Jana Hrubá: Jaký byl první PREF – The Prague Education Festival?

Mediální dům Economia a zpravodajský portál Aktuálně.cz uspořádaly 14.–16. 11. 2019 s mnoha dalšími partnery a spolupracovníky novou akci na pražském Výstavišti – první ročník Veletrhu vzdělávání PREF zaměřeného na moderní trendy ve výuce a vzdělávání na základních a středních školách.

Cíl byl vysoký a je otázka, zda v krátké době pro přípravu už splnitelný: „…inspirovat odborníky i širokou veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání dětí a vytvořit platformu, v rámci které mohou odborníci sdílet aktuální trendy, technologie a zkušenosti s učiteli, žáky i rodiči a společně je zavádět do škol. Nastartovat progresivní změny českého vzdělávacího systému a iniciovat diskusi mezi státem, školami a soukromou sférou o změnách v systému českého školství, které jsou nezbytné pro další úspěšný rozvoj a prosperitu naší země.“

Nicméně byl to počin odvážný a velmi záslužný. Pro začátek byl Průmyslový palác zatím trochu velký, vystavujících firem a škol tolik nebylo, aby ho zaplnily (taková akce vyžaduje zkušený štáb a delší čas na propagaci). Příště se to jistě zlepší.

Zatím nejcennější zkušeností byl proto doprovodný program ve formě panelových diskusí, přednášek a workshopů. Je dosud na webu veletrhu. Byl tematicky rozdělen do tří dnů pro základní školy, střední školy a rodinu a mimoškolní vzdělávání. Důležitá oblast vzdělávání předškolního byla postižena jen okrajově – příště by neměla chybět, stejně jako ukázky práce vysokých škol.

Na dvou pódiích (Hyde Park pódiu a Pódiu České spořitelny) běžely po celý den diskuse. V sedmi PREF třídách mohli účastníci navštívit workshopy s názvy okruhů: Podpora, Inovace, Příklady dobré praxe, Novinky, Technologie & Učebnice, Ředitelna, Trendy & IT. Každý si mohl dopředu opravdu vybrat, co ho zajímalo – témata, lidi, inspirace a zkušenosti. Za tři dny se tak na pódiích a ve třídách vystřídalo mnoho desítek lektorů a diskutujících, včetně zahraničních hostů (tlumočení bylo zajištěno).

Tohle seznámení s osobnostmi, trendy a názory, novými pomůckami, učebnicemi, výukovými programy a dalšími inovacemi bylo podle mého soudu nejdůležitější a dosud málo u nás frekventovanou formou a podařilo se naplnit a zvládnout skvěle (až na malou zvukovou izolaci „tříd“, které poněkud rušil hluk reproduktorů z pódií).

Program byl spíše zaměřen na pedagogy a rodiče či další dospělé návštěvníky, pro nepříliš četné třídy, které veletrh navštívily, toho k vidění a slyšení mnoho nebylo (snad možnost nasadit si v interaktivní zóně virtuální brýle). Ale to je otázka další koncepce obsahu veletrhu, kde by se mohly objevit na podiích třeba i diskuse a ukázky práce pedagogů se samotnými středoškoláky či vysokoškoláky, studenty pedagogických fakult a podobně. Také oni by měli mít možnost mluvit do svého vzdělávání.

Také celá oblast inovativního a informálního vzdělávání nabízí mnoho možností a inspirací. Ukázat, že učení se nemusí odbývat jen v lavicích. Vzpomínám, jak jsem před skoro třiceti lety poprvé viděla na zahraničním veletrhu v nízké ohrádce pracovat celou Montessori třídu – děti si vybíraly pomůcky, samostatně či ve skupinkách u stolečků řešily zadané úkoly a pan učitel jim byl k dispozici, aby poradil, když potřebovaly. Fascinovaně jsem je asi hodinu sledovala a nemohla jsem se odtrhnout. Takové to bylo pro českou učitelku tehdy zjevení. A to byly kolem v obrovské hale stovky a tisíce pomůcek, přístrojů, modelů, krásných učebnic a dalších vymožeností pro učitele…

Je třeba ocenit, že se takto koncipovaný veletrh odehrál konečně i u nás. Trvalo to opravdu dlouho a pořadatelům patří velký dík, že nesli kůži na trh. Věřím, že se tato akce stane každý rok velkou a inspirující událostí ve světě českého vzdělávání a pomůže mu přiblížit se k cíli uvedenému na začátku.

Fotografie najdete ZDE.