Kateřina Brožová: Digitalizace malých sbírek

pondělí 4. listopadu 2013 · 0 komentářů

Při práci na pořádání archivu a na seriálu DOKUMENTY jsem se setkala s odbornicí na digitalizaci Kateřinou Brožovou. Dověděla jsem se od ní mnoho informací, které by mohly zajímat i naše čtenáře. Proto jsem ji požádala, aby o tomto tématu napsala do našeho seriálu.

Mezi papíry a fotografie vpadl fenomén digitalizace razantně a odhodlaně. Velké národní projekty často v souladu s evropskými snahami směřují nejen k uchování paměti národa a fyzickému zachování toho, co se rozpadá, ale usilují, s větším či menším úspěchem, o snadnější přístup ke svým fondům.

Mezi největší projekty patří Národní digitální knihovna, digitalizace Národního archivu a archivů vůbec, luxusní projekt Kramerius a mnohé další. Výjimečným počinem je projekt České matematické digitální knihovny. Vše, co se nachází v paměťových institucích, bude dříve nebo později převedeno do elektronické podoby.

Jak ale podchytit to, co paměťové instituce z nejrůznějších důvodů nemají? Jde o nejrůznější studie, zprávy z projektů, nevydané články, sborníky, fotografie, katalogy, prezentace či podkladové materiály, které leží v různém stupni uspořádanosti v pracovnách odborníků.

Pokud dojde k jejich zpřístupnění, pak nejčastěji jejich autory nebo producenty na profesních nebo osobních webových stránkách. Někdy bývají takto publikované materiály obtížně dohledatelné, ale plní skvělou funkci – ukazují, jak nezbytné je takové materiály zpřístupňovat.

Nabízí se však možnost vytvořit z nich digitální knihovnu. Systematické uložení materiálů přináší mnohonásobnou hodnotu jak pro majitele sbírky, tak pro případné uživatele. V současné době existují technické nástroje, které umožňují takovouto aktivitu provádět velmi efektivně a ještě připojují mnoho služeb pro skupinovou práci. Webové aplikace mimo jiné zajistí přístup libovolnému počtu uživatelů, kde každý může přispívat svými dokumenty při zachování úrovně zpracování. Vytvořený bibliografický záznam s plným textem se pak stává základním prvkem, který je možné využít v dalších systémech. Vlastní materiál zůstává majiteli a jeho elektronická podoba je k dispozici ve virtuální knihovně. Problémem zveřejnění plných textů zůstávají autorská práva, z toho důvodu může dojít k některým omezením v přístupu k plným textům. To lze snadno řešit souhlasem autora se zveřejněním.


Záznamy je možné poskytnout Národnímu úložišti šedé literatury, které shromažďuje právě záznamy a texty dokumentů, které neprošly standardním publikačním procesem. Opakovaně se potvrzuje, že právě tyto dokumenty – tzv. šedá literatura – obsahují velmi cenné informace. Při násobném sdílení informací o nich se zvyšuje šance jejich využívání. Uložením dokumentu do NUŠL se zajišťuje mimo jiné i jeho dlouhodobé uchování. NUŠL provozuje Národní technická knihovna, kde je pravděpodobnost přežití uložených dokumentů vyšší než na soukromých webech. NTK poskytuje projektům, které zpracovávají šedou literaturu, softwarovou a technickou podporu.

Komu je ku prospěchu takové počínání? Především autorům a producentům, kteří mohou dalším způsobem zveřejnit, co vykonali, dále odborníkům, studentům a vlastní komunitě tím, že jsou dostupné odborné texty nabité informacemi v organizované podobě a v kontextu dalších prací. Systematické zpřístupňování resp. archivace přináší také jiný pohled na existující dokumenty a odhaluje neotřelé autorské a tématické vazby, může zabránit vymýšlení již vymyšleného a posunout práci k dalšímu kroku. Vedlejším, nikoliv zanedbatelným efektem celého procesu je také úklid u majitelů sbírek a často nalezení dávno ztraceného. Především však usnadňuje orientaci ve vlastním odborném prostředí.

Kateřina Brožová, kata.brozova@gmail.com