Učitelé i sportovní trenéři by měli brát podle výzkumníků ohled na děti, které přišly na svět ve smolných měsících. Právě datum narození má podle studií probíhajících už od 60. let minulého století vliv na to, jak úspěšné bude dítě ve škole, v práci nebo ve sportu.
Zdroj: Hospodářské noviny 29. 10. 2023
Kdo si dá tu práci a zanalyzuje si data narození profesionálních sportovců nebo to stejné provede u studentů univerzit či ve vrcholových manažerských pozicích, všimne si zvláštního vzorce. Ve všech zmíněných skupinách bude většina lidí slavit narozeniny jen v jistých částech roku. Astrolog začne nadšeně mluvit o vlivu planet, demograf si otevře tabulku, kolik dětí se v daných měsících běžně rodí. Ani jeden na vysvětlení anomálie nepřijde.
Už v 60. letech minulého
století si američtí výzkumníci všimli, že děti,
které se narodily dříve v daném školním roku, dosahují na základních školách
lepších výsledků než žáci narození v pozdějších měsících. V 80. letech se začaly přidávat studie zaměřené na
sportovní družstva a výsledky byly obdobné. Dříve
narození převažovali ve fotbale, hokeji, ale i individuálních
sportech, jako je tenis. Navíc čím vyšší hráčská úroveň, tím byla anomálie
silnější.
Vysvětlení celé záhady
je ve skutečnosti poměrně banální a stojí na způsobu, jakým se děti rozřazují
do sportovních týmů nebo školních tříd. Zpravidla existuje uměle narýsovaná
čára, která děti rozděluje do jednotlivých ročníků. V případě sportu to bývá
přelom roku, v případě školy v řadě zemí taktéž. V Česku je školní dělicí čára
na přelomu srpna a září. Ve výsledku tak rozdíl ve věku dětí v rámci jedné
třídy může být téměř jeden rok, při odkladu i víc.
A rok v případě stále se
vyvíjejících dětí je podle výzkumníků ohromný rozdíl. Čistě číselně jsou tak
nejstarší děti v první třídě přibližně o 20 procent starší než ty nejmladší.
Studie z roku 2006 provedená na datech za země OECD
pak dochází k závěru, že nejmladší děti následně dosahují ve svých výsledcích o
čtyři až 12 percentilů nižšího skóre ve čtvrté třídě a o dva až devět
percentilů v osmé třídě. Pokud má někdo 100 percentilů, znamená to, že nikdo ve
třídě nedosáhl lepšího výsledku než on, pokud 50, polovina je na tom stejně
nebo lépe.
Může se zdát, že jde o malý rozdíl, ale o přijetí na vysokou školu rozhodují jednotky percentilů, neboť i zde musí škola kvůli kapacitě nastavit dělicí linii, která oddělí úspěšné od neúspěšných. A zmíněné potvrzují i reálná data. Když si v roce 2013 vyžádali redaktoři britské BBC data o dnech narození studentů Cambridge a Oxfordu, po následné analýze došli k závěru, že selekce podle věku se táhne s žáky i na vysokou školu.
Z analýzy dat vyšlo, že
děti narozené v říjnu mají o 30 procent vyšší šanci na přijetí na Oxford nebo
Cambridge než ty narozené v červenci. Obecně pak narození na podzim mají
pravděpodobnost přijetí o 25, v zimě o
Matoušovo evangelium
Jenže nástupem na
univerzitu diskriminace zdaleka nekončí. Jak ukázala další studie, stejný efekt hraje roli
i mezi šéfy 500 největších amerických firem. Jen málo ředitelů slaví narozeniny
v létě. Příčina nespravedlnosti je jasná. Jenže jaký mechanismus zajišťuje, že
se nerovnost vzniklá datem narození táhne celý život a nikdy zcela nezmizí?
Odpovědí je Matoušův efekt, pojmenovaný podle úryvku z Matoušova evangelia.
„Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má,“ píše se v podobenství o hřivnách. Učitelé nebo trenéři často neberou u dětí ohled na jejich měsíc narození. Ve výsledku se tak dočkávají větší míry pochval starší děti, neboť jsou logicky schopnější, protože mají náskok v mentálním i fyziologickém vývoji. Pochvaly je motivují k lepším výsledkům. Jejich absence naopak ty mladší demotivuje.
A tak starší děti
dosahují stále lepších výsledků a své schopnosti zlepšují, zatímco mladší
zakrňují. Ve výsledku dochází k plýtvání talentů, neboť kdyby měly mladší děti
srovnatelné podmínky, nutně by řada z nich byla schopna dosahovat lepších
výsledků než jejich starší spolužáci. Matoušův efekt pak dokazuje sama sebe,
neboť se dočkal všeobecné pozornosti teprve ve chvíli, kdy o něm napsal úspěšný
sociolog Robert King Merton.
Jak z toho ven? Z
výzkumů plyne, že především musí o efektech vědět učitelé a trenéři a brát na
ně ohled. Zároveň lze sáhnout k řadě opatření. Děti by se měly dělit spíš podle
schopností než věku, podle zručnosti, a ne výšky nebo síly. Měly by pak mít
možnost učit se vlastním tempem. Zajímavé výsledky přinesla studie provedená na
pubescentech v Anglii, Nizozemsku a Švédsku. Ve všech zemích je školní systém odlišný.
Sociální vědci zkoumali oblíbenost dětí ve třídě a
ukázalo se, že v Anglii i v tomto měřítku rozhoduje efekt narození, tedy dříve
narozené děti byly populárnější. Ve Švédsku byl efekt menší, v Nizozemsku
minimální. Zatímco v Anglii postupují žáci do vyšších ročníků bez ohledu na
výsledky, v Nizozemsku je běžné, že opakují nebo přeskakují ročníky podle toho,
jak splní předem stanovené požadavky. Švédský systém je pak – zjednodušeně
řešeno – kombinací obojího.
„Pokud se v Anglii
narodíte ve smolném měsíci, potáhne se to s vámi po celý zbytek vaší vzdělávací
kariéry, zatímco v Nizozemsku se v průběhu času mění složení třídy, což činí
současný věk důležitějším než relativní věk vůči spolužákům, který je daný
měsícem narození,“ uvedl jeden z autorů studie Frank van Tubergen z
Utrechtské univerzity. Tedy existují i lepší řešení, než aby se rodiče snažili
vyhnout početí v sychravých podzimních dnech.
S datem narození se pojí ale i další
záhadné korelace týkající se například nemocí, jak ukázala studie z Kolumbijské
univerzity provedená na datech za 1,75 milionu pacientů. Které měsíce dopadly
celkově nejhůře? Říjen a listopad. Narození v říjnu měli například vyšší výskyt
respiračních onemocnění. Smysl to může dávat, neboť právě na podzim začíná
období roztočů, jejichž přítomnost v blízkosti dítěte v jeho prvních třech
měsících života zvyšuje šanci na rozvoj astmatu o 40
procent. Naopak z obecného pohledu všech chorob je nejlepší narodit se v únoru
a v dubnu.
0 komentářů:
Okomentovat