Vojtěch Wolf: Děti už nevyrůstají s internetem, ale s umělou inteligencí. Co to udělá s jejich vztahy, kritickým myšlením a psychikou?

Pro dnešní děti se hranice mezi online a offline světem stírá. „Jsou v jednom propojeném prostoru,“ říká psychoterapeutka Tereza Komárková. Popisuje, proč lidé hledají oporu u chatbotů, jak se mění role rodičů a proč bude v době AI důležitější než kdy dřív schopnost kriticky myslet. Závislost na umělé inteligenci není dosud popsaná a prozkoumaná, proto nevíme, kde je hranice, kdy do ní člověk již padá.

Markéta Hronová: Děti čtou nejvíce do devíti let, pak klesá radost ze čtení. Jak je u literatury udržet plus 12 tipů na knihy pro teenagery

Domácí i zahraniční průzkumy z poslední doby upozorňují na fakt, že děti v předškolním a mladším školním věku čtou docela dost – rodiče se na to soustřeďují a skvělá je i nabídka knih. S nástupem puberty ale přichází problém.

Markéta Hronová: Pozor na časté napomínání dětí, snižuje odolnost a ve výchově stejně nepomůže. Jaký je správný poměr vůči pochvalám?

Rodičovství často bývá náročné, je třeba se vypořádat s výzvami, jako jsou záchvaty vzteku, sourozenecká rivalita nebo potíže ve škole. Nezanevřít na výchovu a zároveň si udržet s dětmi zdravý a láskyplný vztah lze podle odborníků díky jednoduchému pravidlu, které proslavil psycholog John Gottman. V dětech posiluje důvěru a odolnost a zlepšuje atmosféru a vztahy v rodině.

Markéta Hronová: Umět řešit problémy a vždycky si poradit. Reportáž ze školy, která se zaměřuje na posilování odolnosti žáků

Při příchodu do páté třídy pozornost na první pohled upoutá vánoční stromeček ozdobený barevnými hrnečky. „Ráno jsme tu ještě neměli ozdoby, tak jsme to vyřešili takhle,“ pohotově odpovídá Tobiáš. Když po skončení hodiny češtiny paní učitelka přinesla ozdoby, děti se samy sebe zeptaly: Chceme je vůbec vyměňovat? „Pojďme hlasovat,“ okamžitě navrhla jedna z dívek. Vyhráli zastánci přezdobení stromečku z hrníčků na běžné vánoční ozdoby. Skupina vyměnila hrnečky, když někdo omylem ozdobu rozbil, někdo jiný hned přiskočil a bez řečí automaticky střepy zametl.

Barbora Vajsejtlová: Puberťáci nemají soucit a nenávidí rodiče. Mění se jim mozek, říká psycholog

V dospívajícím mozku probíhá spousta změn, které mohou za to, že dospívající riskují, jsou emočně labilní a chybí jim empatie. Rodiče často situaci zhorší, když se snaží dospívající potomky kontrolovat, nebo je přepečovávají.

Markéta Hronová: Tvrdá výchova a důraz na výkon, nebo raději ochrana a láska? Jak pomoci dětem k úspěchu a proč extrémy škodí

Způsobů, jak přistupovat k výchově dětí, je spousta. Základní psychologické dělení přichází se třemi hlavními směry a pro lepší přehlednost je přirovnává k výchově některých zvířat. Například medúzoví rodiče nechávají své potomky „jen tak“ plout v moři a nedávají jim žádné hranice. Tygří rodiče jsou naopak přísní a kladou na své děti vysoké nároky. Rodiče inspirovaní výchovou delfínů se snaží vycházet z přirozené autority a jít sami příkladem. V poslední době se často objevují i takzvaní sloní rodiče. Ti nešetří s projevy lásky, jsou empatičtí a ochranitelští. Každý z těchto přístupů ale může dětem i ublížit. Jak se tomuto nebezpečí vyhnout?

Markéta Hronová: Rodiče jedou na výkon a soutěží. Děti jsou akorát přesycené, přitom potřebují něco jiného, říká psycholožka

Opravdu musíme vozit dítě do lepší školy přes celé město? Mít každý víkend nabitý zábavnými aktivitami? A nedostatek času s nimi kompenzovat další krabicí lega? Podle psycholožky Lenky Šulové se rodiče sami dostali do pasti. Jak z ní ven, proč je potřeba rodičovství udělat reklamu a jakých chyb se vyvarovat při rozvodu.

Patricie Martinů, Tomáš Matoušek: Představa, že děti budou takové, jak je vychováváme, je mylná, říká Tomáš Feřtek k seriálu Ratolesti

Jak dobře znáte své ratolesti? Na to se ptá stejnojmenný desetidílný seriál, jehož témata vycházejí z reálných zkušeností škol a rodin. „Jde o příběhy, které nejsou veřejně známé, ale ukazují, s čím se dnes rodiče i učitelé musí umět vyrovnat,“ říká scenárista Tomáš Feřtek. V rozhovoru přibližuje, proč s tvůrčím týmem zvolili právě tyto příběhy a jak se do nich propsalo i město Tábor, kde se seriál natáčel. První díl uvede Česká televize už v neděli 5. října.

Denisa Šindlerová: Proč dnes tolik dětí špatně mluví? Může za to výchova, ale i pozdní diagnóza

Šišlání, ráčkování, komolení slov či koktání trápí dnešní děti čím dál více. Podle statistik v Česku roste počet těch, kteří dochází kvůli potížím s mluvením a výslovností k logopedovi. Rozpoznání problému je dnes lepší než v minulosti, ale mnohdy rodiče nebo pediatři dobře vadu řeči neodhadnou a s péčí se začne zbytečně pozdě. Ambulance klinických logopedů jsou navíc přetížené a rodiče dlouho čekají, než se na jejich dítě dostane řada, někde to trvá klidně i půl roku.

Iva Vokurková: Rodiče mají nezdravé ambice. S kroužky pro děti to přehánějí, říká odbornice

Ambice. S těmi bývají spojeny mimoškolní kroužky, na které děti chodí. Často ale nejde o jejich vlastní rozhodnutí, ale o ctižádostivost rodičů. Děti přitom potřebují i čas samy pro sebe. Jak to zdravě nastavit?

Anežka Hesová: Kolik kroužků už je moc? Důležitější je ptát se, kdo je vede a co dítěti přinášejí

Ze školy rovnou na fotbal, kytaru, aerobik nebo výtvarku. Jednou z výzev začátku školního roku je pro mnohé rodiče poskládat týdenní rozvrh svých dětí tak, aby se po vyučování mohly věnovat svým zájmům, stíhaly se připravovat do školy a měly přitom čas i na odpočinek a spontánní hru s kamarády. Míru organizovaného a neorganizovaného programu volí každá rodina podle svých vlastních kritérií a tím hlavním zůstávají preference samotných dětí. Často ale hraje roli i cena a dostupnost kroužků, ambice rozvíjet nadání dětí a někdy také strach, aby neskončily celé odpoledne na telefonu nebo na tabletu.

Tomáš Čakloš: Pojďme vychovat generaci, která se postaví útlaku

Náš kamarád Tomáš, který ve SKAV zastupoval  hnutí studentů, učitelů a vzdělavatelů Otevřeno, nedávno sepsal esej, která právě vyšla v časopise Skauting. Třebaže článek míří primárně do skautského prostředí, většina z něj může být využita univerzálně ve výchově a vzdělávání. 

Domníváme se, že jeho myšlenky mohou zajímat i vás, čtenáře Učitelských listů.

Jan David: Děti mají občas zažít zklamání. Odborník radí, jak na psychickou odolnost

Mohou mít chvilku mokré boty i žízeň. Schopnost zvládat nepříznivé podmínky i stres je dovednost, kterou je dobré u dětí cíleně rozvíjet. Neznamená to ale, že musíte začít s kurzy přežití. Nejlepší jsou společné zážitky.

Martina Kopecká: Máte ve třídě šikanu, upozorňujeme školy. Ale narážíme do zdi, říká expertka

Šikana je dle policie hlavním spouštěčem násilí na školách. Podle Hany Měkotové z Týmu duševního zdraví, který působí na Kutnohorsku, ji ale některé školy nechtějí řešit, případně problém bagatelizují.

Rodiče v Česku kazí své děti. Prvňáčci neumí mluvit ani jíst, vadí pedagogům

Velkým problémem v Česku jsou nejenom odklady, ale také přehnané chránění dětí. Ty pak, když jdou do školy, neumí pořádně komunikovat, ale ani třeba jíst příborem nebo si zavázat boty. Jak rozebrali hosté pořadu Školní hlášení! na TN Live poslanec Pavel Klíma (TOP 09) a ředitel ZŠ Pod Žvahovem Jan Horkel, děti zřejmě budou potřebovat speciální přípravu už ve školce.

Markéta Hronová: Jak vychovat odolné dítě? Musí zažívat příkoří. Umetání cestiček nikomu nepomáhá, říká expertka

Každý chce vychovat emočně stabilní a úspěšné dítě, které se nezalekne nástrah dnešní doby a prožije šťastný život. Jenže i když se rodiče snaží dělat pro své potomky to nejlepší, skutečně jim pomáhají, nebo jim nevědomky život ztěžují? Počkat, až si dítě obuje boty, i když mu to trvá dlouho, je prvním krokem. Jaký je další? O tom, co pomáhá dětem budovat odolnost i jaké chyby rodiče nejčastěji dělají, mluví v rozhovoru s HN Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních mateřských škol, která se dlouhodobě zabývá tématem odolnosti dětí.

Daniela Vrbová: Tomáš Hazlbauer – Ne každý se v rodině naučí vycházet s dalšími. Je potřeba to trénovat, pomáháme s tím školám

Občanská výchova a zejména výchova k demokracii připomíná někdy tanec na tenkém ledě. Pravidelná nízká volební účast v Česku dokládá, že o demokracii je potřeba mluvit – v rodině i ve škole. „Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti, protože prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ upozorňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení.

Expertka: Vnímání návratu do školy ovlivňují předchozí zkušenosti dětí

Zda bude návrat do školy pozitivní nebo negativní, ovlivňují předchozí zkušenosti dítěte se školou a lidmi v ní. Konec prázdnin a návrat do školy způsobuje stres jako každá změna. ČTK to řekla předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová. Podle ní je dobré si s dětmi v posledních dnech prázdnin promluvit o tom, jak se cítí, z čeho mají obavy a na co se do školy těší. Situace je podle ní náročnější v takzvaných přechodových obdobích, jako je nástup do první třídy, přechod na druhý stupeň či nástup na střední školu.

Michaela Lišková: Rodiče mohou ovlivnit u dětí zásadní věc. V dospělosti se jim může šeredně vymstít

Děti, které byly čtvrtý rok doma s rodičem, dosahují podle výzkumu nižšího vzdělání. "Méně často nastupují na vysoké školy, nedokončují je. V rané fázi dospělosti se tedy nevzdělávají ani nepracují," vysvětluje ekonomka Klára Kalíšková z Fakulty informatiky a statistiky na VŠE v Praze a think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Bohumila Čiháková: Dítě musí zažít i frustrace. Trénuje tím odolnost vůči stresu, říká Šárka Miková

Moje dítě je rozbité. Neposlouchá, odmlouvá, nerespektuje pravidla a je úplně jiné, než bychom si přáli, stěžují si mnozí rodiče. Ke vzájemnému respektu a pochopení by přitom stačilo znát vlastní typ osobnosti a pak se zaměřit na typ osobnosti dítěte. „Rodičům to pomůže chápat rozdíly, zefektivnit výchovu, ale také se cítit lépe skrze naplňování vlastních potřeb a předcházet chronickému stresu,“ vysvětluje v rozhovoru psycholožka Šárka Miková.