Vzdělání 21: České školy potřebují kvalitní vzdělávací obsah v propojení s moderními technologiemi

pondělí 22. února 2010 ·

Lehké mobilní počítače, interaktivní učebnice v přenosném počítači a propojení žáků a učitelů ve společném digitálním prostoru. I tak může vypadat výuka na základních školách, o kterou usiluje pilotní projekt Vzdělání 21. Sešity a učebnice ze škol nevymizí, ale nejsou pro žáky jediným zdrojem informací.

Žáci a učitelé vybaveni osobními notebooky pracují s interaktivním učebnicovým obsahem a jsou propojeni ve společném digitálním prostoru. Názorná výuka, která žákům umožní lepší pochopení učiva a vazeb mezi jednotlivými předměty a zvýší tím jejich schopnost pracovat s informacemi. Toto není jen vize budoucnosti, ale reálný projekt Vzdělání 21. „Naší snahou je smysluplné propojení nových technologií s běžnými formami výuky při využití kvalitního vzdělávacího obsahu, který poskytujeme,“ řekl Jiří Havlík, koordinátor projektu Vzdělání 21. Projekt zahájilo Nakladatelství Fraus v partnerství s firmami AV Media, Intel, HP a Microsoft.

V září nynějšího školního roku se tři základní školy z různých částí České republiky zapojily do pilotní fáze projektu Vzdělání 21. „Školy jsou součástí partnerské sítě Fraus a disponují různou vybaveností i úrovní využívání digitálních a interaktivních technologií při výuce. Realizaci projektu podpořily partnerské firmy, ale i rodiče žáků. Ti spolufinancují osobní notebooky,“ dodal Pavel Brejcha, obchodní ředitel Nakladatelství Fraus. Vzdělání 21 bude po dobu čtyř školních roků sledovat a ověřovat možnosti propojení nových technologií s klasickými metodami výuky ve snaze zefektivnit výuku na základních a středních školách v České republice.


Kombinace tradičních metod výuky s novými technologiemi připravuje úspěšné žáky digitálního věku

V projektu Vzdělání 21 se kombinují tradiční vyučovací metody s novými. Zároveň se sledují přínosy tohoto propojení po stránce výuky a motivace žáků. „Vzdělávací obsah je možné přizpůsobit potřebám učitelů i jednotlivých žáků a zajistit tak skutečně interaktivní zapojení dětí do výuky a maximální rozvíjení jejich schopností,“ uvedl Jiří Havlík. První průběžné hodnocení bude k dispozici v březnu 2010, nicméně již nyní se ukazuje, že nová forma výuky přispívá k lepšímu pochopení probírané látky, a to díky větší názornosti vyučování a využití multimediálních prvků, které hodiny zpestří.

„Společnost prochází nutnou proměnou a požadavky budoucího pracovního trhu stále stoupají. Potřebujeme na tuto skutečnost děti připravovat a vést je k tomu, aby se z nich stali úspěšní a samostatní jedinci,“ řekl Vít Beran, ředitel Základní školy v Praze – Kunraticích. „Naši žáci udělali za tři měsíce práce s interaktivní formou vyučování viditelný pokrok, a to především v tom, jakým způsobem technologie používají. Děti přestávají vnímat počítač jen jako herní konzoli a učí se ho využívat jako pracovní nástroj,“ dodává Vít Beran. Daniel Preisler, ředitel Základní školy T. G. Masaryka v České Kamenici, zdůrazňuje, že „úkolem školy je naučit žáky třídit a vybírat nabízené informace tak, aby je dokázali samostatně používat v každodenním životě. Pomocí moderních technologií a nových vyučovacích metod ve škole můžeme u žáků vzbudit zájem o toto jejich samostatné bádání.“

Každá ze zúčastněných škol zapojila do projektu Vzdělání 21 paralelně dvě třídy 6. ročníku, v nichž se sleduje efektivita výuky. „Obě třídy používají shodné didaktické materiály, přičemž třída ,A‘ používá běžnou formu výuky a testování pomocí klasických učebnic a standardních výukových materiálů. Třída ,B‘ kombinuje klasické učebnice a vzdělávací obsah s testováním v elektronické formě pomocí digitálních technologií – interaktivní učebnice a tabule, notebooky,“ vysvětlil Jiří Havlík. Po dobu čtyř školních roků bude projekt sledovat a průběžně hodnotit odborný garant, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.


Žáci jsou nadšení, učitelé motivovaní a rodiče rádi spolupracují

Ředitelé zúčastněných škol se shodují na tom, že se jejich učitelé i žáci s nadšením chopili příležitosti seznamovat se s novými metodami výuky a studia. „Učitelé oceňují zejména rychlost a názornost informací a možnosti interaktivních cvičení. Pomocí učitelského PC nebo notebooku je také učitel schopen průběžně kontrolovat, zda všichni žáci pracují a zvládají zadané úkoly,“ říká Jiří Havlík. „Získávají tak okamžitou zpětnou vazbu a v případě nutnosti mohou znovu procvičit problematické jevy.“

„Naši učitelé se v podstatě učí plnohodnotně využívat získané technologie a obohatit vyučovací hodiny o nové multimediální a interaktivní prvky,“ dodal Miroslav Kůs, ředitel Základní školy L. Kuby z Českých Budějovic. „Naše první zkušenosti s novou formou výuky jsou velmi pozitivní. I podle slov rodičů je vyučování nyní mnohem zábavnější, děti se na hodiny vyloženě těší a jsou lépe motivovány k domácí přípravě. Zaznamenali jsme také větší zájem rodičů o to, co a jak se jejich děti ve škole učí, což je pro vzájemnou spolupráci velice důležité,“ shrnul Miroslav Kůs své dosavadní zkušenosti s projektem.


Vzdělávání učitelů, jak moderně vyučovat, je klíčové

Při spuštění projektu Vzdělání 21 bylo nutné zohlednit rozdílné zkušenosti a schopnosti učitelů používat digitální a interaktivní technologie. Všichni učitelé absolvovali vstupní proškolení na práci s nástroji používanými v projektu a mají možnost se dále zapojovat do seminářů a workshopů pořádaných v rámci Akademie moderního vzdělávání a dalších podobných iniciativ. „Učitelé i ředitelé škol zmiňují počáteční rozpaky při postupném zapojování nových prvků do své výuky. Již během několika týdnů po zahájení projektu se učitelům nicméně podařilo využívat dostupné technologie při výuce a osvojit si přípravu na jednotlivé hodiny,“ uzavřel Jiří Havlík. Časová náročnost přípravy na výuku je pro učitele sice vyšší, avšak odměnou pro ně jsou nadšení žáci s aktivním přístupem k získávání nových dovedností.


Časové schéma projektu

září 2009 – zahájení pilotní fáze projektu ve třech školách: ZŠ Praha – Kunratice, ZŠ L. Kuby České Budějovice a ZŠ T. G. Masaryka z České Kamenice
březen 2010
první hodnotící zpráva odborného garanta (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy)
duben až červen 2010
oslovení dalších škol s cílem rozšíření projektu (ideálně alespoň jedna škola v každém kraji)
červenec a srpen 2010
zpracování kompletní zprávy za první školní rok
září 2010 zveřejnění výsledků projektu v prvním školním roce
2010–2013
postupné pokračování až do 9. ročníků základních škol nebo odpovídajících ročníků víceletých gymnázií; příprava rozšíření projektu na I. stupeň ZŠ a střední školy



0 komentářů: