Vzdělávání Romů dva roky po štrasburském rozsudku

středa 2. prosince 2009 ·

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová shrnula na tiskové konferenci 25. 11. 2009 dva roky, které uplynuly od vynesení rozsudku ve věci D. H. a ostatní proti České republice. Spolu s ní vystoupili i zástupci koalice Společně do školy, kterou tvoří 13 mezinárodních, romských a českých nevládních organizací podporujících rovný přístup ke vzdělávání.

Dva roky starým rozsudkem dal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku za pravdu skupině někdejších romských žáků a žákyň, že je Česká republika nepřímo diskriminovala ve vzdělávání. V důsledku toho měli tito lidé snížené šance na získání lepšího zaměstnání, což negativně ovlivnilo a ovlivňuje kvalitu celého jejich dalšího života. Česká republika podle ministryně Kopicové rozsudek respektovala a nikdy jej nezpochybňovala.

Ministryně zmínila výsledky nedávného šetření diagnostických nástrojů užívaných vůči žákům ze sociálně a kulturně odlišného prostředí s přihlédnutím k romským dětem. Cílem tohoto šetření bylo zjistit, zda jsou diagnostické nástroje užívané školskými poradenskými zařízeními vůči žákům ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí tedy i romským dětem dostatečně „neutrální". Podle analýzy nebyla u konkrétních nástrojů využívaných v poradenské a klinické praxi prokázána jejich nekorektnost a diskriminační charakter vůči příslušníkům minoritních skupin obyvatelstva.

Informace vyplývající z analýzy diagnostických nástrojů hodlá MŠMT využít při přípravě Národního akčního plánu podpory inkluzívního vzdělávání. Připravujeme Metodické doporučení s cílem zajistit rovné příležitosti ve vzdělávání dětí, žáků a žákyň se sociálním znevýhodněním (včetně dětí, žáků a žákyň romských). Podle ministryně Kopicové v něm budou zahrnuta opatření směřující k zařazování těchto dětí, žáků a žákyň do mateřských a základních škol hlavního vzdělávacího proudu.

„Dnes u nás zvláštní školy, které kritizoval štrasburský rozsudek, dávno neexistují, to však neznamená, že by situace byla ideální. V září se proto konala konference Překonávání sociálního znevýhodnění ve vzdělávání. Na ní jsme představili výsledky nezávislých analýz společnosti GAC Ivana Gabala a společnosti Člověk v tísni. Ty velmi podrobně mapují situaci romských dětí ve školách v blízkosti sociálně vyloučených lokalit a připravenost škol na práci s nimi," řekla ministryně Kopicová. Ministerstvem řízený Ústav pro informace ve vzdělávání také podnikl šetření zjišťující na území celé republiky počty romských žákyň a žáků vzdělávaných podle různých vzdělávacích programů. „Taková data dosud nebyla k dispozici, mimo jiné i proto, že dosud chyběla politická odvaha k jejich sběru. Bez nich však nelze celkový stav objektivně posoudit a navrhnout opatření, která by romským žákům přinesla prospěch a pomohla jejich častějšímu zařazování do hlavního vzdělávacího proudu.

Za nejzávažnější zjištění vyplývající z tohoto šetření lze považovat údaj, že z celkového počtu všech romských žákyň a žáků základních škol navštěvuje školy vyučující podle Rámcového vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené téměř třetina (přesně 26,7%), zatímco z celkového počtu žákyň a žáků neromských navštěvovalo tyto školy pouze 2,17%.

Podle ministryně Kopicové musí v oblasti vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí nevyhnutelně dojít ke změnám. Hmatatelné výsledky takové politiky však podle jejího názoru bývají viditelné až po letech, kdy bude jasné, o kolik se zvýší počet mladých lidí z romského etnika, kteří vystudovali střední či vysokou školu.

„Hluboce si vážím účasti zástupců koalice Společně do školy na dnešní tiskové konferenci a věřím, že v budoucnu budeme na zlepšování vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí – a to nejen Romů – spolupracovat mnohem intenzivněji než doposud," uzavřela ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová.


Společně do školy

Koalice Společně do školy vznikla právě po zmíněném rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z listopadu 2007. Tvoří ji 13 mezinárodních, romských a českých nevládních organizací: European Roma Rights Centre, Amnesty International, Step by Step ČR, Open Society Fund Praha, Peacework, romské středisko DROM, občanské sdružení IQ Roma Servis, ROMODROM, Český helsinský výbor, Člověk v tísni, Vzájemné soužití, Liga lidských práv, britská nezisková organizace European Dialogue, Romské sdružení Čačipen a Z§vůle práva – zakladatel koalice a hlavní koordinátor projektu. Obecnějším záměrem koalice, jejíž členské organizace realizují vzdělávací projekty, výzkumy a analýzy, je přispět k desegregaci českého vzdělávacího systému a napomoci tak uplatnění principu rovných příležitostí pro všechny děti (bez ohledu na jejich barvu pleti, původ či společenské postavení).


Základní aktivity MŠMT v oblasti vzdělávání dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí

Po prostudování rozsudku ES pro lidská práva si MŠMT nechalo zpracovat dvě zásadní analýzy, které popisují situaci žáků sociálně znevýhodněných v našem školství: jedná se o Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit (studie realizovaná GAC, s. r. o.) a o Analýzu individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (studie realizovaná Člověk v tísni, o. p. s.). Bylo to poprvé, kdy byly takto rozsáhlé studie zpracovány. Z jejich závěrů vyplývá, že vzdělávání těchto dětí není bez problémů a je nutné pomocí cílených opatření zvýšit jejich školní úspěšnost. Na druhou stranu studie nepotvrdily odhady některých neziskových organizací popisující počty dětí ze znevýhodněného prostředí navštěvující praktické školy.

Hlavními výstupy studie jsou následující zjištění: ve školách v blízkosti sociálně vyloučených lokalit existují nerovné vzdělanostní šance romských a neromských dětí. Šance romských žákyň a žáků ukončit základní školu s vrstevníky, s nimiž ji začali, je přibližně poloviční v porovnání s jejich neromskými spolužákyněmi a spolužáky. Jedná se přitom o propady případně přestupy na školu vyučující podle programu Zvláštní škola nebo vzdělávající podle programu pro děti s lehkým mentálním postižením. Základní školu hlavního vzdělávacího proudu navštěvuje 72% romských dětí (v případě neromských dětí se jedná o 92%), přičemž základní školy mimo hlavní vzdělávací proud pro děti s lehkým mentálním postižením navštěvuje téměř třetina romských dětí (v porovnání s 8% dětí neromských). Ze základní školy hlavního vzdělávacího proudu odcházejí mimo něj v průměru dvě z desíti romských děvčat a 2,4 romských chlapců. Vzdělávací systém v České republice je přes probíhající transformaci speciálního školství stále zatížen poměrně výraznou tendencí vyřazovat z hlavního vzdělávacího proudu směrem ke specializovaným formám vzdělávání, určeným primárně pro osoby se zdravotním postižením včetně lehkého mentálního postižení, vysoké počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (v praxi se dovozuje, že na jedno reintegrované dítě do hlavního vzdělávacího proudu připadá přibližně 85 těch, které jej opustí směrem ke specializovaným formám vzdělávání).

V roce 2009 proběhlo ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání šetření, jehož výsledky také potvrdily nepřiměřený počet romských dětí vzdělávaných v programech pro děti s lehkým mentálním postižením v porovnání s podílem počtu romských dětí na celkový počet dětí. Jenom 3,21% z celkového počtu žáků je vzděláváno podle programů upravených pro vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením. V případě neromských dětí se jedná o 2,17% neromských žáků z celého počtu neromských žákyň a žáků. V případě romských žákyň a žáků se jedná o podíl 26,7% z celkového počtu romských žákyň a žáků.

V současné době MŠMT v souladu s doporučeními výše citovaných zpráv realizuje následující opatření:

1) Z fondů EU byly alokovány a rozděleny prostředky na projekty škol, školských poradenských zařízení, školských výchovných zařízení, NNO atd. podporující rovné příležitosti ve vzdělávání. V rámci první výzvy bylo na projekty určeno 200 mil. Kč, v druhé výzvě, která je momentálně administrována, byla alokace 800 mil. a dále v rámci připravovaného projektu „EU peníze školám" (alokace 4,5 mld. Kč do ZŠ) je jedna z klíčových oblastí nasměrována na podporu inkluzívního vzdělávání.

2) Od 1. 7. 2009 byl spuštěn národní projekt Centra podpory inkluzívního vzdělávání, který vytváří centra podpory proinkluzívních strategií a opatření podporujících přímo školy v jejich práci se znevýhodněnými dětmi; zaměstnanci projektu informují školy o existujících podpůrných opatřeních a možnostech, dále spolupracují se školou při nastavení proinkluzívních strategií ve školách. Projekt pokrývá všechny regiony ČR.

3) ČŠI bude v rámci své činnosti sledovat naplňování rovných příležitostí ve vzdělávání a sledovat, zda základní školy praktické reintegrují své žáky do hlavního vzdělávacího proudu.

4) V příštích měsících uspořádá MŠMT vzdělávací semináře zaměřené na odstraňování segregace v nejrizikovějších regionech – v Ústeckém, Moravskoslezském, Středočeském, Olomouckém a Karlovarském kraji.

5) MŠMT pracuje na modernizaci poradenského systému – zpracovávají se proinkluzívní standardy poraden, certifikace poraden, vybavení poraden novými diagnostickými „culture-free" nástroji. Zároveň se připravují legislativní změny, které nastaví podpůrná opatření pro sociálně znevýhodněné děti.

6) Zvýšila se částka v dotačním programu na podporu asistentů pedagoga sociálně znevýhodněných žáků.

7) Je realizován akční plán včasné péče o děti se sociokulturním znevýhodněním a v jeho rámci zejména podpora předškolního vzdělávání znevýhodněných dětí.

8) K rozeslání je připraveno metodické doporučení poradnám a školám (ředitelům škol), které obsahuje etické principy práce s dětmi ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí.

9) V současné době probíhají vnitroresortní jednání k nastartování transformace základních škol praktických – s ohledem na děti, které jsou skutečně lehce mentálně postižené (týká se 3–4% populace).

Dlouhodobé koncepční řešení bude mít podobu Národního akčního plánu inkluzívního vzdělávání (NAPIV), který MŠMT předloží vládě do konce ledna 2010. NAPIV nastaví komplexní opatření a hlavní změny potřebné pro zajištění inkluzívního vzdělávání včetně těch pro sociálně znevýhodněné děti. Cílem je inkluzívní škola, která vytváří podmínky pro děti tak, aby se všechny – ač se svými schopnostmi mohou značně lišit – vzdělávaly v prostředí, které je optimálně rozvíjí a přitom zůstaly ve společné, výkonově různorodé sociální skupině. Smyslem inkluzívní školy je bourat zbytečné sociální bariéry a dopřát všem žákům vzdělání, které bude naplňovat jejich individuální potřeby.

Prezentaci MŠMT
najdete ZDE, prezentaci Společně do školy ZDE.




0 komentářů: