Jitka Gobyová: Co s etickou výchovou?

středa 22. července 2009 ·

Červnový kulatý stůl SKAV a SVP PedF UK se zabýval tématem etické výchovy. Inspirací pro jeho zařazení byla Konference o etické výchově, která se uskutečnila 13. 5. 2009 z iniciativy MŠMT. Konference byla završením probíhajících diskuzí o návrhu doplňujícího vzdělávacího oboru etická výchova.


Z diskuze na konferenci jednoznačně vyplynulo doporučení pro zavedení etické výchovy jako doplňujícího vzdělávacího oboru do výuky v základním vzdělávání. Na závěr byla přijata Deklarace k zavedení etické výchovy do škol. Referáty přednesené na konferenci naleznete ZDE.

RNDr. Jindřich Kitzberger, náměstek ministryně MŠMT, nazval svůj příspěvek Oříšky etické výchovy – první vážný zásah do RVP.

Pojem vzdělávání začíná být chápán v jednotě pojmů vzdělávání a výchova. Hlavní odpovědnost za výchovu dětí je v rodině. Přesto škola musí systematicky pomáhat mladým lidem hledat základní odpovědi na životní otázky, jak co nejlépe žít, jak si poradit v různých životních situacích, z nichž řada z nich má etický rozměr.

V souvislosti s etickou výchovou jsou možné 3 roviny diskuse:
- zda témata etické výchovy do dnešní školy patří,
- otázky metodické a didaktické,
- začlenění etické výchovy do státního kurikula.

Na otázky, zda etická výchova má být součástí dnešního kurikula, ve všech debatách zaznívá jednoznačně kladná odpověď. Dnes je škola chápána především jako služba vzdělávací, děti se zde mají naučit číst, pracovat s počítačem, mluvit cizími jazyky atd. Výchovný aspekt a mravní kultivace jsou vnímány oproti minulosti poněkud slaběji. Společnost ale nemá za školu adekvátní náhradu, nemá jiné mechanismy v situacích, kdy např. rodina nefunguje dobře.

Jestliže přijmeme názor, že EV má ve škole své místo, objeví se otázka, jak ji začlenit do ŠVP, do života školy, do výuky, do konkrétních plánů, jaká je efektivní metodika této činnosti. Množství času, který děti mohou trávit ve škole, je limitováno, a to vyvolává debaty o tom, který předmět je důležitější a který méně důležitý. MŠMT převedlo kompetenci rozhodovat o těchto proporcích na úroveň školy, na úroveň učitelů, kteří musí mnohem víc přemýšlet o tom, co a proč chtějí děti učit. Je to pro ně velká odpovědnost a nároky na ně stoupají.

Pro MŠMT je nejdůležitější otázka začlenění etické výchovy do RVP, protože je v jeho kompetenci. Jde o to, jak co nejlépe, co nejlogičtěji začlenit její vzdělávací obsah mezi ostatní témata kurikula. Obsahová analýza provedená VÚP ukázala, že etická výchova a průřezové téma osobnostní a sociální výchova se z 80 % překrývají. MŠMT chce zařadit etickou výchovu do RVP jako doplňující vzdělávací obor. Podle názoru pana náměstka by témata etické výchovy měla být povinná, to ale DVO nezajišťuje.

V souvislosti se zařazením etické výchovy do kurikula se nabízí otázka revize RVP, která by však neměla by probíhat příliš často a hlavně ne příliš brzy po jeho zavedení. Měla by být stanovena jasná pravidla, kdy a jakým způsobem se bude kurikulum otevírat a jakým způsobem se bude měnit. Nemělo by do něj být zasahováno dříve, než projde jedním vzdělávacím cyklem, tj. 4–5 let.

Mgr. Simona Šedá z VÚP Praha seznámila posluchače s výsledky diskuse o etické výchově, která proběhla na Metodickém portálu VÚP www.rvp.cz.

Diskuse měla dvě části, první část proběhla 9. 1. – 17. 3. 2009 a týkala se návrhu charakteristiky a vzdělávacího obsahu doplňujícího vzdělávacího oboru etická výchova, který zpracoval Mgr. Pavel Motyčka. Do diskuse se zapojilo 250 účastníků s 334 příspěvky.
Obsahem diskuse byla následující témata:
- problematika etické výchovy obecně,
- realizace etické výchovy ve školách,
- obsah zveřejněných dokumentů a zastoupení v RVP,
- osobnost učitele etické výchovy,
- návrat ke klíčovým otázkám.

Nejvíce příspěvků se zabývalo obecnou problematikou etické výchovy a osobností učitele etické výchovy.

Ve druhé části diskuse (18. 3. – 15. 4. 2009) se měli její účastníci vyjádřit ke třem navrženým způsobům začlenění etické výchovy do RVP. Jednalo se o následující možnosti:
- jako doplňující vzdělávací obor – DVO (Mgr. Pavel Motyčka),
- v rámci průřezového tématu osobnostní a sociální výchova – OSV (Doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.),
- zařazení do průřezového tématu OSV a vytvoření rozšířeného průřezového tématu osobnostní, sociální a etická výchova – OSEV (Mgr. Vladimír Srb).
Problémem této části diskuse bylo velmi nízké zapojení účastníků (pouze 10 účastníků), takže nelze považovat její výsledky za reprezentativní.

V souvislosti s touto diskusí moderátor seznámil posluchače s koncepcí Mgr. Srba, podle níž je rozhodujícím faktorem pro zavedení průřezového tématu OSEV do vzdělávacího kurikula dobrá připravenost pedagogů, kterou je třeba zajistit splněním následujících podmínek:
1) zjišťování vstupních předpokladů, tj. zkoušky kompetencí uchazečů prostřednictvím talentových zkoušek,
2) sociálně psychologický a sebezkušenostní výcvik (3–5 let, 300–500 hodin),
3) základní trénink v zážitkové pedagogice, dramatické výchově a konstruktivistické didaktice (300 hodin),
4) trénink citlivosti na etickou dimenzi vlastního i cizího jednání,
5) supervize, alespoň skupinová,
6) další „seberozvoj“ dle vlastní svobodné volby.

Veřejná diskuse prokázala jednoznačně pouze podporu začlenění etické výchovy do současného vzdělávacího systému na všech stupních vzdělávání.
Více informací naleznete v prezentaci ZDE.

Mgr. Lenka Schwarzová, pracovnice MŠMT, odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání, seznámila posluchače s výsledky ankety o etické výchově, kterou realizovali studenti Vysoké odborné školy publicistiky v Praze s žáky základních škol ve věku 8–12 let. Anketa nebyla příliš rozsáhlá a měla na konferenci o etické výchově posloužit k dokreslení tématu.

Otázky ankety byly konzultovány s dětskou psycholožkou a z hlediska náročnosti měly tři úrovně od jednoduchých po poměrně náročných. Týkaly se vztahů v rodinách, přátelství, svědomí, bezdomovectví, charity, trávení volného času apod. Anketa byla založena na emocionalitě a názoru. Ukázala, že děti jsou si vědomy některých morálních principů, ale příliš s nimi „nepracují“. Lze říci, že tato anketa upozornila na potřebu posílení výchovné složky ve vzdělávání žáků základních škol.

PaedDr. Marie Rauchová, zástupkyně MŠMT, odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání, informovala přítomné o genezi a obsahu návrhu začlenění etické výchovy do vzdělávání, který tento odbor připravil na poradu vedení ministerstva (prezentaci najdete ZDE).

Větší zájem o problematiku etické výchovy byl iniciován Usnesením senátu 125/2006. Následovala příprava osnov ve spolupráci s Etickým fórem, diskuze k osnovám na portálu VÚP a konference o etické výchově. Všechny tyto aktivity vyústily ve zpracování návrhu doplňujícího vzdělávacího oboru etická výchova v rámci RVP pro základní školy.

Autorka příspěvku také hovořila o zkušenostech se začleněním etické výchovy do vzdělávání v některých evropských zemích (Slovensko, Rakousko, Finsko, Velká Británie, Německo). Etická výchova se vyučuje jako alternativní předmět k náboženské výchově v 16 zemích Evropy.

Integrace etické výchovy do programu základní školy předpokládá vytvoření podmínek pro vzdělávání učitelů, dobrovolnost, didakticko-metodický aspekt uplatňování etické výchovy v pedagogické praxi a akcent na metody běžné v zážitkové pedagogice.

Ve svém vystoupení charakterizovala etickou výchovu, jak ji prosazuje do vzdělávání MŠMT:
- Etická výchova je založena na systematickém a metodicky propracovaném osvojování sociálních dovedností.
- Není filosofickou disciplínou, ale pedagogicko-psychologickým nástrojem, jak u žáků vytvořit základní sociální návyky.
- Není a ani nemůže být žádným způsobem propojena s náboženskou výchovou.
- Nepřesycuje žáky informacemi, ale propojuje principy výchovy se zkušenostmi žáků formou zážitkové metody.
- Je koncipována převážně jako interaktivní program.
- Součástí výuky bude používání inscenačních metod a dramatizace událostí z každodenního života.

PhDr. Pavel Vacek, PhD., z Univerzity v Hradci Králové ve svém vystoupení podtrhl důležitost etické výchovy v současné škole a provedl srovnání situace v oblasti etické výchovy v ČR a na Slovensku.

V systematické podobě se s etickou výchovou setkáváme spíše výjimečně a pokud ano, pak je to záležitost převážně „osobního“ nasazení některých škol či jednotlivých učitelů. Nesystematičnost a epizodičnost mravní výchovy v českých školách je svým způsobem paradoxní, neboť utváření mravní stránky žáků se od školy tradičně očekává a učitelé sami to považují za velmi důležité.

Etická i hodnotová problematika se objevuje jak ve vzdělávacích oblastech, tak v obsahu průřezových témat. Přesto tento dokument nenabízí koncept systematického utváření charakteru žáka od předškolního věku až po ukončení docházky na střední školu. Uvedená témata se objevují epizodicky a jsou povětšinou zmiňována jakoby v druhém plánu v rámci jiného učiva. Jedná se o tzv. prolínání „všemi předměty“ – tedy možná všude, možná nikde. O systematickém, koncepčním a promyšleném mravním působení, které by mělo oporu v zásadním kurikulárním dokumentu, nelze mluvit.

Zejména díky narůstajícím výchovným a kázeňským problémům s žáky (agrese, šikana, alkohol, drogy, ale i „nové“ sociálně patologické jevy jako je záměrné sebepoškozování, netolismus a kyberšikana, jejíž obětí se stávají i učitelé) se zvyšuje volání po opatřeních a postupech, které by uvedené jevy napomohly řešit.

V ČR se na žádné VŠ nestuduje obor etická výchova, protože neexistuje předmět etická výchova, který by byl ve školách vyučován. Pokud by byla etická výchova zavedena jako předmět, vyvolalo by to potřebu aprobací, kde by figurovala etická výchova. Na Katedře pedagogiky a psychologie PedF Univerzity HK mají studenti možnost si mezi volitelnými předměty vybrat také etickou výchovu. Katedra pedagogiky a psychologie získala akreditaci MŠMT pro další vzdělávání pedagogů etické výchovy. Na realizaci kurzů pro pedagogy etické výchovy spolupracuje s Etickým fórem.

Naproti tomu na Slovensku lze etickou výchovu studovat na 7 vysokých školách jako studijní obor (v kombinaci s řadou předmětů – výchovami, jazyky a také s fyzikou či chemií) a absolventi pak etickou výchovu ve školách vyučují. Nikdo zde nezpochybňuje, že etická výchova musí být vyučována jako předmět. Diskuse není na úrovni „zda“, ale „jak“, jaký má mít obsah, jakými metodami má být vyučována. Na Slovensku je péče o morální aspekty působení školy mnohem větší než v České republice, o etické výchově je tam často diskutováno v souvislosti s obsahem náboženské výchovy.

Řečník svůj příspěvek uzavřel konstatováním, že navozovat témata etické výchovy a ovlivňovat děti po stránce mravní by bylo třeba již na 1. stupni ZŠ. Nelze otázku zařazení etické výchovy do programů škol postavit tak, že to bude na úkor nějakého předmětu. Etická výchova by měla mít v RVP nadřazené postavení, měla by být vnímána jako základ, jenž bude podporovat utváření charakteru osobnosti dětí. U nás probíhající dlouhé diskuse nebývají zakončeny žádnými rozhodnutími.

Ing. Jitka Macháčková, ředitelka Letohradského gymnázia (všeobecné gymnázium s denní formou studia s celkovým počtem 500 žáků), hovořila o své zkušenosti se zařazením předmětu etická výchova do vzdělávacího programu školy (prezentaci najdete ZDE). Škola se snaží své žáky formovat nejen po stránce vědomostní, ale také z hlediska morálního. Ve škole se řídí heslem, že „Důstojnost člověka je postavena na rovnocenném vztahu“.

Cílem výuky v této škole je:
- vychovat jedince, který přijímá a předává základní lidské a morální hodnoty v tom pozitivním slova smyslu,
- napomoci k bezproblémovému soužití kolektivu a výuce ostatních předmětů v pozitivně naladěném prostředí spolupráce.

Výuka je postavena na konkrétních příbězích a problémech každodenního života s důrazem na etické řešení (např. konfliktní mezilidské vztahy, šikana, korupce apod.). Důraz je kladen na etický kontext každodenního života jednotlivce. Žáci se učí spolupracovat na realizaci toho, co považují za dobré, a vydržet při realizaci záměru i ve ztížených podmínkách. Důraz je kladen na rozvoj mravnosti a pozitivních lidských hodnot. Pedagogové se snaží zajistit systematický nácvik a systematické osvojování základních kompetencí.

Nejdůležitějšími vlivy působící na žáky jsou:
- cílené a záměrné působení vzorů na žáka,
- vlastní příklady pedagogů, které jsou nepřenositelné (osobní nasazení pro věc a zažité morální hodnoty a postoje jednotlivců).

Z pohledu rodičů a veřejnosti je velmi pozitivně hodnoceno systematické vytváření příležitostí pro seberealizaci a uplatnění méně nadaných a méně průbojných žáků (často žáci se SPU), systematické vedení spolužáků ke vzájemné pomoci s učivem apod. Je patrné, že dochází k přenosu cílů i mimo školní prostředí.

Na závěr autorka příspěvku dokumentovala dopad výuky etické výchovy na život ve škole. Sociální vztahy mezi žáky jsou bližší, prokazatelně rychleji probíhá sžití kolektivu a nastartování dynamiky skupiny, žáci mají větší schopnost „vykomunikovat“ problém, získávají jasnou představu o vlastní hodnotě, chápou a tolerují nedostatky druhých. Prokazatelné a okolím jasně vnímané jsou přátelské vztahy mezi pedagogy a studenty.

Mgr. Marie Navrátilová, učitelka etické výchovy v ZŠ Rychnov u Jablonce nad Nisou a členka Etického fóra, se podělila o své zajímavé zkušenosti z pedagogického působení ve škole (prezentaci najdete ZDE). Etická výchova je v této škole součástí vzdělávacího programu na 2. stupni s jednohodinovou dotací (v rámci rodinné výchovy) 8 let. Etická výchova vytvořila podmínky pro spolupráci s třídními učiteli a rodiči.

