Lucie Tvarůžková: Rozhovor s Petrem Šmídou

čtvrtek 8. července 2010 · 0 komentářů

Legendárnímu šéfovi General Electric říká prostě Jack. Žádný Čech neví lépe než on, jaké to je pracovat pro rozmarné ruské oligarchy. Teď si dal další kariérní výzvu: naučit lidi, jak být šťastní.


Zdroj: Hospodářské noviny, příloha Proč ne? 24. 6. 2010

 

Proč je pro člověka na vrcholu nutné poslouchat ty pod ním?

Protože všichni víme, co víme, a všichni nevíme, co nevíme. A abyste se dozvěděla, co nevíte, musíte naslouchat. Klíčová věc v našem životě je výběr lidí kolem nás – životním partnerem počínaje a podřízeným konče. A když budete lidi málo poslouchat, strašně málo se dozvíte a špatně je odhadnete. Jeden můj šéf tomu říkal agresivní naslouchání. To je, když posloucháte člověka a podle klíčových slov, které používá, ho rychle přečtete. To se mi líbilo, proto jsem se to naučil.

Ještě něco jste se musel učit?

Když jsem přišel do GE, myslel jsem si o sobě, že jsem nejenom dobrý podnikatel, ale že jsem i dobrý manažer. To jsem si o sobě myslel, protože to nikdo nikde předtím nezpochybňoval. Na vysoké škole mi říkali táto, vždycky mě vybírali, abych se postavil za zájmy skupiny, lidé se na mě přirozeně obraceli. Možná to bylo i tou výškou. Pak jsem coby úspěšný podnikatel nastoupil do GE a po velmi krátké době mi moje šéfová řekla: "Petře, ty máš skvělou intuici a přirozenou autoritu, ale nejsi manažer, a to se musíš naučit." Tehdy jsem se hrozně urazil. Ale měla pravdu, protože leadership je bez další věci – technologie řízení – k ničemu. Já prostě neuměl řídit, neuměl jsem sofistikovaný management a myslím, že i ten už dneska umím.

Sofistikovaný management? To mi zní jako prázdný pojem z nějaké manažerské příručky…
K tomu, aby fungovali, lidé potřebují systém. Podívejte se na tenhle hotel, ve kterém si povídáme: to je systém. Systém, ve kterém je spousta chladných a dobře fungujících procesů, díky nimž se tu cítíme dobře. Nikdo tady neutírá stoly z lásky, ale proto, že pracuje v nějakém fungujícím systému. A další věc, kde se neobejdete bez technologie, je vlastně i vize. Vize je krásná věc. Ale jestli chcete skutečně něčeho dosáhnout, někam dojít, musíte ji rozložit do nějakých kroků, převrátit do konkrétních úkolů. To dneska dokážu. A to je rozdíl mezi vizionářem, kterým jsem byl, když jsem přišel do GE, a tím, kým jsem dnes.

Jste tvrdý šéf?

Lídr musí být tvrdý, protože nemůžete měnit věci, když nebudete tvrdí. Změna nikdy není populární, změna vždycky znamená, že se stane něco, co se řadě lidí nebude líbit a co nechtějí. Jednou jsem se setkal s jistou konzultantkou a ptal jsem se jí, proč je vlastně dělat změny tak těžká věc. A ona říkala: "Protože dvě procenta lidí změny vyvolávají, dvě procenta lidí jsou schopna se s nimi sžít a přizpůsobit se jim a přibližně devadesát pět procent lidí změny nechce a bojí se jich." Já celý život dělal poměrně velké změny, takže jsem byl tvrdý.

V čem?

Když budoucí stav někdo nechce nebo se mu nemůže přizpůsobit, je třeba ho poměrně rázně vyměnit. Odkládání nikam nevede. Nemá smysl se zabývat těmi, kdo změny sabotují, protože nakonec stejně většinou odejdou sami. Je to ztráta času, daleko lepší je věnovat se těm, kteří s vámi chtějí pracovat. A ten, koho jste vyměnili, může být někde jinde úspěšný.

Celý rozhovor najdete ZDE.