Silvie Pýchová: Jakou revizi RVP si přejí učitelé základních a středních škol?

čtvrtek 1. března 2012 · 0 komentářů

Výstup z únorového kulatého stolu SKAV a EDUin.


Cílem únorového kulatého stolu bylo se prostřednictvím odpovědí na následující otázky dozvědět:
– Jak revize RVP může přispět ke zlepšování výsledků vzdělávání?
– Co očekáváme od revize RVP, na níž pracuje ministerstvo školství?
– Co si myslí učitelská veřejnost o rámcových vzdělávacích programech?
– Jak často a jakým způsobem by měla probíhat revize RVP?
– Kdo by měl formulovat zadání pro revizi RVP a kdo kontroluje, zda byla provedena dobře či špatně?
– Měli by do revize RVP mluvit i učitelé? A jak to zařídit?
– Víme, jak podobné revize probíhají v zahraničí?
– Jak současná revize RVP ovlivní proměnu našich škol?

Pozvání na tento kulatý stůl přijali tito panelisté:
Mgr. Tomáš Pavlas, odborný pracovník, Národní ústav pro vzdělávání
PhDr. Stanislava Krčková, bývalá ředitelka VÚP
RNDr. Jiří Kuhn, ředitel Gymnázia Nymburk, předseda Asociace ředitelů gymnázií ČR
Mgr. Jan Korda, ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí, Praha, předseda PAU, prezident APU
Setkání moderoval Tomáš Feřtek, EDUin, o. p. s.

Na začátku T. Feřtek informoval, že téma bylo zvoleno s ohledem na to, že se jedná o zásadní záležitost, která ovlivní práci škol, ale zároveň je k průběhu revize k dispozici velmi málo informací. Dokonce vznikla koalice několika neziskových organizací, které žádaly o to, aby MŠMT sdělilo, jaké je zadání k revizi. Nakonec byly tyto informace požadovány i na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, na jehož základě zaslalo MŠMT odpověď, ale velice vágní.

…Po úvodních vystoupeních se T. Feřtek obrátil na J. Kuhna a J. Kordu s otázkou, co podle jejich zkušenosti nejvíce učitelé kritizují na RVP.

J. Kuhn: Naše škola byla zahrnuta do šetření. Vztah k reformě je odtažitý. I na naší škole, která je proreformně naladěná, nebylo přijímání reformních kroků jednoduché. Když začaly úvahy o kurikulární reformě, rád jsem osobně přijímal tyto myšlenky. Učitelům vadí na reformě jakákoliv změna, jsou to většinou hodně konzervativní lidé. Pokud by pracovníci VÚP nevěnovali tolik času a energie do propagace reformy, dopadl by výsledek ještě hůř.

TF: Je to tedy tak, že učitelé nemají konkrétní výhrady, spíš jim vadí, že je RVP nutí měnit výuku?

J. Kuhn: Konkrétní výhrada se objevuje, a to neměřitelnost výstupů, jestliže jsou hlavním cílem vzdělávání klíčové kompetence. U znalostí bylo jednoduché zjistit, jestli jich žák nabyl nebo ne. Učitelé nejsou schopni posoudit, jestli žáci stanovených kompetencí dosahují.

J. Korda: ZŠ jsou někde jinde než gymnázia. Spousta učitelů věnovala do tvorby ŠVP mnoho energie. RVP je projekt, který má jistě mnoho chyb, ale my jsme ještě ani neměli příležitost se „zabydlet v novém domě“. Kurikulární reforma běží 7 let. Ale už máme nového projektanta, už předěláváme ten „dům“ jinak. Učitelé neřeší RVP, je zajímá, jak mají učit a jak mají zvládat děti. Učitele zajímá hlavně ŠVP.

J. Kuhn: Není možné si po 9 letech říci, že se to nepovedlo. Proto se mi zdá vhodný návrh kratších změn, které nemusí mít nutně vliv na ŠVP. Kdyby proběhla revize po 9 letech a zjistilo se, že to žádné velké výsledky nemá, stále to ale bude mít vliv na žáky, kteří systémem prošli. Určité částečné zásahy jsou nutné, ať už je to reakce na změnu zákona, státní maturity, standardy apod. Otázka je, kdo by se tím měl zabývat a jak by to mělo probíhat, ale není čas to nechat fungovat 9 let beze změny.

J. Korda: Problém je, že učitelé nevzali RVP za své, což je chyba. Té cestě, která byla nastavena, osobně věřím. Toto je cesta, po které jdeme, a je na státu prohlásit, že ta cesta je dobrá a že se musíme tudy vydat všichni, ale k tomu doposud nedošlo. Naše školství nemá pojmenovanou kvalitu, RVP je jediný dokument, který se o to snaží.

S. Krčková: Chápu obavu učitelů, že by měli měnit ŠVP. Když jsme připravovali RVP, tak jsme nedohlédli toho, co způsobí, až se bude kontrolovat soulad RVP a ŠVP, jakou administrativní zátěž to pro školy bude znamenat. Kdybychom to tušili, tak bychom to zjemnili tak, aby školy nemohly být v tomto směru kritizovány ze strany ČŠI. Kdyby byla například z RVP vypuštěna sexuální výchova, tak to školy vůbec nepoznamená, protože nemusí v ŠVP nic měnit, co si školy dají nad rámec RVP, je jejich rozhodnutí. Ale jestli někdo určí, že bude potřeba promítnout průřezová témata do povinných výstupů, tak to bude znamenat, že bude potřeba přepracovat celý ŠVP. Najednou totiž může přijít ČŠI a bude se ptát, kde se to objevuje v občanské výchově, kde v matematice a kde v dějepise. RVP ale měly donutit učitele, aby společně plánovali vzdělávání na škole, ne aby sepisovali mnohastránkové dokumenty.

J. Kuhn: Obava je na místě a je způsobena tím, že nejsou k dispozici informace z MŠMT. Souvisí to ale zejména s financováním. Do RVP G se dostal počet hodin, který odpovídá učebnímu plánu. V současné době není ochota dát finanční prostředky na završení kurikulární reformy, proto se hledají zdroje, ze kterých by to bylo financováno. Otázka, kolik hodin je na RVP potřeba, je daleko zásadnější. Pokud by se stanovil počet hodin, které můžete učit vzhledem k počtu žáků ve třídě, tak to je to, co donutí školy měnit ŠVP. Pokud jde o průřezová témata, tak je to formální záležitost, protože to už školy měly nějakým způsobem zapracované, pouze jinak. Ve chvíli, kdy se ukáže, že nebude dán dostatečný finanční obnos na to, aby bylo možné učit podle existujícího ŠVP, a sníží se počet hodin, tak to bude předpokládat zásadní změnu. Toho se můžeme obávat, to ale nesouvisí příliš s revizí RVP, má to souvislost s tím, jak bude probíhat reforma financování regionálního školství. Jde o to, aby nám stanovené počty hodin umožnily ŠVP realizovat…


Celý text si můžete přečíst ZDE.