NEMES: DOKUMENTY 104. Co potřebují učitelé?

pondělí 22. února 2016 · 0 komentářů

V roce 1995 pracovali členové NEMES na projektu „Zmapování potřeby, rozsahu a náplně služeb pro učitele a školy“. Bylo jasné, že toho školám a učitelům chybí opravdu hodně. Obrátili se proto s anketou na učitele, psychology a další spolupracovníky. Výsledek ukazuje, že mnoho potřeb nebylo naplněno dodnes. Možná to ale učitelé dnes cítí jinak. Bylo by dobré to zjistit.


Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli,

k tomu, aby učitel mohl dobře vykonávat svou náročnou práci, potřebuje řadu služeb (počínaje kvalitními pomůckami přes informace o nových přístupech v pedagogice až po péči o vlastní dobrou kondici, své dobré tělesné i duševní zdraví).

Skupina NEMES pracuje na projektu zmapování potřeby rozsahu a náplně služeb pro učitele a školy. Dovolujeme si obrátit se na Vás s prosbou, abyste nám napsali, co Vy osobně pociťujete jako nedostatečně zabezpečené služby pro svou práci (nebo co obecně učitelé ke své práci potřebují). Je tohoto jistě hodně, na základních okruzích potřeb se pracovní skupina, která se tímto projektem zabývá, již shodla.

Naším cílem je podat návrh na zabezpečení těchto služeb, vycházející ze skutečných potřeb učitelů… Prosili bychom Vás, abyste volně ke každému níže uvedenému okruhu (nebo alespoň k některým) napsali, co Vám v této oblasti chybí, jak by zabezpečení potřebného mělo fungovat v praxi (akceptujeme i představy, jak by to rozhodně nemělo být).

Je třeba vycházet ze skutečných potřeb učitelů, nepromarněte proto příležitost se k tomu vyjádřit, pozdější nářky na to, jak to ti „nahoře" udělali zase špatně, nám již nepomohou…

Děkujeme za ochotu.

Dr. Jana Nováčková, vedoucí pracovní skupiny


Oblasti potřeb
– Další vzdělávání
– Poradenství (pro učitele, pro rodiče, pro děti, právní, zdravotní jiné)
– Informace (týkající se samotného školského systému, informace o nabídkách – jakého druhu, jakou formou)
– Materiální oblast
– Servis nemateriální povahy
– Potřeby v oblasti tvorby výukových programů
– Personální potřeby škol (pomocníci učitele, zabezpečení zájmové činnosti dětí, psycholog, ekonom)
– Potřeby navazující na profesi (kluby, zájmová sdružení)
– Legislativní zabezpečení
– Péče o vlastní zdraví

Případně další potřeby, které se do předcházejících kategorií nevejdou.

Zdroj: NEMES potřebuje vaši spolupráci. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, květen 1995, roč. 2, č. 9, str. 15. ISSN 1210-6313


Jak dopadla anketa?

Odpovědi, které jsme dostali v dotaznících, se značně lišily podle toho, zda to byl náhodný vzorek učitelů nebo zda byly od učitelů na akcích PAU nebo na některých jiných vzdělávacích akcích. Samostatnou kapitolou jsou odpovědi psychologů. Zdá se, že přesně v tomto pořadí se také odpovědi přibližují k podstatě věci.


Zjevné profesní potřeby

Učitelé:

1. S láskou umět přijmout každé dítě takové, jaké je

2. spolupráce s rodiči
menší počet dětí

3. spolupráce s rodiči
vzdělávání rodičů
výměna názorů, výměnné zájezdy (až po evropské měřítko)

4. psychologie
nové metody
vědět o dopadech tradičních metod

5. seznámit se s pedagogicko-psychologickými východisky práce učitele, seznámit se s důsledky jednání učitele na osobnostní rozvoj žáka, prožitkové metody

6. chtít hledat nové formy = neustále se vzdělávat
potřeba většího tlaku od rodičů, jejich informovanost, co vše ve škole může být
všímavého ředitele

7. nechat učiteli více prostoru k jeho seberealizaci a tvořivosti

8. menší počet žáků
zájem o spolupráci ze strany rodičů, obce, školského úřadu
materiální zabezpečení
volnost pro tvořivost
podpora vedení školy
lepší vztahy MŠ a ZŠ

9. podpora ředitele i kolegů
mít výběr ve vzdělávání, protože každý potřebuje něco jiného (ne jen knižně)

10. podporu a důvěru nadřízeného při používání netradičních forem
seznamování s novými trendy
předávání zkušeností
vzájemná důvěra rodič–učitel

11. větší zájem rodičů
menší počty žáků
materiálové zabezpečení
větší kapacita OPPP, lepší a rychlejší vyšetření

