Čtení predikuje úspěch lépe než vzdělání rodičů

čtvrtek 10. října 2013 · 0 komentářů

Autoři studie IOE, která tvrdí, že je první, jež zkoumá efekt volnočasové četby dětí na kognitivní vývoj, dochází k jasným závěrům: děti, které čtou pro radost, zvládají mezi 10 až 16 lety lépe matematiku, mají větší slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti než ty, které čtou jen zřídka.

Výzkumníci Alice Sullivan a Matt Brown analyzovali čtecí návyky přibližně 6 000 lidí sledovaných od roku 1970 v rámci tzv. British Cohort Study (britská instituce, která pro statistické a vědecké účely zkoumá tisíce dobrovolníků, pozn. překladatele). Zabývali se tím, jak často jako mladiství četli a porovnali údaje s dosaženými výsledky z matematiky a slovní zásoby ve věku 5, 10 a 16 let. Vědci porovnali děti pocházející ze stejných sociálních podmínek, které dosáhly stejných výsledků ve věku 5 a 10 let. Zjistili, že děti, které četly knihy často v deseti letech a zároveň vícekrát než jednou týdně v 16 letech, dosáhly v 16 letech ve všech třech porovnávaných kategoriích lepších výsledků než ty, které četly méně.

Může se jevit jako překvapivé, že se podle průzkumu ukázalo čtení pro radost důležitějším faktorem rozvoje kognice než dosažené vzdělání rodičů. Kombinovaný efekt pravidelné četby, návštěvy knihovny a četby denního tisku v 16 letech byl čtyřikrát větší než ten, který dětem zaručovalo dětství s vysokoškolsky vzdělaným rodičem.

Děti, kterým bylo ve věku 5 let pravidelně čteno, si vedly ve všech třech testech v 16 letech lépe než ty, kterým čteno nebylo. Alice Sullivan poznamenává, že čtení ve volném čase mělo největší vliv na rozvoj slovní zásoby, ale také dopad na hláskování (v angličtině důležitá dovednost, pozn. překladatele) a matematiku. “Zdá se být překvapující, že čtení pro radost by mohlo vylepšit dětem znalosti z matematiky,” říká. “Předpokládáme ale, že dobré čtenářské dovednosti umožňují dětem lépe vstřebat učivo a porozumět novým informacím.”

Celý text si můžete přečíst ZDE.