Lukáš Masopust: Když se řekne tandem

středa 2. srpna 2017 ·

Jaké vlastnosti jsou pro výuku ve dvou nutné? Empatie, znalost látky – značná část se musí překrývat a schopnost a chuť se domluvit se, zkoušet nové věci.

Můj tandemový kolega je zkušený a klidný, já jsem živel, potřebuji někoho příčetného vedle mne.

Když jsem nastoupil na SPŠE Ječná, byl jsem přidělen k jednomu kolegovi a začali jsme spolu ve dvojici učit programování. Toto jsem velmi uvítal, neb přestože jsem měl dlouholeté zkušenosti s učením programování (a nejen toho), neznal jsem nepsaná pravidla ve škole a neznal jsem třídu, kterou jsme společně učili. Kolega je učil minulý rok a tak mně dal jistý vhled to do této třídy.

Postupem času jsme se začali ve výkladu střídat a doplňovat. Každý jsme jiný, já rád zkouším nové věci a přístupy, on má zkušenosti a nadhled. Také získáte „hodného” Kritika.


Jak nás vnímají žáci?

Učení v tandemu žáci rozhodně nevnímají nějak rušivě a myslím, že to pro něj není matoucí. Výhodou toho přístupu oproti tomu, kdy se třída dělí na dvě skupiny, je tom, že všichni žáci znají oba své učitele a nenastává příliš velký rozdíl ve výuce ani v úrovni požadavků na žáky. A to i tehdy, když učitelé mají rozdílný způsob výuky. S kolegou se vždy musíme dohodnout na postupu, obsahu učebních plánů. Další výhodou je dvojí kontrola příprav. Jeden z nás něco připraví, odzkouší, předá druhému, který si to také zkusí a případně připomínkuje.

Po prvním pololetí známe dobře své žáky a můžeme si je rozdělit dle jejich zájmu. Jeden z nás může vést hlavní linii výkladu a druhý těm žákům, kteří mají zájem, přidat zajímavější úlohy.

Důležité je, aby oba učitelé byli schopni táhnout za jeden provaz a dohodli se jak učit a vést žáky ke společným cílům. Je možné, že tandemová výuka u nás nefunguje, protože to někteří učitelé často vnímají jako možnost, kdy jeden učí a druhý má volno, což je chyba.

Zdroj.


0 komentářů: