Věra Helebrantová, Jaroslav Fidrmuc: Jak pracujeme v naší škole s daty a interpretujeme výsledky

středa 22. června 2011 ·

Otázky jsme tentokráte zaměřili na konkrétní způsob práce s daty ve škole. Zeptali jsme se dvou ředitelů (základní a střední školy), kdo se podílí na sběru dat, jejich analýze a interpretaci, koho s výsledky seznamují a kdo má podíl na vyvozování opatření. Jako dobrá zkušenost se ukázala účast v projektech, bariérou pro opatření k zlepšení kvality mohou být finanční a personální možnosti školy.


Zdroj: Bulletin Na cestě ke kvalitě č. 4, červen 2011, str. 9–11


PaedDr. Věra Helebrantová, ředitelka Základní školy a mateřské školy Ostrava – Bělský Les, B. Dvorského 1049/1, Ostrava

Škola s rozšířenou výukou tělesné výchovy se zaměřením na basketbal a atletiku má 590 žáků ZŠ, 168 dětí MŠ, 53 učitelů (41 učitelů ZŠ, 12 MŠ), 89 zaměstnanců a školní vzdělávací program: SOS (Spolupracujeme-Objevujeme-Sportujeme).

Jaká data využíváte jako podklad pro vlastní hodnocení školy?

V prvé řadě jsou to dotazníky a záznamové archy pro žáky, rodiče i učitele. Pomocí nich zjišťujeme vztah rodičovské veřejnosti ke škole, snažíme se nacházet problematické body komunikace mezi rodiči a školou, ale také mezi vedením školy a učiteli a v neposlední řadě také mezivztahy učitel–žák. V začátcích naší evaluační cesty si žáci i učitelé vedli „deníky“, ve kterých zapisovali své týdenní poznatky. Žáci o tom, co je baví, jakým aktivitám se věnují ve škole např. v zájmových kroužcích a ve svém volném čase, kolik času věnují domácí přípravě, které předměty jim zabírají nejvíce času atd., učitelé pak dopodrobna rozebírali časový harmonogram hodiny a její ztráty, čas věnovaný třídnictví apod. Rodiče se zamýšleli nad tématem, jak si lépe porozumět, který obsahoval pojmy: očekávání rodičů od školy, vzájemná spolupráce, informovanost ze strany školy, názory na roli školy v rodině, volnočasové aktivity dítěte, informace školy pro rodiče, spolupráce školy a rodiny, webové stránky školy, akce pořádané školou, hodnocení žáků, podpora osobnostního rozvoje žáka atd. S těmito daty jsme začali pracovat už ve školním roce 2004/2005, kdy jsme byli v rámci evropského programu Sokrates zapojeni do projektu Bridges across Boundaries, kde jsme se naučili za pomoci vedoucího projektu prof. PhDr. Milana Pola, CSc., z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno a jeho spolupracovníků, převážně Mgr. Jany Vašťatkové, Ph. D., připravovat a hlavně zpracovávat získaná data. Od té doby postupně vytváříme další nové podklady, které sami zpracováváme a vyhodnocujeme pro naši další práci v oblastech, jako je např. kultura školy. Každoročně je prováděno psychologem školy pilotní šetření žáků 9. ročníků a jejich rodičů, které nám dává poznatky o tom, jak žáci a jejich rodiče vnímali po dobu školní docházky celkově atmosféru školy – prostředí, přístup učitelů, oporu při řešení problémů, vybavenost.

Nedílnou součástí jsou také testy různých organizací. Ty však při dnešní finanční situaci využíváme pouze pro žáky samoplátce, což nám nedává ucelený pohled na výsledky.

