Milan Pol: Učící se škola a rozvoj školy

Článek se zabývá tzv. organizačním učením, tím, jak se typicky uvažuje o škole jako učící se organizaci a jak lze školu nahlížet „ve vývoji“. Je to téma školské praxe, výzkumu i teorie. Opírá se o poznatky z řady výzkumů a teoretických úvah a zdůrazňuje, že autoevaluace je potenciálně dobrou příležitostí, jak posilovat ve škole učení dospělých a spojovat je s rozvojem školy.


Zdroj: Bulletin Na cestě ke kvalitě č. 6/2012, str. 2–3


…Organizační učení má širokou škálu podob a snad není od věci zdůraznit některé z jeho typických rysů:
– probíhá záměrně i nezáměrně, dominuje v něm však záměrnost
– objevuje se v podobě učení jednotlivců (individuálně) či skupin – a hovoříme o něm tehdy, pokud zasahuje celou organizaci nebo její významné části
– těsně souvisí s kulturou školy, je jí v různé míře determinováno
– je v něm (obvykle pozitivní) motiv
– v různé míře jde o (sebe)řízenou a systematickou činnost
– obsahuje tvorbu a/nebo sdílení znalostí, dovedností či zkušeností
– týká se učení v organizaci, pro organizaci stejně jako učení o organizaci (v různé míře)
– směřuje k upevnění či zvýšení kvality – k upevnění stavu (je-li vnímán jako vyhovující) nebo změně stavu směrem k zlepšení (je-li brán jako nevyhovující)
– primárně zahrnuje zaměstnance školy, nevylučuje ovšem ani žáky, rodiče, zřizovatele a další (srov. např. Pol et al., 2010)

Tento na pohled suchý výčet, který jistě nelze považovat za konečný, má praktický potenciál pro vedení škol – může sloužit jako určité vodítko pro interní inventuru, případně pro plánování či hodnocení práce lidí ve školách…


…Škola jako učící se organizace

Analýza řady významných textů k tématu ukazuje, že školy jako učící se organizace obvykle:

– staví do centra pozornosti jednoznačně žáky a mnohostrannou podporu jejich učení
– zacházejí s učiteli jako s odborníky, důvěřují v jejich schopnost rozhodovat ku prospěchu žáků
– snaží se vytvářet podmínky pro co možná nejkvalitnější další vzdělávání učitelů
– povzbuzují učitele k tomu, aby se ujímali rolí učitelských lídrů a účastnili se na rozhodování o chodu školy jako celku
– podporují spolupráci lidí ve škole v zájmu zvyšování kvality práce školy
– pečují o co nejvhodnější zapojování nových členů do školního chodu, snaží se rozvíjet jejich potenciál
– úspěšně působí v rámci vnějšího prostředí, jsou významnou součástí řady vnějších kontextů (např. sítí škol, sítí s jinými organizacemi)
– prosazují celostní pohled na školní realitu, jdou za rámec povrchních změn a snaží se o změny hlubšího záběru
– věnují pozornost i zdánlivě drobným a méně významným věcem řízení každodenního chodu školy


Celý text článku najdete ZDE (strana 2–3).