V knize Děti a emoce, z níž přinášíme dnešní ukázku, její autoři Vojtěch Černý a Kateřina Grofová radí rodičům i dětem od 4 do 9 let, jak poznávat své pocity a pracovat s nimi.
Vojtěch Černý, Kateřina Grofová: Praktické rady pro rodiče i učitele, jak dětem pomoci zvládnout jejich emoce
Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Anketa. Hodnocení má žáky motivovat, ne srážet. Přínosem je i pro nás, říkají učitelé
Ačkoliv na vysvědčení stále převládají známky, učitelé si zvykají používat během výuky také takzvané formativní hodnocení. Tedy takové, které je průběžné a poskytuje žákům zpětnou vazbu. Jakým způsobem to učitelé udělají, už je na nich, možností mají mnoho. Učitelé tímto způsobem zjišťují, co se žáci dosud naučili. Aktuálně.cz se zeptalo učitelů na jejich zkušenosti s tímto typem hodnocení.
O školní (ne)úspěšnosti
Na školní úspěšnost je možné nahlížet buď jako na subjektivní pohled učitele, rodiče nebo přímo žáka na vlastní působení ve školní instituci, nebo jako na objektivní výstup dílčích hodnocení učitelů jeho školní práce. Školní úspěšnost ovlivňuje žákovo sebepojetí a vztahy v rovině společenské, pedagogické a psychologické. Klíčové je kromě žákova nadání také jeho sociální postavení, rodinné zázemí a učitelé. Roli v případné školní neúspěšnosti může sehrát i tréma nebo nevhodný, respektive špatně osvojený styl učení, osobnost, nepodnětné prostředí a potíže s pravidelnou docházkou do školy [1].
Anketa: Jaká je tvoje škola snů?
Středem vzdělávání je dítě. Proto jsme se zeptali žáků základních škol a studentů gymnázií na jejich vysněnou školu. Mohli psát, o čem chtěli. O její filozofii, osnovách, konkrétních předmětech, stylech výuky, učitelích nebo dovednostech, které by si měli odnést. Jejich odpovědi jsou pestré stejně jako školy, jež navštěvují.
Radka Hrdinová: Český vzdělávací systém má vážnou chybu a tou je neexistence celoživotního vzdělávání, říká kandidát na prezidenta Josef Středula
Tereza Kostková: Nadšený učitel angličtiny – sám jsem byl neúspěšný žák. Teď vím, že největší motivace je úspěch a láska
Bronislav Sobotka učí angličtinu naživo i online a říká o sobě, že je nadšený učitel. „Angličtina se stává globálním jazykem a já mám radost, že celý svět je najednou jedna vesnice a můžeme spolu sdílet naše radosti a starosti,“ tvrdí. Tomu, kdo se chce dorozumět s přáteli nebo v práci, podle něj stačí jakákoliv angličtina a rozdílem mezi britskou a americkou se nemá trápit. „Ze začátku doporučuji českého učitele, rodilého mluvčího později.“
Radka Hrdinová: Pokud se nenaučíme lépe se orientovat v záplavě informací, budeme žít ve stále větším chaosu, myslí si kandidát na prezidenta Petr Pavel
Jana Hrubá: Jak jsme pracovali na Desateru SKAV
Zveřejnění návrhu Etického kodexu učitele vyvolal přímo explozi reakcí pedagogů v tisku i na sítích. Nebyli přizváni všichni, nikdo jim přece nemůže vnucovat pravidla, dokonce i zasahovat do soukromí, kodex není právně vymahatelný… Ale jak byste postupovali vy? Nějak a od něčeho se začít musí. Vybavila se mi zkušenost SKAV.
Albert Málek: Učitelé se přou o etický kodex. vadí jim, že zasahuje i do jejich soukromí
Lisa M. Schab: Začni si věřit. Rádce pro teenagery pro rozvoj sebedůvěry
Renáta Zemanová: Průběžná profesní praxe z matematiky na ZŠ Provaznická v Ostravě v roce 2021/22
Josef Mačí: Výsledky testování žáků: Covid se podepsal na zranitelných
Věra Štechrová: K zásadnímu propadu nedošlo, hodnotí úroveň výuky školský inspektor Tomáš Zatloukal. Učitele ale limituje objem učiva
„Černé scénáře o dopadu covidové pandemie na vzdělávání se nenaplnily a za to děkuji všem učitelkám a učitelům,“ uvedl ministr školství Vladimír Balaš při představování výsledků nového pravidelného šetření úrovně výuky v pátých a devátých ročnících základních škol. To předchozí se odehrálo před pěti lety, tedy ještě před pandemií. O letošní bilanční zprávě tuzemského školství mluvil ústřední inspektor Tomáš Zatloukal v rozhovoru pro Radiožurnál. Do letošního pocovidového šetření se zapojilo skoro 4000 škol a přes 280 000 žáků základních škol a víceletých gymnázií.
Nerudová u studentů vede, vyhrála u nich hned v prvním kole, ukázaly volby nanečisto
Studentské volby prezidenta vyhrála ekonomka Danuše Nerudová, která od středoškoláků získala 54,1 procenta hlasů. Prezidentskou by se tedy stala už po prvním kole voleb. Druhý se mezi studenty umístil bývalý představitel české armády Petr Pavel s 25,7 procenta a třetí bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s 9,9 procenta. Další kandidáti získali od studentů méně než pět procent hlasů.
Radka Hrdinová: Přidali jsme do školství peníze a máme za to průměrnost. Neměli bychom chtít víc? Ptá se kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová
Před blížícími se volbami hlavy státu přinášíme sérii rozhovorů s
několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku?
Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz
hlavy státu?
Future of jobs: Představivost je mix lidských zkušeností, emocí a kreativity
Michal Novák: Strategie výchovy a vzdělávání: zaměření na rozvoj osobnosti
Nedávno jsem si prostudoval dokument Strategie 2030+. Místo toho, abych z něj jako učitel zajásal, tak jsem se zhrozil. Proč? 120 stránek akademického textu, který bude mít v praxi v mnoha oblastech zcela opačný efekt než ten původně zamýšlený. Čeho chceme dosáhnout? je totiž úplně jiná otázka než Jak toho dosáhnout? Osobně by mě také zajímalo, co by na Strategii 2030+ kromě nás učitelů – účastníků „edukační reality“ – řekli neurovědci nebo evoluční psychologové.
Radka Hrdinová: „Digitální dudlík“? Když dítěti dávám ke konzumaci obsah, kterému nerozumí, ale zabaví se jím, zakládám na komplexní problém, říká odbornice
„Snažíme se vysvětlit, že podstatou dobré kyberprevence je nejen znalost rizik, ale i přínosů digitálních technologií,“ říká Adéla Lábusová, lektorka programu Internetoví Úžasňáci, který učí učitele, jak pomáhat dětem bezpečně se pohybovat v online prostředí. O reálných rizicích, se kterými se v něm mohou potkat, přednášela na konferenci Digitální wellbeing dětí, stejně jako o řadě mýtů, které si rodiče i učitelé s online prostředím spojují.
Místo tělocviku cirkus? Kniha TěloCIRK ukazuje, jak zpestřit výuku tělocviku prvky cirkusové pedagogiky
Na konci listopadu vydává Cirqueon knihu TěloCIRK cirkusových lektorů, pedagogů a umělců Adama Jarchovského a Katky Klusákové. Kniha s ilustracemi Dorothey Hofmeisterové si klade za cíl inspirovat a motivovat učitele tělesné výchovy k zařazení cirkusového umění do hodin tělesné výchovy. Praktická publikace je výstupem stejnojmenného pilotního projektu, který se zaměřil na propojení cirkusových aktivit v hodinách tělocviku ve čtyřech pražských školách.
Mobbing a bossing: na koho se obrátit a kde hledat pomoc
Eva Šelepová: Průzkum – mladé lidi trápí během studia stres a úzkosti. Pomohli by chápavější učitelé i workshopy
Mnoho studentů zažívá při studiu stres a úzkosti, školy ale podporu duševního zdraví často příliš neřeší. Vyplývá to z nedávného průzkumu mezi studenty středních a vysokých škol, který iniciovala společnost GTS Alive. S nadměrným stresem a úzkostnými stavy se potýkají tři čtvrtiny respondentů z celkových 900 dotázaných.
