Firmy potřebují, aby školy nesnižovaly svá kritéria

čtvrtek 18. prosince 2014 · 0 komentářů

Teoretické odborné znalosti absolventů technických vysokých škol vesměs nejsou špatné. Shodují se na tom představitelé firem i škol. Tím ale pozitivní informace končí. Kvalita absolventů začíná klesat.

Zdroj: Ivana Gračková, Hospodářské noviny, příloha Technické vysoké školství 25. 11. 2014, str. 2–4


Firmy nemohou sehnat potřebné specialisty, což velmi limituje jejich růst i možnosti rozvoje vlastního výzkumu a vývoje. Demografické vlna se láme. Počty absolventů v oborech, jako je strojírenství, elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika budou podle odhadů v roce 2016 bezmála poloviční v porovnání s rokem 2009.

"Jako nejprůmyslovější evropská země budeme mít nedostatek odborníků pro strategická odvětví. V dalších letech dostupnost lidí s technickým vzděláním poklesne, naopak poptávka dále poroste. Už dnes jsou místa strojních inženýrů a elektroinženýrů až ze dvou třetin dlouhodobě neobsazena," prohlásila ředitelka Národního vzdělávacího fondu Miroslava Kopicová.


Přesun výroby do zahraničí

Jedním z důsledků může být i to, že firmy přesunou výrobu do Indie, Číny a dalších zemí, kde najdou dostatek odborníků. "Částečným řešením může být migrace zahraničních pracovníků daných specializací, ani ta však vznikající mezeru nezaplní," předpověděl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Nedávný výzkum Národního strojírenského klastru ukázal, že ve firmách aktuálně chybí zhruba 10 procent vyučených, 10 procent středoškoláků a 15 procent vysokoškoláků technických oborů. Predikce je neradostná, přestože počty absolventů vysokých škol technického i přírodovědného zaměření jsou poměrně vysoké. "Více než zvyšování počtu absolventů technických směrů studia je potřeba řešit kvalitu a relevanci vzdělávacích programů vzhledem k potřebám zaměstnavatelů, a to hlavně ve dlouhodobých výhledech," doplnila ředitelka Kopicová.

Chybí jí predikce vývoje trhu práce, které se v České republice nedělají. "Starší analýzy, které jsme v Národním vzdělávacím fondu dělali, ukazují například na velký podíl specialistů v energetice v důchodovém věku. Už před lety to bylo podstatně více, než činí průměr ostatních odvětví, a trendy se spíše zhoršují. Vzdělávací systém je nedokáže nahradit. Obdobný problém mají i ostatní země, takže není možné odborníky ani nakoupit," upozornila Kopicová.

Zaměstnavatelé shánějící zdatné techniky se shodují, že absolventi vysokých škol bývají odborně způsobilí, ale pokulhávají v takzvaných měkkých dovednostech a hlavně nedostatečně ovládají cizí jazyk. Bídnou znalost zejména angličtiny zmiňují jako problém také personální agentury.

"Kvalita českých technických škol je obecně dobrá. Zlepšit by měly výuku cizích jazyků," uvedl Tomáš Surka z personálněporadenské společnosti McRoy Czech. Někdy podle něj zaměstnavatele trápí také skutečnost, že studenti jsou nedostatečně připraveni na praktické problémy. Mnoho firem se proto výrazně podílí na výchově vlastních odborníků…


…Nižší nároky na studenty

Nedostatek kvalitních mladých techniků přičítají představitelé průmyslu především špatnému systému, který nutí školy přijímat co nejvíce studentů. Peníze od státu totiž dostávají "na hlavu". Zatímco škol přibylo, dětí ubývá. Školy proto často rezignují na kvalitu, aby si zachovaly kvantitu a tím i finance.

"Přemíra studijních míst zejména na nově vzniklých středních a vysokých školách všeho typu vytvořila prostředí, ve kterém není třeba se snažit mít dobré výsledky, protože nakonec i ten nejslabší žák si své místečko na nějaké škole najde," uvedl generální manažer Národního strojírenského klastru Ladislav Mravec. Podle něj si většina dětí raději vybírá snazší obory, bez matematiky, hlavně ekonomické nebo humanitní. "Navíc si mnozí myslí, že tyto obory jsou pro ně perspektivnější, což se později při hledání zaměstnání ukáže jako omyl. Výsledkem je velký počet nezaměstnatelných absolventů v profesích, o které není na trhu práce zájem, a nedostatek tam, kde by byli zapotřebí," dodává.

"Úroveň znalostí a dovedností absolventů vysokých škol odpovídá tomu, že za uplynulých patnáct let se počet zapsaných studentů na vysokých školách více než zdvojnásobil, ze 45 tisíc vzrostl na téměř 100 tisíc. Přitom gaussovské rozložení schopností a dovedností se nezměnilo. Dnešní absolventi tedy zákonitě svými výsledky odpovídají spíše úrovni maturantů z druhé poloviny 90. let," je přesvědčen prezident svazu průmyslu Hanák.

Prestižní vysoké školy si riziko uvědomují. Například na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se na jedné straně snaží udržet vysoké počty studentů hlavně větší otevřeností a aktivní náborovou politikou, na druhé ale zachovávají obtížnost vstupních i výstupních kritérií. "Cílem fakulty je, aby studium kladlo na studenty jasně definované nároky neměnné úrovně. A studenti by měli vysoké nároky sami požadovat, protože nenáročné studium mohou vnímat jako promrhanou časovou investici," prohlásil mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.


Celý text si můžete přečíst ZDE.

Zuzana Košutová: Aplikace pomáhá dětem číst, Češi s ní uspěli v Londýně

· 0 komentářů

Mezi patnáct nejlepších start-upů světa podle prestižní soutěže TechCrunch Disrupt Battlefield patří i Češi. S aplikací, která pomáhá dětem číst, zabodoval v Londýně osmadvacetiletý absolvent VŠE Michal Zwinger.

Zdroj: Hospodářské noviny 17. 12. 2014, str. 8

Ze sedmi stovek přihlášených se jeho tým na konci října probil mezi patnáctku finalistů, a mohl tak předním novinářům a technologickým odborníkům prezentovat svůj nejnovější projekt. Mobilní aplikace se jmenuje Včelka a je určena jak běžným školákům, tak i dětem, které mají s písmenky problém a pro jejich zvládnutí potřebují dohled speciálních pedagogů.

Pro Zwingera to přitom není první úspěch. Před dvěma lety se svými kolegy a aplikací Rozečti.se vyhrál soutěž Nápad roku, kterou pro začínající podnikatele organizuje operátor Vodafone. Program pomáhá lidem zdokonalit se ve čtení. "Protože Rozečti.se fungovalo dobře a uchytilo se i na školách, přemýšleli jsme, kam se posunout dál," vysvětluje rodák z Opavy. Včelka začala vznikat letos v srpnu a nejen v češtině – do Londýna ji Zwinger vezl pod názvem Levebee.

"Rozečti.se jsme dělali, jak nejrychleji to šlo, pak jsme ho rozšiřovali. Tady jsme věděli, že má aplikace potenciál pro více jazyků už od začátku," vysvětluje.

A jak to funguje? Dítě přečte za dohledu rodiče nebo pedagoga zkušební text a program pořídí zvukový záznam. Dospělí pak při jeho poslechu vyhodnotí, kde se dítě zadrhávalo a s čím mělo největší potíže. Aplikace pomocí toho určí čtenářovy nedostatky a navrhne, jak je vyřešit. Používá systém interaktivních on-line her a cvičení. "Pro mě to znamená ucelený soubor cvičení pro celou šířku problémů, se kterými se setkávám," říká speciální pedagožka Renata Wolfová, která se na vývoji Včelky podílela a používá ji i v ordinaci.

Právě rodičům a expertům, kteří se chybujícím dětským čtenářům věnují, by měl program usnadnit práci. "Pro děti je to zábavnější, pro rodiče strukturovanější. Vytvoří se přímý plán na míru, podle kterého mohou rodiče pracovat i doma," uvádí Wolfová. V aplikaci se lze vracet k historii cvičení, umí graficky znázornit úspěšnost, dá se rozšiřovat databáze pracovních úloh. Dyslexií, tedy poruchou čtení, trpí podle odhadů až dvě procenta dětí.

Pro veřejnost má být Včelka k dispozici v únoru, aktuálně už běží v prvních pedagogicko-psychologických poradnách. "Od pedagogů sbíráme zpětnou vazbu a aplikaci podle ní upravujeme," říká Zwinger s tím, že celý rok 2015 bude Včelka zdarma pro odborníky v poradnách. Rodiče budou za její využívání platit do sta korun měsíčně, aby se zaplatily náklady na rozvoj aplikace a její údržbu. "Pedagogicko-psychologické poradny ji budou mít zadarmo po celý příští rok. Potom to bude na bázi nějakého registračního poplatku, který bude menší než tisíc korun za rok," vysvětluje Zwinger.