Radka Kvačková: Děti učíme nepřirozeným způsobem

sobota 5. března 2011 ·

Napadlo by vás, že vysokoškolské vzdělání může být učitelům při jejich práci s dětmi třeba i na škodu? Jan Michal Mleziva, který se dlouhodobě zabývá přiměřeností obsahu a metod vyučování, má v tomto ohledu překvapující a chvílemi dokonce kacířsky znějící názory. Když je ale člověk poslouchá, musí mu dát v mnohém za pravdu.


Zdroj: Lidové noviny – příloha Akademie 22. února 2011


LN: Takže škola žáky od učení spíš odrazuje?

Skoro bych řekl, že tomu tak bývá od samého začátku. Podívejte se třeba na obyčejné sčítání v první třídě. Každé dítě ví, že jedno jablko a jedno jablko jsou dvě jablka. Nebo že tři jablka bez jednoho jsou dvě. Ve škole se ale neříká jedna a jedna, ale jedna plus jedna a dvě minus jedna. Tím se hned na začátku odděluje školní svět od reality, kterou děti znají. Takže ony si začnou říkat „školnímu světu sice nerozumím, ale asi ho musím zvládnout, protože se to ode mne očekává“. Proto přetrpí i hodiny, které se na prvním stupni základní školy věnují skladbě jazyka. Zamyslet se nad skladbou jazyka je v zásadě dobré, ale až v době, kdy jsou žáci schopni hledět na jazyk jako fenomén zvenku, což zvládají daleko později. Z počátku by mělo jít přece hlavně o komunikaci. Na prvním stupni podle mne chybí živý jazyk, který by byl pro děti zajímavý. Podívejte se třeba do učebnice pro třetí třídu. Děti se z ní dozvídají, například co je občanská vybavenost obce. Může jim ten termín vůbec něco říkat?

LN: Ano, z některých učebnic chvílemi trčí akademismus. Přitom je zřejmé, že autoři se snažili přiblížit dětem…
 

Snaha zpracovat látku schůdným způsobem je tam často patrná, ale celé to stojí na špatném základě – tím je takzvaná nová koncepce vzdělávání z roku 1976. Ta znamenala v tvorbě učebnic významný mezník. Největší pozornost směřovala jen k rozumovému poznání prostřednictvím přesných definic a abstraktních pojmů, kterým děti často vůbec nerozuměly. Potíž je v tom, že mnoho současných učitelů, ale i rodičů touto „novou koncepcí“ prošla a zvykla si.

Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

0 komentářů: