Karolína Svobodová: Záruční list pro vysokoškolské absolventy

Mezi výrazné změny, k nimž v posledních letech v Evropě ve vzdělávání dochází, patří také rozvoj tzv. kvalifikačních rámců. Důvodem pro jejich vznik je především snaha jednotlivých států mít přehlednější a důvěryhodnější vzdělávací soustavu. I přes některé národní zvláštnosti mají tyto nové nástroje vzdělávací politiky mnoho společného. Především se všechny zaměřují na výsledky učení, které jsou formulovány pomocí očekávaných odborných znalostí a dovedností a obecných způsobilostí absolventů.


Tradiční popis vzdělávacích soustav se věnoval především údajům, jako je délka studia nebo povinné předměty. Stále četnější studijní a pracovní pobyty Evropanů v zahraničí však ukázaly nedostatky tohoto přístupu. Ze vzájemného uznávání kvalifikací se stal každodenní praktický problém. Řada vzdělávacích soustav se navíc potýká s dlouhodobou kritikou zaměstnavatelů, kteří poukazují na špatnou připravenost absolventů pro trh práce. Nespokojenost s pevně danými studijními cestami vyjadřují i „netradiční“ skupiny studentů, zejména rostoucí skupina studujících středního věku.

Česká republika se spolu s dalšími státy zavázala, že v rámci Boloňského procesu popíše svůj systém terciárního vzdělávání prostřednictvím národního kvalifikačního rámce. Hlavním přínosem má být důsledné zaměření na znalosti a dovednosti, jež má absolvent toho kterého oboru mít. Právě výstupy vzdělávání by totiž měly být shodné bez ohledu na různé cesty, které mohou k získání titulu vést. Kvalifikační rámec by v návaznosti na další nástroje měl sloužit jako „záruční list“ jednotlivých vysokoškolských absolventů i systému jako celku, měl by však také významně zjednodušit srovnávání a uznávání vysokoškolských kvalifikací v rámci Evropy. Vznik kvalifikačních rámců navíc vytváří prostor pro diskuzi mezi všemi významnými účastníky vysokoškolského vzdělávání – zástupci škol, pedagogy, studenty, absolventy, zaměstnavateli i státní správou. Tím může významně usnadnit slaďování obsahu jednotlivých kvalifikací s rychle se měnícími společenskými potřebami.

Projekt Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání (Q-RAM), který je financován z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, řeší od srpna roku 2009 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jeho cílem je do konce roku 2011 vytvořit chybějící kvalifikační rámec pro vzdělávání na vysokých a vyšších odborných školách. Rámec jasně stanoví, jaké znalosti, dovednosti a kompetence se očekávají u absolventa vyšší odborné školy a jak se v úrovni výstupů z učení liší absolvent vysokoškolského bakalářského, magisterského nebo doktorského programu. Očekávané profily absolventů přitom budou popsány jak obecně, tak i s přihlédnutím k oborovému zaměření.

Projekt významně přispěje i k odstranění některých slabých míst uvnitř českého systému vysokoškolského a vyššího odborného vzdělávání. V současnosti je akreditováno zhruba 8000 studijních oborů. Díky jejich zpřehlednění bude vytvořen základ pro nový systém akreditací, který školám přinese výraznější autonomii při vytváření programů a oborů.

A přínos pro studenty a zaměstnavatele? Srozumitelně popsané výstupy vzdělávání, jejich snadnější převoditelnost do mezinárodního prostředí, usnadnění studentských i pracovních mobilit a uznávání výsledků studia.

Odborný tým připravující Q-RAM vede doc. Petr Kolář, bývalý děkan FF UK a současný prorektor Univerzity Jana Amose Komenského, někdejší náměstek ministryně školství pro vědu a vysoké školy a nositel Ceny Josefa Hlávky. Již od počátku realizace projektu bylo jeho ambicí maximálně do něj vtáhnout zástupce konkrétních vysokých a vyšších odborných škol i institucí výzkumu a vývoje. O tom, že se tato snaha zdařila, svědčí i fakt, že se na projektu v současné chvíli podílí přibližně sto odborníků z širokého spektra vnějších aktérů.

Mgr. Karolína Svobodová – manažerka publicity
E-mail: karolina.svobodova@msmt.cz
 
Další informace ZDE.