Zdena Bočarová: Revoluce dovedností aneb Učme se učenlivosti

pátek 16. června 2017 ·

Digitalizace a technologie hýbou světem a mění ho k nepoznání. Společnost ManpowerGroup na tuto skutečnost reagovala průzkumem "Skills Revolution", v němž se zeptala 18 tisíc zaměstnavatelů ve 43 zemích, jaký dopad bude mít automatizace na počet jejich zaměstnanců v příštích dvou letech, jaké pozice a činnosti budou nejvíce zasaženy a jakou strategii zvolí, aby si zajistili potřebné dovednosti související s technologickým pokrokem. Výsledky prezentovala na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu počátkem letošního roku.

Zdroj: Hospodářské noviny, příloha Kariéra a vzdělávání 14. 6. 2017, str. 2–5

Společnost apelovala na všechny aktéry světového trhu práce, aby obrátili pozornost k uplatňování konceptu „learnability" – tedy ke schopnosti učit se – jako k hlavní prioritě. Talent se stává na trhu práce novou měnou, jejíž kurz posiluje v závislosti na schopnosti jedince učit se. „V této ,revoluci dovedností' se schopnost učit se – tedy vůle a schopnost získávat nové dovednosti pro potřeby uplatnitelnosti na trhu práce – stává klíčem k úspěchu," vysvětlil Jonas Prising, prezident a CEO ManpowerGroup. „K vybudování vyváženější společnosti je načase přijmout okamžitá opatření ke zdokonalování a přesměrování individuálních dovedností. Jen tak lze zahrnout příkop oddělující kvalifikované od nekvalifikovaných, ty, kteří disponují dobrými znalostmi, od těch, kteří je nemají a riskují, že zůstanou stranou zájmu trhu práce. Musíme začlenit celý svět, a to právě prostřednictvím toho, co nazýváme revoluce dovedností…"


…Na co se připravit?

Více než 90 procent zaměstnavatelů očekává, že jejich společnost bude v příštích dvou letech ovlivněna digitalizací a automatizací. Většina zaměstnavatelů očekává, že automatizace a digitalizace přinesou v konečném důsledku nárůst zaměstnanosti. 83 procent z nich má v úmyslu zachovat nebo zvýšit počet zaměstnanců a zvyšovat jejich kvalifikaci. Pouze 12 procent zaměstnavatelů plánuje snížení počtu zaměstnanců v důsledku automatizace.

Mezi lety 2015 a 2020 by mělo zmizet 7,1 milionu administrativních pozic. Rozkvět se očekává v oblastech, jakými jsou energetika, informatika, média, nanobiotechnologie a zábava.

Revoluce dovedností vyvolává nutnost nového znalostního fundamentu. Nedávná studie společnosti Deloitte ukázala, že tři zaměstnavatelé ze čtyř očekávají, že automatizace bude vyžadovat nové znalosti už v nejbližších letech. Technologické inovace by měly vygenerovat nové příležitosti v závislosti na tom, jak jsou na ně organizace a jednotlivci připraveni. Nejžádanějšími dovednostmi budou kreativita, emoční inteligence a kognitivní flexibilita umožňující jednotlivcům soutěžit s roboty namísto toho, aby se jimi nechali nahradit. „Dovednosti vyžadující lidský faktor, od schopnosti vedení až po kreativitu, svou důležitost paradoxně neztratí. Nejlépe na tom budou ty společnosti, kterým se podaří dosáhnout správné rovnováhy: využijí nejlepší technologie, aby svým zaměstnancům pomohly, nikoliv aby je eliminovaly," vysvětluje Ellyn Shook, globální ředitelka pro lidské zdroje ve společnosti Accenture. „Zaměstnanci jsou nejen optimističtí, oni navíc i chápou, že se musí naučit novým dovednostem. Digitální technologie mohou urychlit učení tím, že jej organicky zakomponují do každodenní práce – učení se tak stane součástí života a umožní jednotlivcům i organizacím zachovat svoji relevantní pozici na trhu."

Znalosti se vlivem technologického vývoje dostanou pod tlak, a to pro všechny generace, 65 procent pozic, které obsadí generace Z (lidé mladší 20 let), dnes ještě neexistuje. Podle Světového ekonomického fóra více než třetina klíčových znalostí pro většinu zaměstnání, která vzniknou ode dneška do roku 2020, není dnes ještě za klíčovou považována. Pro jednotlivce na trhu práce to znamená jedno – zůstat zaměstnatelným a udělat pro to všechno. Podle ManpowerGroup lidé nesmějí ustrnout na znalostech, které získali v minulosti, naopak musí projevit zvědavost a motivaci k osvojení nových dovedností. Koncept „learnability" by tedy měl zaujmout přední místo v řízení kariéry a společnosti jako celku.

Marc Benioff, jeden ze zakladatelů technologické společnosti Salesforce, věc vidí jasně: pokud se nic neudělá, objeví se „digitální běženci", třída zaměstnanců bez naděje na práci, protože jejich pozice zmizely v propadlišti dějin. Inteligentní programy se učí rychleji, než si myslíme, z čehož plyne ona nutnost jednat rychle – oproti stroji je nezbytné vzdělat zaměstnance, povýšit člověka.


Priority dneška a zítřka

„Skills" je slovo, které se stává ústředním ve světě podnikání, bitva o dovednosti a talenty je vyvolána neodbytným pocitem, že technologie by mohly postavit miliony lidí mimo hru.

Dalším aktuálním slovem je „polarizace". Polarizace nejen mezi bohatými a chudými, ale i mezi vyhrávajícími a prohrávajícími v boji s globalizací a technologickou revolucí. Tato revoluce vytváří v podnicích dosud nepoznané klima nejistoty z budoucnosti. Nedostatek dovedností potřebných pro současné obory a zvláště pro obory budoucí je do nebe volající. Po slově „zaměstnatelnost", které bylo klíčovým pro lidské zdroje dosud, nastupuje „learnability", schopnost učit se po celý život. Na rozdíl od nejpesimističtějších studií na toto téma ManpowerGroup slibuje práci skvělou budoucnost, pokud se společnosti zaměří na vzdělávání a výchovu svých zaměstnanců. To zaznělo i v Davosu: zodpovědný management je ten, který usiluje o vzdělávání lidí a umožňuje je. Známe i seznam profesí zítřka: budou to IT specialisté, pracovníci lidských zdrojů a obchodníci obdaření emoční inteligencí.

Roboty, technologie, umělá inteligence a algoritmy zpracovávají miliardy informací mnohem rychleji a lépe, mnohem přesněji nežli lidé. Aby bylo možné čelit této vzedmuté vlně technologií, musíme se jako zbraň naučit používat svou neuvěřitelnou schopnost se navzájem propojit a vytvářet emoce. Ocitli jsme se na cestě k ekonomii emocí. Světové ekonomické fórum vytvořilo následující schéma:


Víme co, ale víme i jak?

Akademický svět si zvolna uvědomuje, že bude zapotřebí vzdělávat v jiných dovednostech nežli v těch, jaké se dosud učily, a hlavně novým způsobem.

Podle WEF jsou dovednosti, které jsou z hlediska nezbytnosti pro profesní úspěšnost ve světě zítřka považovány za kritické, rozvíjeny především metodou zvanou SEL – social-emotional learning (sociálně emoční učení). Od technologií se očekává zvláště užívání kolaborativních platforem, sociálních sítí, MOOC (massive online open course), SPOC (small online open course), COOC (corporate online open course), smíšených forem učení… Ale technologie nejsou všechno, je potřeba začlenit i dobré praxe. Výše uvedené dovednosti byly odhaleny v projektech zaměstnání zítřka a je zajímavé, že stejné kompetence jsou už nyní v organizacích nedostatkové.

Jak si ale tyto dovednosti osvojit? WEF radí například toto:
– dodat odvahu k učení prostřednictvím hry,
– vytvořit zdravé a bezpečné prostředí k rozvoji,
– rozvíjet stav duševního růstu,
– poskytnout čas na soustředění,
– posilovat analýzu a uvažování,
– nabídnout odpovídající uznání,
– pomáhat lidem, aby odhalili přednosti své osobnosti a své silné stránky,
– představovat vhodné výzvy,
– upřednostňovat vzájemnou pozornost,
– stanovit jasné cíle v přesně definovaných dovednostech,
– používat pragmatické přístupy.

Management v tomto procesu hraje klíčovou roli. Jedná se vlastně o kompletní restrukturalizaci firmy, změnu procesů a změnu profilů zaměstnanců, kteří se budou orientovat na jiný typ aktivit. Dva klíčové směry, na které se nyní musí manažeři ve své personální politice zaměřovat, jsou výběr lidí s vysokým stupněm učenlivosti a dále vytváření systému neustálého rozvoje zaměstnanců pro udržení klíčových znalostí a dovedností ve firmě…


Celý text článku si můžete přečíst ZDE.


1 komentářů:

Dr. Zdenek Moravcik řekl(a)...
16. června 2017 10:51  

Základem úspěchu procesu učení je srozumitelnost, která článku chybí.
Součástí srozumitelnosti je stručnost, která článku chybí.
Dá se proto právem soudit, že články tohoto typu jsou v podstatě dezinformační, tj. zavádějící, čili, že opak je pravdou.
Když si uvědomíme tyto skutečnosti, je možné učinit závěr, že bude-li ze západních zemí přicházet propaganda tohoto typu, bude význam vzdělávání tak jak jsme ho tu měli v 80. letech nadále upadat.
Dá se to ukázat na příkladu Německa. Kde jinde než v západním Německu se píše o analfabetismu vlastního obyvatelstva?
O kvalitě vzdělávání ve Francii raději nemluvit a vzdělávání v USA je asi nejotřesnějším příkladem ze západních zemí.
V kapitalistické společnosti vzdělávání nemůže vzkvétat, protože tento systém je založen na principech, které masové vzdělávání obyvatelstva vylučují.
Obávám se, že vzdělávání na úrovni, aby kvalitou i kvantitou vyhovovalo době, se lidstvu nikdy nepodaří dosáhnout (množství poznatků už několik století exponenciálně roste).
Ani ti komunisté, když nutili lidi do průvodů s mávátky "věda a vzdělání jsou hybnou silou socialistické společnosti", v kvalitě vzdělávání příliš neuspěli. Když šlo o to prosadit vědecké poznatky do praxe, chovali se ke konci jako obyčejní kapitalisté a reálnému pokroku se zuby nehty bránili.
www.moravcik.info