Existence literárního kroužku ve škole může efektivně podpořit rozvoj čtenářských dovedností u žáků s jazykovou bariérou. Tento článek nabízí metodiku, která ukazuje asistentům pedagoga i učitelům, jak zavést třífázový model učení a metodu pětilístek do řízené výuky žáků na druhém stupni.
Kategorie |
Zadání |
||||||||||||||||||
Charakteristika
|
Žáci s potřebou podpory ve
vzdělávání z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek přicházejí
do vzdělávacího procesu ve školách často jazykově nevybavení. Nemají
například dostatečně širokou slovní zásobu nebo také neznají základní slovní
pojmy. To spolu s dalšími faktory
způsobuje jejich selhávání už na prvním stupni základní školy, které se pak
následně prohlubuje na stupni druhém. Proto je zapotřebí hledat takové
strategie práce se žáky, které by respektovaly jejich potřeby, zájmy a
odlišnosti. Text vychází z publikace Metodika
práce asistenta pedagoga při aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního
znevýhodnění: druhý stupeň ZŠ autorů Jany Poche Kargerové a
kol. [1] Autorkou této techniky je Lucie Sailerová, učitelka 2.
stupně základní školy. Strategie práce se žáky by měly
být v souladu s jejich vývojovou úrovní a měly by podněcovat jejich
individuální rozvoj například respektem k jejich stylu učení ze strany
učitele. Důležité je nepředkládat žákům hotová vysvětlení, ale připravovat
příležitosti k jejich vlastnímu objevování a k reflexi pokusů, které při
něm probíhají. Jednou z konkrétních cest je třífázový model učení (u
nás je prezentován v rámci programu RWCT – Čtením a psaním ke
kritickému myšlení). Staví na konstruktivistickém pojetí poznávání a
zavádí ho do výuky. [2] Třífázový model učení zahrnuje:
Jedná se o model, který se
pokouší co nejvýstižněji přenést klíčové znaky spontánního učení do školního
prostředí, kde probíhá učení řízené. To znamená s cíli, tématy a úkoly, k
nimž žák nemusí mít vztah, a ještě navíc uvnitř skupiny, kterou si nevybral.
Práce v rámci tohoto modelu umožňuje překonat některá zásadní úskalí řízeného
učení: nechuť k učení, nízkou kázeň v práci, odtrženost výuky od života žáků.
Každému žákovi dává možnost postupovat při učení vlastní cestou, vytváří
podmínky pro vnitřní motivaci, dává možnost volby. Žáci se tak učí řídit
vlastní učení a nést za něj odpovědnost. Třífázový program může být
velmi důležitý pro rozvoj čtenářských dovedností, které jsou zásadním nástrojem
pro učení žáků ve všech předmětech. Jako názorný příklad slouží literární
kroužek pod vedením učitelky Lucie Samlerové. [1] |
||||||||||||||||||
Cíl
|
Žák používá čtenářské strategie
ke splnění úkolu, který vyplývá z jeho role v literárním kroužku.
Spolupracuje ve skupině, naslouchá druhým, diskutuje, argumentuje, formuluje
své myšlenky. |
||||||||||||||||||
Velikost skupiny / věk žáků
|
několik 4–5členných skupin
uspořádaných v rámci školní třídy věk: 2. stupeň základní školy
(6.–9. třída) |
||||||||||||||||||
Čas
|
výběr rolí, seznámení se
s rolí, dopomoc učitele – 10 minut tiché čtení – 20 minut diskuse ke 3 otázkám moderovaná
vedoucím skupiny: 15 minut prezentace výstupů jednotlivých
členů skupiny (každý max. 5 minut) – 20 minut
sdílení v celé třídě – 30
minut tvorba pětilístku – 10 minut sebehodnocení pomocí tabulky –
5 minut |
||||||||||||||||||
Pomůcky, prostředí
|
Aktivitu je vhodné zařadit
například při výjezdech školy (škola v přírodě apod.). |
||||||||||||||||||
Postup
|
Přečtěte si, jak postupovat v
prvních třech fázích učení: motivace, evokace a uvědomění. Nezapomeňte si
projít i závěrečnou fázi vyhodnocení samotné aktivity, kterou najdete
v posledním řádku tabulky.
Přemýšlejte ve skupině, proč si
myslíte, že bude pelikán huhlat? V jakých situacích huhláte vy? Skupiny nejprve promyslí
odpovědi na tyto otázky a pak zástupce každé z nich ostatním přednese
návrhy. V tomto okamžiku probíhá první
fáze učení, evokace. V té učitel vytváří žákům příležitost k
tomu, aby si vybavili a utřídili svoje dosavadní představy o tématu, jímž se
budou v hodině zabývat. Každý žák by měl mít možnost získat prostor a čas na
vybavení si vlastních vstupních představ. Už v této fázi se žáci mohou učit
od sebe navzájem, protože mají rozdílné zážitky z vlastního života: například
huhlají v odlišných situacích a také mají každý jinou představu o tom, co to
huhlání vlastně je. Učitel prozkoumává výroky žáků dalšími otázkami, ale v
žádném případě nevyhodnocuje dobré a špatné odpovědi.
