Více než 120 tisíc deváťáků a deváťaček v Česku se letos snaží dostat na střední školu. Už její výběr je přitom pro rodiny velkou výzvou. Dnešní mladá generace se připravuje na povolání, která často ještě neexistují, je taky možné, že bude muset svoji práci několikrát za život změnit. Stres z rozhodování může zmírnit třeba využití kariérového poradenství.
Zdroj: Plus.rozhlas.cz,
nový podcast Reparát 15. 4. 2024
„Výsledkem
procesu kariérového poradenství je vytvořit si racionální, ale pozitivní obraz
o tom, na co můžu v životě aspirovat, a podívat se na dynamiku života přes
okraj vzdělávání – k čemu mi to vlastně je, jak to reálně využiji v životě.
Teprve tak získávám motivaci pro studium, kariéru i práci,“ přibližuje Silvie Pýchová, spoluzakladatelka
Centra kompetencí a také předsedkyně Expertní komory kariérového poradenství.
„Poradenství je v podstatě jedním z mála nástrojů, které mají zajistit prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání,“ dodává. „Nejdůležitější intervence je na úrovni druhého stupně základní školy.“
Proměnlivý trh práce
V Česku ale
podle ní systematičtější práce s žáky chybí. Dáno je to především legislativou,
která s poradenstvím nepočítá, ale i nedostatečným vzděláváním samotných
kariérových poradců. Jejich činnost přitom může mít na životy dětí silný vliv.
„Problém
přechodů z povinné školní docházky na střední školu je v tom, že je výrazně i v
režii rodičů,“ podotýká Pýchová. „Situace rodin v České republice se velmi
diverzifikovala a máme tady rodiny, které nedisponují přehledem ani
kompetencemi, aby mohly dětem poskytnout dostatečnou podporu. Už to, že se
volba odehrává na půdě školy, je obrovský přínos.“
Aby bylo
poradenství přínosné, je potřeba dobře nastavit spolupráci mezi školou, žáky a
rodiči. „Je to celý systém služeb a školy mají významnou roli v tom, aby
podpořily žáky v racionální, odpovědné volbě a aby rodičům dokázaly vysvětlit,
proč je to pro děti dobře, aby se do života naučily rozhodovat samy,“
popisuje.
Záludností
rozhodování je i vysoce proměnlivý trh práce. Aktuálním trendem proto není
připravovat se na konkrétní profesi, ale zaměřit se obecněji na silné stránky.
„Kariérové
poradenství pracuje s jakýmsi budoucím já. Dneska vidíme potíže, které mají
mladí lidé v oblasti duševního zdraví, protože nevidí moc pozitivně svoji
budoucnost,“ konstatuje Pýchová. „I když nastoupíte do nějaké práce, tak se vám
to v průběhu života proměňuje. To, co si potřebují mladí lidé ujasnit, je
sféra, která je pro ně atraktivní a v níž se plánují uplatnit, a potom si
udržet určitou míru flexibility.“
Volba střední školy proto nemusí být tak zásadním rozhodnutím, jak se mnohým uchazečům může zdát. „Když se na to podíváme optikou 40 let na trhu práce, tak je to v zásadě kapka v moři,“ připomíná. „Je to hlavně apel na rodiče nebrat si fatalitu toho, že se dítě nedostalo na konkrétní školu, spíše pracovat s adaptabilitou.“
Chybí legislativní ukotvení
Kariérové
poradenství je v zahraničí považováno za zcela běžný nástroj, jak udržet žáky
co nejdéle ve vzdělávacím systému. U nás je k dispozici spíše okrajově.
Příkladem dobré praxe by mohl být projekt Kariérové poradenství Ostrava, který
funguje pět let a v roce 2021 získal ocenění od Národního pedagogického
institutu.
„Aktuálně máme
zapojených 41 škol. Většinu z nich zřizuje magistrát, ale máme zapojené i
soukromé školy. Za posledních pět let aktivitami ‚kariérka‘ prošlo více než
sedm tisíc dětí. Jen za minulý rok jsme zorganizovali 55 exkurzí do firem, aby
děti viděly povolání v reálném provozu,“ přibližuje projektové aktivity Anton
Husovský z Moravskoslezského paktu zaměstnanosti.
Projekt se
setkává s pozitivními ohlasy nejen z řad žáků a rodičů, ale také pedagogů nebo
firem.
„Kariéroví
poradci působí na ostravských školách už čtvrtým rokem. Mají své výsledky a
školy jsou spokojeny,“ říká Andrea Hoffmannová z ostravského magistrátu, která
má projekt kariérového poradenství v Ostravě na starosti. „Problém je, že
kariérový poradce není legislativně uchopený. To znamená, že lidé tuto pozici
vykonávají na dohodách a jsou zcela závislí na financích magistrátu.“
Se studenty je
přitom potřeba pracovat systematicky, ať už se jim věnuje poradce, nebo
proškolený pedagog.
„U nás na škole
máme ve školním vzdělávacím programu volbu povolání už v osmém ročníku a
pokračujeme v devátém,“ uvádí jako příklad Gabriela Kopáčová, výchovná a
kariérová poradkyně na ZŠ Ostrčilova v Ostravě.
„Velmi často to
zahrnuje testování, kdy dítě zjišťuje, jestli je víc umělecky zaměřené, nebo je
spíše praktik. A podle toho, jaké charakteristiky se namíchají, se poté snažíme
dopasovat potenciální vzdělávání na střední škole.“
Více podrobností o kariérovém poradenství, inspiraci ze zahraničí i ostravském projektu si můžete poslechnout v záznamu celého pořadu. Moderuje Daniela Vrbová.
0 komentářů:
Okomentovat