Ministerstvo práce a sociálních věcí chce novelou zákona stanovit obcím nové povinnosti při zřizování mateřských škol a nově také dětských skupin. Návrh ale obsahuje řadu chyb, kvůli kterým se mine účinkem. Obce přitom mají hotové projekty na nové školky, chybí jim ale peníze.
Zdroj: web Svazu měst a obcí ČR 24. 7. 2023
V rámci novely zákona
o dětských skupinách se MPSV rozhodlo zásadně upravit i školský zákon, který
přitom gesčně přísluší Ministerstvu školství. Návrh zakotvuje povinnost obcí
zřizovat vedle mateřských škol také dětské skupiny, z návrhu ale není jasné,
pro jak staré děti mají být určeny, ani v jakém vztahu mají být dětské skupiny k
mateřským školám, které mohly doposud částečně nahrazovat.
MPSV prezentuje jako
novinku nárok každého tříletého dítěte na přijetí do spádové MŠ, současná
legislativa už nyní ale přikazuje ředitelům přednostně tyto děti zapsat.
V obou případech ovšem platí podmínka dostatečné kapacity. Tedy, fakticky
k žádné změně nedojde. Návrh přinese pouze výkladové nejasnosti.
“Návrh předložený MPSV
problém neřeší, jen komplikuje. Změna zákona nezajistí sama o sobě žádné nové
místo ve školce, ani nárok dítěte na přijetí se fakticky nezmění, zákon přinese
jen výkladové nejasnosti a komplikace,” komentuje návrh předseda Svazu měst a
obcí ČR (SMO ČR) a starosta města Kyjov František Lukl.
Aktuálně chybí v celé
České republice kolem 40 tisíc míst v mateřských školách pro děti starší 3 let.
Obce, které zřizují většinu mateřských škol, žádají na výstavbu nových školek
nebo jejich přístavby dotace od státu. Na ty ale dosáhne podle současných
pravidel jen zlomek obcí, kde je problém s kapacitou největší. Takových
obcí jsou řádově desítky.
Svaz měst a obcí ČR
opakovaně apeluje na navýšení financí v těchto výzvách (IROP). Chce-li nyní
vláda dotace omezovat, rozhodně by tak neměla dělat u dotací na školy a školky.
“Připomíná to situaci před
sedmi lety, kdy chtělo ministerstvo prosadit nárok na přijímání dvouletých
dětí, proti kterému protestovala i řada odborníků. I tehdy se ukázalo, že
plošný příkaz není dobrým řešením. Výsledkem byla nakonec možnost přijetí,
pokud má škola místo a vhodné zázemí. To vedlo zároveň k rozvoji dětských
skupin, které jsou pro mladší děti vhodnější,” připomíná předchozí návrhy předseda Lukl.
Za nejasnou a
nelogickou povinnost Svaz pokládá také nově navrhované zřizování dětských
skupin obcemi. Ty už nyní dětské skupiny zřizují, je-li o ně v obcích zájem,
případně podporují ty soukromé např. poskytnutím obecních prostor. Platbu od
rodičů přitom mají všechny dětské skupiny zastropovanou stejně. Skutečná
poptávka po dětských skupinách se ale od mateřských škol výrazně liší, pokud
jde o děti do 3 let věku. Řada rodičů stále preferuje zůstat s dětmi po dobu
mateřské dovolené doma. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale namísto
skutečné poptávky sleduje především plnění unijní strategie tzv. Barcelonských
cílů.
Místo poskytnutí vyšší
podpory současným zřizovatelům, navrhuje MPSV vznik tzv. sousedských dětských
skupin do počtu 4 dětí, které mohou být provozovány v bytě bez dalších
hygienických podmínek či kvalifikace personálu. Individuální péči v rodinách má
pak zajistit tzv. rodinný asistent, přičemž i zde je řada nejasností ohledně
nároku na tuto službu a její charakter. Na jedné straně chce stát místa v
obecních školkách vynutit prostým příkazem, na druhé straně přesměrovat tolik
potřebné finance na sousedské hlídání s nejistou kvalitou a na státem placené
chůvy.
Návrh také ukládá
obcím také nové povinnosti ve sledování demografického vývoje. Tuto povinnost
dává zákon bez rozdílu všem obcím, a to i těm nejmenším, které vlastní školu
nezřizují. Není stanoven formát dat nebo postupy, jak bude s těmito daty
nakládáno. Mnohem logičtější by bylo stanovení této povinnosti na úrovni ORP
nebo krajů, a to v jednotném formátu, ze kterého stát agreguje potřebná data.
Současný návrh ale k takovému výsledku nevede, jen zatěžuje všechny obce bez
rozdílu zbytečnou administrativou.
„Zásadně také odmítáme návrh MPSV ve Strategii
rodinné politiky do roku 2033, dle kterého by obce mohly být sankcionovány za
chybějící kapacity,“ dodává František
Lukl a pokračuje: „Šlo by o nepřípustný zásah
do samostatné působnosti samospráv, stát by paradoxně bral peníze těm, kteří je
nejvíce potřebují.“
Ing. Alexandra
Kocková, tiskový zástupce SMO ČR
0 komentářů:
Okomentovat