Vojtěch Kadaňka: „Problémové“? Děti s ADHD mohou ve škole vzkvétat, porozumění ale chybí

Počet dětí s ADHD stabilně stoupá, školy s nimi ale často neumí naložit nebo je dokonce odmítají přijmout. Rodiče řeší předsudky a těžko se orientují ve vlastních právech. Mnozí učitelé zatím neznají strategie, jak děti efektivně vzdělávat. Vhodná podpora přitom podle expertů představuje zásadní rozdíl.

Vyjádření Učitele naživo k článku publikovanému 24. 10. 2025 v Hospodářských novinách

Článek Hry ani projekty děti tolik nenaučí. Úspěšné země staví na „klasické“ výuce, říká lektor budoucích učitelů, ve kterém vystupuje Pavel Bobek, lektor programu Učitel naživo, vyvolává v některých našich partnerech a spolupracovnících obavu, že Učitel naživo změnil svůj přístup ke vzdělávání. Rozhodli jsme se proto pozici organizace vyjasnit.

Jaroslav Mašek: 16 AI profesí budoucnosti jako motivace pro žáky

Jak budou vypadat AI profese budoucnosti? A ve kterých z nich by se chtěli vaši žáci realizovat?

Jitka Dolanská: Bilingvní výuka? Místo podpory od státu bojují školy o holé přežití

Školy s rozšířenou výukou němčiny bojují o přežití. A to navzdory tomu, že začátkem loňského roku vstoupila v platnost úmluva, ve které se Česko zavázalo například podpořit výuku němčiny v regionech, kde se historicky používala.

Jana Karasová: Česko 2025. Neměli bychom přemýšlet, jak v každé oblasti vychovat vrstvu nejlepších, říká expertka

Studijní úspěch dětí v Česku závisí na rodinném zázemí mnohem více, než je běžné v některých jiných evropských zemích. Odbornice na nerovnosti ve vzdělávání Klára Šeďová upozorňuje, že zkušenost ze školy ovlivňuje důvěru ke společenským institucím v dospělosti. „Nejenom že lidé nedosáhnou svého maxima, ale budou mít pocit, že se na ně společnost vykašlala, protože děti to velice dobře ví,“ říká Radiožurnálu v rozhovoru pro projekt Česko 2025.

Josef Mačí: Reforma výuky se začne testovat na desítkách škol. Děti má přiblížit realitě

K vyzkoušení nového způsobu výuky se Ministerstvu školství přihlásilo 71 škol, dalších 11 je ještě v jednání. Budou testovat všechny představené novinky, které chce ministerstvo dostat do každé třídy v Česku.

Jan Pokorný: Příroda nedá dětem nic zadarmo. Když vychováme skleníkové děti, neděláme jim dobrou službu, říká pedagožka Justina Danišová

„Děti, které se učí venku a chodí tam často, vnímají, že to je jejich místo, kde se cítí dobře, a v budoucnu ho chtějí mnohem spíš chránit,“ říká pedagožka a lektorka Justina Danišová, která stojí za iniciativou Učíme venku. Jak přínosná je pro děti výuka mimo školní lavice? Co je to Měsíc školních zahrad? A jak překonat rodičovské úzkosti a strach o děti?

Ludmila Křesťanová: Učitelky pražské základní školy mění výuku češtiny pro cizince. Připravily inovativní učebnice

Děti cizinců na Základní škole Marjánka na Břevnově v Praze 6 se učí podle tří nových učebnic češtiny. Připravily je přímo pedagožky, které na škole pracují. S výukou žáků s odlišným mateřským jazykem mají totiž více než osm let zkušeností. Podobně komplexní a interaktivní studijní materiály pedagogům dosud chyběly.

Chyba je neodmyslitelnou součástí učení. Vnímejme ji jako investici do budoucna, navrhují experti

Chybování má velký učební potenciál. Ukazuje dětem a mladým lidem, kde mají mezery ve znalostech, jak se mají, nebo nemají příště chovat a na co si musí dávat pozor. Důležité přitom je, aby si to uvědomovali a chybovat se nebáli. „Chyba je příležitost. Žáci se díky ní mohou rychleji osamostatnit a své problémy v budoucnu řešit sami a efektivněji,“ vyzdvihuje v pořadu Reparát Ivan Čermák, učitel a mentor z centra JOB, spolku pro inovace ve vzdělávání.

Markéta Hronová: Nadstandardy ve školství – za lepší výuku rodiče připlácejí soukromníkům. Stát nadané podporovat neumí

Rodičů, kteří chtějí pro své děti lepší základní vzdělání, než nabízejí běžné třídy, neustále přibývá. Neprojevuje se to jen v přetlaku na víceletá gymnázia, ale už při výběru základní školy. Pokud jim chtějí zajistit například intenzivnější výuku cizího jazyka, mohou využít soukromou školu nebo klasické třídy s rozšířenou výukou jazyků. Stále větší zájem je ale i o třetí variantu „na pomezí“. Tedy najít veřejnou školu, která spolupracuje s privátním subjektem. Ten pak za příplatek nabídne třeba hodiny angličtiny nebo logiky navíc.

Zuzana Růžičková: Obava z diskriminace dětí u přijímaček. Rozdíly v objemu výuky matiky a češtiny mohou být obrovské

Základky dostanou díky revizi naprosto volné ruce. Začnou si samy určovat, kolik času děti stráví různými předměty. Pokud ale hodiny uberou v hlavních předmětech, rozdílem mohou být stovky hodin výuky. Obavy z přijímaček tak budou naprosto oprávněné.

Matylda Hofschnaidrová: Reforma výuky matematiky. Více slovních úloh, geometrie, ale také větší nároky na učitele

Nové rámcové vzdělávací programy pro základní školy mají podle ministerstva školství proměnit výuku všech předmětů, a hlavně matematiky. Té se ale někteří odborníci a učitelé obávají. Chybí podle nich například dostatečné vysvětlení, proč se mají žáci dané věci učit nebo dostatek času na zapojení do osnov. Také má nové pojetí výuky matematiky klást větší nároky na učitele.

Daniela Vrbová: Nadání neznamená, že dítě zvládne cokoliv. Žáci i jejich třídy potřebují emoční a sociální podporu

Může být nadání problém? Nadané děti často září ve třídě, ale zároveň se potýkají s výzvami, které mohou brzdit jejich potenciál. Práce s nadanými dětmi ve školách vyžaduje individuální přístup. „Děti rády pracují v blocích a na projektech. Vše modelujeme na míru,“ říká pro Český rozhlas Plus Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových. V každém ročníku vznikají speciální skupiny, kde nadaní žáci pracují s vyčleněným pedagogem.

Jitka Polanská: Pokud radikálně nepřekopeme vzdělávání, lidé zřejmě užíváním AI zhloupnou, myslí si Ondřej Šteffl

Nové RVP připraví děti tak akorát na minulost, myslí si Ondřej Šteffl. „Jediná konstanta dnes je změna. Proto je třeba klást důraz na to, aby se děti naučily zvládat problémy a výzvy, které k nim budou přicházet,” dodává majitele společnosti Scio.

Markéta Hronová: S výukou brzděte. Školky to s přípravou na první třídu přeháněly, nově mají zvolnit

Mateřské školy mají připravovat děti na školu, ale jinak, než si velká část z nich myslí. Děti se nemají učit písmena, číslice ani vyplňovat pracovní listy. Školky by se měly zaměřit spíše na spolupráci a rozvoj motoriky pomocí běžných činností, jako je třeba navlékání korálků. Vyplývá to z nových pravidel, která minulý týden schválil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), zveřejní je v polovině ledna. Podle nich se má ve školkách vzdělávat od roku 2027, dobrovolně je mateřinky mohou využít už od příštího září.

Hana Vaverková: Jak jsme chytali ryby….

Hudebkáři, metodici, tvůrci RVP – nečtěte to!!!

Jitka Polanská: Učebnice mělo nahradit sdílení materiálů mezi učiteli, ale tahle cesta se neosvědčila, říká analytička EDUin

„Při zavádění současného kurikula před dvaceti lety se s učebnicemi moc nepočítalo. Idea byla taková, že je nahradí portál rvp.cz, kam budou kreativní učitelé dávat materiály, které vytvořili, a budou je sdílet s kolegy. Ukázalo se ale, že takové rozvolnění je pro většinu učitelů nekomfortní a neumí se v něm pohybovat,” říká Lucie Slejšková, analytička EDUinu.

Jitka Polanská: Britský vědec pověřený revizí anglického kurikula tvrdí, že systematická práce s učebnicí je ve vzdělávání nezastupitelná

Podle dat z roku 2011 se 95 % finských učitelů při výuce opírá o učebnici jako o hlavní vzdělávací zdroj. V anglických školách to ve stejné době bylo jen 10 % učitelů. Někteří vědci to přisuzují silnému vlivu postmodernismu na anglosaskou pedagogiku. Filozofie tohoto směru zformovala i českou vzdělávací soustavu.

Josef Mačí: Už se nebude sedět pouze ve škole. Domácí studium ale bude jenom pro některé

Část výuky ve škole, část během týdne doma. Tři roky se různé modely kombinované výuky ve školách testovaly, teď by se měly dostat i do zákona. Spíše se ale počítá s jejich zapojením na středních školách.

Markéta Hronová: Písmenka na prádelní šňůře a pohřbívání odpadků. Jak se učí ve škole, která předbíhá systém?

Teploměr ukazuje jen šest stupňů, děti jsou ale zvyklé být venku. Na školní zahradě se chystají na pohřeb odpadků. Tedy aktivitu, kterou si žáci prvního stupně připravili pro předškoláky na Den Země. Na zahradě se tu ale děti učí třeba i číst. „Natáhneme šňůru na prádlo a prvňáci si na ni z popsaných kolíčků skládají slova,“ popisuje učitelka Kateřina Vrtišková ze Základní školy Vrané nad Vltavou. Výuku venku, důraz na environmentální témata, ale i blokové učení a budování vztahů ve třídě má přinést reforma, která do tří let čeká všechny základní školy v Česku. Vrtišková spolu s dalšími kolegyněmi ale učí podle nových zásad už nyní, přečtěte si jak.