Radka Kvačková: Studentů vysokých škol už nemůže dál přibývat

O problematice vysokého školství hovořila autorka s ředitelem Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK Janem Kouckým, který se vzdělávací politikou dlouhodobě zabývá.


Ukázka z rozhovoru

LN: Co teď potřebuje české vysoké školství nejvíc?

Vzít v úvahu, že se udála obrovská změna. Na vysoké školy už neodchází patnáct procent populačního ročníku jako před dvaceti lety, ale více než 60 % a dohromady s vyššími odbornými školami jsou to dvě třetiny. Brzy dokonce nastane situace, že míst na vysokých školách bude víc než čerstvých maturantů…

LN: Buďme konkrétní: povede pokles populace ve vysokoškolském věku k redukci počtu přijímaných studentů?

K redukci skutečně dojde, a to ze dvou důvodů. Za prvé by se neměl dál zvyšovat podíl přijímaných z populace, protože už dosažené dvě třetiny jsou až dost. A populační křivka klesá. Za druhé by mělo odcházet na pracovní trh mnohem víc bakalářů. Dnes totiž 80 procent z nich pokračuje v magisterském studiu. Tolik nových magistrů však ani v příštích letech česká ekonomika potřebovat nebude, a všichni tudíž nemohou najít odpovídající uplatnění.

LN: Znamená to, že se vysoké školy mají zmenšovat?

Na tento vývoj je možné se dívat i jako na neopakovatelnou příležitost. V posledních deseti letech totiž vysoké školy nabíraly tolik studentů, že se jejich počet zvyšoval podstatně rychleji než přísun finančních prostředků. Vedle expanze počtu zapsaných ke studiu, jejichž průměrná úroveň se pochopitelně snížila, je pokles prostředků vysokých škol připadajících na jednoho studenta další příčinou ohrožení kvality vysokoškolského vzdělání. Dnes je zřejmé, že vedle vynikajících absolventů a skvělých odborníků vychází ze škol také řada průměrných a podprůměrných. Právě pokles počtu studentů a současné zachování, nebo ještě raději zvýšení finančních prostředků jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů podpoří úroveň vysokoškolského vzdělání.

LN: Jenom zvýšení výdajů na studenta ale asi stačit nebude.

Máte pravdu. Pokud vysokoškolský diplom získává už víc než polovina populace, je důležité nastoupit další strategický směr, kterým je rozrůznění vysokého školství, tedy takzvaná diverzifikace. Zvyšování kvality musí být provázáno s diverzifikací vzdělávacích institucí. Cílem je umožnit na jedné straně odpovídající vzdělávání mnohem různorodější populaci studentů a připravit je na nejrůznější pozice ve společnosti, ale na druhé straně také ochránit a zachovat špičkové části vysokého školství, udržet jejich vysokou úroveň, která je pro vývoj společnosti (a ekonomiky) životně důležitá.“

 
Celý rozhovor najdete ZDE.