prvkem učebního prostředí
– Škola není jediné místo, kde probíhá učení
Prezentaci si můžete stáhnout ZDE.
Celá konference byla vysílána online, můžete se na ni podívat ZDE.
Jiří Zounek: Učení dětí a mládeže v digitálním věku – různá prostředí, místa i kontexty
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (73)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (34)
- informační technologie (184)
- inovativní vzdělávání (143)
- názory (16)
- NÚV (1)
- odborná literatura (628)
- pedagogické asociace (90)
- pozvánky (1)
- PR článek (1)
- profese učitele (366)
- projekty (20)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (146)
- školství v regionech (78)
- školství v zahraničí (64)
- výchova (201)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (315)
- výzkum a hodnocení (490)
- vzdělávací politika (679)
- zajímavé tipy (649)
- zaujalo nás (807)
Archiv
- ► 2023 (322)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)