Role
v literárním kroužku Role: Vedoucí diskuse
Role: Novinář
Role: Hledač neobvyklých slov
Role: Kartograf (ten, co kreslí
mapy)
Role: Shrnovač
Role: Zapisovač deníku
Role: Spisovatel
Role: Odesílatel
V této fázi uvědomění žáci
přibírají do své práce nové informace. Čerpají informace z textu, učitelova
výkladu, v tomto případě ze čtení vybrané kapitoly. Čtení probíhá aktivně a
je spojeno s plněním úkolů, na kterých se žáci musí dohodnout podle rolí,
které jim učitel nabídl. V této chvíli mají žáci také možnost vybrat si z
nabídky různých úkolů. Tímto krokem učitel zajistí, že žáci budou pracovat na
zadání, které je pro ně zajímavé a vyhovuje stylu jejich učení. Zadáváním
rozmanitých úkolů je učitel vede k tomu, aby akceptovali různé úhly pohledu.
Tím se učí žáci přijímat a zvažovat nejednoznačnost světa, neodsuzovat pro ně
nezvyklá řešení, ale přemýšlet o nich.
„Proč pelikán huhlal? Co jsme se v textu o něm
dozvěděli?“
|
||||||||||||||||||
Varianty, komentáře
|
Podstatou metody pětilístek je
stručné shrnutí informací a názorů k určitému tématu. Každý žák píše sám
podle sebe a učitel ani ostatní žáci nehodnotí, co je a co není špatně. Cílem
aktivity je umožnit žákovi vyjádřit vlastní pochopení tématu. Schéma pětilístku
Obr. 1 Schéma pětilístku |
||||||||||||||||||
Vyhodnocení aktivity
|
Sebehodnocenípráce ve skupině Každý žák na závěr zhodnotí,
jak se mu práce v literárním kroužku dařila – vyplní níže uvedenou
tabulku s otázkami. Pokud budou v tabulce převažovat odpovědi ANO, žák napíše
své jméno na lístek, který nalepí do zeleného světla připraveného semaforu.
Pokud budou odpovědi napůl, dá své jméno do oranžové, pokud budou převažovat
odpovědi ne, lístek vlepí na červenou. Tak vidí učitel na první pohled, jak
se celkově třídě dařilo, potom se může na hodnocení v odevzdaných tabulkách
podívat podrobněji.
V poslední fázi reflexe si
žák udělá nový pořádek v tom, o čem se učilo, a vyhodnotí také, jak se mu
učení dařilo. V této fázi je opět prostor pro individualizaci výuky, protože
žáci si obvykle pamatují různorodé zajímavosti (pro každého je nová informace
trochu jiná, a tak mají možnost učit se od sebe navzájem). Žák dává svými
slovy a svým zpracováním znění novým myšlenkám a novým informacím, které
předtím neměl, nebo mu byly nejasné. V této fázi žáci často zažívají
uspokojení nad tím, čeho se dobrali, a pociťují zvědavost, co by se ještě dál
mohli dozvědět. |
Doporučená literatura
BITTNEROVÁ,
D. (2005): Vzdělávací strategie romských žáků středních škol (analýza
efektivity dotačního programu MŠMT Podpora romských žáků středních škol). Lidé
města: revue pro etnologii, antropologii a etnologii komunikace. Praha: Fakulta
humanitních studií Univerzity Karlovy. ISSN: 1212-8112.
HEJČÍKOVÁ,
J. (2006): Výchovné a vzdělávací strategie školy – ukázky z tvorby malotřídníchškol. Metodický portál: Články. [cit. 2021-09-08]. ISSN 1802-4785.
KRATOCHVÍLOVÁ,
J. (2006): Tvorba školního vzdělávacího programu krok za krokem –
s pedagogickým sborem. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita.
Další tipy
Zdroje
[1]
KARGEROVÁ, J. a kol. (2015): Metodika práce asistenta pedagoga při
aplikaci podpůrných opatření u žáků z důvodu sociálního znevýhodnění: druhý
stupeň ZŠ. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
[2]
KOŠŤÁLOVÁ, H. (2003): Efektivní vyučování respektuje přirozené procesy učení.
In: BERAN, Vít et al.: Učím s radostí: zkušenosti, lekce, projekty. Vyd. 1.
Praha: Strom.
[3]
ZORMANOVÁ, L. (2012): Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní
metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových
metod. Vyd. 1. Praha: Grada. s. 113–119.
[4] ALTMANOVÁ, J. (2014): Pětilístek. Metodický portál: Články [cit. 2021-09-08]. ISSN 1802-4785.
__________________________
Autor: Autorský tým APIV B
Projekt Podpora společného
vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B) realizuje Národní
pedagogický institut České republiky (www.npi.cz) a je spolufinancován EU. Tento projekt připravil
interaktivní web Zapojmevšechny.cz, který je praktickým
průvodcem společným vzděláváním a vlastně kvalitním a moderním vzděláváním
vůbec. Při jeho tvorbě jsme mysleli nejen na potřeby pedagogů, ale slouží i
jako inspirace a vodítko i pro rodiče, ať už jako nástroj srovnání dobré praxe
s praxí reálnou, nebo jako inspirace pro podporu rozvoje vlastních dětí. Odborný
obsah do něj stále připravujeme o zajímavá, inspirativní a palčivá témata.
0 komentářů:
Okomentovat