Znalosti a schopnosti dětí v patnácti letech zaznamenaly za posledních pět let dramatický sešup. Řeč teď není specificky o České republice, ale o průměru desítek sledovaných zemí světa. V nich pravidelně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zkoumá na obrovských vzorcích dětí ze stovek škol všech možných úrovní schopnost počítat, číst a pohybovat se v základních vědách. Ty schopnosti upadají. V průměru dost rychle a dramaticky.
Zdroj: Echo24.cz
6. 12. 2023
Znalosti a
schopnosti dětí v patnácti letech zaznamenaly za posledních pět let dramatický
sešup. Řeč teď není specificky o České republice, ale o průměru desítek
sledovaných zemí světa. V nich pravidelně Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj (OECD) zkoumá na obrovských vzorcích dětí ze stovek škol
všech možných úrovní schopnost počítat, číst a pohybovat se v základních
vědách. Ty schopnosti upadají. V průměru dost rychle a dramaticky.
Testy se
jmenují PISA. Znalosti a schopnosti se v nich zjišťují od roku 2003 pravidelně
vždy po šesti letech. Poslední, včera zveřejněné výsledky jsou za rok 2022.
Takže máme před sebou obrázek vývoje znalostí a schopností čtyř generací
patnáctiletých. Test je vypovídající v tom, že zůstávají pořád stejné otázky a
úkoly.
U všech tří
disciplín – matematiky, schopnosti číst a porozumět textu a všeobecné orientace
sleduje OECD průměr za všechny země, kde znalosti zkoumala. V matematice byl u
generace patnáctiletých v roce 2003 za celý svět průměr 501 bodů. Na stejné
laťce se držel ještě v roce 2009. Pak začíná pád. V roce 2015 už jsou děti na
496 bodech. A loni prudce klesají na 480 bodů.
U
schopnosti číst se začínalo na 496 bodech. V roce 2009 se dosáhlo rekordu 500
bodů. Loni ale už přichází pád na 482 bodů. U orientace ve vědách se znalosti
zvedaly až na rekordních 505 bodů v roce 2009. O šest let později už ale spadly
na
My si na
celkovém žebříčku nevedeme špatně, pokud jde o úroveň znalostí ve srovnání s
ostatními. V matematice jsme s výsledkem 487 bodů světovou patnáctkou. To vůbec
nevypadá špatně. Jsme vysoce nad průměrem zemí OECD, který je 472 bodů.
Světovou jedničkou je Singapur s 575 body, za ním Japonsko a Jižní Korea.
Evropskou jedničkou je Estonsko s 510 body. V závěsu za ním Švýcarsko s 508
body. Před námi je ještě Nizozemsko, Polsko, Irsko, Belgie, Dánsko, Velká
Británie, Kanada, Rakousko a Austrálie.
Za námi
kdysi nejlepšími znalostmi a nejvyšší konkurenceschopností se pyšnící Finsko,
na jehož rovnostářský systém bez elitních škol ráda upozorňuje domácí levice.
Finské děti dosáhly v matematice 484 bodů. Za námi je i Švédsko, Německo,
Francie. Hluboko pod námi Spojené státy americké s 465 body.
Podobně
dopadají žebříčky i ve schopnosti číst a porozumět vědám.
To je
celkový stav. Pak jsou tady ale trendy. A ty nevypadají dobře nejen pro nás,
ale ani pro evropské lídry žebříčku. České děti mají v matematice o 12 bodů
méně než jejich vrstevníci před dvaceti lety. Úplně stejně ztratili mladí
Švýcaři. Ještě více třeba Nizozemci, kde se skóre za dvacet let propadlo o 20
bodů. Zrovna oni prošli nejdramatičtějším pádem i ve schopnosti číst (o 25
bodů) a rozumět vědám (o 23 bodů).
Úroveň
znalostí klesá téměř ve všech evropských zemích i ve Spojených státech. Čestnou
výjimkou je premiant Estonsko, kde se už tak vysoká úroveň ještě zvedla.
Speciální příklad je vzestup Polska. Asijské země z čela žebříčku jdou stále
nahoru.
Tohle jsou
dlouhodobé trendy. Změna v úrovni znalostí za dvacet let. Pak je tady ale
krátký trend. Generace patnáctiletých z loňského roku má dramaticky horší
znalosti, než měli jejich vrstevníci v roce 2018. Ta propast je obrovská. Ve
všech třech disciplínách. Ve všech zemích z čela žebříčku, pyšnících se dobrou
úrovní vzdělání. Ale opět to platí jen v Evropě. Děti ze Singapuru i Japonska jsou
lepší, než byly ty o pět let starší v jejich věku.
Ten pád
posledních let se dá vysvětlit covidem. Pro teenagery byly lockdowny ničivé.
Ztratili roky vzdělání. Vedle nárůstu psychických nemocí ukazuje PISA další
ničivou daň v poklesu znalostí. Jenže tvrdé lockdowny měla i Asie. A jejich
děti se s tím, pokud jde o znalosti a schopnosti, zjevně lépe vyrovnaly.
PISA dává
spoustu inspirace k přemýšlení. Třeba i o tom, jak ubývá těch výjimečných s
nejlepšími výsledky. U nás jich v matematice dosahuje jen 15,5 procenta dětí.
Ve Švýcarsku 22,7, ale v Singapuru 44,5 procenta.
0 komentářů:
Okomentovat