NEZESTÁRLO: Michal Vybíral – 2. Agrese a děti – hry a aktivity

pátek 14. ledna 2011 ·

Druhá část seriálu z časopisu Učitelské listy 2007/2008.


Občasný seriál Ligy otevřených mužů LOM, o. s., věnovaný „mužským tématům“ ve školství. 1. část Agrese kluci si múžete přečíst ZDE, 3. část  Nechejme kluky zakoušet sílu! aneb Jak ve školách pracujeme s kluky? ZDE.


V prvním čísle Učitelských listů jsem vyzval čtenáře, aby umožnili dětem zkoumat svou agresi. Teď chci učitelům a dalším výchovným pracovníkům nabídnout konkrétní aktivity zacílené na zkoumání agrese.


Smysl a cíl těchto her

Aby se člověk naučil se svou agresí zacházet, musí mít možnost ji zažívat, poznávat a kultivovat. Ovšem agrese není vlastní pouze mužům, ale také dívkám a ženám – i dívky potřebují poznat svou agresi, aby v životě obstály! Proto jsou aktivity vhodné pro všechny, s tím, že kluci na ně obvykle reagují s větším nadšením a svým chováním více často vyjadřují potřebu po tomto druhu aktivit.

Základní cíle aktivit jsou následující:
– Zažít a zkoumat sílu, energii a agresi svou a druhých.
– Prohlubovat a kultivovat zacházení se svou energií a jejími projevy, učit se citlivěji vnímat své tělo a jeho potřeby, podpořit prožívání a sdělování pocitů.
– Reflektovat témata s agresí související: energie, síla, útok, obrana, prosazení a ustoupení, vítězství a porážka, hranice….

Z hlediska cílů vzdělávání, jak je formuluje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, rozumím práci s agresí tak, že se jedná o rozvoj komunikačních a především sociálních kompetencí. Agresi lze vidět jako jakési „stínové téma“, jehož zvědomování a zvládání může pomocí především budování kompetence K: „(žák) si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty“. (RVP, s. 8, zvýraznění MV)


Základní pravidla her a aktivit
– Pravidla mají být maximálně jasná, srozumitelná, domluvená před započetím hry. Během hry je možné pravidla měnit pouze při přerušení hry.
– Každá aktivita má mít jasný začátek a konec.
– Pro většinu aktivit je důležité stanovit roli vedoucího, který může kdykoli zastavit hru předem domluveným signálem („stop“, píšťalka, poklepání na rameno, zdvižená ruka atp.). Vedoucím může být principiálně jak dospělý, tak dítě.
– Účast v aktivitách je dobrovolná, platí pravidlo o možnosti „nezúčastnit se“. Zároveň musí být jasné, jaké je v tomto případě žákovo místo ve třídě a jeho role.
– Po každé aktivitě nebo bloku aktivit má následovat sdílení a reflexe.


Příklady konkrétních her

Aktivity jsem rozdělil do následujících kategorií:
1. Boje a souboje
2. Imaginace
3. Pohybové a dramatické aktivity
4. Výtvarné aktivity
5. Stolní, karetní a počítačové hry

V každé kategorii uvedu několik příkladů konkrétních her včetně pomůcek, případně času potřebného k jejich realizaci. Tento čas je bez reflexe!


1. Boje a souboje

Aktivity, jejichž námětem je boj buď bez fyzického kontaktu nebo s ním. Odehrávat se mohou v tělocvičně, uvolněném prostoru ve třídě, v přírodě i jinde.


Bitva „všichni proti všem“

Pomůcky: „střelivo“ (ve třídě molitanové míčky, jinde papírové koule nebo míče). Čas hry: 2–5 min.

Hrají všichni hráči najednou proti sobě. Na začátku hry vedoucí rozhodí „střelivo“ (v počtu 2–4) po prostoru. Kdo se k němu dostane, snaží se trefit dalšího spoluhráče. Kdo je trefen, je vyřazen ze hry. Kdo drží míček, nesmí s ním běhat. Pokud už zbývá málo hráčů, je možné povolit určitý počet kroků. Kdo zůstává poslední, vyhrává.


Bitvy s papírovými koulemi

Pomůcky: „střelivo“ (nejlépe papírové koule) v počtu 30–100 ks, případně symboly životů. Čas hry: 20 min.–2 hod. (dle varianty hry, počtu hráčů, obtížnosti terénu atp.)

