Ondřej Hausenblas: DOKUMENTY 71. Jak dál pracovat na svém učitelství?

pondělí 18. května 2015 · 0 komentářů

Když si dnes přečteme návod k činnosti členů PAU – Přátel angažovaného učení, asi se pousmějeme. Jak je to všechno známé a samozřejmé! Jak to, že se tenkrát učitelé museli takhle učit spolupracovat? A nebo to tak samozřejmé není?

Budeme se spolčovat aneb Na co jsme přišli při setkání PAU v Brandýse 27. 11. 1994

Posláním PAU je mj. umožňovat učitelům, rodičům i žákům výměnu zkušeností a podporovat je ve snaze o lepší vyučování. Výkonný výbor PAU nemá „dolů“ posílat direktivy nebo rozhodovat, co budou členové PAU dělat. Výbor smí nanejvýš organizovat setkání a vzájemnou poštu. To ostatní dokážou jen členové PAU sami. Bylo by potřeba, aby vznikalo víc místních klubů, protože každý z nás potřebuje, abychom se vzájemně posilovali, učili a bránili.

Každé setkání PAU slouží jednak tomu, že se vzájemně potěšíme, ale také tomu, že spolu něco podnikneme! Ale jak? To se ukázalo na dílně o kooperaci ve vyučování (skvěle ji vedla Hanka Kasíková). Musíme se naučit přesně pojmenovávat své potřeby a plány, uspořádat je podle obecnosti a srozumitelně je zapsat. Vzor nám dala Pavla Polechová podle prof. Selbyho.

Naše VIZE toho, jak bude škola vypadat, když ji necháme osudu, dopadla takhle: „Jsme izolovaní zoufalci… odpadáme… školy jsou plné nudy a sucharů… děti si i nadále hnusí vzdělávání, podvádějí… učitelé vykazují falešné výsledky… vzdělávání soustředěné na paměť a na pouhé znalosti opět vítězí, národ zaostává v moderním světě, protože sice hodně ví, ale málo rozumí a málo umí udělat…“

Naše PŘÁNÍ: Víme jeden o druhém, máme a dáme nápady, projekty, metody… organizujeme si další vzdělávání… děti k nám chodí s chutí… jsou učenlivé a tvořivé… naučili jsme spolupráci nejen sebe, ale taky děti a jejich rodiče a tím i víc než půl národa… lidi se umějí dorozumět a společně něco zlepšit.

Co uděláme HNED společně: Na místě si vyměníme adresy.

Co udělám HNED sám:

A. Rozmyslím si, co by mi k mému výkonu ve třídě mohl poradit někdo druhý: např. „Ptám se srozumitelně?“, „Neříkám věty delší než sedm slov?“, „Kolik dětí ve třídě evidentně nerozumí a bojí se zeptat, a já to nevidím?“ Na své škole nebo v sousedství najdu jednoho kolegu nebo rodiče a pozvu ho do svých hodin, ABY MI PORADIL, co mohu zlepšit. (To je jedno, že nenajdu nikoho víc vynalézavého, že tenhle je málo „praštěný“, že na mě hledí skrz prsty. Zvu ho proto, abych ho naučil spolupracovat a abych ho časem nalákal k novým formám výuky… Nechávám kolem sebe na stolech ležet Informační list PAU, Učitelské listy, Gaudeamus, příručky PAU a NEMES.

B. S rodiči na schůzce provedu jednu práci stejnou, jakou dělám s dětmi ve třídě, aby poznali, že se učíme líp, a rozuměli tomu, co děti ve škole dělají a jak a za co je hodnotím.

Co uděláme PRO VEŘEJNOST:

C. Brzy se naučím popisovat svou práci ve třídě, a to a) pro rodiče, b) pro kolegy, c) pro místní tisk a rozhlas (hledám tedy v nabídce PAU, kdy bude kurs na toto téma). Najdu někoho, kdo má přímý kontakt s redaktorem místních novin, rádia, kabelové televize, a nabídnu občasné popovídání o škole a žácích.

D. Se svými spřízněnými kolegy sepíšeme projekt naší školy a jejího postavení ve vsi (ve městě). (Existují takové projekty? Ale ano, píšou je někteří členové PAU pro svou školu – napište si do SCHRÁNKY.)

Co uděláme POZDĚJI:

E. S „nabalenými“ kolegy(němi) si vyjedeme s lektorem za svým vybraným tématem do přírody. (Kde lektora vezmeme? PAU vám poradí.)

F. Navštívíme některou školu, „kde to jde“, kde dělají něco nového.

G. Vymyslíme a sepíšeme svůj vzdělávací program (své osnovy, své plány výuky), i když jej zrovna dnes ještě nikdo nechce! (Kde se naučíme ho psát? Objednejte si projekt Živé školy nebo Reálné školy v Nadaci Škola pro děti, Senovážné nám. 24, Praha 1.)

H. Pozveme k nám: rodiče, učitele z jiné školy, místního nebo okresního úředníka, inspektora a poprosíme je o konzultaci nad svými záměry – abychom je nenápadně poučili a vychovali. Najdeme tak hodně spřízněných duší v PAU i mimo něj.

I. Společně budeme tlačit: na výkonný výbor PAU svými návrhy akcí, na poslance místní i v Parlamentu (přímo i přes PAU), aby udělali a přijali pořádné zákony.

J. Až bude svobodněji, možná se sestěhujeme za dobrým ředitelem, za dobrým týmem do jedné školy. NEBO SI JI SAMI ZALOŽÍME.

Takový namáhavý a dlouhodobý program jsme vymysleli. Doplňte si ho, opravte si ho, odmítněte ho – ale udělejte to aspoň VE DVOU, VE TŘECH lidech! Zapište si o takovém setkání zprávu, napište, kdy a kde se scházíte nebo svou kontaktní adresu, aby se mohli přidat druzí, a pošlete ji do SCHRÁNKY PAU – třeba se k vám připojí jiní, o kterých ani nevíte. ZVLÁDNETE TO U VÁS TAKY?

(Přetištěno se svolením autora z Informačního listu PAU, který dostávají zdarma přihlášení členové PAU, leden 1995.)

Zdroj: Učitelské listy, Praha: Agentura STROM, roč. II, 1994/95, č. 7, březen 1995, str. 5. ISSN 1210-6313.


Další díly seriálu najdete ZDE.