Marie Myslíková: Virtuálními stroji času mezi Kelty

pátek 20. prosince 2019 ·

Informační centrum v Dolních Břežanech Závist Cave přenese návštěvníky do dob mladší doby kamenné a provede je životem nedalekého oppida přibližně od roku 5500 před naším letopočtem až do zničení Germány v prvním století našeho letopočtu.

Zdroj: Magazín Region STAR 2. 12. 2019

Dolnobřežanská oblast je dnes atraktivním místem k životu především díky blízkosti Prahy a úsilí starostů zdejších obcí, kteří se zasloužili o nemalý rozvoj i přítomnost vědeckých a výzkumných center a navazujících podnikatelských aktivit. Zdejší krajina byla ale z pohledu životních podmínek atraktivní už v dobách pravěku.

Dokazují to především archeologické nálezy na vrchu Hradiště, který se na pravém břehu Vltavy naproti Zbraslavi vypíná do výšky 391 metrů nad mořem. Životu se zde dařilo už v době kamenné. Vyvýšená plošina měla výhodnou polohu a byla považována za strategické místo. Umožňovala široký rozhled do krajiny nad soutokem dvou dopravních tepen, řek Vltavy a Berounky. Okolní lesy poskytovaly dostatek dřeva na stavbu i provoz hospodářství a po vymýcení stromů zde byl i dostatek úrodné půdy. Zdejší podmínky byly pro stavbu opevněného sídla ideální − dobrá geografická poloha, úrodná půda, obchodní stezka a naleziště zlata. Není divu, že zde vzniklo osídlení už v době bronzové.

Velký rozkvět nastal v době Keltů, kteří se tu usídlili zhruba v polovině šestého století před naším letopočtem. Postupně zde budovali opevnění, takzvaná oppida, která se nakonec rozrostla na rozlohu cca 118 hektarů. Největší objevené oppidum se dnes nazývá Závist. Postupem času toto místo ztrácelo na významu a patrně po dobytí Germány ve druhé polovině prvního století našeho letopočtu ho začala pohlcovat příroda natolik, že ho archeologové museli od poloviny 20. století začít znovu objevovat. Průzkum zde s přestávkami trval do roku 1998, ale jelikož odhalené pozůstatky kamenných staveb podléhaly zkáze vlivem eroze, náletových rostlin i vandalů, bylo nakonec rozhodnuto, že bude naleziště zasypáno přibližně do podoby, jakou měl vrch před zahájením vykopávek. Předtím byly ale veškeré nálezy náležitě zdokumentovány a obohatily nejen expozice Informačního centra keltské kultury v Nižboře, ale i později expozice Informačního centra v Dolních Břežanech, vytvořeného v rámci rekonstrukce jedné z místních historických budov.


Klasické expozice nestačí

Expozice potvrzuje, že zdejší obyvatelé měli vždy blízko k dobovým moderním technologiím, ať už šlo o hrnčířství, metalurgii kovů, kovolitectví zlata a stříbra, nebo impozantní stavby, a navazovali i kontakty se vzdálenými oblastmi světa.

Ve vitrínách si návštěvníci mohou prohlédnout překrásné šperky a zdobené spony, které se vyráběly přímo na Závisti. Některé šperky dokonce zdobí dovážené jantary. Expozice ukazuje i první keltské klíče, zdobné skleněné korále, zbraně a první mince, takzvané duhovky. U vchodu je i velmi zajímavá ukázka stratigrafické metody archeologického výzkumu. Je zde v průřezu viditelná ukázka nánosu jednotlivých vrstev, které archeologové při výzkumu rozeznávají podle zabarvení. Barevná odlišnost vrstev, v nichž jsou ukotvené archeologické nálezy, pomáhá určovat, z jaké doby dané předměty pocházejí.


Zavítejte mezi Kelty

Dolnobřežanští zastupitelé se ale nespokojili jen s klasickými expozicemi a pokoušejí návštěvníkům přiblížit život Keltů ve zdejší oblasti pomocí moderních technologií. Už nyní je součástí expozice takzvaná Závist Cave − multimediální „jeskyně", kde se promítají 3D filmy přibližující život na Závisti. Umocnění pocitů napomáhá i to, že návštěvník při promítání sedí v uzavřeném prostoru.

Tím ovšem plány radních zdaleka nekončí. Cílem je přivést zájemce o historii přímo na místa, kudy kráčely zdejší dějiny, a oppidum jim ukázat tam, kde se skutečně nachází. Nejde přitom o to, pozůstatky po osídlení znovu vykopávat, ale posunout turisty v čase díky mobilním telefonům a tabletům, které si dnes nosí s sebou téměř každý.

Je trochu paradox, že lasery, které představují současnost a hlavně budoucnost výzkumných center v Dolních Břežanech, byť jde samozřejmě o lasery zcela jiné, stojí i za technologií, která pomohla naskenovat naleziště před jeho zasypáním natolik, že bude sloužit nejen k dalšímu bádání archeologů v budoucích letech, ale především s pomocí takzvané rozšířené reality umožní jejich vizualizaci komukoliv, kdo tato místa navštíví. Díky tomuto fenoménu a úsilí Archeologického ústavu Akademie věd bude možné procházet místy, kudy kráčela historie, a na displeji mobilního zařízení se bude zobrazovat oppidum v celé své někdejší kráse.

Článek byl publikován v magazínu Region STAR.

0 komentářů: