Jan Herzig je typické zázračné dítě. Od prvních měsíců se mentálně vyvíjel neobyčejně rychle. V první třídě už četl bichle o historii, nakonec ho pohltila astronomie a vášeň pro ni předává dál. Jednou by chtěl vzletět do vesmíru.
Zdroj: Deník.cz 14. 9. 2022
„Když je dětem jeden rok, tak většinou buď nemluví, nebo říkají jednotlivá slova. Honza ale mluvil ve větách, mělo to podmět i přísudek,“ vylíčila maminka Lucie okamžiky, kdy zjistila, že se její syn vyvíjí mentálně poněkud rychleji. Ve dvou letech mluvil v souvětích a recitoval básně, ve čtyřech četl. První slovo, které přečetl, bylo „Viktorián“. Jeho tatínek je totiž velký fanda fotbalového klubu Victoria Plzeň a tento časopis s titulem psaným velkými tiskacími písmeny míval na stole.
Když šel Honza do školy, coby prvňáček četl bichle o Marii Terezii nebo Vestfálském míru. České školství však podle jeho matky není na takovéto děti vůbec připraveno. „Ve školce slýchával, aby si šel hrát s ostatními a neotravoval. Když měl zvídavé otázky, odpovídali mu, ať si počká do školy. Ve škole mu říkali, ať si s takovými otázkami počká na druhý stupeň. Pak už ho posílali na osmileté gymnázium,“ vylíčila. Jelikož byl i tak ve třídě nejmladší a nejmenší, nechtěl přeskočit ročník a jít mezi ještě starší žáky.
Honza se od malička zajímal v podstatě o všechna fakta napříč obory, když ale našel astronomii, zcela si ho získala. „Nejdříve jsem se trochu nepochopitelně věnoval historii. To bylo trochu zcestné,“ začal vyprávět.
Pak se mu líbila biologie, první mikroskop dostal ostatně dříve než první dalekohled. Následně to byl zeměpis, ale jakmile se blíže začal věnovat astronomii, zjistil, že je to ta nejkrásnější věda. „Většina dalších oborů se věnuje pouze Zemi. Ale právě astronomie dokazuje, jak je Země jen nepatrnou součástí obrovského vesmíru. A také je to jediná věda, která nás dokáže zachránit, až bude muset lidstvo opustit Sluneční soustavu,“ vylíčil.
Astronomii se v Herzigově rodině nikdo nevěnoval. Nicméně v příbuzenstvu má letecké inženýry a od toho je již jen krok ke kosmonautice a vesmíru. Tento vědní obor ho naplno pohltil až v jedenácti letech, kdy v primě na gymnáziu probírali v rámci zeměpisu dvě vyučovací hodiny právě vesmír. „V astronomii se konečně našel. To neuvěřitelné množství informací a neustálých nových objevů ho fascinuje,“ sdělila maminka Lucie.
Jen osm stránek o nekonečném vesmíru?
Nyní studuje čerstvě čtrnáctiletý Honza na osmiletém Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. I zde je na něj učivo příliš lehké, ale paní ředitelka mu vychází vstříc a uvolňuje ho na velké množství mimoškolních akcí. Jelikož vyhrál národní kola olympiád v astronomii i astrofyzice, čekají ho nyní dvě čtrnáctidenní akce na mezinárodních kolech. Účast na zahraničních soutěžích ho láká i proto, že k jeho velkým koníčkům patří cestování.
V roce 2021 se pak stal jedním z držitelů ceny Zlatý oříšek pro nejtalentovanější české děti. Zde si ho všiml popularizátor astronomie Martin Gembec. Ten mu umožnil stát se redaktorem webu České astronomické společnosti Astro.cz, kde doposud publikoval více jak dvacítku článků o astronomii, astrofyzice a kosmonautice.
Mimo to jako host navštěvuje Rádio Junior nebo Gembecův pořad Astronomické události na kanálu YouTube. „Honza Herzig je nadšený astronom a popularizátor astronomie. Je úplně jinde, než jsem byl já v jeho věku. Jsem rád, že jsem mu mohl pomoci v jeho začátcích,“ uvedl Gembec ve svém pořadu a dodal: „Kdo jste stačili sledovat lavinu Honzových slov, tak už aspoň víte, co je zač.“ Honza totiž ze sebe ve vysoké frekvenci chrlí desítky vesmírných zajímavostí, trochu jako při nějaké velké sluneční erupci.
Mladému astronomovi přijde nesmyslné, že se tento podle něj klíčový obor učí na škole jen okrajově. Nyní chodí do kvarty, odpovídající deváté třídě. Zde se žáci dozvědí o astronomii nejvíce z celé základní školy, přesto ale velmi málo a úplné základy. „Díval jsem se do naší učebnice fyziky. Sluneční soustavě se věnují čtyři stránky, další čtyři stránky vzdálenějšímu vesmíru. To je vzhledem k jeho nesmírnosti trochu málo,“ konstatoval.
Podle něj má tato věda obrovský potenciál studenty zaujmout a třeba jim i zlepšit jejich vztah k neoblíbené fyzice. On sám nejdříve nadšeně sledoval starty raket do vesmíru a novinky z Mezinárodní vesmírně stanice. Pak ho začaly fascinovat největší galaxie, neutronové hvězdy nebo černé díry, ale i zcela malé částice, které přilétají z kosmického prostoru.
Chodí sice na astronomický kroužek na plzeňskou hvězdárnu, ale je především samouk. Kroužek navštěvuje jednou za dva týdny, ale sám se tématu věnuje dennodenně. Založil instagramový účet České astronomické společnosti a stal se jeho správcem. Píše sem každý den dva příspěvky. „A to jsem nejdřív považoval sociální sítě za absolutní zlo. Znal jsem je totiž jen prostřednictvím toho, co na nich sledují mí vrstevníci, a to mě opravdu nezajímalo,“ podotknul.
Nejkrásnější hudba? Zvuky z vesmíru
Maminka Lucie je smířená s tím, že Honza dlouho v Česku nezůstane. Uvažuje, že by po maturitě šel studovat na britskou Univerzitu v Cambridge. A pracovat ho láká například na observatoři v chilské poušti Atacama. Jeho plány ale míří ještě výš. Vlastně nejvýš, jak to jde – přímo do vesmíru. „Dnes se i Čech může stát prostřednictvím Evropské vesmírné agentury a jejich výběrových řízení astronautem. Může se jím stát občan jakéhokoliv členského státu agentury, a to Česko je,“ konstatoval.
Cestu k tomuto kroku má naplánovanou již teď. Vede od kvalitního vzdělání v astrofyzice přes prestižní vědecké týmy do Evropské jižní observatoře. „Odtud již není dlouhá cesta k přípravě vědeckých misí Evropské vesmírné agentury. Když bych si pak vedl lépe než moji kolegové a podal si přihlášku na evropského kosmonauta, mohlo by se mi to třeba vyplnit,“ zasnil se.
Bádání občas vymění za dlouhé projížďky na kole nebo běhání. Na klasické sportovní nebo hudební kroužky ho ale neužije. „Nemám potřebu se zařadit po bok davu a dělat to, co všichni ostatní. Zvláště když se v naší rodině dědí hudební a částečně i sportovní antitalent. Hudba mi vůbec nic neříká. Tedy pro mě jsou nekrásnější hudbou zvuky z vesmíru,“ dodal.
0 komentářů:
Okomentovat