Jedná se o různé varianty bitev, kdy proti sobě hrají dvě nebo více skupin hráčů. Cílem je zvítězit, přičemž jsou dvě základní možnosti: Buď jen vyřadit ze hry protihráče zásahem koulí, nebo získat např. vlajku dalšího družstva.

Hráč může mít buď jeden život (a pak po zásahu odchází ze hry), nebo víc životů. V tom případě buď odevzdává soupeři kartičku značící ztrátu života, nebo může mít životy označeny na ruce krepovým papírem, který si po zásahu strhne a bojuje, dokud má aspoň jeden život. Také může např. počítat do 100 a pak se do hry opět vrátit.


Boj o kámen

Pomůcky: kamínky. Čas hry: 5–10 min.

Hráči se rozdělí do dvojic, každá dvojice dostane jeden kámen. Ve dvojici se domluví, kdo bude strážce kamene a kdo útočník. Strážce kamenu položí kámen na zem. Během hry se ho nesmí . dotknout. Jeho cílem je fyzicky zabránit útočníkovi v zisku kamene. Vedoucí odstartuje hru najednou pro všechny a taky hru najednou ukončí. Čas jednoho zápasu doporučuji 10–15 vteřin. Po dvou až „x“ bojích si hráči své role vymění.

Hra má též skupinovou variantu, při které proti sobě hrají dvě skupiny hráčů. Skupiny mohou strážit buď jeden kámen, nebo jejich větší množství.

Pozn.: S tímto soubojem mám silný zážitek s chlapcem (asi 12–13 let), který měl spastické onemocnění a pohyboval se na vozíku. On byl obránce kamene a svým vozíkem mi bránil dostat se ke kameni. Přiznávám, že jsem nehrál úplně naplno, ale zároveň jsem si tento souboj také užil. Při závěrečném hodnocení chlapec tuto aktivitu hodnotil jako nejlepší se slovy, že si konečně užil pořádně nějaký boj.


Boj poslepu (Zapletal, 1985, s. 176–177)

Pomůcky: 2 šátky, 2 „pešky“ (např. dvě svázané deky tak, aby z nich byl jakýsi kyj). Čas hry: dle počtu hráčů, čas jednoho souboje 1–2 min.

Skupina vytvoří kruh, ve kterém proběhne souboj. Dva hráči se postaví do kruhu a zavážou si oči. Každý z nich drží v ruce kyj. Na písknutí začne souboj. Cílem každého hráče je udeřit protivníka svým kyjem. Vítězem se stává ten, kdo dříve dosáhne předem daného množství zásahů (doporučuji tři nebo pět). Pak mohou hrát další hráči.


Souboje s dřevěnými meči

Pomůcky: dřevěné meče, případně obalené molitanem

Jedná se o šermířské souboje dvojic, které lze využít jak samostatně, tak ve složitějších dramatických hrách či projektech.

Za bohatý zdroj dalších bojových her může sloužit Velká encyklopedie her M. Zapletala.


2. Imaginace

Čas hry (pokud je aktivita užita v základní podobě): 10 min. + reflexe 10–30 min.

Účastníci leží nebo sedí a zavřou si oči. Vedeme je ke zklidnění a soustředění pomocí krátké relaxace: „Teď poslouchejte jen můj hlas a řiďte se mými pokyny. Pokud by někomu začalo být nějak nepříjemně, imaginaci přerušte a zůstaňte v klidu na svém místě. Tak. Teď vnímejte své tělo, svůj dech, můžete prohloubit svůj výdech a nádech, uvolněte své tělo….“

Pro další pokračování imaginace můžeme použít např. tyto náměty:
– Představ si, že žiješ v divoké přírodě. Ale ne jako člověk, ale jako divoké zvíře (případně lovec v pralese). Jaké jsi divoké zvíře. Kde tam žiješ, jak vypadá tvé doupě?… Představ si, že jsi právě na lovu – co děláš, jak se chováš? Pokus se něco ve své představě ulovit… Jaké to bylo?…
– Představ si, že si můžeš pořídit pro svou potřebu jakoukoli zbraň. Jakou zbraň bys chtěl mít? A proč? A kdy si dovedeš představit, že bys jí použil? Za jakých okolností a za jakým cílem?…
 

Každou imaginaci je nutné ukončit návratem do reálného prostoru: „Teď ukončete svou představu, staňte se opět člověkem, proberte se, pomalu otevřete oči, můžete se protáhnout, vnímejte opět své okolí…“

Na imaginaci můžeme navázat další aktivitou – malováním, psaním příběhu, volným psaním… – a teprve pak zařadit reflexi.


3. Pohybové a dramatické aktivity


Honičky – všechny možné druhy


Pohybové aktivity využívající rytmu

Pomůcky: CD/MC přehrávač, rytmická hudba. Čas hry: 5–10 min.

Účastníci se pohybují „cikcak“ (ne do kruhu) prostorem do rytmu hudby. Pro uvolnění účastníků je nápomocné, pokud vedoucí hraje také. Možné pokyny:
– prostor se zmenšuje, takže se musíte mezi sebou více a více prodírat
– zpomalte svůj pohyb skoro do nehybnosti
– zrychlete svůj pohyb do max. rychlosti
– přidejte zvuk (dupnutí, výkřik, …), vyjádřete pomocí zvuků a křiku svůj vztek, agresi, nebo naopak radost, nadšení
– jděte vždy proti někomu a na poslední chvíli uhněte tak, abyste se nesrazili
– opět se s někým potkejte a křičte proti sobě nějaké slovo nebo zvuk
– najděte si někoho, koho budete stále sledovat, ale tak, aby to nezjistil
– domluvte se, kdo bude unikat a kdo mu bude v patách jako pronásledovatel – co nejblíže k němu a za ním, ale aniž by se ho dotkl
– udělejme kruh, stále vnímejme rytmus. Představte si, že před vámi leží sníh. Udělejte si z něj „jako“ sněhovou kouli a vší silou ji hoďte na někoho naproti. Dejte do toho co největší sílu, můžete přidat výkřik. To několikrát opakujte.


Bojové tance

Pomůcky: CD/MC přehrávač, hudba (např. Apocalyptica, Metallica). Čas: asi 15 min.

Hráči si udělají dvojice. Dvojice se postaví čelem k sobě, asi 1,5 m od sebe. Cvičení má tři fáze, přičemž vedoucí pokaždé pouští stejnou skladbu.
a. Účastníci se ve dvojici domluví, kdo bude bojovník (např. gladiátor, boxer, šermíř atp.) a kdo jeho zrcadlo (více variant Machková s. 95–96). Po puštění hudby bojovník před zrcadlem nacvičuje své bojové pohyby, údery, rány atp. Úkolem hráče v roli zrcadla je co nejpřesněji kopírovat pohyb bojovníka. Pohyb musí být zpomalený a jasně vedený, aby se dal napodobovat.
b. Proti sobě jsou dva bojovníci, přičemž jeden „útočí“ a druhý „se „brání“. Pohyb je zpomalený, jasně vedený, bez přímého kontaktu, s možnou výměnou rolí v průběhu aktivity.
c. Imaginární souboj dvou bojovníků. Jde už o pohybovou improvizaci, stále vedenou bez kontaktu nebo s minimálním kontaktem.


Divoké zvíře (var. Lovec na lovu)

Pomůcky: CD/MC přehrávač, hudba („bubny“, „prales“ apod.) Čas hry: 10 min.
 

Je to podobná aktivita jako v imaginaci s tím rozdílem, že teď hráči vstupují do role zvířete (případně lovce) a hrají tuto roli v imaginárním prostoru pralesa.


Dramatické projekty

Již zmíněné dramatické techniky práce umožňují vytvářet rozsáhlé projektové celky s různými náměty: skutečné události z dějin (světové války, povstání, život gladiátorů), literární příběhy včetně fantasy literatury (Letopisy Narnie, Warcraft: Poslední strážce, Pán prstenů), příběhy skutečných lidí i vymýšlené příběhy (např. projekt na téma střet civilizací) atp. Další náměty pro tuto dramatickou práci je možné najít v knihách B. Waye, E. Machkové, M. Zapletala ad.


4. Výtvarné aktivity

Námětem může být boj, divoké zvíře, drak, zbraň apod., způsob ztvárnění může být různorodý – papírové objekty, koláže, expresivní malby atp. 


Uvádím jeden příklad za všechny.


Malování ve dvojicích na téma boj

Pomůcky: balicí papíry, suché či olejové křídy, CD/MC přehrávač s hudbou evokující boj (Metallica, Apocalyptica, Rammstain, Laibach aj.) Čas: asi 30 min. včetně přípravy a úklidu

Dvojice si sedne proti sobě, mezi ní je polovina (případně čtvrtina) balicího papíru. Každý si vybere pouze jednu křídu. Instrukce: „Představte si, že jste dva bojovníci, kteří proti sobě bojují na papíře. Vaší zbraní je křída. Až pustím hudbu, připravte se k boji na vašem bitevním poli, kterým je papír mezi vámi. Boj začne, až řeknu teď. Jak přesně bude probíhat, co se na papíře stane, to je na vás. Na boj máte max. 5 (nebo „x“) min času, pak bude následovat společné povídání.“


5. Stolní, karetní a počítačové hry

a. stolní hry: Carcassonne (různé verze), Osadníci z Katanu, Sankt Petersburg, Dostihy a sázky atp.
b. karetní hry: Bang, Citadela, ale i mariáš aj.
c. počítačové hry: Hereos of Might and Magic, Robin Hood: Legenda Sherwoodu aj.

