V pražském Karolinu převzalo jmenovací dekrety šedesát pět nových profesorů

čtvrtek 13. června 2013 · 0 komentářů

Ve Velké aule pražského Karolina převzalo 11. 6. 2013 dekret z rukou prezidenta ČR Miloše Zemana a ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Fialy šedesát pět nových profesorek a profesorů.

Zdroj: Tisková zpráva MŠMT

„Veřejná diskuse posledních měsíců nám ukazuje, že existuje několik pohledů na způsob ustanovení a nakonec i na funkci profesora. Bez ohledu na to, jaký názor v této debatě obhajujeme, měli bychom mít především na paměti, že profesor je jednou z klíčových složek zvláštního společenství „učících“ a „učících se“, tedy učitelů a studentů, které tradičně vytváří univerzitu. A právě proto musí být základním principem, jimž svoje i jiné názory na pozici profesora poměřujeme, hluboký respekt k autonomii vysokých škol a k akademickým svobodám. To jsou ony hodnoty, které zaručují, že vysoké školy mohou plnit své základní funkce a pozvedat poznání i vzdělanost naší společnosti,“ pronesl ve svém projevu ministr školství Petr Fiala.

Na slova ministra školství Petra Fialy navázal i prezident Miloš Zeman: „Myslím si, že hlavním úkolem vysokoškolských profesorů je získávat své nástupce a být prospěšný nejen sám sobě, ale především druhým," řekl prezident Zeman.

Jmenovací akt ukončil závěrečným slovem náměstek ministra pro vysoké školy, vědu a výzkum Tomáš Hruda.

Nejvíce návrhů na jmenování profesorů předložila Univerzita Karlova v Praze (23), Univerzita Palackého v Olomouci (6) a Vysoké učení technické v Brně (6).

O profesuru se může ucházet člověk, který má docentský titul a prokáže odpovídající kvalifikaci. Po posouzení těchto požadavků jej pětičlenná odborná komise dále navrhuje vědecké radě univerzity. V uměleckých oborech může požadavek vysokoškolského vzdělání vědecká rada uchazeči prominout.

Seznam profesorů jmenovaných 11. 6. 2013 najdete ZDE.


Poznámka redakce: V seznamu je ze známých důvodů jen 64 jmen. Chybí nejen Martin C. Putna, ale i kdokoli, kdo by dostal profesuru v oboru pedagogiky, nedejbože didaktiky. Tento jev se opakuje řadu let. Nesouvisí to tak trochu s pozicí pedagogických fakult a následně se stavem vzdělávacího systému?