Panelistka dokumentovala působení etické výchovy na vývoji vzájemné obliby a vývoji vlivu mezi žáky. Ve vyšších ročnících dochází ke snížení vlivu (zvyšuje se vzájemná komunikace a spolupráce) a naopak ke zvýšení obliby mezi spolužáky.

Svůj názor, že etická výchova má být doplňkovým předmětem, autorka příspěvku zdůvodnila tím, že:
- přesahuje rozsah osobnostní a sociální výchovy,
- se svým širokým záběrem dotýká všech průřezových témat (Výchova demokratického občana, Osobnostní a sociální rozvoj, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova),
- vybavuje žáky souborem všech kompetencí a připravuje je k dalšímu vzdělávání, uplatnění ve společnosti i v budoucím povolání,
- zatím nikdo nenabídl lepší prostředek k prevenci sociálně patologických jevů ve škole,
- určitých výsledků lze dosáhnout pouze soustavným a systematickým nácvikem sociálních dovedností, nikoliv nahodile, formálně a teoreticky.

Etická výchova představuje nácvik sociálních dovedností, je výchovou k prosociálnosti, chápané jako schopnost vykonat něco ve prospěch druhého bez očekávání protislužby – jsou to pomoc, darování, dělení se, solidarita, podpora druhého aj. Znamená také respektování druhého člověka jako svobodné individuality, rozvoj morálně etických vlastností, budování harmonické osobnosti, zkvalitnění vlastního života. Cílem je vychovat člověka tvořivého a iniciativního, který věří ve své schopnosti a i proto může druhým pomáhat a být přínosem svému okolí.


Diskusi moderoval Jan Kovařovic ze SVP PedF UK.

Někteří členové Etického fóra vyslovili zklamání nad tím, že na problematiku etické výchovy upozorňují již řadu let, avšak jejich iniciativa v minulých letech nenašla zásadní podporu v řídící sféře a nepřinesla dosud téměř žádné konkrétní výsledky.

Řada příspěvků upozornila na skutečnost, že nelze očekávat od ředitelů škol výraznou iniciativu k zařazování etické výchovy do ŠVP, dokud tato myšlenka nebude prosazována politicky, dokud MŠMT jasně a jednoznačně nestanoví, jak a s jakým obsahem etickou výchovu zařadit do vzdělávacích programů.

Bylo konstatováno, že současný RVP dovoluje v různých podobách zařadit etickou výchovu do vzdělávacího programu škol a je na rozhodnutí ředitelů, zda tak učiní. Přesto se většina ředitelů vyhýbá začleňování etické výchovy, protože obecně dosud není v povědomí veřejnosti, co by mělo být jejím obsahem ani v jaké podobě by měla být do programu škol zařazena. Pro ředitele škol by to mohlo znamenat komplikace ze strany zřizovatelů. Zanedbatelná není ani stránka finanční. Ing. Macháčková se k tomu vyjádřila slovy: „Ředitelé se často bojí přicházet s něčím novým, dělají to, co chce ministerstvo, potřebují mít černé na bílém, že mohou etickou výchovu ve škole vyučovat.“ S otázkou zařazení etické výchovy jako DVO souvisí také zažité postoje, že předměty jako český jazyk, matematika, fyzika a některé další jsou důležitější než oblast etiky.

Důležitým momentem podpory etické výchovy širokou veřejností, je podle diskutujících působení médií, která by měla informovat srozumitelně o záměrech v této oblasti. Někteří však nemají příliš dobré zkušenosti se spoluprací s médii, patrně toto téma není, podle jejich názoru, příliš čtenářsky atraktivní. Jako reakci na tyto negativní zkušenosti redaktor Lidových novin nabídl účastníkům možnost zveřejnění jejich názorů v tomto deníku a dal k dispozici kontakt – tvystrcil@centrum.cz.

MUDr. Svobodová z kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty UK ukázala na nové spojitosti z pohledu dětského a dorostového lékařství. Adolescenční medicína v celém světě bojuje s tzv. syndromem rizikového chování, které je předstupněm sociálně patologických jevů (drogy, agresivita, sebevraždy, promiskuita, pohlavní nemoci).

Příčinami rizikového chování je nízké sebevědomí, nízká sebeúcta, špatná nebo žádná komunikace v rodině, traumata z dětství apod. Z celkového počtu dospívajících 70 % umírá na následky těchto jevů, zatímco v celé populaci je to pouze 7%. Stát každoročně uvolňuje vysoké finanční částky do tzv. prevence sociálně patologických a rizikových jevů, ale výsledek není vůbec uspokojivý. Přitom zkušenosti škol, v nichž je etická výchova zařazena do školního kurikula, ukazují, že se u dětí a mládeže významně snižuje výskyt rizikových faktorů.

Mgr. Schwarzová informovala, že na základě podnětů z Konference o etické výchově MŠMT připravuje velkou mediální kampaň, jíž se účastní vedle „obyčejných“ lidí také mediálně známé osobnosti, které mají vysoký morální kredit, jako např. Marek Eben, Tomáš Sedláček a další.

Diskutující konstatovali, že problematika mravnosti, etiky se v důsledku významných změn ve společnosti stává nezbytným předpokladem její další existence. Vyjadřovali podporu začlenění etické výchovy do kurikulárního programu, a to nejčastěji jako DVO. Jako důvody uváděli velkou časovou náročnost, vyžadující uplatnění metod zážitkové pedagogiky, které jsou pro tuto oblast nejvhodnější. Proto nestačí, aby byla etická výchova zavedena do kurikula pouze v podobě průřezového tématu. Podle Mgr. Šedé ani DVO nezajišťuje, že se etická výchova bude ve všech školách učit, protože DVO umožňuje různé formy začlenění do kurikula – jako povinný předmět, volitelný předmět, ale i formou kurzů nebo seminářů. Současné diskuse o tom, v jaké podobě má být etická výchova zavedena do škol, by měly spíše vystřídat úvahy, zda má být součástí povinného kurikula či nikoliv.

Diskusi uzavřel moderátor Jan Kovařovic konstatováním, že se objevila řada dosud skrytých aspektů:
- Realita v zavádění etické výchovy do vzdělávacích programů škol neodpovídá předpokladům.
- Etická výchova má zásadní význam pro další existenci společnosti.
- Rizikové chování je předstupněm sociálně patologických jevů, zaměření se na otázky mravnosti a formování mladé generace v tomto duchu se jeví jako otázka přežití společnosti.

Příští kulatý stůl se uskuteční po prázdninách, 17. září 2009, jeho tématem bude přírodovědná gramotnost.

____________

Stanovisko Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV), o. s., k zařazení DVO Etická výchova do RVP ZV najdete ZDE.

1 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
29. července 2009 12:35  

Otázky etiky bych chápala ve vztahu k ŠVP rozhodně jako průřezové téma. Zabývala jsem se etikou ve výuce ekonomických předmětů a zjistila jsem na jedné straně obrovskou škálu témat v ekonomických předmětech (daňová problematika, otázky zaměstnávání cizinců, tržby a jejich evidence, morální kodexy profesí, např. účetního...atd. atd.), která jsou z etického hlediska velmi citlivá a na druhé straně absolutní absenci jakéhokoliv výukového materiálu k této problematice. Avšak možná se blýská na lepší časy : Existuje jedna, myslím poměrně nedoceněná, pomůcka, a to Etická hra Junior Achievement, která řeší formou hry etickou problematiku v podnikání. Vřele doporučuji!!! Jarka Výborná (jarka.vyborna@email.cz)