Radka Hrdinová: Měli bychom dát učitelům důvěru, aby si cíle vzdělávání formulovali sami, myslí si kandidát na prezidenta Pavel Fischer
Před blížícími se volbami hlavy státu EDUin přináší sérii rozhovorů s několika prezidentskými kandidáty. Jaké mají vzpomínky na svou školní docházku? Jaké problémy podle nich trápí české vzdělávání? A patří do škol na stěnu obraz hlavy státu? „Ve Francii jsou dvě různá školství – jedno pro děti a druhé pro vybrané děti. Vidím bohužel i u nás, že se reprodukuje vzdělanost rodičů,“ říká nezávislý senátor a kandidát na prezidenta Pavel Fischer.
Jitka Michnová: Kuba
V Učiteli naživo věříme, že dobrý učitel má moc měnit životy dětí k lepšímu. Proto dlouhodobě upozorňujeme na to, že práce učitelů je pro budoucnost naší země klíčová a usilujeme o to, aby učitelé měli co nejkvalitnější vzdělání a co nejvíce podpory pro svou práci. Prostřednictvím projektu Zázraky ve třídě, podpořeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Výzvy Na učitelích záleží, chceme ocenit a podpořit všechny učitele a učitelky.
Pavla Chlebounová: Někdy trvá, než člověk vidí výsledky dobré učitelské práce
Základní školou i gymnáziem jsem prošla bez větších obtíží. Většinu svých vyučujících jsem měla v kategorii „zase po mně něco chce” a popravdě ani moc nedoceňovala, čeho všeho se mi dostává. V dospělosti jsem si pak na učitele a školy obecně rozvinula kritický pohled. Ať už šlo o probouzení motivace k učení, edukaci žáků o duševním zdraví, nebo kritické myšlení, to vše podle mého soudu mělo silné trhliny. Když jsem před čtyřmi lety začala pracovat v Učiteli naživo, hodně se toho pro mě změnilo.
Radka Hrdinová: Když se daří posouvat žáky sociálně ohrožené, daří se dobře všem, říká Karel Gargulák
Na jaře organizace PAQ Research zveřejnila svou Mapu vzdělávacího ne/úspěchu. Spojením tří ukazatelů (podílů absencí, propadání, nedokončování základního vzdělávání) ukázala, jak dobře (nebo ne-dobře) se na úrovni území obcí s rozšířenou působností (ORP) daří vyrovnávat handicap především u dětí vyrůstajících v sociálně znevýhodněném prostředí. Projekt vzal data, která jsou běžně k dispozici na celostátní úrovni, na regionální úrovni se s nimi ale běžně nepracuje.
Rick Hanson, Mathew McKay a kol.: Okamžitá pomoc proti úzkosti pomocí KBT, mindfulness a relaxace
Jitka Polanská: Učitel má vliv na charakter žáků,ať chce nebo ne. Jeho výchovná role je nevyhnutelná, říká Jan Habl
„Z průzkumů mezi učiteli nám vychází, že si žáci tvoří vztah k předmětu skrze vztah k učiteli,” říká profesor Jan Hábl. S kolegy na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zavedl předmět Výchova charakteru, který by se podle něj měl dostal do povinného základu pro všechny studenty učitelství. Jakožto přední expert na dílo Jana Amose Komenského při tom čerpá z jeho odkazu.
Anna Brzybohatá: Přichází sci-fi a školství nestíhá. Děti musíme učit nové technologie, ne hlavní města v Africe, říká vědec
Ač se v posledních letech ve světě masivně rozvíjí moderní technologie, školství tomu nestačí. Podle amerického vědce Johna Moravce by se mělo neustále přizpůsobovat praxi, ve výsledku je ale vzdělávací systém pomalý. „Školství není dostatečně flexibilní a na potřebné změny reaguje se zpožděním. Nejen v Česku, ale globálně,“ říká Moravec, který je odborníkem na budoucnost vzdělávání a vývoj trhu práce v souvislosti s technologiemi.
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (186)
- inovativní vzdělávání (150)
- názory (19)
- NÚV (1)
- odborná literatura (642)
- pedagogické asociace (106)
- pozvánky (1)
- PR článek (1)
- profese učitele (386)
- projekty (21)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (174)
- školství v regionech (102)
- školství v zahraničí (66)
- výchova (214)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (328)
- výzkum a hodnocení (555)
- vzdělávací politika (816)
- zajímavé tipy (661)
- zaujalo nás (837)
Archiv
- ► 2024 (303)
- ► 2023 (337)
- ▼ 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ► 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ► 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ► 2011 (255)
- ► 2010 (254)
Česká škola
Šéfredaktorka
Akce
Výtvarné umění