Pro zkoumání agrese bych zvláště doporučil hru Bang, což je „střílecí“ hra pro 3–7 hráčů na motivy Divokého západu.


Reflexe a vhodné otázky

Reflektivní dialog slouží k prozkoumávání zážitku a zvědomování jeho obsahu. Teprve v reflexi se zúročuje prožitek. Základem jsou otevřené otázky. Pro reflexi nabízím tři okruhy otázek:

1. Otázky zaměřené na průběh aktivity a prožívání účastníků:
– Jak jste se cítili, jaké pocity jste si prožili?
– Bylo pro vás něco obtížné, něco vám vyloženě „nešlo“?
– Jak jste dodržovali či nedodržovali zadaná pravidla?
– Jak se vám dařilo spolupracovat?

2. Otázky pro sdělování obsahů, které se v průběhu aktivit objevily:
– Která chvíle pro vás byla nějak těžká (nebo radostná atp.)? Kdy to bylo, co se zrovna dělo?
– Co vás napadá k tomu, co jste prožili? O čem to pro vás bylo?
– Je něco, co jste se během činnosti naučili? A je něco, v čem byste se chtěli zlepšit?
– Co byste si zažitých zkušeností chtěli odnést do reálného života?

3. Otázky zaměřené přímo na pojem agrese a pojmy s ní související:
– Dozvěděli jste během činností něco o své síle a agresi? Byli jste při aktivitách agresivní? A jak se to projevovalo?
– Jak se vám dařilo bránit, a jak útočit? Jaké bylo prohrát nebo vyhrát?
– Kdy ve svém životě býváte agresivní, proč, za jakých okolností?
– Co byste si zažitých zkušeností s agresí chtěli odnést do reálného života?

Reflektivní dialog spojený s uvědomováním by měl vždy být na závěr aktivit, neboť bez něj není možné dojít k vědomému učení. 



A na závěr doporučení: Nebojte se agrese, a vzhůru do boje! A pokud vás výše uvedené aktivity zaujaly, nabízí LOM školám možnost objednat si „na klíč“ vzdělávací workshop na přímo na téma práce s agresí.


 

Literatura a další zdroje

Bly, R.: Železný Jan. Argo, Praha 1999
Eldredge, J.: Pozor, srdce muže! Návrat domů, Praha 2005
Lukavská, E.: Pozor, děti! (Didaktické otázky vyučování orientovaného na dítě). Aleš Čeněk, Dobrá Voda 2003
Machková, E.: Metodika dramatické výchovy – zásobník dramatických her a improvizací. ARTAMA, Praha – Ústí nad Orlicí 1993
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. VÚP, Praha 2004.
Slavík, J., Wawrosz, P.: Umění zážitku, zážitek umění (teorie a praxe artefiletiky – 2. díl). UK – Pedagogická fakulta. Praha 2004
Šimanovský, Z.: Hry pro zvládání agresivity a neklidu. Portál, Praha 2002
Vybíral, M.: Práce s agresí aneb klukovská témata. V rámci publikace RAAdce učitele RU, RAABE, Praha 2006
Way, B.: Rozvoj osobnosti dramatickou výchovou. ISV nakladatelství, Praha 1996
www.drama.cz
www.hrajeme.cz
www.microgames.cz
Zapletal, M.: Velká encyklopedie her – Hry v přírodě. Olympia, Praha 1985
Zapletal, M.: Velká encyklopedie her – Hry na hřišti a v tělocvičně. Olympia, Praha 1987

 

Mgr. Michal Vybíral, Liga otevřených mužů LOM, o.s., www.ilom.cz
e-mail: michal.vybiral@ilom.cz


Učitelské listy 2007/2008, č. 4, str. 14–15

____________________

Tento článek (s názvem Agrese II – hry a aktivity) byl původně napsán pro časopis Aperio, č.4. Zde v UL je několik drobných úprav, zohledňujících skutečnost, že text je určen především učitelkám, učitelům a dalším výchovným pracovníkům ze základních škol.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger