Jaromír Coufalík: Tři zajímavé publikace o odborném vzdělávání v EU

pátek 31. července 2009 ·

Informace o publikacích, které zachycují trendy v odborném vzdělávání, ve struktuře zaměstnanosti a v nabídce a poptávce na trhu práce.


Součástí vzdělávací politiky Evropské unie je i politika odborného vzdělávání. Když byly v roce 2000 vyhlášeny celkové cíle Unie na období do roku 2010 prostřednictvím tzv. Lisabonské strategie, byly pak tyto obecnější cíle konkretizovány pro jednotlivé oblasti fungování EU. Cíle a priority týkající se odborného vzdělávání byly vyhlášeny v Kodaňské deklaraci v roce 2002. Od té doby se ve dvouletých intervalech plnění cílů hodnotilo, popř. se priority korigovaly či zpřesňovaly. S tímto účelem bylo v roce 2004 vydáno Maastrichtské komuniké, v roce 2006 Helsinské komuniké a loni Bordeauxské komuniké. Situaci v odborném vzdělávání v EU v roce 2008 obšírněji popsalo Evropské centrum pro podporu rozvoje odborného vzdělávání (CEDEFOP) ve své letos vydané publikaci s názvem (v anglické verzi) Continuity, Consolidation and Change a podtitulem Towards a European Era of Vocational Education and Training.

Obsah této publikace, dostupné v plném znění na webové stránce CEDEFOP ZDE, podává přehled o tom, v jakém kontextu pracují v EU poskytovatelé odborného vzdělávání a na co zaměřuje Evropská komise, resp. její generální direktorát Vzdělávání a kultura svoji politiku odborného vzdělávání.

Nejprve se v ní popisují hlavní ekonomické a sociální trendy ovlivňující odborné vzdělávání. Jde například o demografické trendy vyznačující se v EU zejména stagnací počtu obyvatel a stárnutím (podíl osob starších 65 let se do roku 2060 zvýší z dnešních asi 17 % na 30 %), ale také migrací jako jednou z cest ke zvyšování počtu obyvatel. Počet osob v produktivním věku se sníží o 50 milionů a pokud by nedocházelo k migraci, činil by tento pokles 110 milionů osob. Z údajů o migrantech např. vyplývá, že migranti přicházející do České republiky mají ve srovnání s jinými zeměmi EU vyšší průměrnou úroveň vzdělání.

V publikaci Continuity. Consolidation and Change je řada údajů o odborném vzdělávání, a to jak počátečním, tak i dalším. Jsou tam i údaje o jednotlivých zemích, takže je možné porovnávat situaci v České republice se situací v dalších zemích EU (a také v několika mimoevropských zemích). Takové porovnání mj. ukazuje, v čem je české odborné vzdělávání specifické. Především se potvrzuje, že počáteční odborné vzdělávání získává u nás nejvyšší podíl středoškoláků ze všech zemí EU. Míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku do 25 let u nás patří ve srovnání s dalšími zeměmi EU k nejnižším. Např. v Belgii, Maďarsku nebo Francii byla v roce 2007 výrazně vyšší. Naopak horší situace u nás než v jiných zemích je např. ve výdajích na 1 žáka střední školy. Ty jsou např. v Rakousku, Francii nebo Švédsku téměř dvojnásobné.

Z hlediska mezinárodního porovnání se u nás situace zlepšuje v dalším odborném vzdělávání. Nadprůměrný je u nás např. podíl zaměstnanců podniků, kteří se účastní dalšího vzdělávání. Blíží se až dvěma třetinám z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně více, než je tomu třeba v Německu nebo Itálii. Potěšitelné je zejména to, že podíl podniků, které svým zaměstnancům poskytují další vzdělávání, se u nás zvýšil mezi léty 1999 – 2005 rychlejším tempem, než je průměrné tempo v celé EU. Ve sledovaném období se u nás dokonce podařilo zvýšit výdaje na další vzdělávání zaměstnanců. Ty u nás v roce 2005, kdy se konalo poslední statistické šetření tohoto druhu, činily asi 1,9 % z celkové ceny práce (tj. souhrnu mezd a povinných odvodů na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení), což byl ve srovnání s dalšími zeměmi nadprůměrně vysoký podíl.

Závažné změny představují trendy ve struktuře zaměstnanosti, z nichž pro odborné vzdělávání vyplývají nové požadavky jednak na jeho oborovou strukturu a jednak na cíle a obsah vzdělávání v jednotlivých oborech. V období 2006 – 2020 se nejvíce zvýší potřeba techniků a příbuzných pracovníků. Tyto trendy, které patří pro odborné vzdělávání k nejzávažnějším, jsou podrobně popsány a analyzovány v dalších publikacích CEDEFOP.

Jde zejména o loni vydanou publikaci Future Skill Needs in Europe, která obsahuje výsledky rozsáhlých a náročných střednědobých prognóz, a na ni navazující a letos publikovanou práci Future Skills Supply in Europe. Každá z nich se věnuje jednomu ze dvou stěžejních faktorů ovlivňujících zaměstnanost a trh práce: první poptávce a druhá nabídce. Také obě tyto publikace si lze zdarma stáhnout z webové stránky CEDEFOP ZDE a ZDE.

Pokud jde o vývoj poptávky, prognózují práce CEDEFOP vyšší poptávku po pracovnících s vyššími úrovněmi kvalifikace. Z hlediska sektorů se předpokládá další zvyšování podílu zaměstnaných v terciárním sektoru, tedy ve službách, a to jak tržních, tak i netržních. I nadále však bude docházet k polarizaci zaměstnání, protože strukturální změny budou vyžadovat nejen kvalifikované práce ve službách, ale i mnoho nekvalifikovaných prací vykonávaných v podřadných podmínkách a hůře placených. To zvýší význam sociálního aspektu v rozvoji zaměstnanosti.

Také na straně nabídky budou pokračovat již probíhající trendy. Jedním z obecnějších trendů je trend zvyšující se průměrné úrovně vzdělání. Z vypracovaných prognóz také vyplývá, že v příštích 5–10 letech se zvýší podíl mužů s vyšší kvalifikací na celkovém počtu obyvatel starších 15 let o 38 %, zatímco analogický podíl žen o 46 %. Prognóza počítá se dvěma variantami lišícími se makroekonomickými podmínkami, což je právě v období ekonomické recese užitečné.

Všechny tři publikace mají také rozsáhlé faktografické přílohy s mnoha statistickými údaji, v nichž uživatel může najít podrobnější informace podle toho, co ho právě zajímá. V každém případě je seznámení s těmito publikacemi užitečné pro každého, koho zajímá odborné vzdělávání nejen u nás, ale i v zahraničí.

Jaromír Coufalík, Národní vzdělávací fond

0 komentářů: