Učit laskavosti se vyplácí

Být laskavý a ohleduplný, dbát na ostatní a chovat se k nim mile jsou vlastnosti, které by se podle psychologů měly učit a pěstovat na školách, analyzuje server KQED.

Zdroj: Scio 16. 6. 2017

Tanapat Treynurak z Thajska se těmto vlastnostem učil od své babičky a na mezinárodní škole, kterou deset let navštěvoval. Na Harvardu se mu pak přátelské chování vyplatilo, předcházel rozdělování skupin, stal se poradcem na jedné z kolejí a uvádí, že čím více se radami své babičky a svých učitelů řídil – poslouchej ostatní a nemysli jen na sebe – tím více se mu laskavost vyplácela.

Podle harvardské studie z roku 2014 je ale laskavost mezi žáky druhých stupňů a středních škol ceněna méně než úspěch a osobní štěstí. Výzkum zpovídal na 10 000 dětí a jejich rodičů a ukázalo se, že zatímco 96 % rodičů chce především, aby jejich děti byly laskavé, 81 % potomků si myslí, že rodiče si více cení úspěchu a štěstí. Podobně je tomu mezi učiteli a studenty: 62 % žáků věří, že studijní výsledky jsou pro jejich pedagogy to nejdůležitější. A takovéto přesvědčení děti ovlivňuje – ty, které dávají laskavost až za úspěch a štěstí a věří, že to stejné chtějí i jejich rodiče, dosahují na škále empatie horších výsledků.

Na laskavosti přitom u dětí záleží, protože má pozitivní dopad na různé životní oblasti. Podle Ricka Weissbourda jde o základní kámen demokratické a etické společnosti. Laskaví a přátelští lidé dosahují lepších pracovních výsledků než jejich sebestřednější kolegové, navzdory přesvědčení, že v práci, obzvlášť v business odvětvích, by měl být člověk spíše sobecký. Laskavost a sdílení úspěchů partnera je základem kvalitních a dlouhodobých vztahů. Empatie, schopnost nahlédnout věc z pohledu ostatních a ovládání vlastních emocí a činů, to vše je propojeno s akademickým úspěchem. Ve školách s přátelskou atmosférou se dětem učí lépe než tam, kde je ovládá strach.

Sociální a emoční dovednosti jdou podle výzkumů naučit. Podle meta-analýzy z roku 2011 zlepšily děti všech věkových kategorií svůj rozhled a chování k ostatním, když se účastnily iniciativ na podporu právě sociálních a emočních dovedností. U všech dětí se také zlepšily studijní výsledky a socioemoční povědomí.

Ohleduplnost k ostatním přitom nevylučuje schopnost postavit se za svůj názor i proti oponentům. Bojovníci za svou pravdu mohou díky laskavému náhledu na protivníky vidět své snahy v sociálním kontextu.

A proč by měly laskavost učit školy? Podle Weissbourda je to jasné: laskavost a ohleduplnost je to, co dělá člověka člověkem.