Radka Kvačková: Studentů vysokých škol už nemůže dál přibývat

středa 14. července 2010 ·

O problematice vysokého školství hovořila autorka s ředitelem Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK Janem Kouckým, který se vzdělávací politikou dlouhodobě zabývá.


Ukázka z rozhovoru

LN: Co teď potřebuje české vysoké školství nejvíc?

Vzít v úvahu, že se udála obrovská změna. Na vysoké školy už neodchází patnáct procent populačního ročníku jako před dvaceti lety, ale více než 60 % a dohromady s vyššími odbornými školami jsou to dvě třetiny. Brzy dokonce nastane situace, že míst na vysokých školách bude víc než čerstvých maturantů…

LN: Buďme konkrétní: povede pokles populace ve vysokoškolském věku k redukci počtu přijímaných studentů?

K redukci skutečně dojde, a to ze dvou důvodů. Za prvé by se neměl dál zvyšovat podíl přijímaných z populace, protože už dosažené dvě třetiny jsou až dost. A populační křivka klesá. Za druhé by mělo odcházet na pracovní trh mnohem víc bakalářů. Dnes totiž 80 procent z nich pokračuje v magisterském studiu. Tolik nových magistrů však ani v příštích letech česká ekonomika potřebovat nebude, a všichni tudíž nemohou najít odpovídající uplatnění.

LN: Znamená to, že se vysoké školy mají zmenšovat?

Na tento vývoj je možné se dívat i jako na neopakovatelnou příležitost. V posledních deseti letech totiž vysoké školy nabíraly tolik studentů, že se jejich počet zvyšoval podstatně rychleji než přísun finančních prostředků. Vedle expanze počtu zapsaných ke studiu, jejichž průměrná úroveň se pochopitelně snížila, je pokles prostředků vysokých škol připadajících na jednoho studenta další příčinou ohrožení kvality vysokoškolského vzdělání. Dnes je zřejmé, že vedle vynikajících absolventů a skvělých odborníků vychází ze škol také řada průměrných a podprůměrných. Právě pokles počtu studentů a současné zachování, nebo ještě raději zvýšení finančních prostředků jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů podpoří úroveň vysokoškolského vzdělání.

LN: Jenom zvýšení výdajů na studenta ale asi stačit nebude.

Máte pravdu. Pokud vysokoškolský diplom získává už víc než polovina populace, je důležité nastoupit další strategický směr, kterým je rozrůznění vysokého školství, tedy takzvaná diverzifikace. Zvyšování kvality musí být provázáno s diverzifikací vzdělávacích institucí. Cílem je umožnit na jedné straně odpovídající vzdělávání mnohem různorodější populaci studentů a připravit je na nejrůznější pozice ve společnosti, ale na druhé straně také ochránit a zachovat špičkové části vysokého školství, udržet jejich vysokou úroveň, která je pro vývoj společnosti (a ekonomiky) životně důležitá.“

 

Celý rozhovor najdete ZDE.

1 komentářů:

Luděk Blaha řekl(a)...
14. července 2010 14:09  

nastane situace, že míst na vysokých školách bude víc než čerstvých maturantů

Nemohu se zbavit intenzivního pocitu, že se ještě nedávno hořekovalo nad tím, jak za světem zaostáváme v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí na jednoho obyvatele. Že by se konečně dostavil efekt mnohaletého koncepčního řízení rezortu?

Dnes je zřejmé, že ... vychází ze škol také řada průměrných a podprůměrných

Nezbývá než vydat AVP (akademické vzdělávací programy). Na jejich základě pak rozpracovat FVP (fakultní vzdělávací programy) a v neposlední řadě OVP (oborové vzdělávací programy). Dále je nezbytné formulovat tak devět a dvanáct klíčových kompetencí a revidovat Bloomovu taxonomii pro terciální vzdělávání.
Nesmí se zapomenout ani na instituci, která vymyslí tak složitý systém společných státních zkoušek, že nezbude, než jej neustále odkládat do doby, než rezort armády dostane od rezortu školství zpátky miliardy na nákup dalších Pandurů pro rozvoz zadání.