Jana Hrubá: DOKUMENTY 24. Návrhy transformace vzdělávání

V létě a na podzim 1991 bylo publikováno v Učitelských novinách pět návrhů transformace vzdělávání, tři z nich byly vytvořeny pedagogickými iniciativami. Bohužel nebyly publikovány celé verze (kromě návrhu skupiny IDEA), ale jen části z nich. Návrhy nebyly nikdy vydány jako celek, takže nebylo možné seriózní porovnání. Přesto o nich byla vyhlášena veřejná diskuse.


Přehled návrhů uvádíme podle Monitoringu Jaroslava Kalouse z 15. 11. 1991.


„Koncepce vzdělávání v České republice

První projekt školské reformy publikovaný v UN č. 29 dne 17. 7. 1991. Vypracovala jej Pedagogická komise Jednoty českých matematiků a fyziků. Publikována byla jen kratší část rozsáhlého textu předaného MŠMT.

(Definitivní text návrhu a související stanoviska a korespondence JČMF byly později publikovány v příloze časopisu Matematika – Fyzika – Informatika, Státní pedagogické nakladatelství, 1. ročník, 1991/1992, č. 1, leden–únor 1992. Pozn. autorky.)


Svoboda ve vzdělání a česká škola

Skupina NEMES (Nezávislá mezioborová skupina pro reformu vzdělávací politiky, školství a výchovně-vzdělávacího procesu) jako výsledek své činnosti od února 1990 do července 1991 předložila rozsáhlý návrh změny vzdělávacího systému v České republice pod výše uvedeným názvem. Publikován byl v UN č. 32 dne 4. 9. 1991 ve zkráceném znění.

(Celý text byl publikován ke stažení v minulém dílu DOKUMENTŮ ZDE.)


Rozvaha o školství a vzdělanosti a jejich dalším vývoji v českých zemích

Obecný úvod k souboru expertíz týmu prof. Kotáska uveřejněn v UN č. 33 dne 11. 9. 1991.


Návrh projektu transformace výchovně vzdělávací soustavy

Skupina 2 základního a středního školství MŠMT připravila první verzi projektů Koncepce transformace jednotlivých článků výchovně vzdělávací soustavy pro oblast základního a středního školství a předložila ji široké pedagogické a občanské veřejnosti k diskusi a připomínkám v UN č. 35 dne 25. 9. 1991.


Stavební kameny programu IDEA pro české školství

Návrh koncepce rozvoje školství Skupiny pro vzdělávací alternativy IDEA. Zveřejněn v UN č. 41 dne 12. 11. 1991. První návrh, který nemusel být při otištění v UN zkracován, publikován byl ale až po interní uzávěrce veřejné diskuse.


Veřejná diskuse byla poprvé vyhlášena v UN č. 33 dne 11. 9. 1991: „Než kdokoli začne psát připomínky, měl by znát všechny projekty. To je první předpoklad. Jinak by předem ztratil možnost srovnávat a posuzovat věci komplexně. Potom je potřeba si uvědomit, ke kterému projektu diskutuji. Pokud ke všem třem (tzn. dosud uveřejněným ukázkám – pozn. autorky), bylo by dobré si určit pořadí, aby se zbytečně nějaká myšlenka, nápad nevytratily.

Další identifikační znak? Zcela jednoznačně si povědět, zda mluvím výhradně za sebe, zda tlumočím názor skupiny anebo se jedná o vyjádření školy. To není žádná nadměrná či lichá zvědavost, ale v souhrnu důležitý ukazatel názorového spektra. A ještě na něco by se nemělo zapomínat. K čemu chci diskutovat. Bude to k celkovému pojetí, k dílčím otázkám nebo k obojímu?“

Zdroj: Jaroslav Kalous: Monitoring I, materiál MŠMT, 16. 11. 1991

Jak mohla diskuse dopadnout bez znalosti celých a to velmi různorodých návrhů, si asi umíme představit. Ještě se k tomu vrátíme.


Diskuse APZŠ s autory projektů transformace 17. 10. 1991

„Asociace pedagogů základních škol uspořádala v říjnu seminář se zástupci týmů, které publikovaly v UN své projekty (nebo jejich části) transformace našeho školství a vzdělávací techniky (politiky?) vůbec. Chtěli jsme touto akcí pomoci se zahájením diskuse, alespoň v odborné pedagogické veřejnosti. Seminář především potvrdil, že nelze účelně diskutovat pouze na základě zveřejněných materiálů a jen velmi těžko lze sledovat názory jednotlivých týmů na konkrétní problémy, není-li diskuse nějakým způsobem usměrňována.

Proto se krátce po semináři zrodil nápad sestavit soubor konkrétněji zaměřených otázek, na které by jednotlivé týmy odpovídaly a které by případně pomohly vnést do veřejné diskuse určité opěrné body. Na setkání se zástupci týmů bylo proto ze strany APZŠ předloženo 10 otázek, které byly všemi zúčastněnými shledány jako velmi dobré a v průběhu rozpravy k nim ještě sami přidali dalších sedm. Všechny týmy přislíbily, že na otázky vypracují odpovědi a souhlasily s tím, že tyto odpovědi budou použity mj. pro sdělovací prostředky…“

Zdroj: Jindřich Kitzberger: Odpovědi čtyř týmů na 17 otázek o transformaci školství. Příloha Učitelských novin ze dne 7. 1. 1992


Pokud někteří čtenáři našeho seriálu vědí o zveřejnění plných textů zde uvedených návrhů transformace v tištěné či digitalizované podobě, rádi na ně upozorníme. Není od věci vědět, kde jsou kořeny některých pozdějších rozhodnutí.


Další díly seriálu najdete ZDE.