Jiří Mareš: Neviditelná skupina aneb Co s postdoktorandy?

pátek 19. dubna 2013 · 0 komentářů

Rádi bychom vás upozornili, že vyšlo první číslo letošního ročníku Pedagogické orientace. Editorial Tomáše Janíka a Petra Knechta „Lépe od čtyř k šesti než od desíti k pěti“ přináší dobrou zprávu, že se počet čísel časopisu rozroste na šest, z toho jedno bude v angličtině. Větší prostor umožní uveřejnění většího počtu textů, které musely být z nedostatku místa odmítány. Redakce se těší, že přivítá novou generaci autorů, kteří mají zájem publikovat v časopisu s náročným recenzním řízením.

Obsah a plné texty studií najdete ZDE.


Vybrali jsme pro vás ukázku ze zajímavé studie prof. Mareše (str. 5–26).

Jaký je další osud těch, kteří úspěšně dokončí doktorské studium? Většina z nich se vrací do svých institucí. Tito postdoktorandi mají v ruce doklad, že absolvovali vědeckou přípravu, ale málokdo z nich se obvykle začne vědecko-výzkumné činnosti věnovat převážnou částí svého úvazku.

Důvody jsou podle našeho názoru tyto:

– Malý počet míst v rezortních výzkumných ústavech, neboť bývalý ministr školství J. Dobeš administrativním rozhodnutím snížil počet rezortních ústavů a hlavně počet jejich odborných zaměstnanců. Tři instituce – Národní ústav odborného vzdělávání, Výzkumný ústav pedagogický, Institut pedagogicko-psychologického poradenství – sloučil do jednoho menšího pracoviště nazvaného Národní ústav pro vzdělávání. Převedl tam zbylé pracovníky, takže mladí zájemci o výzkum nemají možnost se zde uplatnit. Naopak řada zkušených výzkumníků si musela hledat nového zaměstnavatele.

– Poté, co na vysokých školách nedávno skončily velké výzkumné projekty typu výzkumných center a výzkumných záměrů, je obtížné udržet pohromadě dosavadní výzkumné týmy. Určitou možností je operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (zkráceně OPVK), který je zaměřen na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, k jehož řešení se některé fakulty přihlásily. Program je financován z Evropského sociálního fondu. Skutečností však je, že v současné době, kdy je financování vysokých škol problematické, fakulty nechtějí rozšiřovat počty svých stávajících pracovníků. Proto je obtížné do dosavadních týmů včlenit nové, mnohdy perspektivní mladé badatele. Pro individuální výzkumné projekty nabízí určitý prostor Grantová agentura ČR, kde se jedná o specificky postdoktorandské granty.

– Pokud se čerství absolventi doktorského studia oboru Pedagogika vracejí na katedry pedagogiky svých fakult nebo do učitelských sborů středních a základních škol, slýchají zpravidla tato slova: Je dobře pro vás osobně i pro naše pracoviště, že jste si zvýšili kvalifikaci, ale my jsme především servisní katedra (my jsme především škola) a náplní naší práce je hlavně vyučovat žáky a studenty. Je interní věcí katedry a fakulty, jak se s podvojnou rolí vysokoškolského učitele vyrovná. Jinak řečeno: záleží na tom, jaká organizační kultura na pracovišti převládne.

– Navíc jsou zde vnější tlaky. České vysoké školy už přestávají být financovány pouze „kapitační platbou“ (tj. podle počtu studentů) a přibývá další kritérium – vědecko-výzkumná činnost. To způsobuje, že grantové agentury jsou zahlceny žádostmi o financování výzkumných projektů. Přitom se částky přidělované na vědu nijak výrazně nezvyšují. Z toho plyne, že pro pracovníky pedagogických a filozofických fakult je stále obtížnější uspět ve velké konkurenci a získat výzkumný grant s pedagogickým zaměřením. Zdálo by se, že kritérium výzkumné činnosti přeje postdoktorandům. Není to tak docela pravda, neboť při žádostech o výzkumné granty se uchazeč musí prokázat předchozí bohatou výzkumnou a publikační činností. Toto hledisko postdoktorandi zpravidla nesplňují a agentury se zdráhají udělit grant někomu, kdo není (zatím) v odborné komunitě známý.

– Do výstupů z výzkumné činnosti se už pro potřeby financování vysokých škol nezapočítávají jakékoli publikační výstupy (např. články v běžných sbornících z různých domácích konferencí, články v lokálních sbornících a lokálních časopisech). V úvahu se berou jen články, které byly publikovány:
(a) v impaktovaných časopisech uváděných v databázi Web of Science;
(b) v časopisech, které jsou vedeny ve světově uznávaných databázích ERIH, SCOPUS;
(c) v časopisech, jež figurují na pozitivním seznamu Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (Seznam…, 2010)(1). Dále se fakultám do vědecké činnosti počítají odborné knihy, kapitoly v odborných knihách a článek ve sborníku, který je evidován ve světové databázi Conference Proceedings společnosti Thomson Reuters. Tímto zpřísněním kritérií se opět snížily šance mnohých fakult připravujících učitele, aby získaly body za své vědecko-výzkumné aktivity a tím i finance na jejich provozování.(2) V oboru Pedagogika se tak kvalitní výzkumná činnost v ČR soustředila do tří pracovišť: Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK Praha, Institutu výzkumu školního vzdělávání pedagogické fakulty MU Brno a Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU Brno.

Z toho, co bylo uvedeno, je zřejmé, že těch postdoktorandů, kteří se po úspěšném dokončení vědecké přípravy mohou věnovat vědě profesionálně, jsou řádově desítky, zatímco studium jich úspěšně dokončily stovky.

Další důvod, proč se postdoktorandi jen obtížně začleňují do vědecké komunity, je skrytý. Spočívá v koncepci doktorského studia humanitních oborů a pedagogiky zvláště. Zmínili jsme již různé typy uchazečů o doktorské studium, kteří přicházejí z různých prostředí a mají rozdílné představy o svém budoucím uplatnění. Tyto rozdílné skupiny doktorandů procházejí u nás v zásadě stejným typem vědecké přípravy. Rozdíly jsou jen v možnosti přibrat si specificky zaměřené volitelné předměty či kursy a v tématech disertačních prací.

Celý text studie si můžete přečíst ZDE.



______________

(1) Na seznamu Rady vlády figurovaly v r. 2010 tyto pedagogické časopisy (s primárním identifikačním kódem AM): AULA, Biologie-Chemie-Zeměpis, Didaktické studie, Envigogika, e-Pedagogium, Geografické rozhledy, Hudební výchova, Journal of Technology and Information Education, Journal of Efficiency and Responsibility in Education and Science, Media4u Magazine, Orbis scholae, Paidagogos, Pedagogická orientace, Pedagogika, Studia Paedagogica, Výtvarná výchova, Zpravodaj pedagogicko-psychologického poradenství.

(2) Na některých katedrách pracovníci rezignují na kvalitní publikace (viz slogan „Na nás a naše podmínky je to dost dobrá publikace.“) a hledají cestičky, jak své publikace alespoň někde uplatnit a snadněji získat akademické tituly. Na jiných katedrách naopak vysílají mladší pracovníky na konference a stáže do zahraničí, hledají spolupracovníky na špičkových pracovištích a snaží se zkvalitnit svoji vědeckou produkci (viz slogan „Měli bychom dosáhnout úrovně běžné venku.“).