Znalosti akademiků by měly být využity při řešení problémů

středa 3. listopadu 2010 · 2 komentářů

„Vyzýváme všechny politické představitele, aby respektovali vědu a zužitkovali vědomosti, které nabízejí univerzity. Deformování vědy a odborného názoru pro politické a ekonomické účely je vážným opuštěním povinnosti ze strany těch, kteří byli pověření vedením, těch, kteří mají jít příkladem, a těch, kteří si mají uchovávat vlastní integritu realizací uznávaných principů do praxe,“ píše se v rezoluci účastníků konference s názvem „Rozumem proti krizi: cesta kupředu v politice, podnikání, financích, právu a vzdělání.“


Na symposiu v prostorách pražského Richtrova domu, který patří New York University (NYU), se 8. 10. 2010 shromáždilo 130 vysokoškolských pedagogů a zástupců občanské společnosti, aby prodiskutovali nejlepší způsob, jakým se globální společnost může vyrovnat se současnou finanční, environmentální a politickou krizí.

Symposium organizovala University of New York in Prague (UNYP) ve spolupráci s NYU. Akce se zúčastnila řada domácích a zahraničních expertů, kteří hovořili o dopadech současné globální krize na občanskou společnost ve čtyřech klíčových oblastech – právu, byznysu/financích, politice a vzdělávání. Cílem celodenního symposia bylo nalézt způsoby, jak se poučit z chyb minulosti a získat tím nástroje pro zlepšení situace ve zmíněných oblastech. Na závěr konference byla přijata rezoluce, jež vyzývala globální lídry a decision makery, aby věnovali více pozornosti úloze, kterou může sehrát akademická sféra jako poradce národních vlád při provádění ekonomických, politických a sociálních reforem. Hlavním poselstvím symposia bylo to, že po celém světě se nachází velké množství akademiků s bohatými znalostmi a zkušenostmi, které mohou být využity pro přípravu praktických řešení problémů, které v současnosti ničí naše životní prostředí, brzdí udržitelný ekonomický rozvoj a podkopávají víru ve vládu práva a demokratických politických principů.

Hlavními řečníky této celodenní akce byli: Dr. Andreas Antonopoulos, rektor University of New York in Prague (UNYP), Dr. Jiří Pehe, ředitel New York University in Prague, profesor Zdeněk Kühn z NYU a Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Dr. Max Hilaire z Empire State College and Morgan State University, Dr. Eric Zencey z Empire State College, Radim Bureš z Transparency International Česká republika, Martin Jan Stránský, zakladatel časopisu Přítomnost, Robert Basch, ředitel Open Society Institute, a prof. William Cohn a Dr. Charles Webel, oba z University of New York in Prague (UNYP).


Shrnutí jednotlivých diskusních bloků


Právo
 

Národní vlády a mezinárodní organizace mají povinnost dodržovat ducha a literu zákonů. Události spojené v uplynulých letech s válkou proti terorismu (tzn. otázky jako vydání osob, odepírání základních práv, sporný status vězňů z Guantanama) zkompromitovaly legitimitu vlády práva. Mimo to národní vlády musí usilovněji pracovat na posilování legitimity mezinárodních organizací a regulačních opatření. K nim patří transparentnost práva (např. vládní finanční pomoc velkým obchodním a finančním institucím), dodržování závazků ustanovených mezinárodními smlouvami a právními dohodami (podpora úsilí omezit/zastavit klimatické změny a brzdit toxické emise), závazek ze strany politiků dodržovat závazná právní rozhodnutí (politici nemohou stát nad právem) a podpora všeobecného uznání mezinárodních právních struktur (např. Mezinárodní trestní soud).


Byznys a finance


Do oblasti, v níž se kříží zájmy veřejného a soukromého sektoru, musí být vnesena větší transparentnost, např. do oblasti zadávání veřejných zakázek. Naneštěstí orgány veřejné správy běžně podléhají pokušení korupce nebo ohýbají pravidla ve prospěch konkrétních společností (bez ohledu na úroveň ekonomického rozvoje jednotlivých zemí). Také není zřejmé, jestli větší rozpočtové škrty (tzn. menší disponibilní veřejný příjem na straně vlády) pomohou nakonec omezit prostor pro korupční praktiky v oblasti nákupu veřejných služeb a zboží. Politici a lidé stojící za důležitými rozhodnutími mají povinnost aktivně pracovat na omezování korupce. A to i po skončení volební kampaně. Současná krize nás poučila v tom, že kapitalismus má svá omezení, která se týkají povšechné distribuce bohatství a prosperity. Během současné krize se stalo zřejmým, že musí dojít k vytvoření nového způsobu měření ekonomického úspěchu a bohatství. Společnost musí za účelem určení úrovně svého bohatství mnohem více sledovat další faktory, nejenom akumulaci finančního zisku. Mimo ekonomické údaje jde o ekologické, sociální a kulturní faktory. K sofistikovanějšímu měření rozvoje a ekonomické aktivity může být využíván indikátor GPI (Gross Progress Indicator – Indikátor hrubého pokroku), který stojí v protikladu k standardnímu ukazateli GDP (HDP).


Politika
 

Současná krize je kulminací mnoha událostí, k nimž došlo od kolapsu bipolárního světa v roce 1989. Kapitalismus se v posledních letech stal obětí svého „vítězství“ nad komunismem. Kapitalismus se nekontrolovaně vyvíjel bez efektivní konkurenční ekonomické filosofie, jež by mohla obsáhnout západní demokracie i rozvíjející se země. Nadto ekonomická globalizace v souvislosti se soustavným pronikáním firem na nové trhy umožnila kapitalismu se bez překážek rozšiřovat. Nicméně politická globalizace se neprosadila tak rychle. Hlavní stinnou stránkou globalizovaného kapitalismu je, že přivedl mnoho vlád k opuštění kdysi praktického konceptu sociálně-tržního hospodářství. Poskytování všeobecných sociálních služeb se ocitlo pod drobnohledem v souvislosti s tlakem vyvíjeným na vlády, aby snižovaly daně (jejich primární zdroj příjmů). Tento tlak je vyvíjen ve jménu povzbuzení podnikání a růstu soukromého sektoru. Státy a jejich občané nyní musí odpovědět, jak nabýt zpět a udržet civilizační prvky kapitalistické demokracie, tj. sociální záchytnou síť, efektivní a solventní penzijní systém atd. Národním vládám by se dalo poradit, aby urychlily úsilí na podporu politické globalizace, tedy takového systému, jehož politická struktura bude alespoň tak silná jako struktura ekonomické globalizace. To znamená, že by zde byl všeobecný systém globální správy, jenž by poutal a kontroloval některé negativní dopady globálního kapitalismu, jmenovitě vytváření kapitálu jen pro prospěch jeho samotného bez ohledu na prospěch společnosti. Netřeba říkat, že nástup všeobecné vize globální správy a vlády demokratické regulace institucí bude velmi obtížný.


Vzdělávání


Snaha o vzdělávání dalších generací musí jít mimo standardní výukové osnovy a zaměřit se na zapojení aspektů sociálních a kulturních změn, které přetváří globální politiku a ekonomiku. Od roku 1989 Česká republika provedla mnoho vzdělávacích reforem, které byly orientovány na decentralizaci, změnu výukových osnov a také na zohlednění potřeb sociálně znevýhodněných skupin. Konkrétně reforma osnov byla ovlivněna vývojem globální společnosti a nyní obsahuje oblasti, o nichž málokdo před dvaceti lety slyšel. Jde o sociální, občanské, environmentální a multikulturní vzdělávání. Tato změna směrem ke globalizovanějšímu světu vedla pedagogy, zvláště v České republice a postkomunistických zemích, zapojit do učebního procesu nové filosofie, např. podporu různorodosti, rovných práv a rovnosti různých kultur, stejně jako pohled na různorodost jako způsob obohacení. Statistiky ukazují, že Česká republika má stále co dohánět v oblasti integrace cizinců. 60 % osnov se nezabývá integrací cizinců do tříd a jen 10 % obsahuje nějaké informace o možnostech jejich zapojení. Z diskuse na symposiu vyplynulo, že právě zde, v oblastech podpory vzdělávacích aktivit a prosazování sociální inkluze (např. podpora školení učitelů, vedení mimoškolních aktivit, nabídka asistenčních služeb a výzkumných programů), které mohou omezit negativní dopady ekonomické krize, je úloha NNO. Závěrem je potřeba konstatovat, že univerzity mají připravovat budoucí pedagogy tak, aby byli schopni reagovat na problémy, které přispěly, nebo jsou výsledkem globální ekonomické krize – migrace, obchod s lidmi, mírová studia a řešení konfliktů atd.


Závěrečný text rezoluce schválené účastníky symposia

 

UNYP 2010 Symposium – závěrečné usnesení

Za účelem podpory studia nejdůležitějších otázek naší doby expertní panel UNYP 2010 Symposium upořádal jednodenní konferenci s názvem „Rozumem proti krizi: cesta kupředu v politice, podnikání, financích, právu a vzdělání.“ Konference se konala dne 8. října 2010 v prostorách konferenčního centra NYU (New York University) v Praze. Cílem konference byla výměna názorů o poučení z chyb minulosti, zvláště těch, ke kterým došlo v první dekádě 21. století, a identifikace principů a praktik, které mohou přispět ke zlepšení v následující dekádě.

Na závěr této akce účastníci přijali následující usnesení:

Mnoho z krizí, s nimiž se právě potýkáme, bylo předvídatelných. Selhání je součást pokroku, ovšem za podmínky, že se poučíme z našich chyb. To, co politici a média nazývají „perfektní bouří“, je zavádějící pojem, jelikož naznačuje, že k akutním problémům došlo díky faktorům, které jsme nemohli předvídat, ani jim zabránit. Naopak, mnoho z utrpení v současném světě je předvídatelným výsledkem špatných priorit a nedbalosti. Společenské pobídky, které podporují korupci a jiné krátkodobé sobecké chování a jež narušují osobní zodpovědnost za škodlivé následky, povzbuzují bezohlednost a lhostejnost vůči kvalitnímu životu jiných.

Za účelem nápravy tohoto stavu a obnovy důvěry veřejnosti v instituce, jež ovlivňují naše životy, vyzýváme všechny zainteresované osoby v politice, byznysu, finanční sféře, justici a vzdělávání (tj. všechny členy společnosti), aby se zavázali studovat to, co způsobilo a nadále způsobuje krizové situace, a převzali osobní zodpovědnost za možné kroky, o kterých se domnívají, že by mohly vést k nápravě.

Vyzýváme všechny politické představitele, aby respektovali vědu a zužitkovali vědomosti, které nabízejí univerzity. Deformování vědy a odborného názoru pro politické a ekonomické účely je vážným opuštěním povinnosti ze strany těch, kteří byli pověření vedením, těch, kteří mají jít příkladem, a těch, kteří si mají uchovávat vlastní integritu realizací uznávaných principů do praxe.

Vyzýváme účastníky konference, aby i nadále společně pracovali na propagaci konkrétních kroků, které je potřeba učinit v jejich sféře odbornosti, a nabádali ostatní, aby se k nim připojili. Realizací těchto obecných principů v praxi můžeme obnovit víru v instituce, které ovlivňují náš život. Toto je potřeba učinit, pokud se máme posunout od krizové situace, jež označuje začátek 21. století, směrem k větší prosperitě, míru a spravedlnosti.