Zapojením školy v několika projektech získáváme dostatek podkladů i vyhodnocení pro zkvalitňování rozvoje našich žáků, učitelů i školy. Jedná se např. o projekt Integrace² (projekt Krajského úřadu Moravskoslezského kraje zaměřený na práci s integrovanými žáky), projekt Synergie (projekt Ostravské univerzity zabývající se spoluprací pedagogické fakulty a školy pro přípravu studentů na své budoucí povolání), projekt Diagnostika znalostí a dovedností žáků v česko-slovenské příhraniční oblasti se zaměřením na jejich rozvoj, v jehož rámci proběhlo testování žáků 3., 5. a 7. ročníku a v letošním roce se po dvou letech zjišťuje relativní přírůstek znalostí stejných žáků v 5., 7. a 9. ročníku v matematice, českém jazyce, cizím jazyce a přírodovědných základech.

Kdo u vás data sbírá, analyzuje a zpracovává výsledky?

Od doby, kdy jsme s evaluací takto začínali a výsledky jsme zpracovávali všichni společně – celý první nebo druhý stupeň, se toto dnes odehrává v metodických sdruženích, popřípadě sekcích druhého stupně nebo ve školním poradenském pracovišti. Každý má možnost přijít s názorem a nápadem, co připravit, jak zorganizovat, vytvořit si kolem sebe pracovní tým, který následně zpracovává získaná data, při vyhodnocování se popřípadě zapojí další, např. třídní učitel, někdo z vedení školy, psycholožka.

Rovněž využíváme služeb profesionálních firem zabývajících se evaluací.

Nemáte s interpretací výsledků problémy, nebo byste uvítali nějakou pomoc, návod?

Problémy s interpretací nemáme právě díky prvnímu projektu, do kterého byl tehdy zapojen celý sbor a všichni se naučili zpracovávat a interpretovat výsledky. Práce v projektu Edunet, který následoval (KVIC Nový Jičín), nás naučila využívat další potřebné nástroje pro zpracování informací i zamýšlet se nad problémy, nacházet řešení, případně předcházet problémům. A spolupráce ve výše jmenovaných projektech, díky nimž prošel celý sbor mnoha školeními – jednotlivci, skupiny i celé sborovny, nám přináší další pro nás důležité informace a poznatky, které nám pomáhají právě také při zpracování výsledků a interpretaci evaluačních zjištění a vyvozování závěrů.

Například připravujeme společné dílny a projekty pro integrované žáky a jejich rodiče, kde evaluační dotazníky hrají také svou roli.

Koho s výsledky seznamujete a jakým způsobem?

Na začátku školního roku při společném jednání s rodiči je jim představen plán práce a jsou seznámeni s tím, co a jak budeme daný rok sledovat. S výsledky jednotlivých šetření a jejich závěry jsou rodiče i veřejnost seznamováni v souvislosti s tím, čeho a koho se šetření týkalo. Zprávy se potom postupně objevují na internetových stránkách. Některé výsledky publikují žáci ve školním časopise, který vydávají v rámci výuky žurnalistiky a mediální výchovy. Spoty probíhají ve školní televizi (žáci mají své vysílání školní televize a obrazovky jsou umístěny na všech chodbách školy). Samozřejmě se výsledky objevují ve výroční zprávě o činnosti školy za daný školní rok a ve zprávě o vlastním hodnocení školy. Diskutujeme o výsledcích také s radou školy, hledáme nová řešení z podnětů, které k nám přicházejí. Následně tyto úkoly zapracováváme do plánů školy daného roku nebo plánů střednědobých, tak, abychom je byli schopni uskutečnit v průběhu např. tří let. Všechno zaměřujeme na zdokonalování školy ve všech oblastech.

Kdo se podílí na vyvozování opatření?

Podněty, připomínky a výsledky šetření se rozebírají na provozních poradách, následně v širším vedení školy a ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm, kde se navrhne opatření a přijmou následné postupy k odstranění nedostatků, tyto se přenesou na jednotlivá metodická sdružení, popřípadě ročníkovým učitelům, vedoucím sekcí a samozřejmě vedení školy – podle toho, čeho se daný problém týká. Na základě těchto šetření určíme, ve kterých třídách je třeba podpořit žáky, u kterých skupin žáků předcházet vandalismu a jiným negativním jevům, které požadavky žáků splnit jako prioritní, které požadavky učitelů neodkládat a snažit se jim připravit co nejlepší podmínky pro jejich práci atd.


Mgr. Jaroslav Fidrmuc, ředitel Cyrilometodějského gymnázia a mateřské školy v Prostějově

Škola sdružuje jednotřídní osmileté gymnázium, jednotřídní mateřskou školu, středisko volného času mládeže a školní klub, informační centrum mládeže a centrum celoživotního učení. Škola má 236 žáků gymnázia, 25 dětí v MŠ, 120 dětí ve školním klubu a 278 členů střediska volného času mládeže, 33 pedagogů (29 SŠ, 2 MŠ, 2 SVČ).

Jaká data využíváte jako podklad pro vlastní hodnocení školy?

Pro potřeby AE využíváme:
a) data získaná z anket a dotazníků (anketa žáků, rodičů, pracovníků školy, absolventů po přijímacích zkouškách na VŠ a po prvním roce studia na VŠ)
b) data zjištěná řízeným rozhovorem nadřízeného pracovníka s pracovníky zodpovědnými za dílčí činnosti školy podle předem zadané osnovy
c) data získaná z evaluačního semináře pracovníků školy (škola pořádá v červnu v rámci dne volna studentům školy jedenapůldenní pobytový seminář pracovníků školy – pro seminář k autoevaluaci volíme neformální prostory mimo sídlo školy, evaluační seminář vede externí spolupracovník školy, který se profesionálně věnuje koučování vedoucích pracovníků i pracovních týmů; cílem semináře je otevřeně pojmenovat slabé stránky školy a stanovit cestu k jejich nápravě včetně termínů a zodpovědné osoby, která za nápravu zodpovídá)
d) data získaná z kontrolní činnosti a srovnávacích měření (hospitační činnost, prověrky BOZP, výsledky srovnávacích testů, výsledky soutěží aj.)
e) data získaná srovnáním formulovaných cílů školy se skutečným stavem, trendy společnosti, novými poznatky či s údaji z jiných škol (např. srovnání formulace vize, poslání a hodnot školy s trendy společnosti; srovnání učebního plánu školy s trendy společnosti, s učebními plány jiných, i zahraničních škol; srovnání způsobů práce s mimořádně nadanými žáky na Cyrilometodějském gymnáziu s moderními poznatky pedagogiky a psychologie a se způsobem práce na jiných školách)
f) data získaná ze statistických souhrnů a zjištění (počet žáků zařazených do režimu mimořádného nadání podle předmětových sekcí; přehled aktivit pro žáky s mimořádným nadáním podle předmětových sekcí; počet a příčina kázeňských přestupků žáků aj.)

Kdo u vás data sbírá, analyzuje a zpracovává výsledky?

Vedoucím autoevaluačního týmu je ředitel školy, jeho členy jsou zástupci ředitele (zástupce pro výuku, pro ekonomiku, pro správu budovy a techniky), vedoucí předmětových sekcí a vedoucí specifických činností školy (vedoucí školního klubu, střediska volného času mládeže, informačního centra aj.). Každý člen autoevaluačního týmu realizuje autoevaluaci svěřeného úseku podle předem připraveného manuálu.

Ankety jsou připraveny v elektronické formě a jejich vyhodnocení probíhá automaticky. Analýzu výsledků anket provádí ředitel s vedoucími jednotlivých oblastí činnosti, se závěry jsou seznámeni všichni pracovníci školy.

Řízený rozhovor se zástupci a vedoucími pracovníky jednotlivých činností školy podle předem zadaných materiálů provádí ředitel školy či bezprostředně nadřízený pracovník.

Evaluační seminář pracovníků školy vede externí spolupracovník věnující se profesionálně koučování manažerů a pracovních týmů. Pro sběr dat jsou používány různé formy (lístky s pojmenováním problému, diskuse aj.). Analýza zjištění probíhá v diskusi se všemi pracovníky a společně jsou formulovány i závěry formou úkolů a opatření pro příští školní rok či evaluační období. Stanovené úkoly a opatření jsou součástí závěru evaluační zprávy.

Data, která jsou získávána kontrolní činností, srovnávacím měření či ze statistických souhrnů se shromažďují u zástupců ředitele či vedoucích pracovníků specifických činností. Jejich analýza probíhá při vzájemné diskusi s ředitelem školy. Výsledkem diskuse jsou stanovené úkoly a opatření pro příští školní rok či evaluační období.

Data získaná srovnáním formulovaných cílů školy se skutečným stavem, trendy společnosti či s údaji z jiných škol. Podněty přinášejí všichni pracovníci školy. Jejich analýza a možné využití pro školu se zpravidla děje při rozhovoru s vedoucím pracovníkem oblasti, kterého se podnět týká. Autoevaluační zprávu kompletuje ředitel školy – vedoucí autoevaluačního týmu – z dílčích částí, kterou zpracovávají členové autoevaluačního týmu. Součástí autoevaluační zprávy je i přehled plnění úkolů minulé autoevaluační zprávy a formulace nových úkolů.

Nemáte s interpretací výsledků problémy, nebo byste uvítali nějakou pomoc, návod?

Klíčovým problémem autoevaluace není interpretace výsledků, ale absence podmínek pro realizaci efektivních nápravných opatření. Častým evaluačním zjištěním je potřebnost rozšířit působení školy v některé oblasti její činnosti. Přitom však narážíme na hranice možností personálního a finančního zabezpečení požadovaných činností. Příkladem může být rozvoj mimořádného nadání žáků formou rozšíření učiva či akcelerace, pro kterou bychom potřebovali dalšího pedagogického pracovníka. Podobným problémem je autoevaluační zjištění potřebnosti vzdělávat rodiče v oblasti vedení jejich dětí, ale současná kapacita pracovníků školy na tento úkol také nestačí. Jiným příkladem je personální zabezpečení autoevaluační činnosti, která je potřebná pro efektivní vedení školy, ale bez pracovníka, který by se alespoň na částečný úvazek autoevaluaci ve škole mohl věnovat, je činností náročnou.

Koho s výsledky seznamujete a jakým způsobem?

Autoevaluační zpráva je určena především pracovníkům školy a je jedním ze základních dokumentů pro řízení změny ve škole. Již s dílčími výsledky autoevaluace jsou seznamováni průběžně vedoucí pracovníci i celý pracovní tým. S kompletní zprávou o vlastním hodnocení školy je seznámen školní tým na vstupní poradě koncem srpna. Zpráva o vlastním hodnocení školy je prezentována formou úkolů, které vyplývají z výsledků autoevaluačních zjištění. Zpráva je pak k dispozici všem pracovníkům ve sborovně školy. Plnění úkolů stanovených ve zprávě je pravidelně diskutováno na pracovních poradách během školního roku.

Zprávu o vlastním hodnocení školy dostává k dispozici i rada školy a zřizovatel školy. Při kontrolních návštěvách si autoevaluační zprávu pravidelně vyžadují i pracovníci ČŠI.

Kdo se podílí na vyvozování opatření?

Základním principem pro vyvozování úkolů a opatření vyplývajících z vlastního hodnocení školy je zapojení a shoda co největšího počtu pracovníků. Tím je vytvořen předpoklad pro splnění úkolů a efektivitu prováděné autoevaluace. Zásadní opatření, jako rozšíření působnosti školy apod., je samozřejmě diskutováno se zřizovatelem školy a dalšími partnery.


0 komentářů: