Jana Hrubá: DOKUMENTY 6. Pedagogické iniciativy jako „angažované sardinky“

pondělí 11. listopadu 2013 · 0 komentářů

Bořivoj Brdička před časem napsal o komunitě lidí sdružených kolem mezinárodní skupiny expertů zabývajících se transformací školství v duchu 21. století. Dali si název Angažovaná sardinka (The Committed Sardine). Proč? A proč to dávám do souvislosti s pedagogickými iniciativami 90. let?

Tato komunita má hlavní centrum v kanadské Britské Kolumbii omývané Pacifikem. Právě tato skutečnost je nejspíše důvodem, proč si pro své sdružení zvolili pro nás tak neobvyklý název. Jedná se o analogii ze života v moři. Taková velryba, chce-li změnit směr pohybu, trvá jí to i několik minut. Možná proto se v Britské Kolumbii vžilo přirovnání školství k velrybě. Hejno sardinek se však chová docela jinak. Většinou všechny plavou stejným směrem. Stane-li se, že několik jedinců změní směr, dostanou se do konfliktu s ostatními. Stačí ale, aby změnu směru uskutečnilo takových 10–15% sardinek, a přidá se k nim celé hejno. Ke změně směru pohybu přitom dochází neobyčejně rychle, a to i přesto, že celkové množství sardinek v hejnu je tak velké, že hmotností překonávají velrybu.

Angažované sardinky jsou tedy jedinci snažící se o změnu směru vývoje školství. Každá zásadní transformace začíná u jednotlivců snažících se proti proudu měnit směr.

Zdroj: Bořivoj Brdička: 15 zásad angažovaných sardinek, Učitelský spomocník 6. 9. 2010

Jenže mezi učiteli byla a je komunikace složitější než mezi sardinkami.

Už jsme konstatovali, že hned na přelomu roků 1989 a 1990 se v oblasti školství vyrojila celá řada sdružení, spolků a asociací. V podstatě probíhaly dva protichůdné procesy – drobení a sjednocování. Učitelé se sdružovali podle stupňů a typů škol a školských zařízení, podle aprobačních předmětů a dalších aktivit. Každá skupina měla nějaké společné zájmy, které chtěla prosadit v jednání s ministerstvem školství nebo do nové legislativy a dále rozvíjet.

Drobení

Tento proces si můžeme ukázat na příkladu Pedagogického svazu ČR, který měl podle stanov členství individuální i kolektivní. V průběhu roku 1990 se staly členy PgS učitelské iniciativy, které pracovaly jako odborné sekce: sekce fyziků (Martin Novotný), literární výchovy (Josef Soukal), sekce předškolní výchovy (doc. Eva Opravilová), počítačová (RNDr. Petr Suk) a ekologická sekce (RNDr. PaedDr. Jiří Nahodil), Sdružení učitelů češtiny (PhDr. Helena Knesselová) a Obec učitelů Svitavska (Petr Pohl).

Mezi nejaktivnější členy patřily od samého začátku učitelky mateřských škol. Jejich „sekce již měla zformováno zásadní stanovisko k normativním materiálům pro předškolní výchovu, členky sekce se podílejí na přípravě legislativních předpisů, při jejichž tvorbě uplatňují oprávněné požadavky praxe.“… „Naznačuje se i možnost, že z této sekce lze vytvořit samostatnou profesní skupinu zaměřenou na dítě předškolního věku jako organizace založené na iniciativě a zájmech jednotlivých pracovních kolektivů či jednotlivců,“ píší Učitelské noviny č. 44 ze 14. 12. 1990 v článku nazvaném Pedagogický svaz.

Sekce předškolní výchovy se po dohodě s výborem PgS skutečně osamostatnila, odešlo 234 členek a vytvořily Asociaci předškolní výchovy, zaregistrovanou 8. 2. 1991.


Vzniklo přes třicet učitelských organizací

Někdy v roce 1993–94 jsem si (už jako novinářka) udělala kartotéku tehdy existujících asociací a sdružení. Pro představu o různorodosti seskupení uvádím jejich přehled:

AGAPE – Asociace pro rehabilitaci, socializaci a seberealizaci postižených
Asociace institucí vzdělávání dospělých
Asociace náhradní výchovy
Asociace pedagogů základních škol
Asociace pedagogů základních uměleckých škol ČR
Asociace poradenských pracovníků ve školství
Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden
Asociace předškolní výchovy
Asociace učitelů tělesné výchovy základních, středních a vysokých škol ČR
Asociace vychovatelů školních družin a školních klubů Čech a Moravy
Asociace vychovatelů domovů mládeže Čech, Moravy a Slezska
Asociace výtvarných pedagogů
Asociace zvláštních výchovných zařízení
Česká geografická společnost
Koordinační rada pracovníků domů dětí a mládeže
Koordinační rada pro alternativní školství
Kruh přátel bratrských škol
Kruh přátel svobodných waldorfských škol
Matematická pedagogická sekce Jednoty českých matematiků a fyziků
Moravský svaz předškolní výchovy
NEMES – Nezávislá mezioborová skupina pro reformu vzdělávací politiky, školy a výchovy
Odborné fórum učňovského školství Čech a Moravy
OMEP – česká odnož Světové organizace pro předškolní výchovu
Pedagogický odbor Historického klubu
Pedagogický svaz ČR
Sdružení učitelů francouzštiny
Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v ČR
Skupina katolického církevního školství
Somatopedická společnost
Společnost křesťanských mateřských škol
Společenství pro pěstování divadla pro děti a mládež Dobré divadlo dětem
Společnost pro předškolní výchovu
Společnost pro talent a nadání
Společnost středoškolských pedagogů
Svaz učitelů a školských pracovníků postižených z politických důvodů
Unie pedagogických pracovníků soukromých škol v ČR
Unie pracovníků výchovy mimo vyučování

V následujících letech vznikla řada dalších organizací učitelů a hlavně ředitelů škol. Budeme se snažit jejich existenci pochytit. Již v tomto seznamu jsou v názvech patrné zárodky sdružování (koordinační rady, unie).


Profesní organizace nezabrala

Myšlenka Pedagogického svazu ČR jako všeobjímající organizace, která sjednotí pod svými křídly všechny aktivní učitele nebo jejich skupiny jako sekce se ukázala z dnešního pohledu jako naivní a nereálná. Aby získal inspiraci a zkušenosti, výbor navázal kontakt s Lékařskou komorou a spojil se i s přípravným výborem „Únie pedagogov Slovenska“. Zjistili jsme, že profesní komory obvykle mívají povinné členství dané zákonem, pravidelné příspěvky a aspoň minimální placený aparát. Po dlouhých letech povinného členství v různých organizacích za totality byli ale čeští pedagogové na takové myšlenky citliví a k iniciátorům podezíraví. Zajímavé je, že ani další pokusy o ustavení profesní organizace v příštích letech nebyly (pravděpodobně ze stejných důvodů) úspěšné.

RNDr. PaedDr. Jiří Nahodil, zástupce Pedagogického svazu ČR v Pedagogické unii, odpověděl na otázku, proč to tehdy nevyšlo, proč se myšlenka organizace typu pedagogické komory neuchytila dodnes: „V každém případě je „učitelská obec“ mnohem méně kompaktní než lékaři aj., dokonce si myslím, že přehrady jsou až kastovního typu.“

Ve výboru PgS pracovali ve svém volném čase řadoví učitelé bez jakýchkoli zkušeností a hlavně bez prostředků na takovou činnost. Museli jsme za pochodu objevovat elementární zásady fungování organizace. Vzpomínám si, že jsme zasedali celé hodiny a řešili právní subjektivitu, stanovy, vedení členské evidence a příspěvkové agendy (členský příspěvek byl 5 Kčs měsíčně!), prostorů pro schůze a svazová shromáždění (obvykle pomohly školy), vedení zápisů ze schůzí výboru a členských shromáždění, vedení účetnictví, propagaci svazu, tok informací a zpětnou vazbu od členů a hlavně, jak získat prostředky na poštovné, papír, kopírování, cestovné atd. A to nemluvím o vyjadřování k návrhům ministerských dokumentů, které mělo obvykle šibeniční lhůtu. Registrovaných členů bylo ve vrcholném období organizace až k tisícovce, ale lidí ochotných k mravenčí práci bylo málo. Vzhledem k nedostatku peněz na cestovné a k obtížím při uvolňování mimopražských členů výboru ze škol to zůstávalo hlavně na Pražácích. Zkušenosti jiných organizací byly zřejmě podobné.

Nakonec se nejnosnější formou činnosti Pedagogického svazu ČR staly informace. Nejprve to byl na stroji psaný a kopírovaný Zpravodaj pro členy PgS a přes tři roky jsme vydávali měsíčník Učitelský list – opravdu jeden list formátu A3. V těchto amatérsky vznikajících tiskovinách je zachycena atmosféra doby, palčivé problémy ve školství, názory učitelů na ně a snaha organizací ovlivňovat kroky ministerstva školství a vznikající legislativu.

Zdroj: zápisy z výboru PgS a osobní záznamy, archiv autorky. Stanovy Pedagogického svazu ČR si můžete stáhnout ZDE.


Potvrzuje se potřeba spojování

Potřeba iniciativy spojovat se ale ukázala velmi brzy. Ministerstvo školství nebylo ochotno (a ani nemohlo) jednat se všemi sdruženími, nebylo jasné, kdo za koho mluví, objevily se protichůdné názory na řešení problémů, parciální i osobní zájmy.

„Dosavadní zkušenosti plně potvrzují všestrannou výhodnost vzájemné koordinace činnosti a těsné spolupráce mezi sdruženími… tato výhodnost vystupuje do popředí zvláště ve dvou případech – při jednání s orgány státní správy (včetně MŠMT ČR) a při navazování kontaktů s partnerskými organizacemi v zahraničí.“

Zdroj: Jindřich Kitzberger: Zpráva o stavu Unie. UN roč. 40, č. 30 ze 14. 9. 1990, str. 1

Polovina uvedených seskupení tehdy vstoupila do Pedagogické unie (o tom příště). Procesy drobení a spojování pedagogických iniciativ však probíhají dodnes. Připomeňme si Stálou konferenci asociací ve vzdělávání (SKAV – 17 asociací) nebo Unii školských asociací ČR (CZESHA – 16 asociací).

Sdružování pedagogů na rozdíl od klasických asociací dnes však také nabývá nových forem – jde o seskupování lidí a škol kolem vzdělávacích projektů nebo programů či zajímavých vzdělávacích aktivit. Stačí podívat se na internet, kolik různě zaměřených skupin lidí se angažuje v oblasti vzdělávání. Je to přímo výbuch aktivit. Mají velikou výhodu – informační technologie. Komunikace na sítích jim umožňuje snadný kontakt a spolupráci. Mohou používat videozáznamy a videokonference.

Jaký je asi synergický efekt těchto starých i nových „angažovaných sardinek“. Kolik jich asi je? Proklamovaných 10–15 %? Připojí se k nim ostatní kolegové, podaří se jim otočit hejno žádoucím směrem?

Příměr o sardinkách připomněl Jaroslav Kalous v úvodu do diskuse o budoucnosti vzdělávání. Píše: „Na základě pohledu zpět nelze ani v dohledné budoucnosti předpokládat rozumnou změnu našeho vzdělávacího systému řízenou z centra. Je to jako čekání na zázrak… Proměna vzdělávacího systému pod vedením osvíceného vedení shora nenastane. Je tedy nutné vsadit na změnu zdola, na „angažované sardinky“.“

Zdroj: Jaroslav Kalous: Česko hledá budoucnost. Vzdělávání – úvod do diskuse


Další díly seriálu najdete ZDE.