Markéta Dvořáčková: Žáci mají reálnější představu o životních nákladech

Úroveň finančních znalostí žáků, kteří prošli kurzem finančního vzdělávání Rozumíme penězům, se zlepšila a v projektu získali realističtější představy o životě. Vyplynulo to z průzkumu mezi žáky základních škol, který uspořádala GE Money Bank a občanské sdružení AISIS.

Děti správně odhadují, že největší část výdajů rozpočtu čtyřčlenné rodiny plyne na bydlení (v průměru uváděly 8 415 Kč), jídlo (6 135 Kč) a oblečení (3 046 Kč), což odpovídá reálným výdajům. Žáci v projektu, na rozdíl od těch, kdo projektem ještě neprošli, by milion vyhraný v loterii dali raději svým rodičům, než jej drželi v bance. Projekt je totiž vede k chápání reálných poměrů příjmů a výdajů v rodinném rozpočtu a k uvědomování si životních nákladů rodiny. Na druhou stranu průzkum ukázal, že děti mají poměrně vysoké očekávání svého prvního nástupního platu (25 545 Kč) a že pětina z nich chápe bankomat jako automatickou výdejnu peněz.

Cílem projektu Rozumíme penězům je zvýšit úroveň finančního vzdělání školáků především na druhém stupni základních škol, seznámit je s principy hospodaření s penězi a na reálných životních situacích (řešení bydlení, řešení dopravy a nákladů na ni, nákup dovolené apod.) je naučit odpovědně řídit rozpočet rodiny. Důležitým bodem finančního vzdělávání je také zprostředkování základů zodpovědného rozhodování. „Chtěli jsme prověřit znalosti hospodaření s penězi u žáků základních škol, kteří se do projektu zapojili, a těch, které projekt teprve čeká – proto jsme v závěru loňského školního roku provedli mezi 1146 žáky test,“ říká Martin Ježek, ředitel projektu Rozumíme penězům z občanského sdružení AISIS. „8 z 10 žáků, kteří prošli projektem Rozumíme penězům, odpovědělo na většinu otázek teoretické části správně. Především ale žáci zapojení do projektu prokázali lepší orientaci v tom, co je dobré v daných finančních situacích udělat a lepší odhad reálných životních nákladů rodiny,“ dodává Markéta Dvořáčková, tisková mluvčí GE Money Bank.


Nebudeme milionáři

Praktická část ukázala, jak žáci dokážou znalosti v oblasti financí přenést do reálného života. Absolventi projektu mají reálnou představu o životních nákladech, ale také o tom, kolik budou v dospělosti vydělávat. Pouze 4 % dětí, které absolvovaly kurz finančního vzdělávání, si myslí, že budou milionáři.

Případnou milionovou výhru v loterii by žáci zapojení do projektu věnovali rodičům, neboť silněji vnímají potřebu vyrovnaných příjmů a nákladů v rozpočtu rodiny. Dobré znamení je, že jen malá část by je utratila za rychlé auto či luxusní oblečení, což je jednoznačně prvek racionálního přemýšlení o financích.

Zajímavé jsou také představy dětí o budoucím zaměstnání. Nejpopulárnější zaměstnání u dětí bez rozdílu pohlaví je kuchař/ka, číšník/servírka, kterými by v budoucnu chtěl být každý šestý dotazovaný. U dívek je vysněným prvním zaměstnáním kadeřnice/kosmetička s očekávaným platem 16 tisíc Kč, následuje lékařka s měsíční finanční odměnou 27 100 Kč a kuchařka/číšnice s platem 21 100 Kč. Chlapci touží být programátory a brát 26 600 Kč nebo veterináři za 30 300 Kč měsíčně či lékaři s platem 33 tisíc Kč. Očekávané částky se od reality u dívek nejvíce liší v případě kuchařka/číšnice, kde se reálná mzda pohybuje okolo 16 tisíc Kč a u chlapců v případě veterináře, kde lze očekávat měsíční plat ve výši zhruba 22 tisíc Kč (zdroj: merces.cz). Průměrný očekávaný nástupní plat do prvního zaměstnání je 25 545 Kč.


Půjčím si peníze, ale smlouvu číst nebudu

Z průzkumu dále vyplynulo, že žáci druhých stupňů základních škol se dobře orientují v tom, jak peníze investovat nebo k čemu se využívají jednotlivé bankovní produkty. Podle 92 % žáků je vhodné si půjčit na nákup bytu spíš než na dovolenou. Naprostá většina dětí si také uvědomuje, že v případě ztráty karty musí být prvním krokem její blokace u banky, pak až pořízení nové. Uvědomění si tohoto postupu je zvlášť důležité, jelikož podle průzkumu již každý pátý žák druhého stupně hospodaří samostatně se svými financemi. 79 % dotazovaných dětí totiž používá platební kartu a do dospělosti si tak přinesou reálné zkušenosti s řízením rozpočtu na účtu.

Vedle pozitivních stránek průzkum odhalil také slabiny a nedostatky ve finanční výchově žáků. Například bankomat je žáky často vnímán jako „automatická výdejna peněz“ bez ohledu na to, zda mají v bance peníze nebo ne. Pětina žáků by totiž v případě nedostatku peněz na účtu řešila tento problém výběrem z bankomatu. Průzkum dále odhalil, že žáci nemají zcela jasno, k čemu slouží běžný účet, protože dva z pěti dotázaných by jej využili ke spoření a investování. Nedostatky se také objevily v případě, když by si žáci šli pro úvěr, téměř 25 % z nich by si předem nespočítalo, zdali budou mít na splátky a více než 10 % by si ani nepřečetlo smlouvu.

Podrobnosti o výzkumu si můžete stáhnout ZDE.


O projektu Rozumíme penězům

Projekt Rozumíme penězům v současné době probíhá na základních školách ve Středočeském, Plzeňském, Libereckém, Pardubickém kraji a na Vysočině. Od roku 2006, kdy byla spuštěna pilotní fáze, jím do současné doby prošlo již přes dva tisíce žáků a téměř tisíc učitelů. „Plánujeme, že v rozmezí dvou let, do roku 2011, v rámci projektu Rozumíme penězům proškolíme ve spolupráci s GE Money Bank 1500 učitelů finančního vzdělávání a předpokládáme, že počet žáků, které projdou kurzem finančního vzdělávání, bude ke konci kalendářního roku 2011 až 5 tisíc,“ říká Martin Ježek, finanční ředitel AISIS.


Učebnice Rozumíme penězům

Základ celého projektu tvoří kniha Rozumíme penězům, která představuje unikátní pomůcku a jedinečný metodický materiál projektu Rozumíme penězům. Učebnice je rozdělena do deseti samostatných metodických lekcí, přičemž pořadí lekcí není závazně dané, ale pouze doporučené a tvoří tedy samostatné celky. Kniha vznikla díky finanční a odborné podpoře GE Money Bank, která projekt Rozumíme penězům v roce 2006 iniciovala a od té doby jej finančně podporuje. Projekt je také podporován z Evropského sociálního fondu a Státního rozpočtu ČR.