MŠMT vytváří strategii inovací

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš prosadil na zasedání vlády 24. 11. 2010 ponechání problematiky inovací v gesci MŠMT. Spolupracovat na ní bude s ministerstvem průmyslu a obchodu, Technologickou agenturou ČR a také s Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Kromě informace MŠMT si můžete přečíst také rozhovor s ministrem o této iniciativě.


Zdroj: Tisková zpráva MŠMT „Dokument „Unie inovací“ zlepší spolupráci v oblasti vzdělání, průmyslu, podnikatelské sféry a výzkumu“


Praha 24. listopadu 2010 – Dokument „Unie inovací“ je jednou ze sedmi vlajkových iniciativ, které mají pomoci k plnění cílů strategie Evropa 2020. Postup prací na tomto dokumentu společně s osmi komisaři koordinovala komisařka pro výzkum, inovace a vědu Marie Geoghegan-Quinn.

Uvedený dokument, který má části zabývající se reformou vzdělávání, výzkumem a inovacemi, má přispět k zintenzivnění využití výsledků pro inovace a ke změně pohledu na inovace obecně. Inovace jsou totiž vnímány jako průřezové téma s širokým spektrem aktivit od oblasti sociálních inovací přes inovace ve státní správě či designu až po klasické inovace založené na výzkumu a vývoji. Hlavním účelem vzniku dokumentu „Unie inovací“ bylo užší propojení oblasti průmyslu, výzkumu, vzdělání a celé podnikatelské sféry.

Na národní úrovni připadla gesce za inovace MŠMT, pod které spadá nejvíce aktivit této oblasti. Prvním – zásadním – krokem bude soustředit se na vzdělání odborníků, kteří budou schopni inovace provádět. Dalším krokem bude provázání spolupráce výzkumných inovačních institucí s podniky, a poté je důraz kladen na inovace v oblasti průmyslu.

MŠMT pracuje s problematikou inovací v rámci Výboru pro Evropský výzkumný prostor již nyní. Ministerstvo školství financuje například následující programy průmyslového výzkumu a inovací na mezinárodní úrovni: EUREKA, EUROSTARS, Společné technologické iniciativy a program GESHER/MOST.


Rozhovor s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Josefem Dobešem k iniciativě „Unie inovací“

O jaký projekt se jedná a kdy bude spuštěn?

Jde o projekt, který reaguje na rozhodnutí Evropské unie. Ta od 1. ledna 2011 slučuje vědu a výzkum a inovace do jednoho a představila to v dokumentu „Unie inovací“. Je to jeden ze sedmi klíčových projektů Evropské unie do roku 2020. V rámci toho by se měly na národních úrovních vypracovat rámcové pozice k vytvoření a zlepšení inovativního prostředí v České republice. Je to projekt na pomezí zejména dvou rezortů – Ministerstva školství a Ministerstva průmyslu.

Jak bude vypadat spolupráce ministerstva školství s MPO?

V této otázce vznikly určité dohady, které jsme dnes řešili na jednání kabinetu. Úřad vlády dal tuto problematiku nakonec do gesce MŠMT, protože tam historicky, i vedle vědy a inovace, dle mého názoru, patří. Vytvořili jsme již určité rámcové pozice ohledně inovací, tak jak nám ten úkol byl uložen. V průběhu, kdy jsme je tvořili, požádalo MPO o zapojení do projektu. Velice rádi jsme jim vyhověli, protože my jsme byli gestory projektu a oni se měli na něm spoluúčastnit tak, jak Úřad vlády rozhodl.

V průběhu spolupráce ale vyvstal nárok pracovníků ministerstva průmyslu, že by chtěli být gestorem inovací právě oni. Dnes dokonce navrhl ministr Kocourek, aby kabinet rozhodl o svěření celého projektu inovací ministerstvu průmyslu.

Na to jsem reagoval návrhem kompromisního řešení. Protože již připravujeme na MŠMT strategický a koncepční materiál pro Českou republiku, navrhl jsem ponechat status quo minimálně do konce ledna. V připravovaném materiálu navrhujeme na jedné straně konkurenceschopnost republiky, na straně druhé chceme do zmiňované konkurenceschopnosti zapojit jak vysoké školy, tak vědu a výzkum a v neposlední řadě trh práce. To znamená, že bude potřeba spolupracovat nejen s ministerstvem průmyslu, ale také s MPSV. Cílem tohoto dokumentu, který bychom měli do vlády předložit v polovině února příštího roku, by bylo navržení strategie, kterým směrem by se Česká republika měla v oblasti inovací ubírat. Až poté – po vytvoření strategie a jasné koncepce – bychom se měli bavit o tom, kdo na projektu jakým dílem participoval a kdo bude mít jakou gesci.

Důležitá je také skutečnost, že se v těchto dnech rozhoduje o financích pro rok 2014 a dále. Já tak v tuto chvíli bojuji i za svého nástupce, chci, abychom mohli v budoucnu dokončit všechny započaté projekty, a také, abychom mohli dál pokračovat v projektech, které nyní nastavujme a na kterých intenzivně pracujeme.

Proč je vlastně nutné navázat tak velkou meziresortní spolupráci? Vznikl tento projekt proto, že vysoké školy nejsou příliš podporované českým průmyslem?

Vysoké školy v tom musí být nutně zapojeny, protože vzdělávání a výzkum k inovaci patří. Nemůže někdo něco vymyslet, inovovat a prodávat, pokud není vzdělaný a neprošel nějakou kvalifikací. Je to těsně propojené a je potřeba spolupracovat v součinnosti. Dnes jsem kompromisním návrhem na vládě předešel politickým tahanicím o gesci, představil jsem projekt na odborné úrovni a vyzval jsem ke spolupráci na vládním strategickém materiálu další dvě ministerstva a možná přibudou další. Společně s náměstkem Janem Kouckým na materiálu už zhruba tři týdny pracujeme.

Čím jste vlastně přesvědčil vládu, aby projekt inovací zůstal v gesci MŠMT?

Myslím, že pro všechny kolegy ve vládě i pro pana premiéra Nečase byla důležitá dohoda. Tahání se o gesci nad tímto projektem by nebylo dobré ani pro Českou republiku, ani jako signál do Evropy. Aby nám Evropa v této oblasti „neujela“ – protože nyní nastupujeme do vlaku, který má první, druhou a třetí třídu – je potřeba, aby Česká republika nastoupila nejlépe do kupé s první třídou. Tam je však nevyhnutná potřeba spolupráce několika resortů a společné vytvoření strategického dokumentu v oblasti inovací.

Bude se MŠMT při zavádění projektu inovací do praxe inspirovat například v USA, v západní Evropě nebo třeba v Asii, která je čím dál ekonomicky silnější?

Myslím, že rámcová pozice České republiky naznačuje, že bychom měli vycházet z českých podmínek. Musíme vycházet z českého trhu práce, z poptávky, z toho, v čem jsme ve vědě a výzkumu či vysokých školách dobří. Naše věda a výzkum jsou, můžu říct, na mezinárodní úrovni. Poté se můžeme dívat na naši konkurenceschopnost z ekonomického a globálního pohledu. Můžeme se zamýšlet i nad tím, jestli má naše tradice budoucnost, nebo se máme vydat jiným směrem. Osobně si myslím, že zejména pohled ven je konkurenceschopný – jedině tak zjistíme, v čem dokážeme konkurovat a kde jsme třeba i lepší. Poté ale musíme pracovat i s výrazným pohledem dovnitř, do České republiky. Musíme pracovat s našimi podmínkami, s naší poptávkou a s tím, v čem máme perspektivu a v čem jsme schopní a dobří.

Cítíte již teď, že tady chybí odborníci v oblasti vědy a výzkumu?

Dnes už víme, a není to tajemstvím, že nám chybí techničtí pracovníci. Jsem strašně rád a moc mě těší, že fakulta informatiky ČVUT ocenila státní maturitu, přičemž ještě neproběhla ostrá verze, a rozhodla se využívat výsledky z matematiky při přijímacím řízení. Jinými slovy bych řekl, že tím ČVUT poděkovala MŠMT za směr, který ve vzdělání razíme. Chtěl bych jít ještě níž – rád bych zavedl na základních školách srovnávací zkoušky z matematiky, protože to je již první cesta, jak zkvalitnit celý systém vzdělávání a jak nasměrovat žáky technickým směrem. Teď máme totiž převis humanitních studií a nedostatek absolventů technického směru. Dnes to už víme, ale musíme to samozřejmě měnit odspodu a hlavně koncepčně.