12. praktické seznámení s různými postupy
umět řešení konfliktů

13. vzdělávání v oblasti psychologie
výcvik komunikačních dovedností
prezentace školských problémů v médiích (TV: lidé málo čtou)

14. činnost psychologa na škole
materiální vybavení školy
spojení MŠ a 1. třídy
včasné zařazování dětí do ZvŠ (dítě je stresováno, má ze školy strach…)

15. snaha pracovat na sobě – „nikdo přece nemůžeme říci, že už umíme všechno"

16. co nejvíce pracovních seminářů, dílen
dobrou literaturu (jako Portál)
zájem, podpora vedení
změna koncepce přípravy učitelů na PedF

17. legislativa v souladu s požadavky transformace – stálá sešněrovanost učitele popularizace transformace v masmédiích

18. změny v systému školství
zmenšit počty žáků
zvýšit platy
nelpět na dodržování osnov
vzájemná úcta mezi učiteli, snaha vzdělávat se, pružnost

19. popularizace transformace v masmédiích
zvýšit platy
lepší atmosféra v pedagogických kolektivech – závist, pomluvy, neupřímnost
abych se nemusela stydět, že jsem kantorka (uznání veřejnosti)

20. nedostatek času na vyučování – nutná redukce učiva

21. nechat víc prostoru učiteli, nesvazovat ruce časovým rozvržením učiva
změna přístupu kontrolních orgánů

22. změnit stávající systém, zejména osnovy – ty nevyhovují současnosti
větší prostor učitelům

23. dořešit základní učivo
vedení školy – zajistit dostupnost a včasnost nových předpisů a vyhlášek

24. kurzy pro celý učitelský sbor
konkrétní ukázky nové výuky

25. učitelé druhého stupně nemají potřebu dál se vzdělávat (jedině s příslibem většího platu)

26. nové psychologické poznatky o dětech i o učitelích samotných
nové výukové metody použitelné pro naše podmínky
asertivní chování

27. chybí poznatky o procesech učení, o psychice dítěte
vzájemná setkání z různých škol

28. mít tolik času, kolik děti potřebují pro zvládnutí učiva
lepší materiální vybavení (pomůcky)

29. musí se začít od školských odborů

30. chybí větší informovanost učitelů

31. povinné vzdělávání učitelů
známe málo zkušenosti z jiných zemí

32. přeplněné osnovy, nedostatek času

33. aby učitelé věděli, co mají očekávat od nových metod, jaké výsledky, co a jak při jejich použití hodnotit

34. když chce učitel pracovat nově, není to otázka financí nebo jiných omezení – učitelé se potřebují stále a dále vzdělávat

35. více vzdělávacích aktivit, více vzájemných setkání
podporovat právní vědomí učitele

36. více informací o nových směrech
vytvoření lepší, přátelské atmosféry na škole
menší počet žáků
čas na sebevzdělávání a kvalitní přípravu
více komunikace a spolupráce mezi učiteli při řešení problémů
spravedlivé ohodnocení učitelovy práce

37. apel, aby se bral zřetel na vyšší úroveň rozvoje dítěte (sebepoznání jeho "já")

38. větší volnost při plánování učiva
semináře a setkání učitelů z různých škol
úprava osnov

39. pomocní učitelé
menší počet žáků
větší prostor ve třídách (odpočivné koutky)

40. kurzy pro celé učitelské sbory
kurzy pro rozvoj osobnosti učitele (relaxace, duševní hygiena, asertivita)

41. lepší informovanost inspektorů a školských úřadů o nových metodách

42. menší počet žáků
po odučení určitého počtu let možnost jiného zaměstnání na jeden–dva roky
zvýšit uznání profese

43. zbytečně moc nakladatelství, moc učebnic
nedostatek času

44. vědomí perspektivy (i finanční i duchovní)
přístup k informacím a vzdělávání

45. vzdělávání většího množství učitelů
větší informovanost ve všech sférách
návštěvy na školách s novými metodami a programy

46. mít znalosti o psychologii dětí, o jejich potřebách a chování a znát metody, jak správně reagovat, aby se nikomu neublížilo. Mít možnost naučit se takové metody a vyzkoušet si je

47. podpora ředitelů a školských úřadů při realizaci nových přístupů

48. lepší vybavení škol, nedostatek materiálu a pomůcek učitele svazuje
časové plány svazují
stále moc jiných aktivit ve škole, učitel nemá čas na žáky
nepochopení a nedůvěra za strany starších kolegů

49. lektoři by se měli vnucovat na školy
lektorská skupina, která by na místě předvedla jiné než frontální výuku, aby si na to učitelé mohli „sáhnout"

50. aby se učitelé mohli podívat do jiných škol s odlišným způsobem vyučování a vidět to na „vlastní oči"

51. náslechy na školách s novými přístupy

52. informovanost v masmediích
administrativní věci posílat na školy a na ŠÚ v dostatečném předstihu
semináře na školách

53. důkladně vysvětlovat učitelům podstatu změny, o co se jedná
celý učitelský sbor na stejné akci
„citlivé vedení upevní sebevědomí jinak deptaného učitele a učiní ho mnohem vnímavějším a přístupnějším"
vzdělávání vedení školy

54. poučení o alternativní výuce nejrůznějšími formami

55. výměna zkušeností
vydávání příruček a pomocných a ujasňovacích materiálů
přednášky a cvičení pro vedení školy včetně organizačních a administrativních záležitostí
proškolování mladých začínajících učitelů nebo studentů

56. informovat co nejvíc učitelů o nových učebních metodách a systému práce
legislativa
nové předpisy a novely dodávat v předstihu
informace podávat jen o tom, co je ověřené na školách

57. vzdělávání vedené stejnými novými metodami, jaké by učitelé měli sami používat s dětmi

58. aby kurzy byly pořádány v době výuky, aby tím dala škola najevo, že má zájem o vzdělávání svých učitelů = podpora školy

59. pro všechny podniky jsou výdaje na školení zaměstnanců samozřejmostí, pro školy stále ne
nabídka seminářů i pro celé školy v době vedlejších prázdnin nebo víkendů
programová nabídka dalšího vzdělávání

60. vzdělávání mimo dovolenou

61. setkání učitelů z malotřídek – ti mají k novým postupům nejblíže

62. zvýšit společenskou prestiž učitelského povolání:
– vlastní prací učitelů
– přípravou na PedF
– pozitivním informováním v masmediích
– další vzdělávání učitelů (exkurze, tematické zájezdy, studijní pobyty a přitom nenarušovat vyučování)
– zlepšit materiální podmínky, doprava do zaměstnání, bytové podmínky pro mladé učitele vybavit učitele i školské pracovníky informacemi i metodikou k transformaci
– zajistit legislativu včetně právní bezpečnosti učitele

63. procházet praktickými kurzy na nové techniky, praktiky, metody a formy práce

64. vytvořit tzv. Kulturní učitelská centra
vytvořit podmínky (materiálové, prostorové) pro fungování Center dalšího vzdělávání učitelů

65. posunout sám sebe, pak teprve může nastat posun kupředu v práci s dětmi
k tomu potřebuje učitel neustálou motivaci (setkání učitelů různě zaměřená, praktické procvičení)
pochopení svého okolí (kolegové i rodiče)

66. víc setkávání, výměny zkušeností
chuť na sobě pracovat, čehož vidím velmi málo

67. propagaci – širokou, důkladnou a dlouhodobou mezi veřejností, zejména rodičovskou, aby dotlačila učitelskou skupinu se měnit

Učitel by potřeboval
a) legislativní oporu pro svou snahu měnit se
b) rodičovskou tlačenku opřenou o znalost
1) jak se učí jinak
2) legislativy
c) všichni učitelé – dostatek přístupné literatury, kursů, dílen, aby věděli, jak na to
mnoho učitelů učí tradičně, protože mají obavu, že neumí jinak
d) posílit společenskou prestiž, aby učitel cítil odpovědnost za to, jak učí. Zpětnou vazbu o smysluplnosti své změny. Vlastní pocit nestačí.

68. pracovat sám na sobě, snažit se získat i ostatní, nepodléhat rutině, stále se vzdělávat
spolupráce s celým kolektivem učitelů, aby byl sledován jednotný cíl
dobrou materiální základnu – vybavení, pomůcky

69. poznat sebe sama a účinnost působení na studenty
ochota spolupracovat

70. více času pro vyučování
zvýšení časové dotace hodin pro předmět
chuť kolegů spolupracovat
71. pracovat na své osobnosti a profesní kariéře
dostatečný přísun informací (aktuálních) a podnětů = čas a možnosti se dále vzdělávat
kladnou odezvu nejbližšího okolí (spolupracovníci a „osvícené" vedení

72. pozvednout sebevědomí, zbavit se sebepodceňování a ustrašenosti
rozvíjet tvořivost
pozvedávat celkový kulturní základ
rozšiřovat znalosti z psychologie a pedagogiky, zejména novinky o psychice dítěte
učit se ped.-psychologické diagnostice, aby lépe rozuměli dítěti (prostřednictvím workshopů, aktivních seminářů)

73. posunout sám sebe

74. učitelé se sami musí změnit, pracovat na sobě, vzdělávat se


Psychologové:

75. mentální hygiena žáků i učitelů
přijetí žáků (rozbití hierarchicky uspořádaných vztahů) jako spolutvůrců výuky

76. potřeby učitelů by měli formulovat sami učitelé

77.
– zřejmě nejpotřebnější by byly komplexní dlouhodobé programy zaměřené na podporu osobního vyzrávání učitele
– programy na posílení výchovné složky v práci učitele (větší vhled do zvláštností jednotlivých dětí, větší schopnost přiměřené výchovné reakce

78. učitelé potřebují, aby je někdo donutil dál se vzdělávat (atestace, povinné kurzy (argument: učitelství je povolání osobnostně ohrožující učitele i žáky)
Vzdělání by mělo být zaměřené na
1) zážitkovou psychologii (prožít si to na sobě a umět použít různé techniky v praxi)
2) srovnávací pedagogika (umět si představit, že není jen jedna cesta)
3) všestrannou orientaci v oboru (dojít k přesvědčení, že je třeba stále být otevřený k učení, celoživotně)
Záměrně zdůrazňuji nepopulární povinnost se vzdělávat, protože v opačném případě se dobrovolných akcí málokdy zúčastní ti, kteří to skutečně nejvíc potřebují.
Učitelé mají obrovskou moc nad dětmi a nepovažuji za správné, že jejich přístup k dětem záleží jen na jejich dobré vůli.
Ovšem je to do jisté míry suplování práce PedF.

79. transformační proces v komplexním pojetí (potřeby psychologické, fyzické, sociálně kulturní, duchovní, a to jak žáka, tak učitele)

80. další odborné psychologické a speciálně pedagogické vzdělávání
individuální případně skupinová terapie s nimi samotnými

81.
– učitelské studium nezahrnuje průpravu pro práci s problémovými dětmi, tj. nejsou připraveni ke vzdělávání cca 20 % žáků (neznalost, jak škola sama těch 20% vyrábí – problémové děti spíš jen kolem 5 %)
– chybí komunikační dovednosti dialogu (monolog znají)
– nemají a postrádají znalosti relaxace
– učitelé jazyků by měli něco vědět o dyslexii, dys… (i na druhém stupni ZŠ)

82.
– kompetentní vedení (ve smyslu aktivního školního managementu)
– funkční informační systém
– přehledné horizontální a vertikální vazby
– prostor pro vlastní nápady (včetně konzultanta, který by jim dal realizační podobu)
– psychoporadenské zázemí (nejlépe přímo ve škole), a to jak ohledně VV problémů, tak co se týče jich samotných, např. vztahových problémů)

83. umožňovat účast učitelům na vzdělávacích akcích
v okrajových okresech pozvat odborníky tam (spolupráce OŠI, PPP, ŠÚ)
vyslechnutí a podpora vedením školy
nekompetentnost učitelů pro vyrovnávací třídy
menší úvazek výchovného poradce a větší prostor pro práci přímo s dětmi
umožnit aspoň rok učiteli pracovat někde jinde

84. výcvik v sociálních dovednostech (také největší ohlas na tyto akce), ale PPP nemají síly na tyto akce v takovém rozsahu
velká potřeba koncepčního a systémového vzdělávání učitelů – je to nutné

85. učitelé nejsou osobnostmi
neumí učit, ale pouze zkoušet, snaží se nachytat děti, stále dokazují, jak jsou hloupé a blbé
perfektně dokáže dítěti srážet sebevědomí, připomínají dráby a hlídací psy
v učiteli je pouze hloupost, zloba a závist
učitel není psychologem vůči dětem
neznají specifické poruchy, neví jak pracovat s LMD, neznají problematiku spec. školství, měření IQ
jen velmi maličké procento učitelů se liší a jsou osobnostmi
PPP dělá osvětu mezi učiteli, ale pomalu jsme jim k smíchu

86. objektivně dle nás učitelé potřebují (ale jen někteří to zřejmě pociťují subjektivně) kvalitnější pregraduální výuku a výcvik v sociální psychologii, vývojové psychologii. apod.
záleží na jednotlivých PedF, celkově však se nám úroveň nejeví dostačující


Další vzdělávání

1. Školení – o alternativním školství
Studium při PF: dramatická výchova, waldorfské školství, speciální pedagogika, náprava poruch

2. v oboru pedagogicky a psychologie – nové směry a nové poznatky

3. ano, ale takovou formou, kterou může učitel opravdu využít (odpolední kurzy v Praze jsou pro mne nedosažitelné) a s takovými finančními náklady, které jsou pro učitele nosné

4. nutno rozlišit délku pedagogické praxe. U mladších bych preferoval didaktiku, metodiku, pedagogické a psychologické znalosti a dovednosti. U starších doplnění odborné úrovně o novinky v oboru, alternativní způsoby výuky

5. semináře s předáváním zkušeností a nových nápadů pro výuku na I. stupni

6. krátkodobá školení o novinkách v jednotlivých předmětech. Pro začátečníky uspořádat hospitace u učitelů s větší praxí

7. uspořádání didaktického kurzu pro učitelky prvního stupně: anglický a německý jazyk!!

8. nutné – buď formou atestací – dobrovolné – ohodnocení finanční – ideální zahraniční stáže. Zdůraznění priority psychologie.

9. možnost dalšího sebevzdělávání je dostatečně zajištěna (PCVPP, přednášky, rozšiřující studium na PF)

10. uznání státní jazykové zkoušky jako odpovídajícího vzdělávání pro vyučování jazyků na 1. stupni ZŠ.

12. krátké vzdělání (2 roky) absolventů SPgŠ na VŠ pro 1. stupeň
Povinné postgraduální studium – ovšem zajišťované nejen PF, ale i lidmi z praxe.

13. akce podobné OPS v minulosti, atestace na základě dobrovolnosti, avšak spojení s finančním zvýhodněním.

14. jazykové, seznámení s novými úpravami a změnami v jednotlivých předmětech

15. jazykové vzdělávání. Nové poznatky v jednotlivých předmětech, případně úpravy a změny

16. není námitek – třeba zahájit rekvalifikaci vychovatelek ŠD a učitelek MŠ pro výuku na prvním stupni ZŠ
17. seznamování s novými projekty, s literaturou – naše práce i ze zahraničí

18. seznamování s novými poznatky vědy, techniky, didaktiky...


Poradenství (pro učitele, pro rodiče, pro děti, právní, zdravotní, jiné…)

1. je nutné znát a seznamovat děti s některými právními předpisy nutnými pro život

2. volně dostupné vyšetření pedagogicko psychologickou poradnou
Psycholog k dispozice ve škole i rodičům.

3. psycholog ve škole
poradenství pro rodiče

4. formou přednášek na dané téma v pravidelných intervalech s možností dotazů a odpovědí na dotazy

5. průběžně by měli být učitelé seznamováni s problematikou speciální výchovy (děti se specifickými vadami učení a chování) za strany pracovníků OPPP. Pracovníci PPP by měli více pracovat v terénu, přímo na školách, v rodinách, jít za rodiči s dětmi, než naopak. Stejně tak i péče zdravotní by měla být aktivnější, vyhledávat problémové rodiny a děti a ve spolupráci se sociálními komisemi.

6. preventivní zdravotní prohlídky

7. poradenství (rodiče a děti) – nebezpečí drog, vliv pořadů Tv + video s prvky násilí, závislost na hracích automatech

8. v rámci problému třídy společně učitelé a rodiče. Pro učitele seznámení s právními předpisy vztahujícími se ke vztahu učitel – žák, učitel – rodiče.

9. právní poradenství pro učitele

10. vhodné pro rodiče i děti (sociální poradenství), pro učitele – zdravotní, právní, poradenství v oblasti psychologie.

11. bez citelných nedostatků (PPP, schůzky s metodiky, spolupráce s okresní a krajskou hygienickou stanicí, školení ČK, semináře na téma sexuální výchova, AIDS.

12. psychologické poradenství pro učitele jako klienty

13. centrálně organizované MŠMT (Tv, rozhlas)

14. pro rodiče – k volbě povolání, mnozí se neumí orientovat. Pro učitele – právní poradenství

15. pro učitele a rodiče s problémovými žáky.

16. poradenství pro učitele s problémovými žáky i pro rodiče

17. rozšířit poradenství pro učitele

18. ano

19. všeho druhu


Informace (týkající se samotného školského systému, informace o nabídkách – jakého druhu, jakou formou)

1. ucelená nabídka učebnic, nových pomůcek pro vyučování nejméně 1x za půl roku
nabídka pomůcek, učebnic pro nápravu poruch učení – 1x do roka

2. jednotné informace z MŠMT
regionální informace (i o vzdělávání, o novinkách)
učebnice – výběr v předstihu, aby učitel nevyzkoušel učebnici až na dětech

3. formou oběžníků, přednášek
možnosti dotací na studia
možnosti studia v zahraničí

4. chybí koncepce metodické přípravy učitelů, jejich informovanost je spíše náhodná, prostřednictvím pedagogického tisku, literatury, která je však učitelům málo dostupná (neví se o ní, malá propagace). Většina těchto otázek ale učitel nezajímá, je mimo oblast jeho denních starostí a těžko hledá vztah k denní práci s dětmi

5. pokud jsou rozšiřující kursy, konají se v odpoledních hodinách v Praze – pro vesnické školy je to nevyhovující

6. nabídky učebnic, metodických pomůcek, pracovních sešitů – s ukázkou (obsah učiva, zpracování)

7. formou oběžníků nebo na čtvrtletních (případně kratších) schůzkách

8. důležité informace ve větší míře publikovat v UN

9. informace prostřednictvím ŠÚ, ne sdělení", možná vhodný i měsíční tisk okresního formátu pro školy, dobré jsou pravidelné schůzky ředitelů škol s organizačními pracovníky ŠÚ

10. celkem dostatečná – UN, Obecná škola, Učitelské listy, Rodina a škola, odborné časopisy, časopisy pro učitele matematiky a fyziky... regionální výstavy (Lysá nad Labem). Nabídka školních pomůcek, potřeb a učebnic přichází téměř denně od různých organizací.

11. informace o rozpočtu dříve, jinak dostáváme informace včas

12. zatím vyhovují

13. stručné, jednoznačné, přehledné – VČAS (písemnou formou nebo na disketě)


Materiální oblast

1. neexistují žádné vhodné a podrobnější materiály pro výuku občanské výchovy

2. soukromé školy financovat stejně jako státní
nutno zvýšit normativ na žáka, pokud se uvažuje o vyplácení 13. platu, či zvýšení mezd
pro školy zabývající se nápravou poruch učení nutno dát příspěvek na postižení v plné výši 100%, pokud má být zajištěna dobrá péče o toto dítě (nejméně 1 hodina individuální výuky, dva učitelé v hodině apod.)

3. obnova a modernizace vyučovacích prostředků
školení hrazené státem
vyšší normativ

4. ucelené výstavky a nabídky učebnic a pomůcek pro jednotlivé předměty

5. materiální vybavení škol upadá, většinou se jen odpisuje, na nové pomůcky nejsou prostředky, takže inventář kabinetů se neobnovuje a postupně zastarává. To se nutně projeví přímo ve výuce.

6. vyšší platové ohodnocení učitele

7. více doplňků např. knižní publikace, encyklopedie atd. k doplnění učiva, případně fotografické soubory s aktualizovanými údaji

8. zajistit dostatek videokazet, hlavně v oblasti přírodopisu a chemie

9. vybavenost škol i jejich zájmová činnost jsou vázané na finance – neustálý nedostatek – problém. Výdělek u malých škol? Sběr?

10. finance na dostavbu školy.

11. konkrétně v Kounicích potřebujeme novou školu. Ostatní maličkosti nejsou problémem.

12. počítače i do venkovských malotřídek

13. videonahrávky, kazety – možnost půjčování mezi školami

14. větší možnost použití videonahrávek. Chybí programy v Tv o přírodě ap. Možnost sloučení dvou škol v nákupu videokazet.

15. zabývat se zlepšováním finančního ohodnocování práce učitelů. Také však ostatních pracovníků ve školství.

16. každý rok bych potřebovala sumu na spotřební pomůcky a na obnovu zastaralých pomůcek

17. úprava normativů – rozpětí 100 žáků (150–250 žáků) umožňuje velké rozdíly mezi školami s téměř stejným personálním obsazením


Servis nemateriální povahy

1. Výměna metod práce a her v předmětech

2. nabídka – výukové programy na videokazetách , možnost je promítnout, magnetofonové záznamy

3. výstavky s možností objednávek

4. dobrá je práce pedagogických center, ale je malým školám v regionech příliš vzdálená. Pracovníci by měli vyjíždět za učiteli na okresy, nebo přímo do školy, mezi děti a rodiče. Lepší se obsahová úroveň pedagogického tisku, ale je ho příliš mnoho a učitelé nemají dost času všechno sledovat a přečíst.

5. nabídky učebnic s možností objednávek doplňující literatury k jednotlivým předmětům

6. pomoc ŠÚ, Služby škole, PPP

7. na schůzkách a seminářích se zaměřit na informace především z našeho regionu (D, Z, Bi, OV…)
8. zácvik učitelů v počítačových programech

9. zlepšovat servis této povahy

10. seznamy odborné pedagogické literatury s anotacemi – rozeslat např. 4x ročně na školy


Potřeby v oblasti tvorby výukových programů

1. možnost srovnání s jinými školami
možnost poznat formou návštěvy jiné ZŠ s podobným zaměřením
spolupráce v sekcích zabývajících se na různých školách stejnou problematikou

2. možnost shlédnutí výukového programu před jeho zakoupením

3. je to všechno spíš náhodné, chybí někdo, kdo by usměrnil iniciativu tvůrců na oblasti, kde je to potřebné, aby programy popularizoval, dále rozšiřoval. Jde zatím o náhodné pokusy malého počtu nadšenců odsouzených k sebezničení.

