TZ SKAV: Testování po 5. a 9. ročníku by mělo sloužit výhradně k podpoře slabých žáků

pondělí 10. ledna 2011 ·

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) ve spolupráci s EDUin o. p. s. zahájily sérii pravidelných debat na aktuální témata spojená se vzdělávací politikou. Navazují tak na tradici kulatých stolů SKAV, které jsou pořádány od roku 2003 a jsou v současnosti jediným pravidelným setkáním odborné veřejnosti ke vzdělávací politice.


První z těchto debat se konala 16. prosince 2010 na téma Plošné testování – cesta vpřed, nebo zpět? Reagovala na výsledky českých žáků v mezinárodním šetření PISA a záměr ministerstva školství urychleně zavést plošné testy po pátém a devátém ročníku základní školy. Názory si vyměňovali odpůrci i zastánci tohoto záměru.

Argumenty odpůrců plošného testování:
– Hrozí omezení rozsahu vědomostí a dovedností žáků v důsledku zaměření výuky na témata a způsoby řešení, které se objevují v testech.
– Školy budou mít tendenci zbavovat se horších žáků.
– Testy by se staly hlavním a pro mnohé jediným ukazatelem kvality výuky, došlo by k opomíjení celé řady cílů, které má vzdělávání dosahovat.
– Testy nemohou zjistit ani úroveň dosažených kompetencí, které se skládají z vědomostí, dovedností a postojů užitých adekvátně v určité situaci. Dosavadní reforma zaměřená na kompetence by tedy byla zavedením plošného testování velmi rychle zastavena.
– Testováním způsobený důraz na pouhé předávání informací by vedl k tomu, že se žáci přestanou zajímat o poznávání a budou se zajímat především o výsledky testů. To by vedlo i k degradaci netestovaných předmětů.

Argumenty zastánců plošného testování:
– Výsledky testů jsou jedním z ukazatelů pro zjišťování kvality škol.
– Výkonnostní tabulky jasně ukazují dosažený výkon, nutí nás zaměřit se na konkrétní priority, a ať je využijeme v jakémkoli systému, vždy zajistí, aby se něco dělalo s těmi na posledních místech.
– Přinášejí zpětnou vazbu nejen žákům, ale také učitelům a ředitelům.
– Při jejich správném použití dostávají žáci po jejich vypracování pochvalu, což je může pozitivně motivovat k dalšímu učení.

Obě strany se do značné míry shodly ve dvou bodech:
– Samotné testování problémy našeho školství (špatné výsledky žáků v mezinárodním srovnání, snižující se úroveň znalostí a dovedností v řadě předmětů, nechuť žáků ke škole) nevyřeší.
– Výsledky případného testování mají sloužit k diagnostikování a podpoře slabších žáků.

Pro zájemce je k dispozici krátké video z kulatého stolu (ke shlédnutí ZDE) a podrobný zápis debaty (k přečtení ZDE), včetně prezentací jednotlivých panelistů.

SKAV na záměr zavést testování reagoval už ve svém prosincovém stanovisku k návrhu Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy, který předkládá ministerstvo školství. Ve stanovisku se mimo jiné uvádí: „Základním cílem zavádění systémů kvality je zlepšení výsledků, nikoliv jenom získání informací o aktuálně dosahovaných výsledcích. Tomuto cíli je potřeba podřídit i navrhovaná opatření. Ta se nemohou soustředit především na zkoušky a testy na konci příslušného stupně vzdělávání. Měřením výstupních znalostí se kvalita vzdělávání sama automaticky nezlepší. Rovněž tak nabídka testů nemůže zůstat jediným opatřením pro průběžné hodnocení žáků pro diagnostické účely.“

Ve svém stanovisku SKAV dále upozornil na to, že není vhodné zavádět plošné hodnocení výsledků vzdělávání v 5. a 9. ročníku základních škol a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií do doby, než budou korektním procesem vypracovány sdílené evaluační standardy. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že příprava evaluačních standardů trvá několik let a nelze ji uspěchat. Proces přípravy musí probíhat korektně – to znamená transparentním způsobem dle předem připraveného postupu, musí do něj být zahrnuti všichni klíčoví aktéři a musí na něj být vyčleněny odpovídající finanční prostředky.


V debatě řekli:
RNDr. Jana Straková, PhD., ISEA: „Ve Velké Británii vedlo zavedení plošného testování k tomu, že se školy soustředily především na žáky, kteří se pohybovali výkonnostně okolo požadovaného standardu, protože tak mohly zlepšit obraz školy, a méně se věnovaly dětem, které byly hluboko pod ním a jejichž zlepšení by vyžadovalo příliš velké úsilí. Vyskytly se i tendence zbavovat se slabých žáků.“

Prof. RNDr. Erika Mechlová, CSc., Ostravská univerzita, MEC o. p. s.: „ Jsem přesvědčena, že objektivní informace o stavu vědomostí a dovedností žáka ve srovnání s jinými žáky v České republice, bude pro každého z nich přínosem v jeho osobní kariéře.“

RNDr. Oldřich Botlík, Kalibro: „Reforma školství zvýšila důraz na dovednosti žáků, které se zaškrtávacími testy nedají testovat. Proto by plošné rozšíření těchto testů velmi rychle tuto reformu zastavilo.“

RNDr. Dominik Dvořák, PedF UK: „Jsem přesvědčen, že výsledky testů mají sloužit k podpoře školy, ne k sankcím. Ale i v podpůrných systémech platí, že pokud škola mohutné podpory, která do ní směřuje, nevyužije ve stanoveném termínu několika let, je zrušena.“


Kontakty:
Za SKAV Jaroslava Simonová, koordinátorka kulatých stolů
e-mail: jaroslava.simonova@skav.cz, mobil: 603 588 614
Za EDUin Tomáš Feřtek, moderátor kulatých stolů
e-mail: tomas.fertek@eduin.cz, mobil: 602 687 016


0 komentářů: