Jiří Husa: Další vzdělávání učitelů po welšsku

čtvrtek 14. května 2009 ·

Na konferenci evropské sítě národních vzdělávacích rad (EUNEC), která proběhla v říjnu minulého roku v litevském Vilnjusu, zazněl také příspěvek pana Garyho Brace, který se zabýval systémem přípravy učitelů ve Walesu (západní část Velké Británie). Některé myšlenky z uvedených principů budování učitelské profese mohou být inspirativní v kontextu diskuzí o standardu učitelské profese u nás.


Článek o konferenci EUNEC si můžete přečíst ZDE.

Hned v úvodu byl zdůrazněn rozdíl v terminologickém přístupu: učitelé ve Walesu procházejí v průběhu své kariéry „dalším profesním rozvojem“ („continuing professional development“) a nejedná se o „další vzdělávání“ („in-service training“). V celém systému je kladen důraz na rozvoj profese učitele a zvyšování jeho profesionality.

Další profesní rozvoj učitele:

- Je definován široce a zahrnuje jak formální, tak i neformální a informální vzdělávání. Do vzdělávání učitele patří nejen externí kurzy, ale i vzdělávání, které se uskutečňuje na pracovišti prostřednictvím učitelovy reflexe a prostřednictvím předávání zkušeností mezi učiteli navzájem.

- Péče o vlastní profesní rozvoj je učitelovým právem stejně tak jako jeho povinností, která by neměla být vynucována vnější autoritou.

- Každý učitel má právo na svůj vlastní kvalitní profesní rozvoj bez ohledu na geografické umístění svého pracoviště.

- Další profesní rozvoj učitele musí reflektovat jeho osobní potřeby rozvoje stejně tak jako potřeby rozvoje školy, místní samosprávy a vládní priority.

Učitel může v průběhu své kariéry projít několika fázemi, z nichž některé jsou povinné a časově ohraničené a některé dobrovolné a časově neohraničené. Status kvalifikovaného učitele získá ten, kdo absolvuje úspěšně požadované vzdělání. Po nástupu na první pracoviště nastává „indukční fáze“ rozvoje učitelské profese, která trvá tři roky. Programy pro rozvoj učitelovy profese v začátcích jeho kariéry jsou sestavovány školou nebo místními úřady. Plně kvalifikovaným může být učitel nejdříve po pěti letech praxe, v průběhu které musí projít také funkcí třídního učitele. Doba pro získání plné kvalifikace může být různá v závislosti na hodnocení kvality učitele. Nejvyšším kvalifikačním stupněm učitelské kariéry může být „vedoucí učitel“. Tato kvalifikace je nepovinná a učitel ji může získat, pokud má kompetence k vedení lidí, ke koncepční práci apod. Ředitelem školy se může stát jen ten učitel, který prošel až k nejvyššímu kvalifikačnímu stupni.

V systému dalšího profesního rozvoje učitelů došlo k posunu v chápání toho, co vlastně profesní rozvoj obnáší. Učitelé začínají více chápat, že profesní rozvoj učitelů neznamená primárně absolvování určeného počtu kurzů, ale že znamená potřebu neustálého zlepšování kvality svých profesionálních kompetencí. Ukazuje se, že lepšími metodami jsou postupy, při kterých učitelé zkoušejí nové metody techniky výuky a zároveň hodnotí jejich efektivitu, než postupy přicházející od externích poskytovatelů.

Další oblast, která se začíná rozvíjet, je vytváření profesionálního portfolia učitele od samého začátku učitelovy kariéry. Portfolio by mělo být vytvářeno v elektronické podobě a mělo být přístupné prostřednictvím webových stránek. Portfolio vytváří velmi dobrý obraz o růstu učitelových kompetencí a zaznamenává vývoj učitele směrem k vyšší profesionalitě.

Ing. Jiří Husa, vedoucí katedry celoživotního vzdělávání a podpory studia, Institut vzdělávání a poradenství České zemědělské univerzity v Praze

0 komentářů: