Obce by mohly mít od příštího roku novou povinnost: zajistit místa pro děti od tří let ve školkách nebo dětských skupinách. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona o dětské skupině. Obce, které by dostatečné kapacity nezajistily, by mohly dostat pokutu. A ministerské plány se jim nelíbí i z jiných důvodů. Proti je i resort školství.
Zdroj: www.irozhlas.cz, 23. 6. 2023
Veronika má tři děti ve věku od dvou do pěti let. S rodinou před dvěma lety koupili dům ve vesnici na Nymbursku. Jenže nejstaršího, tehdy tříletého syna nevzali ani do jedné z okolních školek. A tak rodina stěhování o rok odložila a zůstala v Praze, kde místo ve školce našli. Letos Veronika hledala zařízení pro prostředního syna, kterému budou na podzim čtyři roky.
„Opět jsem podala sedm
přihlášek na deset školek. Nakonec nám ho v jedné vzali, ale v jiné
vesnici, než kam vozíme jeho bratra,“ popisuje situaci Veronika. Od září se
vrací do práce, takže potřebovala někam umístit i svou dvouletou dceru.
„Smilovali se nad námi v jedné dětské skupině, ale jen na tři dopoledne
týdně. Takže máme tři děti, každé v jiném zařízení, ve třech různých
obcích a ani jedno v místě bydliště. Od září nás tak čeká docela dost
rozvážení,“ stýská si Veronika.
Ve vesnici, ve které
pětičlenná rodina žije (Veronika si ale nepřeje zveřejnit její jméno), žádná
školka není. „Přitom mladých rodin tady žije dost, obec to ale neřeší. Poradili
mi, ať si přehlásím bydliště k někomu, kde je spádová školka. Že to tady
tak dělají všichni,“ krčí rameny trojnásobná matka.
Není školka? Budou sankce
V budoucnu by mohla
obec dostat za takový liknavý přístup pokutu. Ministerstvo práce a sociálních
věcí to navrhuje ve Strategii rodinné politiky a jedná o tom i meziresortní
pracovní skupina. MPSV taky chce, aby obce měly povinnost místa pro děti od tří
let zajistit.
Teď školský zákon dětem
garantuje „přednostní umístění“ podle věku a bydliště, nově by děti od tří let
mohly mít na školku zákonný nárok. Počítá s tím novela zákona o dětských
skupinách.
„Chceme umožnit, aby obce
garanci právního nároku mohly zajišťovat i pomocí dětských skupin. Ty vnímáme
jako flexibilní nástroj, jednodušší ke zřízení než školky. Starostům by proto
umožňovaly reagovat na rostoucí potřebu kapacit,“ vysvětluje ředitelka odboru
rodinné politiky a ochrany práv dětí Martina Štěpánková Štýbrová.
Svaz měst a obcí ale
upozorňuje na to, že není jasné, kdo by měl zřizování dětských skupin zaplatit.
Kvůli úsporným opatřením se mají snížit národní dotace a samosprávy nebudou mít
podle výkonné ředitelky Radky Vladykové na takové investice peníze. S tím
souhlasí i místopředseda Sdružení místních samospráv Oldřich Vávra.
„Druhý problém je prostorové
omezení. Dlouhodobě prosazujeme zmírnění poměrně přísných hygienických norem
pro školská zařízení. To by pomohlo zvýšit kapacity. Kvůli předpisům na
osvětlení, velikost pozemku, doprovodnou zeleň atd. nemohou být některé
prostory využívání pro školní účely,“ říká.
Možnost zavedení sankcí pro
obce, která kapacity nezajistí, obě dvě organizace odmítají. „Stát nás nemůže
pokutovat za něco, co nespadá do státní správy, ale do naší samostatné
působnosti. Jinak by na to taky měl dát peníze,“ podotýká Vladyková.
O zmírnění hygienických
norem ve školkách a velkých dětských skupinách jednají s ministerstvem
zdravotnictví resorty školství i práce. Podle Štýbrové z ministerstva práce by
se například mohl zrušit požadavek na vlastní zahradu školky, snížit počet
metrů čtverečních na jedno dítě nebo nároky na úklid a vymalování prostor.
Mírnější podmínky platí už dnes u malých dětských skupin do 12 dětí.
Pečovat nerovná se vzdělávat
Proti tomu, aby se dětské
skupiny staly rovnocennou alternativou k mateřských školám, se ale ostře
staví ministerstvo školství. „Dětské skupiny jsou o péči a výchově, ale chybí
tam podpora vzdělávání. A speciálně u dětí čtyřletých a starších považujeme
skutečně za žádoucí, aby byly v mateřské škole, kde se pracuje podle
rámcového vzdělávacího programu, jsou tam kvalifikovaní
pedagogičtí pracovníci proškolení i třeba v pedagogické diagnostice
ad. U dětských skupin žádný takový požadavek v této chvíli není,“
vysvětluje ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání Michal Černý.
Dětské skupiny navíc vyjdou
rodiče výrazně dráž než školky. Například v Praze je školkovné zhruba 800 korun
za měsíc, zatímco dětská skupina pro děti od tří let vyjde kolem deseti tisíc.
Meziresortní pracovní
skupina taky řeší to, jak zamezit vzniku dvojkolejnosti. Tedy situace kdy by se
v první třídě sešly dvě skupiny dětí: jedna by za sebou měla předškolní
vzdělávání v mateřince, druhá hlídání v dětské skupině.
Finální podoba novely se ještě může změnit, do konce června k ní mohly dotčené instituce posílat připomínky, pak ji čeká projednání na vládě a v Parlamentu. Platit má od ledna.
0 komentářů:
Okomentovat