Reakce Jany Strakové na článek „Jak začneme testovat, budou i žebříčky“ uveřejněný v příloze Akademie 5. 10. 2010.
Zdroj: Lidové noviny, příloha Akademie 26. 10. 2010
…„Článek uvádí přednosti a rizika plošného testování žáků 5. a 9. ročníků povinného vzdělávání. Jednou z uváděných předností je identifikace žáků, kteří ve výuce zaostávají a potřebují pomoci. Identifikovat žáky, kteří nedosahují takového učebního pokroku, jaký odpovídá jejich předpokladům, je určitě velmi žádoucí, ale nemá žádný smysl provádět tuto identifikaci v závěru vzdělávacího cyklu. V tomto okamžiku může testování sloužit maximálně jako nástroj pro rozřazování žáků do výběrových, respektive nevýběrových škol, nikoli jako podklad pro cílenou podporu.
Když přemýšlíme o tom, zda zavádět, či nezavádět testování, měli bychom si nejprve ujasnit, jaký cíl sledujeme a jaké mechanismy pravděpodobně povedou k jeho dosažení. V tomto případě je cílem zlepšení výsledků žáků. Navrhovaná cesta, tedy zavedení výstupního testování, staví na předpokladu, že hrozba testů přiměje žáky i učitele k vyšším výkonům. Výsledky žáků se budou zlepšovat, neboť učitelé i žáci se budou bát nežádoucích dopadů (např. nepřijetí na vyšší stupeň školy v případě žáků, finanční postih v případě učitelů) a budou usilovněji pracovat.
Zahraniční zkušenosti ukazují, že snaha vyhnout se těmto nežádoucím dopadům vede kromě zvýšeného pracovního úsilí také ke všem nežádoucím jevům, které článek vydaný v Akademii LN zmiňuje: k podvádění, snaze škol zbavovat se špatných žáků, k drilování testových úloh na úkor jiného důležitějšího učiva.“
Slabina tohoto postupu spočívá také v tom, že se učitelům a žákům nedostává žádné cílené podpory k tomu, aby mohli svoji práci zlepšovat. Vychází se z toho, že když se budou pod hrozbou testu snažit, zlepšení se dostaví jaksi automaticky.“
Celý text reakce najdete ZDE.
Článek Radky Kvačkové ZDE.
Jana Straková: Testy zpětně nikomu nepomůžou
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (187)
- inovativní vzdělávání (150)
- názory (19)
- NÚV (1)
- odborná literatura (642)
- pedagogické asociace (107)
- pozvánky (1)
- PR článek (1)
- profese učitele (386)
- projekty (21)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (176)
- školství v regionech (105)
- školství v zahraničí (66)
- výchova (216)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (333)
- výzkum a hodnocení (557)
- vzdělávací politika (829)
- zajímavé tipy (663)
- zaujalo nás (840)
Archiv
- ► 2024 (303)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ► 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ► 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ► 2011 (255)
- ▼ 2010 (254)
Česká škola
Šéfredaktorka
Akce
Výtvarné umění

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
1 komentářů:
Víte, odborní drazí kolegové, .. představte si rodinu, která ve vztahu mezi mámou a tátou nefunguje.
Takže děti moc lásky nepoberou a můžeme tedy hovořit o frustraci. Což se projeví v jejich chování a vztazích. A teď si představte, že začneme tvořit testy pro takové rodiny se srovnáním v rámci města a či republiky.
Otázka zní: Zlepší se jejich děti?
Ano, je to tak. Citlivému pozorovateli prostě neujde, že pokud má být opatření systémové a prosociální, musí mít ti, co rozhodují ducha předvídavosti a schopnost empatie, a nikoli jen chuť vládnout. To fakt nestačí.
(obyčejný člověk)
Okomentovat