4. širší sortiment doplňkových programů např. video- a audiokazety pro český jazyk – literaturu, dějepis, občanskou výchovu, zeměpis

5. výukové programy na videokazetách (nebo diapozitivech) pro prvouku od 1. ročníku, ale i pro další předměty – HV, VV, M

6. dostatek pomůcek pro všechny žáky. Připravit testy na hodnocení znalostí žáků v jednotlivých předmětech

7. vhodné videokazety pro výchovu na 1. stupeň

8. vynikající pomocník = videoprogramy a audioprogramy. Televize i rozhlas zatím nerespektují osnovy, nabídka pokulhává.

9. větší nabídka výukových programů pro PC. Opětné zařazení Tv a rozhlasového vysílání pro školy dopoledne

10. dostatečná nabídka

11. pro málotřídní školy se nevyplatí.

12. snažit se o větší zpřístupnění těchto programů pro stránce finanční


Personální potřeby škol (pomocníci učitele, zabezpečení zájmové činnosti dětí, psycholog, ekonom…)

1. to všechno ano

2. psycholog – aspoň 1x za 14 dní
pomocníci učitele – dozory, atd.
zájmová činnost, profil školy, co vše může nabídnout

3. na každé škole by měl vedle výchovného poradce působit speciální pedagog, zabezpečující kvalifikovanou péči o postižené děti, koordinovat působení na ně s ostatními učiteli. Dále se jeví nutnost administrativní síly k zajištění úkolů této oblasti, případně s rozšířením působení do oblasti výpočetní techniky

4. možnost zavedení školních klubů

5. zajistit spolupráci se zájmovými organizacemi, např. myslivecké spolky, ochránci přírody, modelářské spolky, ochránci přírody. Získat vedoucí z řad rodičů nebo členů přátel školy pro kroužky.

6. pro práci na málotřídce ideální pomocníci učitele – problém je ve financování (výborné i matky v domácnosti)

7. kontakt pracovníků PPP s dětmi přímo ve škole

8. kvalifikovanou sílu pro zájmovou činnost

9. zatím vyhovuje současný stav

10. větší zaujetí rodičů při zabezpečení zájmové činnosti dětí

11. pro málotřídní školu spíš ekonomický poradce

12. snad by bylo třeba věnovat větší pozornost zájmové činnosti dětí

13.
1) zvýšit kvalifikovanost
2) posílit příliv mladých lidí, aby neučili lidé důchodového věku
3) aby odešli ze škol ti, kterým jdou děti na nervy.


Potřeby navazující na profesi (kluby, zájmová sdružení…)

1. to všechno ano

2. školní kluby

3. setkávání s možností výměny zkušeností

4. chybí organizované sdružení rodičů, nebo spíše aktivních podnikatelů ochotných a schopných školu podpořit finančně, ale i formou rady a pomoci v zajištění úkolů školy směrem na veřejnost. Existuje nějaký ústřední klub učitelů? Kdo řeší jejich problémy zdola? Odbory na všechno nestačí a mají i jiné poslání!

5. pravidelné schůzky učitelů stejné profese

6. schůzky učitelů podle předmětů – vzhledem k přechodu na devítiletou školní docházku, zkušenosti s netradičními formami práce – způsoby i efekt.

7. zřízení klubů hlavně ve městech dobré – ale náplň netradičně, atraktivně, velice důležitý úkol (zamezení kriminality).

8. máme klub ředitelů. Učitelé na vesnici další sdružování pedagogů nepostrádají

9. klub pro malotřídní školy

10. klub pro učitele, kde by se scházeli učitelé a mohli si předat zkušenosti a promluvit i mimo školu

11. jsme malá škola

12. podpora činnosti např. PAU (dotace na činnost)


Legislativní zabezpečení

1. chybí pro soukromé školy vůbec
není zabezpečeno správní zařazení speciální soukromé školy do sítě škol
citelně chybí zákon pro neziskové organizace

2. takové, aby pozvedlo vážnost učitelského povolání (samozřejmě není samospasné)
normativ

3. je to stále neurovnané a nejasné. Zákony ve školství stanovit uvážlivě, tak aby jejich působnost platila alespoň jedno volební období bez nutnosti nestálých novel a doplňků. Zlepšit legislativní úroveň všech, kteří se zákony pracují, od ministra přes pracovníky ŠÚ, inspektory, přes ředitele až ke každému učiteli.

4. posílit pravomoci OÚ a MěÚ, které jsou zřizovateli škol, přesunout na ně část povinností ŠÚ

5. možnost konzultace s právníkem v okresním městě alespoň jedenkrát měsíčně

6. vrátit do školství jasná pravidla

7. zvýšení vážnosti a úcty masmédií k učitelskému povolání, alespoň tak, jak to cítím na vesnici

8.
1) umožnit schůdnou cestu změny ve školách – např. neklasifikovat, kdo nechce (učitelé)
2) funkční období všech, kdo prochází konkurzy, přesně na roky vymezit (ředitelé, ŠÚ)

9. vymezit pravomoci, pracovní řád škol. pracovníků


Péče o vlastní zdraví

1. velmi pěkné jsou akce pořádané Sorosovou nadací

2. není čas, bohužel

3. nabídkové programy, jimiž stát jeví zájem o profesi, která mu modeluje budoucnost – např. 1x za 5 let 1 rok placeného volna k vlastní seberealizaci v jiné oblasti – cestování, studium

4. komplexní pravidelné prohlídky
lázeňská a rehabilitační péče

5. to je pole neorané! Co pro učitele v tomto směru dělat? To, co pro ostatní pracovní skupiny. Zatím je toho ale všeobecně velmi málo. Učitelé by měli mít právo na nerušený odpočinek, o všech volných dnech, o prázdninách, možnost přednostní léčby chorob z povolání (nervy, nemoci páteře, hlasové problémy...

6. možnost nepřecházet nemoci a léčit se

7. přednášky (nebo semináře) s ukázkami různých relaxačních metod pro učitele i děti

8. pravidelné kontroly u lékaře. Dbát o prevenci před nachlazeními a infekcí. Správný režim dne.

9. možnosti prázdninových pobytů v kurzech asertivity, aerobiku, speciálních kurzů – horolezectví, vodní turistika atd.

10. nabídka a organizace relaxačních kurzů

11. 1 týden zdravotní dovolené v průběhu roku
pravidelné prohlídky

12. větší osvěta mezi mladými učiteli o péči o své hlasivky

13. pravidelné prohlídky, možnost rehabilitace

14. možnost rehabilitace, lékařské prohlídky

15. zabezpečovat preventivní prohlídky ped. pracovníků


Další potřeby, které se vymykají předešlým kategoriím

1. zprostředkovat seznámení se zaměřením všech soukromých škol v ČR

2. pozvednout kredit učitelské profese, důstojný život učitelů a jejich rodin zajištěním spravedlivé a přiměřené odměny za vykonanou práci. Najít systém rozlišující postavení aktivních od těch, kteří se jen vezou a přežívají. Nejde jen o peníze, ale o podporu práce těchto aktivních učitelů, vytváření podmínek k tomu, aby mohli své tvořivé náměty realizovat za podpory vedení školy, zájmu inspekce, která by se zase měla pokusit jejich zkušenosti dát ve známost v oblasti svého působení.

3. společenské ohodnocení práce učitele

4. učitel potřebuje mít pocit, že jeho práce je stejně užitečná jako ostatní „povolání". Bylo by záslužné přesvědčit veřejnost, že je to povolání pro většinu z řad učitelů vyčerpávající a že tomu odpovídá také délka dovolené. Ta právě bývá tím, co se ostatním nelíbí.

5. mladým učitelům dát právo alespoň ročního pobytu na cestách v zahraničí

6. velmi bych uvítala znovuzavedení televizního vysílání pro školy s příslušnou informací pro učitele

7. zabezpečovat posilování rozpočtu obecního úřadu a to pro potřebu škol.

Zpracovala Jana Nováčková


Kdo z vás čtenářů dospěl ve čtení až na konec, mohl porovnat, jak je to s naplněním deklarovaných potřeb učitelů po jednadvaceti letech. Zdá se, že tehdy naši respondenti – učitelé mnohem více cítili potřebu poznávání nových trendů, nových metod a forem výuky, potřebu vzdělávání v psychologii a speciální pedagogice. Některé požadavky se dostaly do života, ale ne v každé škole – klíčovými postavami byli ředitelé. Některé (kupodivu, že?) naplnily školní vzdělávací programy. Mnoho měli v rukou sami učitelé.

Bohužel ani po tak dlouhé době postavení učitelů a jejich profesní rozvoj nebyly vyřešeny systémově. Pokus byl tehdy učiněn v projektu Učitel. Bude zajímavé srovnat dnešní podobu Kariérního růstu s tehdejším návrhem právě z hlediska potřeb učitelů. Ale o tom až příště.



Další díly seriálu najdete ZDE.