Podmětná, předmětná, přísudková, odříkává herečka Simona Babčáková druhy vedlejších vět. Ve videoklipu se snaží přesvědčit veřejnost, že biflování je zbytečné. Video je součástí kampaně Měníme osnovy, která propaguje změnu výuky ve školách. Nepřišel s ní však stát, ale nadace miliardáře Martina Vohánky. O reformě vzdělávání se mluví už roky. Ministerstvo školství plánovalo změny spustit v roce 2025, nedávno je ale o dva roky odložilo. Přesto odborníci „brzkou“ kampaň vítají.
Zdroj: Hospodářské
noviny 3. 11. 2023
Ředitel
vzdělávací společnosti Scio Ondřej Šteffl dlouhodobě upozorňuje na to, že
největší brzdou změn ve vzdělávání jsou rodiče. Pamatují si, jak vypadala
škola, do které sami chodili, a obávají se, že žákům budou chybět potřebné
znalosti, pokud obsah učiva seškrtáme.
Toho se
však podle zástupců byznysu a některých pedagogů nemusí obávat. A snaží se je
teď o tom přesvědčit. „Nikdy jsem nikoho nevyhodil kvůli nedostatku
znalostí. Dnes a denně řeším problémy kvůli tomu, že si lidé nenaslouchají a
nespolupracují,“ říká Vohánka, zakladatel dopravní společnosti Eurowag.
Byla to právě jeho Nadace Blíž k sobě, která přišla s kampaní Měníme osnovy.
„Původně to
měl být takový hlas byznysu. Chtěli jsme dát ministerstvu vědět, že podnikatelé
o změnu vzdělávacího systému stojí,“ vysvětluje ředitelka Nadace Blíž k sobě
Marcela Murgašová. Až později oslovili Národní pedagogický institut, který
vzdělávací reformu chystá, jestli s nimi nechce spolupracovat.
Kampaň
zacílili na veřejnost, protože podle průzkumů je zhruba 70 procent rodičů stále
spokojených s tím, jak školy dnes vypadají. „Chceme jim dát vědět, že změny
jsou nutné a nemusí se jich bát,“ říká Murgašová. Většinu kampaně financují
oni, připojila se i Nadace České spořitelny a nadační fond zakladatelů Avastu –
Abakus.
Byť se
kampaň jmenuje Měníme osnovy, ve školách se podle nich už 18 let neučí.
Nový název Rámcové vzdělávací programy, podle nichž se výuka ve školách nyní
řídí, ale skoro nikdo nezná. „Myslím, že je podstatné, že se k veřejnosti
dostane důležité sdělení, a na tom, jestli dodržíme terminologickou správnost,
už tolik nezáleží,“ vysvětluje Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického
institutu.
Ten už dva
roky pracuje na tom, aby učitelé ve školách kladli menší důraz na předávání
informací a zaměřili se na dovednosti, jako je komunikace, spolupráce či
orientace ve světě digitálních technologií a médií.
Ještě na
začátku letošního roku se počítalo s tím, že se výuka ve školách změní od září
2025. Změny ale nejdou tak rychle, jak se očekávalo. Krátce před startem kampaně
ministerstvo školství začátek reformy o dva roky odložilo, aby pedagogové
měli čas na kvalitní zpracování vlastních učebních plánů a dostali k
tomu dostatečnou podporu od státu.
Přesto
kampaň podle odborníků není předčasná. „Naopak, začali jsme pět minut po
dvanácté,“ míní analytička vzdělávací organizace EDUin Lucie
Slejšková. Když podobná změna probíhala ve Finsku, začali tam s kampaní
ještě před tím, než se práce na reformě skutečně rozběhly.
„Připravili
masivní kampaň pro veřejnost v televizi, pořádali debaty v médiích, aktivně se
zapojoval ministr školství. Několik let vysvětlovali veřejnosti, co je čeká,
proč a k čemu je to dobré,“ popisuje Slejšková.
Změnu výuky
v Česku podporuje také učitel a popularizátor moderního vzdělávání Daniel Pražák,
jenž si ve videoklipu ze současné kampaně i zahrál. Podle něho je dobře, že
někdo chce dát široké veřejnosti vědět, jak už teď může vypadat moderní výuka
ve školách. Kampaň se totiž neomezuje jen na to, že se změní oficiální
předpisy, ale kdo chce, ať už jde o ředitele školy, učitele nebo samotné
rodiče, může iniciovat změnu sám. „Je jenom škoda, že to nedělá stát,“ míní
Pražák.
Ředitel
Národního pedagogického institutu Jupa chce s vlastní oficiální kampaní začít
až v době, kdy budou nové „osnovy“ na stole. Zaměřit se hodlá hlavně na školy a
učitele.
Příprava
toho, jak by měla nová podoba výuky v jednotlivých předmětech vypadat, se zadrhla
hned v počátcích. Jak už se ukázalo dříve, učitelé i odborníci těžce
hledají shodu na tom, které učivo je zásadní a mělo by zůstat a které se
škrtne. První verzi nových Rámcových vzdělávacích programů by měl pedagogický
institut předložit ministerstvu školství v prosinci.
Ty na
rozdíl od osnov neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují,
s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na
konci. Školy si pak podle nich vytvářejí vlastní učební plány, které se na
jednotlivých školách mohou lišit.
Do června příštího roku by školy měly dostat rovněž tři modelové příklady učebních plánů, kterými se mohou inspirovat. První model by měl být nastavený podle předmětů, druhý bude spojovat obory, které k sobě mají tematicky blízko, a třetí by měl být zaměřen na výuku podle jednotlivých témat.
0 komentářů:
Okomentovat